1/8 Ve snaze zjistit, jak to vypadá s Krtkem na Marsu, udělala v posledních dnech americká sonda @NASAInSight celou řadu kroků, které měly ozřejmit, proč se Krtek nezahlubuje pod povrch rudé planety tak, jak bylo plánováno.
2/8 Asi se k vám už doneslo, že se Krtek z neznámých důvodů zasekl, namísto plánovaných 3 až 5 metrů se byl schopen dostat do hloubky přibližně 35 cm. Stále nevíme, proč po dosažení této hloubky přestal pokračovat v postupu pod povrch. mars.nasa.gov/insight/multim…
3/8 Ve hře byla trojice hlavních teorií - že se zasekl v držáku HP3, že narazil na kámen bránící jeho povrchu či že okolní materiál, do kterého se zahlubuje, má příliš malou soudružnost, takže neklade Krtkovi dostatečný odpor. dlr.de/blogs/en/deskt…
4/8 Dnes víme, že variantu zaseknutí v držáku, můžeme vyloučit. Za pomoci robotického ramene totiž došlo k nadzvednutí držáku nad povrch Marsu. Krtek přitom zůstal zapíchnutý v zemi. To značí jediné, v držáku se nezapříčil.
5/8 Když se na snímky podíváte v detailu, spatříte, jak se pod vznášejícím držákem nachází Krtek. Okolo něho je překvapivě velký důlek. To by byl skvělý výsledek, kdybychom chtěli na Marsu hrát kuličky... Jelikož ale máme jiný cíl; prozkoumat tepelný tok Marsu, skvělé to není.
6/8 Přítomnost důlku naznačuje, že materiál, do kterého se snaží krtek zatlouct, má překvapivě vysokou soudružnost. Proč to tak je? Zatím nevíme. Jak chtějí odborníci postupovat nyní dále? Též není zatím veřejně známo :)
7/8 Nechme se tak překvapit, co bude další krok ve snaze dostat Krtka pod povrch. Dočkáme se toho, že robotická ruka bude na Krtka ze shora tlačit, aby mu pomohla se hlouběji dostat? Nebo se dočkáme nahrnutí zeminy do důlku a pak její zmáčknutí?
8/8 To vše se teď zajisté honí hlavou lidem v @NASA a @DLR_en, kteří za tímto fascinujícím přístrojem stojí. Sledujte tak dále osud této fascinující mise :)
Jestli učíte na základní či střední škole, zpozorněte.
Tohle je totiž náš vánoční dárek pro vás.
Právě vypouštíme do světa nový popularizační počin z dílny @GFU_AVCR a @skodova_lucie, který vám má pomoci s výukou geověd v hodinách!
Stáhněte si ho, než NáM ŤO ZmaŽOU!🧵
Geologie, to je na základních a středních školách takovou popelkou věd. Moc se neučí a když už, tak jen jako doplněk prvouky, přírodopisu nebo zeměpisu... A to je škoda! Bez pochopení geověd totiž člověk nemůže moc dobře chápat, co se děje ve světě kolem nás.
Co s tím? Jasně, víc geologie do školních lavic!
A proto jsme pro vás připravili almanach geovědních pokusů - unikátní brožuru, ve které naleznete 12 jednoduchých experimentů, které snadno (a levně) zvládnete vyhotovit během chvilky ve škole!
Sice jsme všichni chtěli jít spát, ale budeme to muset o chvilku posunout.
Tohle si totiž nenecháme ujít, aneb #vímeJakoPrvní
Brzy obletí svět zpráva, že Uran a Neptun mají pod svým plynovým závojem oceán kapalné vody.
To je překvápko, co? 🧵
Uran a Neptun, dvě planety ve vnější části Sluneční soustavy, se sice řadí mezi plynné obry, ale jelikož se moc nepodobají Jupiteru a Saturnu, často se vyčleňují do speciální podskupiny tzv. ledových obrů.
Jsou výrazně menší, mají jinou barvu a co víc... překvapení čeká i u...
... magnetického pole.
Zatímco Jupiter a Saturn (ale i Země) mají magnetické pole, které vzniká v jádru těch planet, u Uranu a Neptunu tohle neplatí.
Jejich magnetické pole je jiné, takříkajíc "divné".
Bude pro náš dnešní příběh důležitá! Aneb vítejte v mé hlavě...🧵
To si tak jdu s rodiči a dětmi na procházku po jednom z mých nejmilejších kousků Česka, když na místě, kam chodím pozorovat přerod meliorizované louky na potok vidím nově vyjeté koleje od traktoru.
I zaraduji se, že tu máme novou tůňku, ve které budou žít všelijaké brebery.
Koukám do vyjeté brázdy a vidím charakteristický film na vodě vznikající po úniku ropných látek.
Říkám si, to je blbý, že tenhle krásný kout přírody dostal svojí dávku petrochemie... jenže když se k té vyjeté brázdě sehnu, všimnu si, že tady něco nehraje.
Pokud nemáte na sobotu plán, dovolte mi, abych vás pozval k nám do spořilovského areálu na den otevřených dveří třech místních ústavů.
Věřte mi, že nebudete litovat. Tady nabízím ochutnávku toho, co vás tam od 10 do 16 hod čeká! 🧵#týdenvědy
Předně, můj kolega @DavidPisa tam poprvé veřejnosti představí náš nový popularizační stroj, skrze který máme lepší možnost vysvětlit, jak Slunce ovlivňuje magnetické pole Země!
Kdybyste neměli v sobotu co dělat, mám pro vás tip.
Jak asi tušíte, docela mě baví popularizovat geovědy... a nejsem v tom sám. Baví to i mého kolegu Matěje Machka z @GFU_AVCR i @DavidPisa z Ústavu fyziky atmosféry.
A tak jsme si řekli, že společně něco vymyslíme...
🧲🌎🌞🧵
A víte, co jsme udělali?
Jo, fungl novou, unikátní edukační pomůcku pro vysvětlení chování planetárního magnetického pole ve hvězdném větru!
Pecka, co!?
Kdyby neměla Země své silné magnetické pole, život na jejím povrchu by jistě nebyl takový, jak ho známe.
Magnetická pole planet totiž pomáhají odklánět část nebezpečných částic přicházejících z okolního kosmického prostředí. Částice se tak nedostanou až na povrch.