1/8 Ve snaze zjistit, jak to vypadá s Krtkem na Marsu, udělala v posledních dnech americká sonda @NASAInSight celou řadu kroků, které měly ozřejmit, proč se Krtek nezahlubuje pod povrch rudé planety tak, jak bylo plánováno.
2/8 Asi se k vám už doneslo, že se Krtek z neznámých důvodů zasekl, namísto plánovaných 3 až 5 metrů se byl schopen dostat do hloubky přibližně 35 cm. Stále nevíme, proč po dosažení této hloubky přestal pokračovat v postupu pod povrch. mars.nasa.gov/insight/multim…
3/8 Ve hře byla trojice hlavních teorií - že se zasekl v držáku HP3, že narazil na kámen bránící jeho povrchu či že okolní materiál, do kterého se zahlubuje, má příliš malou soudružnost, takže neklade Krtkovi dostatečný odpor. dlr.de/blogs/en/deskt…
4/8 Dnes víme, že variantu zaseknutí v držáku, můžeme vyloučit. Za pomoci robotického ramene totiž došlo k nadzvednutí držáku nad povrch Marsu. Krtek přitom zůstal zapíchnutý v zemi. To značí jediné, v držáku se nezapříčil.
5/8 Když se na snímky podíváte v detailu, spatříte, jak se pod vznášejícím držákem nachází Krtek. Okolo něho je překvapivě velký důlek. To by byl skvělý výsledek, kdybychom chtěli na Marsu hrát kuličky... Jelikož ale máme jiný cíl; prozkoumat tepelný tok Marsu, skvělé to není.
6/8 Přítomnost důlku naznačuje, že materiál, do kterého se snaží krtek zatlouct, má překvapivě vysokou soudružnost. Proč to tak je? Zatím nevíme. Jak chtějí odborníci postupovat nyní dále? Též není zatím veřejně známo :)
7/8 Nechme se tak překvapit, co bude další krok ve snaze dostat Krtka pod povrch. Dočkáme se toho, že robotická ruka bude na Krtka ze shora tlačit, aby mu pomohla se hlouběji dostat? Nebo se dočkáme nahrnutí zeminy do důlku a pak její zmáčknutí?
8/8 To vše se teď zajisté honí hlavou lidem v @NASA a @DLR_en, kteří za tímto fascinujícím přístrojem stojí. Sledujte tak dále osud této fascinující mise :)
"Thierry, okamžitě volej majora. Tohle se mu nebude líbit!" vykřikl Hervé, když uviděl výsledky rutinního měření izotopů uranové rudy dopravené do francouzského závodu ke zpracování.
Na vytištěném papíru před sebou viděl něco naprosto neuvěřitelného.
U-235: 0,717% #vesmírníček
"Majore, tady Thierry Badeaux z izotopové laboratoře. Testovali jsme nově dovezenou dávku uranové rudy, co nám sem dopravili na zpracování příští týden a máme problém. Někdo s tou rudou už pracoval!"
"Jak pracoval?" zapraskalo ze sluchátka.
"Někdo z ní dostal uran 235! Chybí!"
Netrvalo dlouho a na nohou nebyli jen technici izotopové laboratoře. Brzy totiž začaly telefony řinčet i na stolech důležitých lidí.
Nebylo se čemu divit.
Tohle zavánělo obrovským mezinárodním průšvihem.
Nechybělo jen tak něco. Chyběl materiál na výrobu atomové bomby!
Než nad Japonskem zavlála první americká vlajka, radioaktivní spad ze dvou mohutných explozí se stihl už usadit
Vztyčena byla 30. srpna 1945 nad leteckou základnou Atsugi.
Ta se záhy stane symbolem americké přítomnosti i prokletím okupačních vojáků a jejich rodin #vesmírníček
S výstavbou základny Atsugi nacházející se přibližně 25 kilometrů od největšího japonského přístavu Jokohama započalo Japonské císařské námořnictvo roku 1938.
Svět to zatím neví, ale japonské vedení už ano.
Nebude to trvat dlouho a země vycházejícího Slunce se zapojí do války
Když 7. prosince 1941 křičel rozrušený japonský kapitán Mitsuo Fuchida nad havajskou zátokou Pearl Harbor do palubního rádia "Tora! Tora! Tora!", nemohl tušit, že za méně než čtyři roky bude jeho země na kolenou.
15. srpna 1945 vyhlásí císař bezpodmínečnou kapitulaci Japonska