Tak jo, s novým rokem nový díl ENDE (Encyclopaedia Delphinae), tentokrát s podtitulem měření času, konkrétně roků.
To, že dnes začíná rok 2020, je vlastně docela zajímavá shoda okolností. My, stejně jako většina dnešního světa, používáme křesťanský letopočet.
To, že dnes začíná rok 2020, je vlastně docela zajímavá shoda okolností. My, stejně jako většina dnešního světa, používáme křesťanský letopočet.
Epocha (den, od kterého se letopočet - éra - počítá) křesťanského letopočtu je narození Ježíše Krista.
Mimochodem, Ježíš (nebo spíš Yeshua) bylo poměrně běžné židovské jméno. Kristus pochází z řeckého „christos“, neboli „pomazaný“.
Mimochodem, Ježíš (nebo spíš Yeshua) bylo poměrně běžné židovské jméno. Kristus pochází z řeckého „christos“, neboli „pomazaný“.
Křesťanský letopočet byl vytvořen roku 525 skythským mnichem Dionýsiem Exiguem. Ten si zřejmě řekl, že k ukřižování Krista došlo asi před pěti sty lety, tenkrát mu bylo asi třicet a z mrtvých vstal 14. nisanu židovského kalendáře. Pár dalších číselných operací et voilà…
…vyšlo mu, že Kristus vstal z mrtvých 25. března roku 31. Takže v roce 1 mu byl rok. Dopočítáním z tehdy používaného římského kalendáře mu tedy vyšel aktuální rok 525 anno domini.
Křesťanský letopočet se ale rozšířil až zhruba o dvě století později, když jej začal používat Otec anglické historie, benediktinský mnich Beda Ctihodný, ve svém monumentálním díle Historia ecclesiastica gentis Anglorum (Církevní dějiny národa Anglů).
Zde je ale potřeba připomenout, že pro běžného člověka neměl letopočet žádný význam. Vnímání času bylo cyklické, roky byly ohraničeny opakujícími se událostmi souvisejícími zejména se zemědělstvím.
Věk se ještě dlouho do novověku udával pouze přibližně (což způsobuje spoustu radostí zejména genealogům), ještě naše praprababičky často nevěděly přesně rok svého narození - nebylo to prostě důležité.
A to vůbec nechci ani začínat s kalendáři.
Možná někdy příště…
Letopočtů známe z historie celou řadu. V Řecku se počítalo podle olympiád, v Římě od založení Říma. V Egyptě to byly jednotlivé dynastie. Koncem římského impéria se začaly objevovat snahy o vytvoření univerzálního letopočtu.
Ten se začal počítat od stvoření světa, který, jak všichni víme, vznikl 1. ledna 5502 před naším letopočtem. Rozšířenější érou byla ale tzv. alexandrijská éra, která začínala 29. srpna 5493 př. n. l. Později vznikla ještě byzantská éra, která začínala 1. září 5509 př. n. l.
Tato éra se mimochodem v ortodoxních zemích (Řecko, Srbsko, Rumunsko) používala až do 18. století.
Židé mají samozřejmě svůj letopočet. Epochou je 7. říjen 3761 př. n. l. a v Izraeli je oficiálně používán dodnes.
Mno a co s tím začátkem roku?
Různé letopočty samozřejmě používají různé začátky roku, ale i v tom křesťanském se jich za dobu platnosti vystřídalo hned šest. 1. ledna, 1. března, 25. března, Velikonoce, 1. září a 25. prosince.
Ve zkratce - 1. 1. je římský styl, 1. 3. bylo například v Rusku až do roku 1492, 25. září na Zvěstování Panny Marie je italský (cisterciácký), Velikonoce byly problémové, tak se držely jen v Galii (jako spousta dalších problémů), 1. 9. byl byzantský styl.
Poslední, vánoční styl používala česká panovnická kancelář až do doby vlády Václava IV., pražská arcibiskupská kancelář pak až do roku 1365.
A příště se podíváme na tu půlnoc jako začátek dne, ano? :)
