Zajímavý je i kalibrační terčík umístěný v zadní části sondy. Hlavním smyslem je barevná korekce kamer. Autoři se ale na téhle placičce o velikosti dlaně celkem vyřádili.
Různými nápisy jsou pokryty i její strany. Například fráze "radost z poznání" v mandarínštině, hindi, španělštině a arabštině.
Dalším schovaným vtipem je ukrytá nejvzdálenější "keška" ve vesmíru. Má podobu mince vložené do kalibračního terče pro přísroj SHERLOC (Scanning Habitable Environments with Raman & Luminescence for Organics & Chemicals)
A ano, kde je Sherlock je i kamera Watson (the Wide Angle Topographic Sensor for Operations and eNgineering)). Jmenuje se tak kamera.
Oblíbenou aktivitou NASA je i možnost poslat své jméno do vesmíru. Stačí se včas zaregistrovat. U Perseverance toho využilo téměř 11 milionů lidí. Konkrétně 10 932 295. Jejich jméno se tak nachází na drobném čipu v levém horním rohu této plakety.
Na úplný závěr trochu z vážnějšího ranku. I samotná příprava Perseverance byla poznamenána začátkem Covidové pandemie. Proto má tato sonda na své levé straně umístěnou drobnou připomínku velké výzvy, před kterou zdravotníci po celém světě stojí.
• • •
Missing some Tweet in this thread? You can try to
force a refresh
Když jednoho únorového dne roku 1997 rozehnaly reflektory výzkumné ponorky Alvin věčnou tmu na mořském dně v hlubinách u Galapág, odhalily svět, který jako by ani nepatřil na naši planetu.
Z holého dna drceného tlakem ledové vody vyrůstaly i desítky metrů vysoké útvary připomínající podvodní termitiště. Z nich jako z továrních komínů stoupala vroucí voda unášející s sebou jemný černý kal pozvolna pokrývající černými vločkami širé okolí.
Jako chemikovi se slabostí pro aktinoidy mi to nedalo a podíval jsem se, jak vědci z NASA vyřešili napájení tohoto úžasného stroje. (Delší🧵)
Nová sonda Perseverance, která přistála předevčírem na Marsu není malá hračka na dálkové ovládání. Její velikost lehce překračuje Škodu Fabii a tomu odpovídá její hmotnost 1025 kg. Rozpohybovat podobný stroj a uživit jeho hladové přístroje je mimo schopnosti solárních panelů.
Stejně jako její starší sourozenec Curiosity je proto vybavena MMRTG. Pod touto nevyslovitelnou zkratkou se skrývá 45kg válec, který obsahuje téměř 5 kg radioaktivního plutonia. Přesněji se jedná o 32 kusů 150 g peletek oxidu plutoničitého potažených čistým iridiem.