Od roku 2011 jsem si platil skvělý nástroj na screenshotování Snagit. Byl přehledný, měl hodně funkcí pro okamžitou úpravu, dobré klávesové zkratky a hlavně byl rychlý.
Od té doby jsem s ním udělal statisíce screenshotů a koupil čtyři placené upgrady.
Při každém upgradu přibyly nějaké funkce, ze kterých jsem měl radost. Ale celkově se program rok od roku zpomaloval. Až do fáze, že pořídit screenshot trvalo třeba několik sekund a otevření galerie screenshotů i 30 sekund. Několikrát jsem to řešil s podporou, a nebyl jsem sám...
Dva roky jsem byl "v pasti" svého oblíbeného programu, poslední dobou už jsem jej otevíral jen s velkou nechutí a na screenshoty používal rychlou windowsí utilitku Ctrl+Shift+S.
Včera jsem si řekl dost, napsal do vyhledávače "alternatives to snagit", stáhl čtyři kandidáty... Long story short, zvítězil program Screenpresso. Free verze umí opravdu hodně, placená přidává funkci HD videa bez razítka. Není tak hezký a učesaný, jako Snagit, ale je RYCHLÝ.
Přemýšlím, proč mi tak dlouho trvalo přepnout. Asi kombinace "sunk cost fallacy" a "choice-supportive bias". Chtěl jsem věřit, že Snagit byla dobrá volba, protože jsem tu volbu udělal já a dokonce jsem za ni zaplatil peníze. A to mi bránilo vůbec vyzkoušet alternativy.
Pardon, Win+Shift+S 😀
• • •
Missing some Tweet in this thread? You can try to
force a refresh
Otázka pro rodiče: Vaše oblíbená
👉hra
👉hračka
👉stavebnice
👉appka pro děti?
Taková, kterou můžete ostatním rodičům doporučit jako užitečnou a obohacující?
Zejména takové, které dětem pomáhají pochopit STEM, procvičovat tvořivost, chápat svět apod. #crowdsourcing#inspirace
Já můžu začít: všem vřele doporučuji levný mikroskop. Je to zábava pro všechny zvědavé děti a dospělé, a lezou z toho překvapivě dobré fotky a videa. seznamzpravy.cz/clanek/tech-te…
Můj oblíbenec je robot Kinderbot, který dětem cca od dvou let přiblíží základy programování. Koukám, že v Česku se asi neprodává...
Pár argumentačních faulů, které v následujících dnech uslyšíme: 1) "Kdyby se to stalo, šla by na policii" - většina znásilněných na policii nejde, chtějí často zážitek spíše potlačit a bojí se, že jim policie nebude věřit a že by oznámením ublížily sobě (mpra.ub.uni-muenchen.de/43249/)
2) "Mohla se bránit" - násilník si nevybírá oběti náhodně, ale vybírá si právě takové (a v takových situacích), aby obrana byla těžká až nemožná. Využívá skutečné i vnímané převahy silové a sociální. Výsledkem může být dočasná paralýza oběti (obgyn.onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.11…)
3) "Nemá důkazy" - opět, útočník si oběť nevybírá náhodně, dbá na to, aby přímé důkazy nebyly k dispozici. Důkaz lze získat bezprostředně po některých znásilnění vyšetřením u lékaře (stopznasilneni.ecn.cz/cz/prakticke-r…), ale ne každá oběť se k tomu odhodlá. (viz 1)