Způsobů, jak nás, lidstvo, může příroda zabít, je fakt hodně.
Může nás usmažit kosmické záření, rozpad ekosystému, zemětřesení, cunami, exploze sopky, bouře v atmosféře, výrony jedovatých plynů, nebo srážkou Země s ☄️
Říkat vám, že rozkvět dinosauřího impéria utnul dopad planetky do oblasti dnešního poloostrova Yucatán mi přijde, popravdě, jak nosit dříví do lesa.
To ví totiž (hlavně kvůli dětem a jejich obsesí) každej.
Řada z vás dá taky z hlavy ten divný název: #Chicxulub
Chicxulub je pořádně velká ďoura v zemi. Tedy spíš byla.
Její průměr je přibližně 180 kilometrů, což je strašně moc Václaváků (pokud počítám správně, tak ca 240) a jeho hloubka byla před zanesením sedimenty krásných...
...20 kilometrů, což je přibližně stejně jako 3333,3 periodických brněnských orlojů postavených na sebe (ať nejsem nařknut z pragocentrismu).
Tahle ďoura vznikla během pořádný řachy, kdy to do Země narval přibližně 10 kilometrů velký vesmírný šutr.
Radler59, CC BY SA 4.0
Jelikož měli dinosauři fakt smůlu (a my sakra štěstí, aneb úhel pohledu je pěkná mrcha), dopadla planetka do místa, kde se tehdy nacházelo mělké moře.
Do atmosféry se tak mohlo dostat nejenom obrovské množství vyvržených hornin, ale také vodní páry.
Vzniknout mohla i megacunami
Pár chvilek a Tyranosaurus Rex mohl předními packami zaplácat "sbohem a šáteček" a vyhynout.
(No dobře, vytleskat melodii asi nemohl, pač si nejsem jist, že si předními mohl o sebe plácnout, ale nekažme si to).
Před ca 66 milióny let tak planetka dost zresetovala vývoj života
Jenže v týdnu obletěla vědecký svět zpráva, že tenhle masakr nemá dost možného jen jednoho pachatele, ale že mu někdo pomohl...
O vzhledu oceánského dna toho víme méně, než o povrchu Marsu.
Zdánlivě úsměvné zjednodušení má přitom v sobě spousty pravdy.
Nevíme totiž, jak většina oceánského dna vypadá.
Proč?
Protože ho před námi schovávají kilometry slané vody.
Docela často se tak stane, že na oceánském dně najdeme nějaké překvapení.
A nejinak tomu bylo na konci roku 2020, kdy se jeden vědecký tým prohraboval daty ukazujícími, jak se skrze oceánskou kůru poblíž západní Afriky šíří seismické vlny. ig.cas.cz/komiks-1/
Cílem průzkumu bylo zjistit, jak se kdysi dávno od Afriky oddělila jižní Amerika...
Nově objevená "ďoura", která se dočkala (mnohem uživatelsky přívětivějšího) jména #Nadir, je sice jen necelých 10 kilometrů široká a několik stovek metrů hluboká, ale přesto možná jednou přepíše učebnice.
Ďoura Nadir se totiž nachází ve vrstvách sedimentů, které nasvědčují, že je stará... ne, tohle určitě neuhádnete...
Suprise, surprise.
66 miliónů let.
Je sice sobota večer, ale ani tak není těžký si spojit, že pokud máme někde sakra velkou ďouru a "nedaleko" od ní malou ďouru a obě ty ďoury mají stejný věk, že by mezi nimi mohla být nějaká ta spojitost...
Vědecký tým tak přišel s trojicí hypotéz.
První říká, že ten tvrďáckej šutr, co sestřelil dinosaury z povrchu zemského, zas takovej tvrďák nebyl.
Stačilo, aby se potkal se zemskou gravitací a baník.
Gravitace totiž dokáže přilétající těleso rozervat na kusy.
Z jednoho většího tělesa jich tak máte pár malých do školky.
Na povrch planety tak nemusí dopadnout těleso jedno, ale víc.
Jupiter by po setkání s kometou Shoemaker–Levy 9 mohl vyprávět.
Přesně tohle zažil
Na Zemi tak nemusela dopadnout planetka v celku, ale být rozervána na kusy.
Země si tak mohla užít bombardování.
Což by znamenalo, že původní těleso bylo větší, než těch 10 km, co jsme doposud uvažovali...
A více dopadů znamená samozřejmě více škod a ničení...
Druhou možností je, že sem z dálav Sluneční soustavy nepřiletěla planetka jedna, ale dvě
Když totiž po našem sousedství rozhlídnete, zjistíte, že některé planetky na cestě vesmírem nechtějí cestovat spolu, ale že mají parťáka (nebo parťačku?)
A jak to chce jeden někam narvat...
... ten druhej se samozřejmě okamžitě přidá.
Na povrch planety tak dopadnou tělesa obě.
Země tak mohla mít prostě jen smůlu.
A pak tady máme třetí možnost... a to tu, že mezi ďourami žádná přímá spojitost není.
Vyrobit na povrchu ďouru o velikosti 10 kilometrů totiž zvládají dopadající planetky statisticky jednou za 700 000 let.
Na Zemi tak můžeme mít dvě na sobě nezávislé ďoury, které vznikly během 1 miliónu let...
A dokud tu menší ďouru nenavrtáme (na což se teď shánějí prachy) a neodebereme vzorky, nejsme si jisti, jestli jsou obě na vlas stejně staré... a nebo jedna je "krapet" starší.
Tohle se teprve ukáže, nicméně než se těch pár miliónů amerických dolarů sežene na vyslání vrtné lodě do afrických vod, můžete si dát tu vědeckou studii, která o tomto objevu dává světu vědět.
Pokud nemáte na sobotu plán, dovolte mi, abych vás pozval k nám do spořilovského areálu na den otevřených dveří třech místních ústavů.
Věřte mi, že nebudete litovat. Tady nabízím ochutnávku toho, co vás tam od 10 do 16 hod čeká! 🧵#týdenvědy
Předně, můj kolega @DavidPisa tam poprvé veřejnosti představí náš nový popularizační stroj, skrze který máme lepší možnost vysvětlit, jak Slunce ovlivňuje magnetické pole Země!
Kdybyste neměli v sobotu co dělat, mám pro vás tip.
Jak asi tušíte, docela mě baví popularizovat geovědy... a nejsem v tom sám. Baví to i mého kolegu Matěje Machka z @GFU_AVCR i @DavidPisa z Ústavu fyziky atmosféry.
A tak jsme si řekli, že společně něco vymyslíme...
🧲🌎🌞🧵
A víte, co jsme udělali?
Jo, fungl novou, unikátní edukační pomůcku pro vysvětlení chování planetárního magnetického pole ve hvězdném větru!
Pecka, co!?
Kdyby neměla Země své silné magnetické pole, život na jejím povrchu by jistě nebyl takový, jak ho známe.
Magnetická pole planet totiž pomáhají odklánět část nebezpečných částic přicházejících z okolního kosmického prostředí. Částice se tak nedostanou až na povrch.
Co byste dělali, kdybyste měli k dispozici na 30 dní loď s robotickou ponorkou a páčidlo?
Jo, přesně. Vydali byste se do Tichého oceánu, ponořili se skoro 3 kilometry hluboko do blízkosti hydrotermálního vřídla a tam udělali velký objev!
Jaký?🧵
🎥Schmidt Ocean Institute
To, že se v blízkosti hydrotermálních vřídel nachází život, víme už skoro půl století
Od té doby se podařilo objevit přes 600 druhů. Druhů, které k životu nepotřebují energii ze Slunce
Je pátek a tak je na místě doporučit pár 🇨🇿 vědců a vědkyň, které byste mohli chtít mít ve svých sledovaných.
Někteří nepatří mezi ty nejaktivnější účty, co tady jsou, ale věřte mi, že se za nimi skrývají lidé, o kterých je dobré vědět, pač toho mraky ví!
🧵
Třeba takový @PetrZacharov vám okamžitě vysvětlí, proč nemáte používat při pohledu na oblohu slovo mrak, ale oblak.
Ale taky je to člověk, kterého se pokaždé ptám, když se něco stran počasí děje.
Tornáda, bouřky.... cokoliv vás napadne.
Buď to ví, nebo ví, kde se zeptat
Existuje jistá šance, že o víkendu budeme mít možnost spatřit polární záři...
A když já potřebuji vědět něco o tomhle fascinujícím fenoménu, nebo chápat, jak fungují věci okolo magnetického pole Země/Jupiteru/čehokoliv a interakce se Sluncem... vždycky otravuji @DavidPisa!