1/11 Jak je možné, že vydržíme v sauně, kde je teplota i vyšší než 100 °C? A jak je možné, že stejně tak vydržíme v kryokomoře, kde je teplota nižší než -100 °C? A to navíc ještě téměř nazí. Jak se liší vnímání teploty vzduchu? #teplota#sauna#vlhkost
2/11 Odpovědí na otázky výše je vlhkost vzduchu. Pokud je vlhkost velmi nízká, tolerujeme teplotní extrémy výrazně lépe. Abychom krátkodobě vydrželi extrémní horko či chlad, musí být vzduchu velmi suchý. Vzduch totiž není, na rozdíl od vody, příliš dobrým vodičem tepla.
3/11 To známe i z praxe. Teploty kolem bodu mrazu tolerujeme všichni, ale málokdo je schopný pobývat ve vodě, která má teplotu blízko 0 °C. A i ti, co to dokáží, nevydrží ve vodě zdaleka tak dlouho, jako na vzduchu o totožné teplotě. Tělo se ochlazuje ve vodě výrazně rychleji.
4/11 Pokud je vzduch velmi suchý, je přenos tepla velmi nízký a navíc velmi efektivně funguje pocení jako forma ochlazování při velmi vysokých teplotách. Pocení totiž funguje jako ochlazující mechanizmus pouze v případě, že se kapičky vody na povrchu kůže vypařují.
5/11 V kryokomoře při teplotě ≈ -120 °C je ochlazování těla díky velmi nízké vlhkosti pomalé a mechanizmy, které udržují naši tělesnou teplotu fungují efektivně (po nějakou dobu). Navíc je zde nulová rychlost větru - při vyšších rychlostech proudění se tělo ochlazuje rychleji.
6/11 Vlhkost vzduchu ovlivňuje naše vnímání teploty nejen v sauně a kryokomoře, ale i běžně ve venkovním prostředí. Souhrnným parametrem, který vyjadřuje teplotu a vlhkost vzduchu je tzv. teplota rosného bodu (rosný bod). infoviz.cz/graphic.php?ID…
7/11 V případě velmi vysokých teplot, budeme snášet tyto teploty lépe při nižší vlhkosti vzduchu (= nižší teplota rosného bodu). Naopak při velmi vysoké vlhkosti vzduchu nám budou připadat nesnesitelné i teploty výrazně nižší - tělo se rychleji začne přehřívat.
8/11 Na světě se vlhkost vzduchu v různých oblastech může velmi lišit. Při totožné teplotě tak může naše vnímání "horka" být značně odlišné. Zde je například mapa teploty a relativní vlhkosti vzduchu pro dnešní den z @Windy podle modelu @CopernicusECMWF.
9/11 A tady mapa teploty rosného bodu. Nyní se zaměřme na Arabský poloostrov a oblast severní Indie. Z mapy teploty vzduchu je patrné, že je v obou oblastech teplota velmi vysoká. Mapa relativní vlhkosti vzduchu ale ukazuje velmi výrazné rozdíly.
10/11 S ohledem na výrazně nižší vlhkost v oblasti Arabského poloostrova (místy < 10 %) je v této oblasti také výrazně nižší teplota rosného bodu (dokonce místy < 0 °C). Naopak v oblasti severní Indie je vlhkost až > 50 %. Totožná teplota je zde tedy výrazně nesnesitelnější.
11/11 Trochu podrobněji je problematika snášení extrémních teplot v sauně a kryokomoře popsána v mém starším článku. chmibrno.org/blog/2018/12/0…
• • •
Missing some Tweet in this thread? You can try to
force a refresh
1/5 Stalo se vám někdy, že jste dělali rešerši a narazili jste na něco, co vás tak překvapilo, že i když jste zdroj považovali za vysoce věrohodný, začali jste pátrat, jestli je to vůbec možné? Podělte se o zkušenost v komentářích. Mně se dnes něco takového stalo, viz níže.
2/5 Dělal jsem si rešerši pro novou infografiku na téma podíl zemědělské půdy z celkové plochy v jednotlivých zemích. Konkrétně jsem srovnával země Evropy. Narazil jsem v těch datech na několik informací, které mi intuitivně neseděly, přesto, že jsem používal data WorldBank a FAO
3/5 V rámci Evropy se mi zdálo neuvěřitelné, že Island má vyšší podíl zemědělské půdy než Rusko... Ověřoval jsem to dál a asi to tak opravdu je... zatímco podíl zemědělské plochy na Islandu je téměř 20 %, v Rusku je to jen kolem 13 %! Budu rád když někdo další ověří...
1/12 Aktuální požáry v Českém Švýcarsku jsou dobrým příkladem přírodního zdroje znečišťování ovzduší - ne za všechno znečištění v atmosféře může člověk (to jsou tzv. antropogenní zdroje). I v absenci člověka by nebyl vzduch zcela "čistý". #ovzduší#kvalitaovzduší#znečištění
Dalšími příklady přírodních zdrojů znečištění jsou například sopečné výbuchy (které mohou mít velmi rozsáhlé dopady) nebo eroze půdy, která bývá významná zejména na jaře, kdy je větrno a půda ještě holá. Co přesně se dostává do atmosféry během lesních požárů?
Lesní požár není nic jiného než spalovací proces a protože není kontrolován přísun paliva ani přísun vzduchu, jedná se o nedokonalé (a neefektivní) spalování, které do ovzduší emituje řadu znečišťujících látek. Mimochodem stejný proces, jako se děje u starých kotlů, krbů apod.