1/7 Přes naše území dnes přechází výrazné množství částic ze saharské pouště. Jaká je předpověď? Co to bude znamenat? Jak daleko mohou částice v ovzduší cestovat? Jaké další vzdálené zdroje částic se na našem území mohou vyskytnout? Co je dálkový transport? Kde v Evropě je to největší problém? O tom bude toto víkendové vlákno.

Nejprve předpověď. Specializované předpovědi šíření saharského písku/prachu již několik dní avizovaly přechod těchto částic přes naše území. Takto vypadá nejnovější předpověď zedneška na další dny od řecké předpovědní služby, která se na toto téma zaměřuje. Patrné je, že by zde určité množství mohlo přetrvat až do pondělního večera.

#Sahara #částice #kvalitaovzduší #písek #prach 2/7 Na družici MSG na snímku z dnešního rána jsou už částice ze Sahary nad střední Evropou patrné. Jsou to ty růžové "skvrny". Snímek je z dnešní 7. hodiny ranní.

1/5 Skleníkové plyny, jako třeba CO₂, způsobují globální oteplování. To slyšíme často. Jak to ale v praxi funguje? Ukázat si to můžeme na velmi jednoduchém experimentu, který vysvětlím níže 👇. #klima #CO2 #globálníoteplování #změnaklima 2/5 Nejprve důležitý fakt - skleníkové plyny jako takové žádné teplo neprodukují. Jsou ale schopné teplo zachycovat. Zjednodušeně řečeno, tímto způsobem zachycují infračervené dlouhovlnné záření (teplo) odražené od zemského povrchu, které by jinak uniklo do vesmíru.

1/17 Jedním z úskalí řešení globálních problémů, jako je například snaha o dekarbonizaci, je komplexnost a vazby, které je třeba vzít v potaz. Řešení tedy musí být podobně komplexní. Pojďme se na jednu podívat. 2/17 Kyselinu sírovou si asi většina z vás pamatuje ze školy. Jedná se o silnou anorganickou kyselinu se vzorcem H₂SO₄. Tato kyselina se průmyslově vyrábí ve velkém množství. Proč?

1/5 Stalo se vám někdy, že jste dělali rešerši a narazili jste na něco, co vás tak překvapilo, že i když jste zdroj považovali za vysoce věrohodný, začali jste pátrat, jestli je to vůbec možné? Podělte se o zkušenost v komentářích. Mně se dnes něco takového stalo, viz níže. 2/5 Dělal jsem si rešerši pro novou infografiku na téma podíl zemědělské půdy z celkové plochy v jednotlivých zemích. Konkrétně jsem srovnával země Evropy. Narazil jsem v těch datech na několik informací, které mi intuitivně neseděly, přesto, že jsem používal data WorldBank a FAO

1/11 Jak je možné, že vydržíme v sauně, kde je teplota i vyšší než 100 °C? A jak je možné, že stejně tak vydržíme v kryokomoře, kde je teplota nižší než -100 °C? A to navíc ještě téměř nazí. Jak se liší vnímání teploty vzduchu? #teplota #sauna #vlhkost 2/11 Odpovědí na otázky výše je vlhkost vzduchu. Pokud je vlhkost velmi nízká, tolerujeme teplotní extrémy výrazně lépe. Abychom krátkodobě vydrželi extrémní horko či chlad, musí být vzduchu velmi suchý. Vzduch totiž není, na rozdíl od vody, příliš dobrým vodičem tepla.

1/12 Aktuální požáry v Českém Švýcarsku jsou dobrým příkladem přírodního zdroje znečišťování ovzduší - ne za všechno znečištění v atmosféře může člověk (to jsou tzv. antropogenní zdroje). I v absenci člověka by nebyl vzduch zcela "čistý". #ovzduší #kvalitaovzduší #znečištění Dalšími příklady přírodních zdrojů znečištění jsou například sopečné výbuchy (které mohou mít velmi rozsáhlé dopady) nebo eroze půdy, která bývá významná zejména na jaře, kdy je větrno a půda ještě holá. Co přesně se dostává do atmosféry během lesních požárů?