Thread by @autistka_z_prav

Upozornění - tohle vlákno bude hodně dlouhé. 😀 Ale prostě jsem nemohla vynechat jakoukoliv informaci, protože mi všechny připadaly důležité. Takže, moje následovné vlákno o #PAS.
#autismus #actuallyautistic #poruchaautistickehospektra

AUTISMUS
Existují dva způsoby, jak vnímat autismus.
1. Medicínsky - vnímá autismus jako poruchu, od toho se odvíjí i pojmy (např. příznaky autismu, deficity v kontaktu, nezapojuje se do hry s ostatními apod.). Většinou vnímá hlavní problém samotného autistu a jeho prožívání.

2. Sociálně - vnímá autismus jako přirozenou odlišnost a vyhýbá se patologizaci (např. znaky autismu, odlišnosti kontaktu, jinačí styl hry). Většinou za hlavní problém má společnost a to, jaká kritéria si nastavila.
Osobně se klaním (jako mnoho jiných autistů) k tomu druhému.

ZNAKY AUTISMU
Jaké konkrétní znaky pod autismus spadají? Aby někdo mohl dostat tuto diagnózu, musí vyhovovat třím hlavním kritériím - odlišnosti v sociálním kontaktu, odlišnosti v komunikaci, rituální či „stereotypní“ chování/či „omezená“ představivost.

Musím podotknout, že u posledního znaku se často používá termín nedostatek fantazie, což je z mého pohledu poměrně problematické - neboť skutečnost, že někdo má rituální chování, ještě neznamená, že postrádá představivost.
Pod tyto škatulky se řadí i mnoho dalších znaků.

1. ODLIŠNOSTI V SOCIÁLNÍM KONTAKTU
★ Potíže s navazováním vztahů a jejich udržováním.
★ Potíže rozeznat hranice druhého člověka.
★ Potíže nastavit si vlastní hranice (people-pleasing).
★ Potíže navázat konverzaci.
★ Problémy chápat neverbální komunikaci.
★ Odlišná empatie.

★ Alexithymie - potíže s rozeznáním, určováním a reagováním na emoce.
★ Preference zvířat před lidmi.
★ Autisté mohou působit mladší než vrstevníci, obzvlášť emocionálně.
★ Uzavření před světem a „zvnitřnění“ svých potíží, což může vyústit v úzkost, depresi, nebo OCD.

★ Často svoje autistické vlastnosti skrývají a maskují, takže si okolí ani nemusí všimnout, že jsou autisté - v tomto vynikají obzvláště dívky.
★ Maskování probíhá hlavně na veřejnosti a vzhledem k tomu, že jde o velmi namáhavý a vyčerpávající proces, doma můžou mít meltdown.

★ Často se mluví o nedospělých autistech jako o velice zlobivých dětech, nicméně znakem může být i to, když je dítě nebo puberťák až přehnaně hodný.
★ Společenské trendy jdou často mimo ně.
★ Nenávist vůči nespravedlnosti nebo porušování pravidel.
★ A mnoho dalších...

2. ODLIŠNOSTI V KOMUNIKACI
★ Drží se jednoho tématu.
★ Navázání konverzace o svých „speciálních zájmech“.
★ Potíže s porozuměním mluvených pokynů, potřeba některé pokyny zopakovat nebo podrobněji vysvětlit.
★ Doslovné chápání výroků.
★ Odlišné chápání abstraktních pojmů.

★ Potíže v komunikaci můžou vést ke zvýšené úzkosti, sociální fobii, depresi nebo jiným psychickým problémům - s autismem jsou různé psychické problémy hodně spojovány.
★ Upřímnost - taková, která může být zaměněna i za „drzost“.
★ Některé vtipy nebo sarkasmus nepochopí.

★ Navzdory tvrzení, že nemají smysl pro humor, tak to rozhodně tak není - jenom jejich styl humoru neodpovídá neurotypickým standardům.
★ Odlišný oční kontakt (buď minimální, nebo naopak hodně přehnaný).
★ Odlišný cit pro „plynulost“ konverzace.
★ Mluvení o jednom tématu.

★ Situační mutismus.
★ Autisté odkoukávají způsoby konverzace od ostatních - mohou přijímat fráze nebo věty od okolí (ale také i třeba z filmů nebo knížek), což často pro okolí působí, že mluví zvláštním způsobem.
★ Mohou mít odlišný vývoj řeči a neobvyklou slovní zásobu.

3. RITUÁLNÍ CHOVÁNÍ
★ Stimming (self-stimulatory behavior) - opakované pohyby jakoukoliv částí těla; skákání; točení; přehrávání čehokoliv pořád dokola a dokola...
★ Echolálie - opakování věty, fráze, slova nebo zvuku; písničky/čehokoliv jiného dokola. Také spadá do stimmingu.

‼️Stimming slouží k emoční regulaci a nemá se omezovat. Pokud je škodlivý (např. škrábání, bouchání), je třeba citlivé omezení tím, že se ukáže jiná možnost stimmingu. Je však třeba podotknout, že škodlivý stimming je častokrát výsledkem snahy o potlačení neškodného stimmingu.‼️

★ Potřeba rutiny nebo rituálů, protože změny přináší úzkost.
★ Jiný způsob hry - autisté často rádi vytváří řady z věcí.
★ Fascinace některými tématy („speciální zájem“) - může to být úplně cokoliv. Od autíček, přes vlaky až k popkulturním seriálům a celebritám.
★ Sbírání.

PROBLÉMY SE SMYSLOVÝM VNÍMÁNÍM
Můžou se projevovat dvěma způsoby.
A) Hypersenzitivita - Projevuje se zvýšenou citlivostí na určité smyslové vjemy. Člověk se takovým vjemům snaží spíše vyhýbat, nebo je nějak utlumit (např. prostřednictvím sluchátek, slunečních brýlí...)

Příklady:
★ Bolest při přílišné hlasitosti nebo při mnoha zvucích najednou.
★ Člověk registruje všechny zvuky okolo - což může způsobit smyslové přehlcení, zmatenost, bolest hlavy, motání hlavy, úzkost a podobně.
★ Snadné vylekání nebo vyděšení při náhlých hlasitých zvucích.

★ Bolest při ostrých či neonových světlech.
★ Odmítání některých jídel kvůli jejich textuře. (Může se projevovat například naprostou neschopností dané jídlo polknout - spouští se dávicí reflex.)
★ Odmítání některých materiálů či oblečení kvůli jejich textuře.

★ Snaha odstřihnout všechny cedulky na oblečení.
★ Nesnášenlivost vůči silným odérům.
★ Odmítání doteků.

B) Hyposenzitivita - Projevuje se naopak sníženou citlivostí na určité smyslové vjemy. Člověk se naopak snaží takové vjemy vyhledávat.

Příklady:
★ Zírání na zářící/hrající věci.
★ Vyhledávání hlasitého prostředí.
★ Vyhledávání chuťově výrazných jídel (např. pálivých, kořeněných apod).
★ Ochutnávání všech možných věcí (včetně ne úplně jedlých).
★ Očichávání různých věcí.

Je nutné zdůraznit, že autisté mohou být na jeden smysl hypersenzitivní a na jiný naopak hyposenzitivní. Zároveň je možné i to (vycházím zde ze zkušeností mnoha autistů, nejenom své), že na jeden smysl je člověk zároveň hypersenzitivní a zároveň hyposenzitivní.

Důležité je vědět i to, že jak člověk roste a dospívá, jeho potíže se senzorikou se mohou měnit - sice nevymizí, ale mohou se změnit. Například v dětství může být člověk na jeden smysl hypersenzitivní, a v dospělosti pak na ten samý smysl hyposenzitivní - nebo naopak.

Existuje mnoho způsobů, jak se smyslové potíže projevují a stejně jako jinde platí, že každý autista je jiný. To znamená, že každý bude mít jiný „senzorický profil“. Já jsem například v současnosti hypersenzitivní na zvuky a obzvlášť na světla a naopak hyposenzitivní na chuť.

MUŽI A ŽENY
Kdysi se věřilo, že autismus se může vyskytovat pouze u chlapců. Později se to změnilo, ale stále panovala představa, že autismus dominuje u mužů.

To je ale chyba. Potíž je v tom, že u žen se autismus může projevovat o trochu jinak než u mužů - největší rozdíl je pravděpodobně v tom, že ženy mnohem více maskují a skrývají své autistické vlastnosti, takže jádro jejich problémů může dlouhou dobu zůstat skryto.

Rozdíly u žen:
★ Přehnané maskování, snaha zapadnout, kvůli čemuž mohou působit sociálněji.
★ Příklady maskování: nucení očního kontaktu; smějí se vtipům, co nechápou; small talk; nemluví o svých „speciálních zájmech“; v mysli si vytváří různé „scénáře“ na některé typy situací.

★ „Speciální zájmy“ často odpovídají tomu, o co se dívky v jejich věku obvykle zajímají - např. panenky, zvířata, koně, kapely, seriály... Kvůli tomu často znak „speciálního autistického zájmu“ může být přehlédnut.
★ Méně nápadné rituální chování.

★ Vyšší pravděpodobnost vyhoření nebo psychických problémů v důsledku přetvařování.
★ Pocity ztráty identity, důsledek přetvařování.
★ Cítí se velmi nepříjemně i při sebemenším konfliktu.
★ Kvůli sociální nezralosti a absenci hranic mohou být náchylnější k různému zneužívání.

Tohle rozdělování na není stoprocentní. Stejně jako u všeho platí, že mohou existovat lidé, kteří tomuto rozdělování neodpovídají. To znamená, že i kluk se může projevovat tzv. „typicky ženským“ autismem, a naopak, některé dívky mohou mít „klučičí“ autismus.

Přesto si myslím, že je důležité pamatovat na to, že u dívek se může autismus projevovat trochu jinak. Už tak existují zástupy autistek, které na jádro svých celoživotních problémů přicházejí až v dospělosti.

Otázkou zůstává, proč tomu tak je. Může za to snaha zapadnout, jiným mozkem, nebo výchovou? Nebo snad sociálními představami o tom, jak se má „správná holčička“ projevovat a jejich autismus tak může být svalen na pouhou nesmělost? To je problém, o kterém se stále vedou diskuze.

ROZDĚLOVÁNÍ AUTISMU
Jistě víte, že existuje zažité rozdělování autismu do několika kategorií - nejznámější je Aspergerův syndrom, dětský autismus a atypický autismus. No, tohle už neplatí.

V nejnovějším vydání Mezinárodní klasifikace nemocí (už jedenácté), se autismus také rozděluje do několika subtypů, a to podle toho, zda je nebo není přítomna porucha intelektu a jazyka.

Osobně mi to přijde jako dobrý krok, alespoň odstranil určité nejasnosti a kontroverzní název Aspergerův syndrom. Řekněte, kdo by chtěl, aby se jeho diagnóza nazývala po člověku, co spolupracoval s nacisty a posílal autisty, kteří nevyhovovali na práci, na smrt? Já rozhodně ne.

Pokud jste to dočetli až sem, gratuluji a děkuji za pozornost. 😁

Ještě jedna věc.
Některé autistické znaky může mít každý. Autistické vlastnosti jsou přeci jenom lidské vlastnosti a ačkoliv si o nás mnoho lidí myslí opak (a třeba se tak i sami cítíme), nejsme mimozemšťané. 😄
Rozlišení je v tom, KOLIK znaků člověk vykazuje a v jaké intenzitě.

Takže pokud se někdo dokáže v pár znacích najít, nemusíte se tím zatím nějak vzrušovat.
Pokud se dokážete najít ve většině, možná by bylo dobré zkusit si o autismu zjistit ještě další informace a třeba zjistíte, že se vás to také může týkat. 😁