Pro váš velký zájem o předchozí vlákno se ještě jednou podíváme na záběr odvrácené strany z kosmické lodi Orion. Tentokrát se ale podíváme na něco opravdu velkého! Do míst s tmavými flíčky, kam míří šipka. Foto: NASA/ESA #artemis1
Abychom si toho obra náležitě užili, trochu jsem fotomapu Měsíce pootočil. Nápadné Mare Orientale z předchozího záběru se teď posunulo výš na sever.
Že nic nevidíte? Není divu, už lištička malému princi říkala, že „Co je důležité, je očím neviditelné"...
Mapa: LROC/Quickmap
Teď se díváme na stejnou část Měsíce. Nejde však o tzv. albedovou mapu, ale o výškovou mapu. Červená barva označuje vysočiny, modrá naopak nížiny. Teď už se nám tady ve zmíněných místech vyloupla velká modrá skvrna (nížina). Mapa: NASA/DLR/ASU
Jedná se o impaktní pánev (obrovský kráter), která dostala označení Jižní pól–Aitken. Pánev byla odhalena až na výškových mapách sondy Clementine. Název vychází z hraničních bodů čili jižního pólu Měsíce a malého kráteru Aitken. Má průměr asi 2 500 km a hloubku 12 km. Foto: NASA
Po pánvi Utopia (průměr 3 300 km) na Marsu, se měsíční pánev Jižní pól–Aitken stala dokonce druhou největší známou pánví v celé Sluneční soustavě! Tedy pokud se neprokáže existence pánve Borealis na Marsu, která je ještě mnohem větší. Koláž: P. Gabzdyl
Pánev Jižní pól–Aitken je zajímavá nejen svými rozměry, ale řadou dalších vlastností. Například má výrazně protažený tvar, což napovídá, že šlo o velmi šikmý impakt. Pánev je dokonce podezřelá z toho, že změnila vzhled přivrácená strany! O tom ale zase jindy. Mapa: NASA/DLR/ASU
• • •
Missing some Tweet in this thread? You can try to
force a refresh
Toto je jeden z mnoha záběrů Měsíce, které nám naservírovala loď Orion. Je na něm jen odvrácená strana, což dělá trochu problém s orientací, protože dobrých map odvrácené polokoule moc není. Tak se pojďme podívat, aspoň na ty nejzajímavější útvary. Foto: NASA/ESA
Tak předně je na záběru skvěle vidět pánev Orientale - viz šipka. Centrum této velké dopadové struktury, která by svou plochou překryla téměř polovinu celé Evropy, tvoří kruhové Mare Orientale (Moře východní) s průměrem 320 km.
Toto centrální „oko” obklopují věnce soustředných valů o průměru 460 km (vnitřní Rookovo pohoří), 660 km (vnější Rookovo pohoří - horní šipka) a 860 km (Kordillery - spodní šipka). Celá impaktní pánev tak svým vzhledem připomíná „ztuhlé” kruhy na vodě.