Vítám všechny u dalšího pátečního vlákna! Vzhledem k prodlevě si říkám, že bude dobré připomenout, kde se nacházíme a co za téma rozebíráme.
Momentálně se věnujeme tématu s názvem interpretace kvantové mechaniky, dnes konkrétně probereme mnohosvětovou interpretaci. #fyzivlakno V téhle sérii si postupně ukazujeme, jak se různě dá matematika za kvantovou mechanikou interpretovat a jaký je mezi různými interpretacemi rozdíl.

https://twitter.com/dominicwalliman/status/1113486268048924673

Zdravím a vítám všechny u tradičního pátečního fyzivlákna! #fyzivlakno
Dnešní povídání navazuje na téma z předchozího týdne, na Kodaňskou interpretaci kvantové mechaniky:

https://twitter.com/Mitokochan/status/1421198808436858881

Pro připomenutí a pochopení toho, co to vlastně děláme a čím se zabýváme: kvantová mechanika je divná, nikdo neví, co si o ní má myslet a jak ji má chápat a já dávám postupně dohromady hlavní "směry" v chápání kvantovky, které dneska ve fyzice převládají.

Je tu pátek a s ním další díl na téma interpretace kvantové mechaniky! #fyzivlakno Minule jsme si posvítili na interpretaci s objektivním (reálným) kolapsem, komu to uteklo, ať klikne sem:

https://twitter.com/Mitokochan/status/1413588905375449093

A jak jsem říkala v předchozích dílech, interpretace matematického aparátu kvantové mechaniky se dají více méně rozdělit do dvou skupin. První jsou realistické interpretace, v nichž matematické objekty koncepčně odpovídají nějakému "elementu" reality.

Ahoj všichni, vítám vás u třetího dílu vláken na téma interpretace kvantové mechaniky! #fyzivlakno
Minule jsme probrali hlavní rozdíly mezi klasickou a kvantovou fyzikou, kdyžtak tu:

https://twitter.com/Mitokochan/status/1411044429956268036

Povídali jsme si doposud o tom, že kvantový systém si žije svým životem do momentu, kdy s ním nějak zainteragujeme, například tím, že ho změříme.
V ten moment dojde k něčemu, co nazýváme kolaps. Systém se zhroutí do jednoho stavu a přestane se vyvíjet.

Vítám fyzikální nadšence u dalšího dílu vláken na téma interpretací kvantový mechaniky! Chci se nejprv omluvit za delší prodlevu — nějak se toho nahromadilo víc a trochu jsem nestíhala, ale už jsem zpátky s dalším dílem. Děkuju všem za strpení, jste vážně super. ❤️ Koho minul úvod, kde jsme uvedli pár základních rozdílů v přístupu klasický a kvantový fyziky ke světu a co vlastně je ten kámen úrazu v kvantový mechanice, ten může mrknout tu:

https://twitter.com/Mitokochan/status/1395818678428577792

Vítám všechny u nový série vláken! Jelikož jsme teď pořád řešili černý díry a gravitaci, tak neuškodí se podívat na druhou stranu pomyslný barikády — na kvantovou mechaniku (KM).
Takže je to tu, první #fyzivlakno ze série na téma filosofický interpretace KM. Jdeme na to. Možná se zarazíte, co má filosofie co dělat s fyzikou. Nebudu se v žádnym případě tvářit, že jsem odbornice na filosofii, ale řekla bych, že každej student vědeckejch oborů dřív nebo později narazí na určitý filozofický problémy při studiu.

Ahoj všem, je tu další pátek a s ním další #fyzivlakno. Minule jsme rozebírali první fotografii černé díry, která byla pořízená experimentem Event Horizon Telescope, viz zde:

https://twitter.com/Mitokochan/status/1383147290978832395

. Objevil se tam pojem akrečního disku a na ten si dneska posvítíme. 👀 Akreční disky jsou zajímavé struktury. Vznikají ze všelijakého materiálu, který je gravitačně přitahován masivním tělesem, jako je hvězda nebo právě černá díra. Takový materiál se často bere z objektů, které se ocitnou v blízkosti černé díry. Ta si pak z tělesa trochu "ukousne".

Vítám všechny u dalšího pátečního vlákna! Dnes se podíváme na update fotografie černé díry, který můžete vidět na obrázku, a povíme si, co vlastně tahle fotografie znázorňuje a jestli to potvrzuje naše teorie o gravitaci. #fyzivlakno Pokud vás zajímá teorie za černými děrami a prošvihli jste moje vlákna, tak tady je najdete tematicky seřazené:

https://twitter.com/Mitokochan/status/1375546390168895489

Zdravím všechny fyzikální nadšence, je zde pátek a s ním další #fyzivlakno, jubilejní! 🥳
Zítra to totiž bude přesně rok od prvního vlákna! Nemůžu tomu uvěřit. ❤️ Dáme si tedy něco oslavnýho, populárního, co oběhlo přední stránky novin, abychom to oslavili: Muon g-2 experiment. Ať už rozklikáváte tohle vlákno s tím, že máte povědomí o částicové fyzice, nebo naopak vůbec netušíte, o co se ksakru jedná, ale zajímá vás to, pak jsem tu pro vás. Na začátek vysvětlím kontext experimentu, co říká teorie a pak si povíme, co tedy bylo objeveno.

Vítám všechny u pátečního vlákna! Minule jsme zabrousili do entropie černých děr a ukázali jsme si další prapodivné věci, které se okolo horizontu událostí dějí. Dnes v tom budeme pokračovat a mrkneme se proto na další zvláštní jev černých děr — na Hawkingovo záření. #fyzivlakno Černé díry jsou divné, to už je asi jasné úplně všem. Jedna z nejdivnějších věcí je ale fakt, že ačkoliv do černé díry může spadnou úplně cokoliv, ven by se z principu nemělo dostat vůbec nic.

Vítám vás všechny u dalšího pátečního vlákna! Dnes samozřejmě budeme pokračovat v tom, co jsme minule nakousli, což je entropie černých děr #fyzivlakno.



Pokud vám utekl minulý díl, na který dnes budeme navazovat, tak mrkněte zde:

https://twitter.com/Mitokochan/status/1367926081978785796

Povídali jsme si tam o konceptu informace a také o paradoxu, na který upozornil Hawking, totiž že podle dosavadních poznatků fyziky se zdá, že informace padající do černých děr mizí. To však porušuje zákon zachování kvantové informace.

Situace v ČR zase stojí komplet za hovno. A jelikož všichni opět musíte při pátku sedět doma a jste hodní a poslušní, přistane vám za odměnu do tajmlajny #fyzivlákno.

Dnes to bude na téma informace a entropie černých děr a připravte se, protože to bude veliký brainfuck. Pro ty, co nestihli minulé vlákno, zde přikládám (najdete tam odkazy i na všechny předchozí vlákna týhle série):

https://twitter.com/Mitokochan/status/1365750465334509572

Vítám všechny fyzikální nadšence u pátečního vlákna v sobotu 😂 #fyzivlakno

Minule jsme rozebírali koncept horizontu událostí, jak vlastně taková oblast ve vesmíru vypadá a co bystě viděli, kdybyste tam spadli. Pokud jste to prošvihli, mrkněte zde:

https://twitter.com/Mitokochan/status/1360333245515235331

Dnes se podíváme na to, co by mělo ležet v centru černé díry a co se ve fyzice nazývá gravitační singularita.



Singularita není pojem, který byl zaveden až s černými děrami, neboť obecný význam slova singularita je “výjimečný bod”.

Opět všechny zdravím, páteční #fyzivlakno je tu a pokračujeme v černých dírách! Dneska budou všechny ty bamboozly a brainfucky, na který se těšíte, dokonce vyšleme dobrovolníka na jednosměrnou cestu do černé díry. Jdeme na to. Posledních několik vláken jsme budovali historický podklad a vytyčovali důležitá fakta, která nyní zužitkujeme při studiu vlastností a chování černých děr. Pokud se na to chcete před čtením dnešního vlákna mrknout, klikněte zde:

https://twitter.com/Mitokochan/status/1357779335386701827

Další pátek je tu a s ním i další díl o černých dírách! #fyzivlakno

Dneska si budeme povídat o době, kdy vědecká komunita přijala, že černé díry existují. Co tomu jednoznačně pomohlo, byl objev pulzarů. O tom bude dnešní vlákno. Co je to pulzar? Výborná otázka.

Začnu tím, že se odkážu na minulé vlákno, kde jsme si povídali o tom, jak různé kvantové a gravitační mechanismy vedou ke tvorbě různých zajímavých vesmírných objektů.

Pokud vám to uteklo, mrkněte sem:

https://twitter.com/Mitokochan/status/1355242586039078913

Zdravím všechny u dalšího dílu pátečních vláken, pokračujeme dnes třetím dílem o černých dírách! Dnešní #fyzivlákno se zaměří hlavně na třicátá léta minulého století, kdy komunita astrofyziků debatovala existenci černých děr a kdy tyto debaty začaly být brány vážněji a vážněji. Minule jsme si povídali o tom, jak Schwarzschild našel řešení Einsteinových rovnic, které předpovídalo existenci černých děr, ale že ani Schwarzschild ani Einstein nevěřili, že by fyzikálně černé díry mohly být realitou.

Další pátek, další vlákno, pokračujeme v černých dírách! #fyzivlakno

Minulý díl naleznete zde:

https://twitter.com/Mitokochan/status/1350181816167243777

Minule jsme si prošli základní koncepty obecné relativity, ale pořád jsem si neřekli, jak tato teorie souvisí s černými dírami. Kde se tam berou?

Vítejte u prvního dílu z další série, která je konečně na téma černé díry! #fyzivlakno

Na úvod snad jen to, že
obecná relativita není ani vzdáleně můj obor, proto se (víc než obvykle) cítím dost neerudovaně a nejistě. Nebudu lhát, mám strach jít z kůží na trh. Chci proto jen na začátek udělat takový prohlášení: budu se ze všech sil snažit, abych nekecala blbosti. Spoustu částí po mně proto bude kontrolovat moje kamarádka, která narozdíl ode mě ví, o čem mluví.

Krásný páteční večer, vítejte po dlouhé době u dalšího #fyzivlákna, dnes naposledy na téma jaderných katastrof. Seznam havárií v mých vláknech není bohužel vyčerpávající, událo se jich mnohem víc, ráda bych se však už posunula tematicky dál a proto dnes poslední díl této série. Dnes se podíváme do Japonska, které je z historických důvodů naladěno dost protijaderně. Každopádně i u nich se událo několik jaderných havárií, poslední a nejznámější ta ve Fukušimě.

Přerušuji pravidelné vysílání, abych s vámi sdílela skvělou informaci. Příští rok bude vypuštěn do vesmíru následník Hubbleova teleskopu, Vesmírný teleskop Jamese Webba. Pokud si říkáte, proč by vás to mělo zajímat — oh boy, jen tomu dejte šanci a uvidíte. #fyzivlakno Osobně jsem na tuto informaci narazila spíše náhodou, protože astronomie není můj obor. Každopádně jako u hodně lidí to byla astronomie, co mě do fyziky v první řadě přitáhla. Vesmír mě prostě fascinuje a faktem je, že mě fascinoval už od dětství. 🌟💫

Vítám všechny u druhého dílu série vláken o jaderných katastrofách. Dnes se podíváme na nejhorší jadernou nehodu Velké Británie, která se stala v říjnu roku 1957 — požár v jaderné elektrárně Windscale. #fyzivlakno

Předchozí vlákno můžete najít tu:

https://twitter.com/Mitokochan/status/1322226017545687051

Poválečná Británie nechtěla zůstávat pozadu ve vývoji jaderných zbraní za jinými velmocemi, proto byly na začátku padesátých let postaveny dva reaktory blízko vesničky zvané Seascale, které měly za úkol produkovat plutonium pro zbrojní průmysl.