Dnešní vlákno je o tom, kterak Američané odmítali až do 90. let 20. století používat v autech bezpečnostní pásy. Jestli si z toho vyvodíte závěry v kontextu s děním v ČR, to nechám na vás.

Ve vlákně najdete i pár zdrojů a na konci anekdotu.

Předem děkuju za případné sdílení!
New Hampshire je posledním státem USA, který neukládá řidičům povinnost používat pásy. I proto jen asi 70% řidičů ve státě pásy používá, zatímco celonárodní číslo je 90%. Ale ještě na začátku 80. let, kdy poutání stále nebylo povinné, je používalo jen 15% amerických řidičů!
Teprve v 50. letech začali američtí výrobci aut nabízet variantu se zabudovaným bezpečnostním pásem, ale využil ji jen zlomek řidičů (Ford za ni chtěl 27 dolarů navíc). Jenže počet obětí automobilových nehod dál rostl. Mezi 1920 a 1960 vzrostl z 11 obětí na 22/100 tisíc.
V r. 1965 vydal Ralph Nader - později několikanásobný prezidentský kandidát za Zelené - studii, v níž obvinil automobilky ze zanedbávání bezpečnosti řidičů na úkor instalace drahých pásů či stabilizátorů. Kongres v reakci ustavil National Highway Traffic Safety Administration.
Agentura v r. 1968 vyhlásila povinnost instalovat pásy ve všech vozech (kromě busů). Ale jejich používání povinné nebylo. Když v r. 1973 agentura nakázala automobilkám instalaci systému, který by nenechal nepřipoutaného řidiče nastartovat, Kongres zaplavily rozhořčené dopisy.
Boj mezi federální vládou, automobilkami a občany (ti si chtěli ponechat svobodu rozhodování) se táhl celá 70. léta. Reagan agenturní rozhodnutí dokonce zrušil. Ale pak jeho vládu zažalovaly pojišťovny a Nejvyšší soud rozhodl v jejich prospěch. Reagan musel chtě nechtě regulovat.
Vznikl kompromis: automobilky naistalují do aut i airbagy nebo přesvědčí 2/3 států prosadit povinnost připoutat se. New York a NJ byly v 80. letech první, v Michiganu autora zákona nazvali Hitlerem. Některé státy zákon odmítly, v jiných byl slabý. A tak přišly do aut airbagy.
Od 90. let státy zavedly povinnost používat pásy a mít auta s airbagy. A lidé protestovali: třeba tím, že nosili za jízdy trička, díky nimž to vypadalo, že mají zapnutý pás. Protest vycházel především z odporu proti vládním regulacím a omezování svobody.
V Československu přišla povinnost poutat se v roce 1967, ale jen na předních sedadlech a při jízdě v obci. 1976: všichni na sedadlech s pásy musí být připoutaní. Od roku 1990 se musí v autě poutat všichni, ale na zadních sedadlech to dělá jen zhruba polovina lidí.
Anekdota: šel jsem kvůli úkolu v Texasu na soud a pozoroval výběr poroty. Proces ale začal soudce upozorněním porotců, že i když nesouhlasí s nějakým zákonem, nesmí to ovlivnit jejich rozhodování. Protože on taky nesouhlasil s bezp. pásy, ale používá je. Proto mě to téma zajímá.

• • •

Missing some Tweet in this thread? You can try to force a refresh
 

Keep Current with Jan Beneš

Jan Beneš Profile picture

Stay in touch and get notified when new unrolls are available from this author!

Read all threads

This Thread may be Removed Anytime!

PDF

Twitter may remove this content at anytime! Save it as PDF for later use!

Try unrolling a thread yourself!

how to unroll video
  1. Follow @ThreadReaderApp to mention us!

  2. From a Twitter thread mention us with a keyword "unroll"
@threadreaderapp unroll

Practice here first or read more on our help page!

More from @JanBenesAggie

30 Jan
Kdo byla Harriet Tubman, jejíž portrét chce Joe Biden dostat na dvacetidolarové bankovky namísto bývalého prezidenta Andrewa Jacksona?

V dnešním, zase dlouhém (10), vlákně bych vám rád abolicionistku Tubman představil. Na konci najdete pár zdrojů.

Děkuju za případné sdílení!
Harriet Tubman (1820/25-1913) se narodila jako otrokyně, po útěku se z ní stala aktivní abolicionistka, během občanské války špiónka, vojákyně a zdravotní sestra. V druhé polovině 19.století se zapojila do hnutí za práva žen. Jedná se o významnou postavu (afro)amerických dějin.
Tubman strávila v otroctví cca 25 let. Její majitel prodal její tři sestry, s nimiž se už nikdy nesetkala. V roce 1849 to vypadalo, že bude na prodej i Tubman a zbylí sourozenci, takže se Harriet rozhodla utéct na sever. Utekla sama - manžel (ne otrok) i bratři se báli důsledků.
Read 10 tweets
23 Jan
Kdo byl Cesar Chavez, jehož bustu si do Oválné pracovny přinesl Joe Biden?

To se dozvíte v dnešním dlouhém vlákně. Na konci najdete doporučení na film a dokument.

Na začátek doplním, že Cesar nebyl nijak pokrevně spřízněn s Hugo Chavezem.

Díky za případné sdílení!
Cesar Chavez byl jedním z nejvýznamnějších bojovníků za občanská práva a lepší pracovní podmínky hispánských/Chicano pracovníků v zemědělství, a to hlavně v Kalifornii v 60. a 70.letech. Stejně jako Martin L. King využíval bojkotů, stávek, nenásilných protestů k dosažení cíle.
Chavez si práci na kalifornských plantážích vyzkoušel jako dítě na konci 30.let. Kvůli neustálé migraci za prací Chavez prošel asi 37 školami a dokončil pouze osmileté vzdělání. Během druhé světové války sloužil dva roky v segregovaném námořnictvu. Po válce se stal aktivistou.
Read 12 tweets
26 Sep 20
Hodně se teď mluví o rasových nepokojích v USA, a tak mě napadlo, jestli jste někdy slyšeli o Cicero riot z roku 1951?

Jedná se o jednu z největších rasových pouličních bouří v historii USA. Účastnilo se jí na 4 tisíce bělochů a jejím cílem bylo zamezit desegregaci bydlení.
V červenci 1951 se do Cicera, homogenně bělošského města, chystala nastěhovat afroamerická rodina Clarkových. Harvey Clark byl veterán druhé světové a řidič autobusu v Chicagu. On i jeho paní byli VŠ vzdělání a chtěli se konečně přesunout z ghetta jižní části Chicaga za lepším.
Když se rodina chtěla nastěhovat do nového domu v Ciceru, místní šerif jim zatarasil cestu a zakázal vstup. Když se chtěli nastěhovat podruhé, s rozhodnutím soudu v ruce, cestu jim zatarasil dav místních, který na ně začal házet kameny. Po setmění dav čítal na 4 tisíce osob.
Read 6 tweets
24 Sep 20
Ohledně problémů s prezidentskými volbami v USA se často zmiňuje korespondenční volba, kterou se prezident snaží omezit, právo vězňů a lidí v podmínce volit nebo počet otevřených volebních místností.

Ale už jste slyšeli o consent decree z roku 1982? Tady je o něm krátké vlákno.
Během gubernátorských voleb v New Jersey v roce 1981 zřídili místní Republikáni National Ballot Task Force. Šlo o skupinky policistů mimo službu, které 'hlídaly' volební místnosti v černošských a hispánských ghettech. Členové měli zbraně, vysílačky, insignie. Prostě odstrašovali.
Demokraté po volbách zažalovali Republikány kvůli porušení zákona o volebním právu. V roce 1982 došlo k dohodě, tzv. consent decree. Republikáni slíbili, že nebudou zastrašovat voliče.
V roce 1987 došlo k obnovení dohody a v roce 2008 fed. soud prodloužil platnost do roku 2017.
Read 7 tweets
15 Sep 20
Vlákno:
Zdravotní sestra z detenčního centra v Georgii tvrdí, že byl na zadržených hispánských migrantkách prováděn vysoký počet hysterektomií, tedy odstranění dělohy.

Něco takového se v USA neděje poprvé, tak zkusím v tomto vlákně zmínit aspoň pár zásadních případů.
Experimenty se sterilizacemi v USA sahají do poloviny 19.století (Texas). Nucené sterilizace byly populární například v Kalifornii, kde jich mezi lety 1909 a 1979 provedly cca 20 tisíc. Sterilizace byly legální ve 32 státech USA a psal o nich v roce 1925 například Adolf Hitler. Image
Důvodem pro sterilizaci byl strach z dědičnosti kriminality, poruch intelektu, sexuálních deviací. Ke sterilizaci byly nuceny především ženy chudé, mentálně postižené, kriminálnice a z etnických minorit. Ještě v letech 2006-2010 prý kalifornské věznice sterilizovaly 150 vezeňkyň.
Read 8 tweets
5 Sep 20
A o výzkumu syfilisu na afroamerických mužích v Alabamě jste už slyšeli?

Studie, známá oficiálně jako Tuskegee Study of Untreated Syphilis in the Negro Male, sledovala průběh nemoci u 600 mužů mezi roky 1932 až 1972.

A šlo o krutý experiment na lidech. Vysvětlím proč: Image
Vysoká škola v Tuskegee se proslavila nejen díky slavným afroam. letcům z 2. světové války, ale také kvůli nechvalně známému lékařskému experimentu, který začal v roce 1932. Zúčastnilo se jej 600 černochů: 399 se syfilisem a 201 zdravých. Studii prováděl US Public Health Service. Image
V roce 1932 neexistoval lék na syfilis, ale stejně byla účastníkům, chudým farmářům, přislíbena lékařská péče zdarma. Pacienti dostávali po dobu studie (40 let) pouze placebo jako aspirin nebo minerály, a to přesto, že od roku 1947 se na syfilis běžně předepisoval penicilin. Image
Read 9 tweets

Did Thread Reader help you today?

Support us! We are indie developers!


This site is made by just two indie developers on a laptop doing marketing, support and development! Read more about the story.

Become a Premium Member ($3/month or $30/year) and get exclusive features!

Become Premium

Too expensive? Make a small donation by buying us coffee ($5) or help with server cost ($10)

Donate via Paypal Become our Patreon

Thank you for your support!

Follow Us on Twitter!