2/x To, že je #Kadaň překvapivě krásné město, opakovat už nemusím... (kecám, musím. Slíbil jsem místostarostovi, že to zmíním na Twitteru opakovaně. Máme dohodu, že z každého z vás, co tam jako turista pojede, budu mít pár procent ze zisku...).
3/x k tomu podstatnému. Já tam byl včera přednášet, pač tam byl (asi) šestnáctý ročník Kirwitzerova dne.
Tedy akce, během které se popularizuje v Kadani věda. Pozvou se 3-4 vědci/vědkyně z nejrůznějších oborů a ti povídají hodinu o tom, co zkoumají.
Je to dost maratón... ale...
4/x stojí to za to. Dozvíte se něco o oborech, které normálně nesledujete. A co víc, ten sál, ve kterém to probíhalo, byl úplně plný. Ca 50-70 lidí.
Tolik nadšenkyň a nadšenců do vědy si zašlo ve slunnou sobotu poslechnout, co nového ve vědě.
Pecka!
5/5 A nic z toho by nebylo, kdyby v místě nebyl nadšenec, který to má chuť už skoro dvě desetiletí organizovat. Neuvěřitelné a obdivuhodné (stejně jako nedávno v Dubanech).
Díky za to, že to děláte a vždy to rád výjezdem ze své vesnice podpořím 💕
A jako bonus, kdybyste chtěli vědět o polární září více, dejte si ve čvrtek tuhle virtuální přednášku tydenavcr.cz/program/akce?i…
• • •
Missing some Tweet in this thread? You can try to
force a refresh
Doufám, že máte na nohou gumovky. Jestli ne, rychle nasaďte. Kdy jindy než dnes večer totiž zavítáte do světa ztekutění!
A ne, nebude to o chlastu, ale o zvláštním způsobu, jak se může začít chovat země pod vašima nohama. A jak uvidíte, moc sranda to není 1/x
faultbreak/Youtube
2/x To šíleně vypadající video výše ukazuje následek velice silného zemětřesení, ke kterému došlo v roce 2011 v Japonsku.
Jak zajisté víte (nebo minimálně předstíráte, že víte...), zemětřesení je způsobeno průchodem seismických vln (jsou čtyři typy vln) skrze pevnou látku.
3/x Když seismické vlny skrze něco pevného prochází - například skrze zemskou kůru - dokáží ji rozpohybovat. Snadno se tak stane, že celé obrovské bloky pod našima nohama se začnou kvedlat ze strany na stranu.
Konečně fotka!!! Tuhle zajímavost pro vás v hlavě nosím už dlouho, ale furt jsem čekal, až k tomu bude vhodná příležitost - tedy, až to někde na světě vznikne.
Seznamte se, tohle je "pumice raft", což se snad dá do češtiny přeložit jako pemzový raft.
2/4 Jedná se o nahromadění pemzy. Tedy sopečné horniny plné drobných bublinek. Těch může být tolik, že hustota takového kamínku je velice malá.
Tak malá, že je nižší než hustota vody.
Tedy, že ten šutr může na vodě plavat.
MPF, CC BY-SA 3.0
3/4 Sopečná činnost ale nevytvoří kamen jen jeden, ale pokud chvilku trvá a má vhodné podmínky - např. k ní dochází ve vodě - plavajících kamínků může vzniknout obrovské množství.
Stejně, jako můžete vidět na fotkách výše.
A proč je to zajímavé? Protože jich může být tak moc...
Ona: Ahoj, jak se máš?
Já: Normálně.
Ona: Jsi dneska večer sám?
Já: Ano.
Ona: A chce se ti spát?
Já: Ne.
Ona: Nestrávíme tak večer spolu?
Já: To zní jako skvělý plán!
Ona: Bude to ale dost náročná jízda, počítáš s tím?
Já: 👇
Ona: Dobře, že se svlékáš, bude #horko
Stačilo málo a v nekonečném feedu postů jsem získal vaší pozornost.
A teď to vytěžit.
Neklikejte jinam, jdeme si užít pořádný rodeo.
Dnes totiž zabředneme do uhlíkového cyklu.
Připraveni?
Proč zrovna uhlík?
Protože uhlík tvoří mě, vás - a pokud nemají ve sklepení Google někde zavřenou umělou inteligenci (snad odpojenou od internetu...) - tak i veškerý ostatní život tady na Zemi.
V okolí #Iwodžima, ale i přímo na ní, se dějí věci!
Poblíž tohohle japonského ostrova to už nějaký čas soptí - z moře se tam vynořuje nový ostrůvek, který pravděpodobně zanikne, jak sopečná činnost skončí.
Nicméně společně s tím se část Iwodžimy vyklenuje. A co to způsobuje?
Z vody vystoupily vraky japonských lodí, které v roce 1945 potopily u tohohle ostrova Američané ve snaze vybudovat vlnolam a tak vytvořit na ostrově přístav.
Nutno dodat, že lodě nebyly celou dobu pod vodou, jak dokládá tweet níže. Ale ani na pláži :)
Pěkně to ukazuje, jak se povrch Země umí různě prohýbat, propadat či vyklenovat v závislosti na různých okolnostech (třeba kvůli vytlačování magmatu do kůry, ohýbání litosférických desek, či jejich zatížení, například ledovci...) lukor.net/2021/10/19/vol…
Tohle nebyl nikterak extra velký meteorit. To znamená, že si s ním dost pohrála atmosféra. Ta ho nejenom nejprve rozpálila, ale také dost výrazně brzdila.
A to tak moc, že přibližně posledních 10 km meteorit přišel o většinu své rychlosti a k povrchu neletěl tisíce km/hod...
... ale v podstatě padal volným pádem. Tedy vlastně docela pomalu.
Myslíte si, že kdyby se utrhl pár kg těžký předmět z letadla, že by udělal z postele obrovský kráter? Určitě ne... a tady je to stejné.
A proč postel nezačala hořet? Opět za to může atmosféra. Jakto?