Doufám, že máte na nohou gumovky. Jestli ne, rychle nasaďte. Kdy jindy než dnes večer totiž zavítáte do světa ztekutění!
A ne, nebude to o chlastu, ale o zvláštním způsobu, jak se může začít chovat země pod vašima nohama. A jak uvidíte, moc sranda to není 1/x
faultbreak/Youtube
2/x To šíleně vypadající video výše ukazuje následek velice silného zemětřesení, ke kterému došlo v roce 2011 v Japonsku.
Jak zajisté víte (nebo minimálně předstíráte, že víte...), zemětřesení je způsobeno průchodem seismických vln (jsou čtyři typy vln) skrze pevnou látku.
3/x Když seismické vlny skrze něco pevného prochází - například skrze zemskou kůru - dokáží ji rozpohybovat. Snadno se tak stane, že celé obrovské bloky pod našima nohama se začnou kvedlat ze strany na stranu.
Tedy to, co jste viděli v otvíráku nebo tady.
4/x Vyjma toho, že to kvedlání je dost nepříjemné pro stabilitu vaší, i většiny budov ve vašem okolí, způsobuje ještě jednu zajímavou věc.
Dokáže totiž napětím zapůsobit i na vrstvy v podzemí. A pokud se tam náhodou nachází vrstva bohatá na vodu a nějaký sediment, je zle.
5/x Taková vrstva totiž ztratí svoji pevnost.
A když náhodou na té vrstvě něco postavíte, voala, máte fotku výše.
Ty budovy, či kusy infrastruktury se bez nějakého hlubšího ptaní prostě propadnou.
Tubbi, CC BY SA 3.0.
6/x Současně na povrchu můžete často pozorovat, jak se otevírají praskliny a z nich začíná ve velkém vytékat voda s jemnozrnným sedimentem. Což vypadá nějak takto.
Začne vám tak vznikat spousta písečných sopek.
7/7 A nejlepší je, že ztekutění podloží můžete vytvořit doma s dětmi jako snadný experiment. Není na to potřeba moc - voda, písek a nějaká nádoba.
A jako bonus nabízím, že si k tomu můžete pocvičit i svou (snad) mandarínštinu ;)
• • •
Missing some Tweet in this thread? You can try to
force a refresh
2/x To, že je #Kadaň překvapivě krásné město, opakovat už nemusím... (kecám, musím. Slíbil jsem místostarostovi, že to zmíním na Twitteru opakovaně. Máme dohodu, že z každého z vás, co tam jako turista pojede, budu mít pár procent ze zisku...).
Konečně fotka!!! Tuhle zajímavost pro vás v hlavě nosím už dlouho, ale furt jsem čekal, až k tomu bude vhodná příležitost - tedy, až to někde na světě vznikne.
Seznamte se, tohle je "pumice raft", což se snad dá do češtiny přeložit jako pemzový raft.
2/4 Jedná se o nahromadění pemzy. Tedy sopečné horniny plné drobných bublinek. Těch může být tolik, že hustota takového kamínku je velice malá.
Tak malá, že je nižší než hustota vody.
Tedy, že ten šutr může na vodě plavat.
MPF, CC BY-SA 3.0
3/4 Sopečná činnost ale nevytvoří kamen jen jeden, ale pokud chvilku trvá a má vhodné podmínky - např. k ní dochází ve vodě - plavajících kamínků může vzniknout obrovské množství.
Stejně, jako můžete vidět na fotkách výše.
A proč je to zajímavé? Protože jich může být tak moc...
Ona: Ahoj, jak se máš?
Já: Normálně.
Ona: Jsi dneska večer sám?
Já: Ano.
Ona: A chce se ti spát?
Já: Ne.
Ona: Nestrávíme tak večer spolu?
Já: To zní jako skvělý plán!
Ona: Bude to ale dost náročná jízda, počítáš s tím?
Já: 👇
Ona: Dobře, že se svlékáš, bude #horko
Stačilo málo a v nekonečném feedu postů jsem získal vaší pozornost.
A teď to vytěžit.
Neklikejte jinam, jdeme si užít pořádný rodeo.
Dnes totiž zabředneme do uhlíkového cyklu.
Připraveni?
Proč zrovna uhlík?
Protože uhlík tvoří mě, vás - a pokud nemají ve sklepení Google někde zavřenou umělou inteligenci (snad odpojenou od internetu...) - tak i veškerý ostatní život tady na Zemi.
V okolí #Iwodžima, ale i přímo na ní, se dějí věci!
Poblíž tohohle japonského ostrova to už nějaký čas soptí - z moře se tam vynořuje nový ostrůvek, který pravděpodobně zanikne, jak sopečná činnost skončí.
Nicméně společně s tím se část Iwodžimy vyklenuje. A co to způsobuje?
Z vody vystoupily vraky japonských lodí, které v roce 1945 potopily u tohohle ostrova Američané ve snaze vybudovat vlnolam a tak vytvořit na ostrově přístav.
Nutno dodat, že lodě nebyly celou dobu pod vodou, jak dokládá tweet níže. Ale ani na pláži :)
Pěkně to ukazuje, jak se povrch Země umí různě prohýbat, propadat či vyklenovat v závislosti na různých okolnostech (třeba kvůli vytlačování magmatu do kůry, ohýbání litosférických desek, či jejich zatížení, například ledovci...) lukor.net/2021/10/19/vol…
Tohle nebyl nikterak extra velký meteorit. To znamená, že si s ním dost pohrála atmosféra. Ta ho nejenom nejprve rozpálila, ale také dost výrazně brzdila.
A to tak moc, že přibližně posledních 10 km meteorit přišel o většinu své rychlosti a k povrchu neletěl tisíce km/hod...
... ale v podstatě padal volným pádem. Tedy vlastně docela pomalu.
Myslíte si, že kdyby se utrhl pár kg těžký předmět z letadla, že by udělal z postele obrovský kráter? Určitě ne... a tady je to stejné.
A proč postel nezačala hořet? Opět za to může atmosféra. Jakto?