Jakub Profile picture
Feb 6, 2022 9 tweets 3 min read Read on X
Dnes nás čeká trochu kontroverzní #febrewery, podíváme se na podávání piva.

Dáváte si v hospodě pivo točené? Nebo čepované? Co myslíte, že je správně? A točí se na 1x, 2-3x...?

Zastánci jednoho nebo druhého jsou schopni se bít v prsa, že ten jejich způsob je ten pravý.
Vezmeme to historicky popořádku, dříve bylo čepování. Vzniklo tak, že pivo se do hospody dodávalo v dřevěných sudech, do kterých se v lokálu narazil čep a samospádem čepovali pivo do džbánů. Obsluha tyto džbány roznášela štamgastům ke stolům. Image
A točení? Tady si vypůjčím krásnou fotku z Beranova pivovaru, kde vidíte pivní tlakostroj.

Když chtěl hospodský natočit pivo, tak roztočil kliku tlakostroje, natlakoval a natočil pivo. Image
Zajímavostí je 🇬🇧 způsob pumpování cask ale.

Hospoda má ve sklepě sudy připojené na pumpu (👇) a hospodský pumpováním pákou tlačí do sudu vzduch a tím vytláčí pivo do sklenice. Tím tlačením vzduchem je pivo náchylné na oxidaci, proto se doporučuje sud vytočit za den, dva.
Tohle pumpování pákou je taky důvod, proč je v anglické hospodě zvykem mít dlouhé páky na pípách. Protože krátkou pákou byste potřebnou sílu nevytvořili. Image
Teď už víte, že technologicky správně v současném Česku není ani čepování, ani točení, ale tlačení (tlačí se buď čistým CO2 nebo směsí Biogon - dusík a oxid uhličitý). Ale tlačené pivo nezní zrovna lákavě, přiznávám.
Tady se hodí vsuvka, že hospodský nebo číšník není od toho, aby poučoval štamgasta, že to říká špatně a oni v hospodě jen čepují nebo naopak jen točí.

Stejně tak se host nemá dožadovat výslovně čepovaného, že točené nechce nebo naopak. Chce pivo, dostane pivo:)
A ještě k tomu točení najednou nebo víckrát.

Plzeň propaguje točení 1x, Budvar zase naopak 2-3x.

A víte proč? Protože Plzeň je sycená méně, proto jí vyhovuje 1x, oproti tomu Budvar je nasycený více, tomu prospěje krátký mezičas před dotočením na snížení nasycení COčkem.
Díky a pozornost a budu rád, když se tahle pivní osvěta bude šířit. O způsob podávání piva totiž vůbec nejde, stejně to vždy končí na tom, jestli je pivo dobře uvařeno, dobře dopraveno a dobře ošetřeno při podávání.

• • •

Missing some Tweet in this thread? You can try to force a refresh
 

Keep Current with Jakub

Jakub Profile picture

Stay in touch and get notified when new unrolls are available from this author!

Read all threads

This Thread may be Removed Anytime!

PDF

Twitter may remove this content at anytime! Save it as PDF for later use!

Try unrolling a thread yourself!

how to unroll video
  1. Follow @ThreadReaderApp to mention us!

  2. From a Twitter thread mention us with a keyword "unroll"
@threadreaderapp unroll

Practice here first or read more on our help page!

More from @Jakubprazskej

Feb 28, 2022
V pivním povídání #febrewery jsme se věnovali již spoustě pozitivních záležitostí, je také na čase, abychom se podívali na pivní vady.

Protože kdo by chtěl mít v pivu máslo, zelené jablko, ocet nebo pálenku?:)

Vlákno.
1/16 Nejprve co to ty vady vlastně jsou. Vznikají buď ze špatných surovin, ze špatného procesu výroby nebo špatným skladováním piva a péčí o něj před natočením do půllitru.

A měl by je konzument znát? Nemusí, znalosti jsou užitečné spíše pivovarským.
2/16 Pokud se vám ale nebude na pivu něco zdát, nebude chutnat, jak jste zvyklí, můžete pak říci lidem z pivovaru nebo výčepnímu, jaký vnímáte problém.

Tolik ke krátkému úvodu, pojďme na ně.
Read 18 tweets
Feb 26, 2022
V seriálu #febrewery jsme měli už pivní suroviny, historii i současnost výroby piva, různé regionální zajímavosti, ale čemu jsme se ještě příliš nevěnovali?

Přesně tak - pivní sklo.

Víte, proč je český půllitr tlustý a s uchem? A které pivo se točí do skla od džemu?

Vlákno.
1/17 Musíme začít historií, nejde jinak.

Jak tedy vypadalo první pivní sklo v českých zemích a ze kdy pochází?

První nálezy jsou z gotiky ve studních pražských právovárečných domů. Sklo bylo tzv. lesní - tedy nazelenalé, tenké a s nálepy (ty tečky), aby sklenice neklouzala. Image
2/17 Následně v renesanci převládly tzv. holby - nejčastěji keramické džbány často s víčkem, níže dvě takové holby. Během pozdního baroka vznikaly už i skleněné džbány s uchem. Stále se jednalo o sklo v objemu 1 nebo 2 mázů (moravský m. 1,07 l, vídeňský m. 1,415 l). ImageImage
Read 20 tweets
Feb 23, 2022
Venku je sice docela pěkné a relativně teplé počasí, my se ale ve #febrewery budeme věnovat mrazu.

Říkáte si, co má společného mráz a pivo? Inu, to se brzy dozvíte ve dnešním spíše příběhově laděném povídání.

Vlákno.
1/15 Náš příběh začíná v 19. století, v pivovaru Reichelbräu v bavorském městě Kulmbach.

Jednoho mrazivého zimního dne roku 1890 dostal od mistra pivovarský dělník za úkol uklidit sudy s pivem ze dvora do pivovarského skladu.
2/15 Mistr odchází domů a nechává dělníka jeho práci.

Dělník je už ale taky unavený, říká si, že práce nemá nohy, že neuteče. Tak tedy i on odchází domů s vědomím, že ráno přijde dřív, aby stihl před příchodem mistra uklidit ten sud.
Read 17 tweets
Feb 22, 2022
Závěrečný díl #febrewery o chmelu nemůže být o ničem jiném, než o zpracování chmele.

A jako obvykle - bude to o historii, současnosti i budoucnosti.

Takže vítejte u dnešního vlákna.
1/19 Jak se zpracovával chmel v minulosti a jak se to liší od nynějších postupů? Základ je stejný - na chmelnici se sklidila chmelová réva, tu svezli k očesání, z té se pak hlávky nasypaly do lísek a daly sušit. Tolik v kostce, dnes se to liší jen měřítkem.
2/19 A co že je ta líska? To můžete vidět na nákresu sušárny z roku 1880 - ty čtyři podlouhlé "krabice" s děrovaným dnem, které se naplněné naskládaly na podklad a byl do nich vháněn teplý vzduch, který prouděním skrz chmel vysoušel.
Read 21 tweets
Feb 21, 2022
Včerejší #febrewery o chmelu jsme skončili mapkou, kde všude se pěstuje, ale přitom jsem zmínil jen evropské chmelařské oblasti.

Dnes se tedy podíváme na zbytek světa a konečně se dostaneme i posledním trendům v chmelařství.

Vlákno.
1/17 Kdekoho určitě napadne Amerika, země west coast IPA, NEIPA a dalších stylů vyloženě postavených na chmelu (angličtina pro to má termín "hop forward").

A nemusí se vždy jednat o výraznou hořkost, často jde o ovocná aromata.
2/17 Pěstování chmele v USA začalo v roce 1629 na východním pobřeží, kdy angličtí a holandští osadníci dovezli eur. sazenice. Na západním pobřeží započalo chmelařství během Kalifornské zlaté horečky v roce 1854 a hist. vývojem se stát Washington stal dominantním producentem.
Read 19 tweets
Feb 20, 2022
Měli jsme ve #febrewery vodu, kvasinky, i o sladu jsme si povídali. Ale o čem jsme mluvili zatím jen tak okrajově?

Ano, o zeleném zlatu - o chmelu. Co by bylo dnešní pivo bez chmele? A jaká je vlastně historie pěstování chmele? Kde a kdy se chmelařství rozvíjelo?

Vlákno.
1/14 Planý chmel různě po světě rostl odjakživa, ale nám sládkům a pivařům jde o chmel šlechtěný. První takové šlechtění je popsáno v Německu již v roce 736 v oblasti Hallertau. Sládci to jméno budou znát - odrůdy Hallertauer, H. Mittelfrüh, H. Blanc...
2/14 Ovšem až do přibližně 13. stol. se chmel do piva významně nepoužíval, hořčilo se především gruitem (opáčko zde - ), do té doby se chmel využíval především na výrobu léčivých mastí a podobných záležitostí.
Read 16 tweets

Did Thread Reader help you today?

Support us! We are indie developers!


This site is made by just two indie developers on a laptop doing marketing, support and development! Read more about the story.

Become a Premium Member ($3/month or $30/year) and get exclusive features!

Become Premium

Don't want to be a Premium member but still want to support us?

Make a small donation by buying us coffee ($5) or help with server cost ($10)

Donate via Paypal

Or Donate anonymously using crypto!

Ethereum

0xfe58350B80634f60Fa6Dc149a72b4DFbc17D341E copy

Bitcoin

3ATGMxNzCUFzxpMCHL5sWSt4DVtS8UqXpi copy

Thank you for your support!

Follow Us!

:(