Dnes nás čeká trochu kontroverzní #febrewery, podíváme se na podávání piva.
Dáváte si v hospodě pivo točené? Nebo čepované? Co myslíte, že je správně? A točí se na 1x, 2-3x...?
Zastánci jednoho nebo druhého jsou schopni se bít v prsa, že ten jejich způsob je ten pravý.
Vezmeme to historicky popořádku, dříve bylo čepování. Vzniklo tak, že pivo se do hospody dodávalo v dřevěných sudech, do kterých se v lokálu narazil čep a samospádem čepovali pivo do džbánů. Obsluha tyto džbány roznášela štamgastům ke stolům.
A točení? Tady si vypůjčím krásnou fotku z Beranova pivovaru, kde vidíte pivní tlakostroj.
Když chtěl hospodský natočit pivo, tak roztočil kliku tlakostroje, natlakoval a natočil pivo.
Zajímavostí je 🇬🇧 způsob pumpování cask ale.
Hospoda má ve sklepě sudy připojené na pumpu (👇) a hospodský pumpováním pákou tlačí do sudu vzduch a tím vytláčí pivo do sklenice. Tím tlačením vzduchem je pivo náchylné na oxidaci, proto se doporučuje sud vytočit za den, dva.
Tohle pumpování pákou je taky důvod, proč je v anglické hospodě zvykem mít dlouhé páky na pípách. Protože krátkou pákou byste potřebnou sílu nevytvořili.
Teď už víte, že technologicky správně v současném Česku není ani čepování, ani točení, ale tlačení (tlačí se buď čistým CO2 nebo směsí Biogon - dusík a oxid uhličitý). Ale tlačené pivo nezní zrovna lákavě, přiznávám.
Tady se hodí vsuvka, že hospodský nebo číšník není od toho, aby poučoval štamgasta, že to říká špatně a oni v hospodě jen čepují nebo naopak jen točí.
Stejně tak se host nemá dožadovat výslovně čepovaného, že točené nechce nebo naopak. Chce pivo, dostane pivo:)
A ještě k tomu točení najednou nebo víckrát.
Plzeň propaguje točení 1x, Budvar zase naopak 2-3x.
A víte proč? Protože Plzeň je sycená méně, proto jí vyhovuje 1x, oproti tomu Budvar je nasycený více, tomu prospěje krátký mezičas před dotočením na snížení nasycení COčkem.
Díky a pozornost a budu rád, když se tahle pivní osvěta bude šířit. O způsob podávání piva totiž vůbec nejde, stejně to vždy končí na tom, jestli je pivo dobře uvařeno, dobře dopraveno a dobře ošetřeno při podávání.
• • •
Missing some Tweet in this thread? You can try to
force a refresh
V pivním povídání #febrewery jsme se věnovali již spoustě pozitivních záležitostí, je také na čase, abychom se podívali na pivní vady.
Protože kdo by chtěl mít v pivu máslo, zelené jablko, ocet nebo pálenku?:)
Vlákno.
1/16 Nejprve co to ty vady vlastně jsou. Vznikají buď ze špatných surovin, ze špatného procesu výroby nebo špatným skladováním piva a péčí o něj před natočením do půllitru.
A měl by je konzument znát? Nemusí, znalosti jsou užitečné spíše pivovarským.
2/16 Pokud se vám ale nebude na pivu něco zdát, nebude chutnat, jak jste zvyklí, můžete pak říci lidem z pivovaru nebo výčepnímu, jaký vnímáte problém.
V seriálu #febrewery jsme měli už pivní suroviny, historii i současnost výroby piva, různé regionální zajímavosti, ale čemu jsme se ještě příliš nevěnovali?
Přesně tak - pivní sklo.
Víte, proč je český půllitr tlustý a s uchem? A které pivo se točí do skla od džemu?
Vlákno.
1/17 Musíme začít historií, nejde jinak.
Jak tedy vypadalo první pivní sklo v českých zemích a ze kdy pochází?
První nálezy jsou z gotiky ve studních pražských právovárečných domů. Sklo bylo tzv. lesní - tedy nazelenalé, tenké a s nálepy (ty tečky), aby sklenice neklouzala.
2/17 Následně v renesanci převládly tzv. holby - nejčastěji keramické džbány často s víčkem, níže dvě takové holby. Během pozdního baroka vznikaly už i skleněné džbány s uchem. Stále se jednalo o sklo v objemu 1 nebo 2 mázů (moravský m. 1,07 l, vídeňský m. 1,415 l).
Venku je sice docela pěkné a relativně teplé počasí, my se ale ve #febrewery budeme věnovat mrazu.
Říkáte si, co má společného mráz a pivo? Inu, to se brzy dozvíte ve dnešním spíše příběhově laděném povídání.
Vlákno.
1/15 Náš příběh začíná v 19. století, v pivovaru Reichelbräu v bavorském městě Kulmbach.
Jednoho mrazivého zimního dne roku 1890 dostal od mistra pivovarský dělník za úkol uklidit sudy s pivem ze dvora do pivovarského skladu.
2/15 Mistr odchází domů a nechává dělníka jeho práci.
Dělník je už ale taky unavený, říká si, že práce nemá nohy, že neuteče. Tak tedy i on odchází domů s vědomím, že ráno přijde dřív, aby stihl před příchodem mistra uklidit ten sud.
Závěrečný díl #febrewery o chmelu nemůže být o ničem jiném, než o zpracování chmele.
A jako obvykle - bude to o historii, současnosti i budoucnosti.
Takže vítejte u dnešního vlákna.
1/19 Jak se zpracovával chmel v minulosti a jak se to liší od nynějších postupů? Základ je stejný - na chmelnici se sklidila chmelová réva, tu svezli k očesání, z té se pak hlávky nasypaly do lísek a daly sušit. Tolik v kostce, dnes se to liší jen měřítkem.
2/19 A co že je ta líska? To můžete vidět na nákresu sušárny z roku 1880 - ty čtyři podlouhlé "krabice" s děrovaným dnem, které se naplněné naskládaly na podklad a byl do nich vháněn teplý vzduch, který prouděním skrz chmel vysoušel.
Včerejší #febrewery o chmelu jsme skončili mapkou, kde všude se pěstuje, ale přitom jsem zmínil jen evropské chmelařské oblasti.
Dnes se tedy podíváme na zbytek světa a konečně se dostaneme i posledním trendům v chmelařství.
Vlákno.
1/17 Kdekoho určitě napadne Amerika, země west coast IPA, NEIPA a dalších stylů vyloženě postavených na chmelu (angličtina pro to má termín "hop forward").
A nemusí se vždy jednat o výraznou hořkost, často jde o ovocná aromata.
2/17 Pěstování chmele v USA začalo v roce 1629 na východním pobřeží, kdy angličtí a holandští osadníci dovezli eur. sazenice. Na západním pobřeží započalo chmelařství během Kalifornské zlaté horečky v roce 1854 a hist. vývojem se stát Washington stal dominantním producentem.
Měli jsme ve #febrewery vodu, kvasinky, i o sladu jsme si povídali. Ale o čem jsme mluvili zatím jen tak okrajově?
Ano, o zeleném zlatu - o chmelu. Co by bylo dnešní pivo bez chmele? A jaká je vlastně historie pěstování chmele? Kde a kdy se chmelařství rozvíjelo?
Vlákno.
1/14 Planý chmel různě po světě rostl odjakživa, ale nám sládkům a pivařům jde o chmel šlechtěný. První takové šlechtění je popsáno v Německu již v roce 736 v oblasti Hallertau. Sládci to jméno budou znát - odrůdy Hallertauer, H. Mittelfrüh, H. Blanc...
2/14 Ovšem až do přibližně 13. stol. se chmel do piva významně nepoužíval, hořčilo se především gruitem (opáčko zde -