1/5 Skleníkové plyny, jako třeba CO₂, způsobují globální oteplování. To slyšíme často. Jak to ale v praxi funguje? Ukázat si to můžeme na velmi jednoduchém experimentu, který vysvětlím níže 👇. #klima#CO2#globálníoteplování#změnaklima
2/5 Nejprve důležitý fakt - skleníkové plyny jako takové žádné teplo neprodukují. Jsou ale schopné teplo zachycovat. Zjednodušeně řečeno, tímto způsobem zachycují infračervené dlouhovlnné záření (teplo) odražené od zemského povrchu, které by jinak uniklo do vesmíru.
3/5 Teď už k experimentu. Ten je vlastně velmi jednoduchý. Na jedné straně válce je termokamera, která zobrazuje teplotu. Na druhé straně válce se umístí svíčka. Svíčku zapálíme a druhou stranou válce pozorujeme jasně plamen na termokameře.
4/5 V další fázi je do válce hnán oxid uhličitý (CO₂), který je významným skleníkovým plynem. Vizuálně se nic nemění, protože je CO₂ bezbarvý. Rozdíl je však vidět na termokameře. Obraz vypadá zanedlouho takto.
5/5 Co se stalo? Vyšší koncentrace CO₂ ve válci pohlcuje teplo ze svíčky, a to se již nedostává k termokameře. Existují i jiné podobně jednoduché experimenty, které velmi názorně a snadno ukazují, jaké vlastnosti mají skl. plyny. Celé video od BBC zde:
• • •
Missing some Tweet in this thread? You can try to
force a refresh
1/17 Jedním z úskalí řešení globálních problémů, jako je například snaha o dekarbonizaci, je komplexnost a vazby, které je třeba vzít v potaz. Řešení tedy musí být podobně komplexní. Pojďme se na jednu podívat.
2/17 Kyselinu sírovou si asi většina z vás pamatuje ze školy. Jedná se o silnou anorganickou kyselinu se vzorcem H₂SO₄. Tato kyselina se průmyslově vyrábí ve velkém množství. Proč?
3/17 Kyselina sírová má velmi širokou škálu využití - mj. se používá při výrobě léčiv, průmyslových hnojiv, plastů, chemikálií, zpracování rud, ropy, v textilním, potravinářském a papírenském průmyslu, pro úpravu pH vody, jako čistič odpadů atd.
1/5 Stalo se vám někdy, že jste dělali rešerši a narazili jste na něco, co vás tak překvapilo, že i když jste zdroj považovali za vysoce věrohodný, začali jste pátrat, jestli je to vůbec možné? Podělte se o zkušenost v komentářích. Mně se dnes něco takového stalo, viz níže.
2/5 Dělal jsem si rešerši pro novou infografiku na téma podíl zemědělské půdy z celkové plochy v jednotlivých zemích. Konkrétně jsem srovnával země Evropy. Narazil jsem v těch datech na několik informací, které mi intuitivně neseděly, přesto, že jsem používal data WorldBank a FAO
3/5 V rámci Evropy se mi zdálo neuvěřitelné, že Island má vyšší podíl zemědělské půdy než Rusko... Ověřoval jsem to dál a asi to tak opravdu je... zatímco podíl zemědělské plochy na Islandu je téměř 20 %, v Rusku je to jen kolem 13 %! Budu rád když někdo další ověří...
1/11 Jak je možné, že vydržíme v sauně, kde je teplota i vyšší než 100 °C? A jak je možné, že stejně tak vydržíme v kryokomoře, kde je teplota nižší než -100 °C? A to navíc ještě téměř nazí. Jak se liší vnímání teploty vzduchu? #teplota#sauna#vlhkost
2/11 Odpovědí na otázky výše je vlhkost vzduchu. Pokud je vlhkost velmi nízká, tolerujeme teplotní extrémy výrazně lépe. Abychom krátkodobě vydrželi extrémní horko či chlad, musí být vzduchu velmi suchý. Vzduch totiž není, na rozdíl od vody, příliš dobrým vodičem tepla.
3/11 To známe i z praxe. Teploty kolem bodu mrazu tolerujeme všichni, ale málokdo je schopný pobývat ve vodě, která má teplotu blízko 0 °C. A i ti, co to dokáží, nevydrží ve vodě zdaleka tak dlouho, jako na vzduchu o totožné teplotě. Tělo se ochlazuje ve vodě výrazně rychleji.
1/12 Aktuální požáry v Českém Švýcarsku jsou dobrým příkladem přírodního zdroje znečišťování ovzduší - ne za všechno znečištění v atmosféře může člověk (to jsou tzv. antropogenní zdroje). I v absenci člověka by nebyl vzduch zcela "čistý". #ovzduší#kvalitaovzduší#znečištění
Dalšími příklady přírodních zdrojů znečištění jsou například sopečné výbuchy (které mohou mít velmi rozsáhlé dopady) nebo eroze půdy, která bývá významná zejména na jaře, kdy je větrno a půda ještě holá. Co přesně se dostává do atmosféry během lesních požárů?
Lesní požár není nic jiného než spalovací proces a protože není kontrolován přísun paliva ani přísun vzduchu, jedná se o nedokonalé (a neefektivní) spalování, které do ovzduší emituje řadu znečišťujících látek. Mimochodem stejný proces, jako se děje u starých kotlů, krbů apod.