1/14 Hohoho! Our new paper about sedimentary volcanism on #Mars is out! You can read it on @jgrplanets (goo.gl/RJhi1h), but if you don’t have time, here is the thread summarizing our main findings.
2/14 Ever since the presence of #methane in the Martian #atmosphere was reported from ground‐based, orbital, and in situ observations, #mud volcanism was hypothesized to be a possible release mechanism, and various mud #volcano fields have been tentatively identified.
3/14 Although morphological similarities with #Earth sedimentary volcanism have been proposed, it’s difficult to prove unambiguously presence of mud volcanoes in remote sensing data, and some of the reported mud volcanoes have alternatively been interpreted as #igneous volcanoes.
4/14 A definitive identification of sedimentary volcanoes on Mars is therefore still problematic.
5/14 A useful candidate area to test the hypothesis of sedimentary volcanism on Mars is a field of kilometer‐sized cone‐ and pie‐like landforms in the southern part of the large ancient #Chryse impact basin. (image per NASA)
6/14 The southern part of the smooth plain of #Chryse Planitia on Mars hosts a large population of kilometer‐sized (from ~0.2 to ~20 km) landforms spread over a wide area which part was previously studied by Komatsu et al. (2016, image below from this paper)
7/14 Based on the investigation of a small part of this area, Komatsu and co‐workers [2016] proposed that the edifices may be the result of the subsurface sediment mobilization. (again, image below is from Komatsu's paper)
8/14 We mapped the full extent of these landforms within Chryse Planitia and performed a morphological and spatial analysis in an attempt to further test this hypothesis.
9/14 We identified a total number of 1318 of these objects, which we grouped into five different morphological classes.
10/14 The edifices can be observed over an area of 700,000 km2 near the termini of the large outflow channels, Ares, Simud and Tiu Valles, with a non‐random spatial distribution.
11/14 The features are clustered and anticorrelated to ancient highlands, which form erosional remnants shaped by the outflow events. This suggests a genetic link between the distribution of the edifices and the presence of the sedimentary deposits on which they are superposed.
12/14 Such distribution is consistent with the previous notion that subsurface sediment mobilization may be the mechanism for their formation and is less consistent with the alternative igneous volcanic hypothesis.
13/14 We also propose a scenario in which the large morphologic variability can be explained by variations of the water content within the ascending mud, and by variations in the effusion rates.
14/14 The edifices may represent one of the most prominent fields of sedimentary volcanism detected on Mars. So if @NASA, @esascience or @elonmusk (via #SpaceX) have sparse #rover, this may be very good place where to send it :)
Má člověk na soptění sopek vliv? A pokud ano, jaký a jak to dělá?
Tohle je otázka, kterou dostávám na přednáškách a v diskusích až překvapivě často. A v tomhle vlákně si vysvětlíme, jak to je.
Zabalte si tak rukavice, svačinku a poletíme najít odpověď, ju? 🧵
Lidi většinou čekají, že za naší schopností ovlivňovat sopky bude nějaká high-tech fičura, bomba nebo alespoň upocená parta těžařů, kteří v nebezpečných podmínkách zkouší navrtat magmatický krb sopky a tím ten žhavý podzemní papiňák upustit.
Jenže ani jedno z toho není pravda
Sopečnou činnost sice dokážeme ovlivňovat, jenže úplně jinak, než si na první dobrou představíme...
A abychom si vysvětlili jak, potřebuji, abyste se mnou zavítali sem.
Vypadá to, že konečně máme k dispozici teorii, které vysvětluje, jak se zlato dokáže dostat z hlubin Země (kde je zlata vlastně víc než dost) na její povrch!
Pojďme si to tak vysvětlit 🧵
Alchemist-hp, CC BY-SA 3.0 DE
Začněme tím, že si řekneme, že zlato na Zemi nevzniká a vzniknout nikdy nemohlo - nepanují tady na to ty správné podmínky.
Pokud tak máte zrovna na prstu zlatý prsten, vězte, že ty atomy, co teď hladíte, vznikly během výbuchu supernovy nebo neutronové hvězdy.
Na Zemi se pak zlato dostalo během dopadů asteroidů a jiného kosmického bordelu během jejího formování.
Tedy během procesu, kdy naše planeta vznikala.
Uvnitř Země se tak nachází tak spousta zlata a vzácné je vlastně jen proto, že ho máme na povrchu málo.
Jestli učíte na základní či střední škole, zpozorněte.
Tohle je totiž náš vánoční dárek pro vás.
Právě vypouštíme do světa nový popularizační počin z dílny @GFU_AVCR a @skodova_lucie, který vám má pomoci s výukou geověd v hodinách!
Stáhněte si ho, než NáM ŤO ZmaŽOU!🧵
Geologie, to je na základních a středních školách takovou popelkou věd. Moc se neučí a když už, tak jen jako doplněk prvouky, přírodopisu nebo zeměpisu... A to je škoda! Bez pochopení geověd totiž člověk nemůže moc dobře chápat, co se děje ve světě kolem nás.
Co s tím? Jasně, víc geologie do školních lavic!
A proto jsme pro vás připravili almanach geovědních pokusů - unikátní brožuru, ve které naleznete 12 jednoduchých experimentů, které snadno (a levně) zvládnete vyhotovit během chvilky ve škole!
Sice jsme všichni chtěli jít spát, ale budeme to muset o chvilku posunout.
Tohle si totiž nenecháme ujít, aneb #vímeJakoPrvní
Brzy obletí svět zpráva, že Uran a Neptun mají pod svým plynovým závojem oceán kapalné vody.
To je překvápko, co? 🧵
Uran a Neptun, dvě planety ve vnější části Sluneční soustavy, se sice řadí mezi plynné obry, ale jelikož se moc nepodobají Jupiteru a Saturnu, často se vyčleňují do speciální podskupiny tzv. ledových obrů.
Jsou výrazně menší, mají jinou barvu a co víc... překvapení čeká i u...
... magnetického pole.
Zatímco Jupiter a Saturn (ale i Země) mají magnetické pole, které vzniká v jádru těch planet, u Uranu a Neptunu tohle neplatí.
Jejich magnetické pole je jiné, takříkajíc "divné".
Bude pro náš dnešní příběh důležitá! Aneb vítejte v mé hlavě...🧵
To si tak jdu s rodiči a dětmi na procházku po jednom z mých nejmilejších kousků Česka, když na místě, kam chodím pozorovat přerod meliorizované louky na potok vidím nově vyjeté koleje od traktoru.
I zaraduji se, že tu máme novou tůňku, ve které budou žít všelijaké brebery.
Koukám do vyjeté brázdy a vidím charakteristický film na vodě vznikající po úniku ropných látek.
Říkám si, to je blbý, že tenhle krásný kout přírody dostal svojí dávku petrochemie... jenže když se k té vyjeté brázdě sehnu, všimnu si, že tady něco nehraje.