Američani našli vodu na Měsíci! Zpráva se právě valí mediálním prostorem, díky čemuž jsem se dnes zas ocitl ve vysílání @CzechTV, abych tam tento objev vysvětlil. Co jsem vám ale neřekl je to, že na Měsíci je i moč?
Cože?
Jako fakt. Ale pěkně po pořádku ve vlákně...
Pojďme nejprve k té vodě.
Doposud jsme věděli, že se na povrchu Měsíce nachází vodní led v oblastech pólů. Tam se totiž nacházejí impaktní krátery, které jsou trvale zastíněné, což umožňuje existenci vodního ledu tvrdého jako skála.
To vypadá jako skvělá zpráva pro budoucí měsíční lidskou základnu, ale problém je, že dostat se do těch hlubokých stále zastíněných kráterů nebude nic snadného. Naopak, technologicky to bude peklo... Ono se pohybovat v gravitaci Měsíce není nic snadného ;)
Nový objev ale ukazuje, že se voda ve formě ledu nemusí na povrchu Měsíce nacházet jen v okolí pólů. Naopak ukazuje, že je rozšířena mnohem více, což dává naději, že ji přeci jen jednou budeme schopni těžit. Více k tomu na odkaze od reálného času 14:43. ceskatelevize.cz/porady/1010149…
Jenže voda není jediná zajímavá sloučenina, kterou na povrchu Měsíce můžete najít. Když si dáte práci, můžete tam totiž najít i moč, lidskou... :)
Jakto? No, protože těch 12 astronautů, co se na povrch Měsíce podívalo, byli jen lidé... a i oni měli své potřeby...
Všichni jsme určitě viděli fotky z přistání, kde astronauti salutují Americké vlajce "vlající ve větru" (to je tak, když měla vlajka v horní části vzpěru, která tenhle efekt udělala ;) ) a užívali si ten slavný moment. Ale přemýšleli jste, jak tam astronauti řešili své potřeby?
Nevím jak vy, ale mne znervózňuje už jenom to, když mám jet někam autobusem 2 hodiny... prostě se mi pak chce a vydržet to nejde. No a astronauti to měli zajisté dost podobné. Prostě měli potřebu si občas odskočit.
Jenže kam? Těžko na povrchu Měsíce v prostředí vakua sundáte skafandr a skočíte se vyčůrat k nejbližšímu kameni... Když tak byli astronauti mimo kosmickou loď, museli podobně jako děti do plen... vice.com/en/article/9aa…
Co ale v kosmické lodi? Tam pleny nebyly třeba. Tam se stačilo vyčůrat do pytlíku...
Astronauti z Apolla 11 strávili na Měsíci ca 21,5 hodiny, borci z Apolla 17 přes 3 dny, přesně 75 hodin... Už víte, kam tím mířím? Ano, máte pravdu. Čůrání nebyl ten jediný problém, který astronauti museli řešit...
A tady na scénu nastupuje sofistikovaný vynález v podobě zařízení na odstranění exkrementů v prostředí snížené gravitace.
Vykonali jste, co bylo třeba, zavřeli pytel a hotovo...
A to nás přivádí k tomu, proč tohle vlákno vlastně píši. Ne, nevyžívám se "v astronautických koprolitech", ale ono to má, překvapivě, docela velkou vědeckou pointu :)
Modul, který měl z povrchu Měsíce astronauty odnést domů, dokázal odnést jen určitou hmotnost. Asi si dokážeme představit, že pro lidstvo bylo cennější vést z Měsíce desítky kg šutrů, než lidských... no víte čeho...
Takže došlo k tomu jedinému, co lidstvo umí skvěle. Založili jsme na povrchu Měsíce skládku... No, tohle je eufemismus. Prostě astronauti vyhodili pytle s odpadky z kosmické lodě ven a odletěli pryč.... Ten pytel na fotce, to je prostě pytel s bordelem...
A tady se dostáváme k tomu zajímavému. Na povrchu Měsíce tak leží pytle naplněné lidskou močí a také pytle plné lidských exkrementů...
A víte co? Na Zemi je spousta lidí, co se těší, až tyhle pytle jednou získáme zpátky...
Proč? Protože z toho kouká naprosto skvělý vědecký experiment :)
Lidské exkrementy jsou totiž plné bakterií, tedy života. Každý "velký" úkon tak způsobil, že astronaut vytvořil unikátní experiment...
Experiment, který nám dovolí prozkoumat, jak jsou pozemské bakterie schopné odolávat kosmické radiaci i naprosto nepříznivým podmínkám vakua.
Až tak jednou ty pytlíky vyzvedneme, jakože je vyzvedneme, počítejte s tím, že do nich nakapeme v pozemských laboratořích vodu...
A budeme studovat, jestli se bakterie dají opět do života :) Zní to bláznivě? Zajisté ano, ale pro vědu to má nesmírnou cenu zjistit.
Výzkumem exkrementů astronautů se totiž dozvíme mnohé o schopnosti života přežít cestu vesmírem. A to je bomba ne? :) THE END
PS: Naprosto skvěle je tohle popsáno tady, takže pokud byste se chtěli o tomhle přehlíženém tématu dozvědět více, dejte si :) vox.com/science-and-he…
PSS: I takto může vypadat popularizace vědy v rámci mé práce na @Akademie_ved_CR :D
• • •
Missing some Tweet in this thread? You can try to
force a refresh
Píše se 22/1/1973 a nad 🇮🇸 ostrovem #Heimaey se stmívá. Nad ostrovem zuří větrná bouře, takže místní rybáři nemohli vyjet na moře za svou obživou. Večer tak tráví v hospodě, nebo doma. Když jdou spát, zatím netuší, že je čeká největší bitva se sopkou, kterou lidstvo kdy svedlo...
Heimaey je největším a současně jediným obydleným ostrovem souostroví Vestmannaeyjar. Leží přibližně 12 kilometrů od jižního pobřeží Islandu. Do osudové noci v roce 1973 měl rozlohu 11,2 km2, podobnou rozlohu má jedenáctitisícový Frenštát pod Radhoštěm...
Ostrov byl významným prvkem islandské ekonomiky - nacházel se tam totiž jediný vhodný přírodní přístav v oblasti jižního Islandu... Ostrov, na kterém žilo 5273 lidí, tak byla vlastně jedna velká továrna na zpracování ryb.
Masivní únik metanu z mořského dna do atmosféry Země je FAKT VELKÝ ŠPATNÝ a máloco to trumfne. A to i v době covidové pandemie. V pár větách vysvětlím, proč... theguardian.com/science/2020/o…
O globální změně klimatu už jste slyšeli zajisté všichni. Tušíte tak, že tu máme co dočinění s ohříváním atmosféry vlivem produkce skleníkových plynů. (Pokud v tom máte mezery, koukněte na ca 3 min video níže).
Nejdůležitějších skleníkovým plynem je vodní pára, která vzniká vypařováním vody pač slunce... Vodní pára v atmosféře má tu zajímavou vlastnost, že dokáže klima oteplovat i ochlazovat - pohlcuje tepelné záření, ale i odráží to, co k nám sviští z vesmíru... climatekids.nasa.gov/cloud-climate/
Volby jsou za dveřmi, takže si pojďme říct, koho volit. Letos to budete mít ve @stredozeme jednoduchý. Pojďte volit mne :) Jsem na kandidátní listině "Spojenci pro Středočeský kraj" (TOP09+Zelení+Hlas) na krásné 42 pozici... 42?! Ano, 42! Potřebujete vědět víc? Že jo? Tak vlákno
2/n Sice v pracovním životě zkoumám #Mars, ale politicky mne to táhne k @zeleni_cz, za které už pár let veřejně kopu. Výzkum planet Sluneční soustavy mi tak nějak ukazuje, že jinde než na téhle planetě se nám bude žít blbě... Takže by bylo dobrý ji pro nás chránit...
3/n Ale dost metafyzických keců. Na ty večer na TW nikdo není zvědavej. Budou tu volby, takže je čas začít slibovat, co všechno v našem kraji změním, až se dostanu k tomu vytouženému korytu ;)
Dnes od 10:48 jsme mne mohli slyšet na @CzechTV 24 povídat o sopkách na Venuši, záznam výstupu níže, nicméně pojďme se o tématu rozepsat i tady - ta nová studie, kvůli které mne oslovili, totiž stojí za zmínku. <vlákno> ceskatelevize.cz/ivysilani/1010…
#Venuše se považuje za sesterskou planetu Země. Je totiž podobně velká, i ji tvoří podobné horniny. To nás vede k závěru, že by se uvnitř Venuše mělo nacházet dostatečné množství radioaktivních prvků produkujících teplo, které by mělo umožňovat sopečnou činnost...
O tom, že na Venuši k sopečné činnosti muselo kdys docházet, není spory. Kolem planety se totiž nachází hustá atmosféra, která je na povrchu ca 90 x hustší než atmosféra na Zemi. Tu tvoří převážně CO2 (96,5 %) a SO2 (150 pp,), tedy dva plyny pevně spjaté se sopečnou činností.
It took us ages to translate our comics about seismic wave propagation to English, but finally here it is... Enjoy the reading and feel free to share it, it is under CC BY SA 4.0 :) Might be interesting for @europlanetmedia, @Akademie_ved_CR, @NASAInSight (yes there is InSight :)
Everything you want to know about the sedimentary volcanism (aka mud volcanism) on #Mars but were afraid to ask... disclaimer: this will be a very long thread after which you will never see the mud in the same light as before... 1/n
So let's start. There is a ongoing debate within martian community whether some flow-like and cone-like features on the surface of Mars resulted from igneous #volcanism or sedimentary volcanism. We are trying to find this out really hard, but this is not easy task. Why? 2/n
The problem is that we know from #Earth that igneous volcanism can form features which look quite similar to sedimentary volcanoes. See for example these two images from Google Earth. Do you want to guess which one is a real volcano? If you want to be sure, what will you do? 3/n