Thread by @Chmee2

Já vím, že nám začíná večer mrznout, takže to na společné povalování na loukách pod hvězdnou oblohou moc nevypadá. I přes to ale tenhle #vesmírníček sepíšu.

Budete to prostě mít k dobru a uvidíte, že s tím jednou někde na někoho zamachrujete... Takže #ředím a #češinaměsíc

Začněme ale pěkně ze široka.

Není pro geologa nic horšího, než když mu přinesete blýskavý šutr z dovolený a zeptáte se ho, ať Vám řekne, co to je, když je ten GEOLOG...

V ten moment máme všichni do jednoho udělat s tím kamenem tohle...

Je to proto, že geologie je doširoka rozkročená věda (např. já jsem sic dle diplomu geolog, ale u šutrech nevím nic, mne zajímají geologické procesy), ale i proto, že pro určení kamene je potřeba zpravidla znát víc informací v podobě kontextu.

A pokud ho nemáte, stěží to určíte

Na druhou stranu, pokud ho znáte, o dost si to usnadníte...

A já Vám dneska ukážu, jak moc.

Než napíšu další tweet, schválně položte mobil a vykoukněte na pár chvil z okna. Tady, kde píšu (širší okolí Prahy) je jasno a jsou krásně vidět hvězdy, planety a .... ?

Ti šťastnější z Vás, co zrovna nejsou v Brně (odkud @timdruhym zrovna hlásí mlhu), můžete vidět i tuhle obrovskou věc. Tedy jen její polovinu, protože nám zrovna dorůstá...

Ale když se na ní kouknete, uvidíte tam tmavé a světlé fleky.

Proč je vidíte? Protože jsou to fakt obrovské povrchové útvary, ale i proto, že tohle těleso obíhá okolo Země dost blízko - pouhých“ 384 400 kilometrů. Takže nám zrak umožní nějaké detaily vůbec rozpoznat.

Zatímco ty tmavý fleky jsou tzv. měsíční moře, ty světlé jsou měsíční vrchoviny.

Když budete oči chvilku trápit, u obou mi řeknete, že musí být tvořeny pevnými horninami.

Proč? Protože na obou vidíte krátery po srážkách...

Jenže mi už nevysvětlíte, proč je část Měsíce tmavá a část světlá.

Konkrétně proč je 17 % plochy, respektive 31,2 % přivrácené strany a jen 2,6 % odvrácené strany, tmavá a zbytek světlá....

Schválně, udělejme si anketu..

A dlouho, předlouho to neuměl na světě vysvětlit nikdo.

Potřebovali jsme totiž nejprve pár maličkostí... Vyhrát druhou světovou, zajmout Wernera von Brauna a další raketové vědce, odvést je do USA a SSSR, tam jim dát za jejich nacistickou minulost pardon a spoustu, spoustu 👇

K tomu ten klid na práci a výsledek? Jak Sověti, tak i Američané získali technologii schopnou nás dostat na Měsíc a odsud si přivést zpět na Zemi šutry...

Jak vidno z obrázku níže, na Měsíci jsme přistáli na docela dost místech a docela dost často.

Z toho šestkrát to bylo přistání člověka, respektive vždycky dvojice amerických astronautů...

Cmglee, CC BY SA 3.0

A ti se tam neflákali a sbírali, sbírali a sbírali.

Celkem nasbírali přes 2200 úlomků měsíčních hornin o celkové hmotnosti 382 kg, navíc k tomu máme 300 g od 3 sovětských sond řady Luna.

Když se podíváte ještě jednou na ta místa přistání, schválně si všimněte, kde se nachází...

Jasné, jak na těch tmavých oblastech, tak i na těch světlých. A taky na jejich přechodech... Cílem totiž bylo přivést domů...

...jak ty šutry, co jsou bílé...

... tak i ty šutry, co jsou černý...

A když jsme ty šutry měli pěkně v teplých na Zemi, tak je Vám doufám jasné, že jsme na nich začali dělat všelijaké vědecké čáry máry (mimochodem, dejte si tohle ca 20 min dlouhé video o tom, kde se měsíční vzorky skladují a jak, je to pecka! )

No a díky tomu jsme zjistili, že ty bílý šutry jsou anortozit a ty černý šutry jsou čedič....

Co to znamená? Vyjma toho, že většina z Vás nejspíše poprvé četla slovo anortozit, tak i to, že teď můžete na louce příště machrovat.

Když se totiž podíváte ze Země na Měsíc a povíte své drahé 1/2 (nebo teprve té potenciálně drahé 1/2, že...):

"Hele, víš to, že umím poznat kámen na vzdálenost 384 400 km? Nevěříš? Tak koukej, támhleto tmavý, to je čedič. To světlý, to je anortozit".

Kdo by Vám pak odolal?

Tak jo, ti z Vás, co počítají s tím, že po týhle informaci už se na louce nebude moc mluvit, můžou skončit ve čtení.

Ti z Vás, co počítají s tím, že se drahá polovička pak zeptá "A proč to tak je?" by měli pokračovat ve čtení. My si to totiž vysvětlíme, proč Měsíc tak vypadá.

První důležitý objev byl ten, že anortozity (ty bílý) jsou o hodně starší, než čediče (ty černý). Ty bílé totiž vznikly před 4,56 až 4,29 miliardami let, ty černé před 4,2 až 1,2 miliardami let.

Další podstatný objev byl ten, že měsíční moře (kde jsou ty černý šutry) jsou tvořena překrývajícími se lávovými proudy.

Bylo tak zřejmé, že se na povrch Měsíce vyvalilo obrovské množství bazaltové lávy, která zaplavila rozsáhlé krátery a láva v nich pak utuhla na čedič.

Jenže proč tam kdysi v hlubinách Měsíce ta láva vůbec vznikla?

(schválně jsem si k tomu našel tuhle útrapnou otázku ve verzi, která mne trápila velkou část mého dospívání ;) schválně jsem Vám to nastavil na příslušný čas...)

Tohle vyřešit, to dalo docela zabrat...

Bylo k tomu totiž potřeba vymyslet docela komplexní teorii... Schválně, do kolika tweetu ji dostaneme...

Začněme tím, že když zmapujete výskyt některých radioaktivních prvků (třeba thoria, draslíku a uranu) na povrchu Měsíce, zjistíte, že nejsou rozprostřeny nahodile.

Naprosto krásně se vyskytují tam, kde máme měsíční moře...

Proč jsou pro nás radioaktivní prvky zajímavý? No, třeba proto, že když se rozpadají, tak generují teplo...

A tady byste se už měli chytat a v mozku Vám má jet.... Extra teplo pod povrchem, rovná se tavení hornin, rovná se vznik magmatu, rovná se jeho migrace k povrchu a sopky!

Takže je to jasný. Nahromadění radioaktivních prvků v plášti Měsíce způsobilo masivní tavení hornin a tím vznik měsíčních moří... Dávačka, super easy a jdeme domů... Můžu ale ještě?

Proč se tam ty radioaktivní prvky nahromadily?

A abychom tohle pochopili, musíme si vysvětlit, co je magmatický oceán...

Což je něco, co jste beztak všichni chtěli odjakživa vědět a proč nemůžete večer spát... kam se hrabe COVID a existenciální problémy před tímhle...

Věřte, že magmatický oceán je termín, který označuje stav, kdy máte CELÝ těleso roztavený. Tedy situaci, kdy vlastně neexistuje pevný povrch...

Jenže jelikož je ve vesmíru fakt zima, takový těleso začne fofrem chladnout. A jak chladne, tak v magmatickém oceánu začnou krystalizovat minerály

Česky řečeno, jak to chladne, začnou tam vznikat šutry.

Jenže, jak ukazuje tenhle obrázek, nikterak nahodile...

První začnou krystalizovat minerály olivín a pyroxen. Oba mají vysokou hustotu, takže když vzniknou, jsou těžší, než ta horká kaše, ve které plavou... Takže se stane co?

Přesně, začnou se potápět do hlubin Měsíce.

A jak se potápí, odnáší s sebou část prvků, ze kterých vznikly... Tavenina se tak stává na některé prvky chudší (na ty, co byly potřeba na jejich vznik) a současně na některé další bohatší (ty, se kterými se žádný minerál nechce kamarádit...).

Teplota nám klesá a krystalizují další minerály, tentokrát ale živce... A víte co je u živců podstatné?

Že ti čerchmani mají nízkou hustotu... Takže co? Správně, takže podobně jako olej na polévce vyplavou na povrch...

A schválně, jestli uhádnete důležitou věc... Z čeho je složen anortozit? :)

Schválně to zkusíme anketou, jak jste na tom se svými znalostmi...

Ano, je to tak. Anortozit je totiž (udělejme si svět snazší) 100 % složen ze živců...

Takže to hnusné bílé, co tvoří většinu povrchu Měsíce, jsou živce vzniklé utuhnutím magmatického oceánu...

A tím máme vysvětleno, proč je velká část bílá...

A víte co? Když nám vzniknou živce a odplavou si pěkně vegetit na povrch, tak v hlubinách zůstanou prvky, se kterými si nikdo nechce spojovat...

Najednou tak máme taveninu, která je bohatá na prvky, které za normálních okolností mají strašně řídké koncentrace... Jenže, jak se s nimi nikdo tady "neka" a všechny ty oblíbenější buď prchly nahoru k povrchu, nebo dolu do hlubin, tak se tyhle tady sešly a je jich tam hafo

A řekli si, že si udělají vlastní párty. A to dost žhavou... a jak to roztáčí, nálada stoupá, stejně tak teplota a až časem... prostě to okolí roztaví...

A ejhle. Máme obrovské množství magmatu, který nám vzniká pod povrchem a protože má menší hustotu než okolní horniny, ze kterých vzniká, tak se nemůže dočkat, až vyvalí svý šunky na povrch.

No a úplně poslední kousek puzzle máte tady. Proč je víc měsíčních moří na přivrácené straně než na té odvrácené?

Protože topografie. Impaktní krátery udělaly obrovské deprese na přivrácené straně, takže tam je pro magma mnohem snazší vylézt na povrch...

A zazvonil zvonec a dnešního měsíčního vesmírníčku je konec. Až se příště budete dívat na Měsíc, budu věřit, že tam neuvidíte jen šedo-šedou kouli, ale i cool sopečný příběh :)

THE END.

PS: Za grafiku opět díky @skodova_lucie a pro více vědy sledujte @Akademie_ved_CR, nejlepší výzkumné instituce v týhle zemi ;).

Jo a pokud chcete o Měsíci vědět víc, sledujte profil @Dr_Hannah_Sarge - doktorky, která reálně pracuje s měsíčními vzorky na @OU_SPS

A tady je to případně vysázené do snadno čitelné podoby petrbroz.eu/co-to-nevidi-o…