Tak jo, když máme to výročí #ZenyVeVede, vyrobím pro vás jedno vlákno... Jeho cílem je ukázat, že výzkum Sluneční soustavy, není pánský klub... Takže, držte si klobouky, vyrazíme na krátký špacír po zákoutích Twitteru.
Dovolte mi, abych Vám jako první představil Dr. @SarahFagents, skvělou vědkyni, která se zaobírá sopečnou činností napříč Sluneční soustavou (❤️) a která má v současnosti své prsty v jednom vědeckém zařízení, konkrétně v Mastcam-Z, které nese na povrch Marsu @NASAPersevere.
Že Vás nebaví sopky, ale máte radši něco chladného? V ten moment se seznamte s Dr. @fegbutcher. Kdykoliv něco nevím o ledovcích na Marsu, obracím se na ní. Za mne jedna z mladých vycházejících hvězd marsovské glaciologie.
Chtěli byste vědět, co se ve vědeckým světě stran výzkumu Sluneční soustavy šustne a chcete nejaktuálnější informace dostávat na stříbrném tácu v naprosto skvělém podání, takže tomu vždycky budete rozumět? V ten moment byste měli znát skvělou @elakdawalla.
Jako další si dejte do sledovaných Dr. @tanyaofmars, která strávila poslední desetiletí prací na celé flotile marsovských vozítek, konkrétně na Opportunity, @MarsCuriosity i @NASAPersevere. Specializuje se morfologii povrchu Marsu a jako bonus je aktivní v podpoře žen ve vědě 💕
Nebaví vás Mars, ale chcete někoho z Měsíce? Pak se seznamte s Dr. @Dr_Hannah_Sarge. Zatímco já si hrál tak maximálně s kameny (ano, jsem z Písku!), ona prováděla a stále provádí komplexní analýzy skutečných měsíčních vzorků, abychom se tam mohli jednou vrátit a umět tam těžit
Velký tělesa vás nezajímají a baví vás titěrná meziplanetární hmota? Pak se seznamte s Dr. @Jane_MacArthur, která se věnuje výzkumu právě těchto titěrností, ať už se jedná o marsovské i jiné meteority, meziplanetární prach nebo komety. Jo a taky ví všechno o impaktních kráterech!
Nebo jste někdy snili o tom, že se potkáte s někým, kdo skutečně ovládá marsovská vozítka? Jestli ano, tak tady pro vás mám tu správnou osobu. Seznamte se s vesmírnou robotičkou @spaceroboticist, která u @MarsCuriosity je šéfkou jedné pracovní skupiny zodpovědné za pohyb vozítka.
No a kdybyste si chtěli někdy zajet zaplavat do uhlovodíkových jezer na Titanu, měsíci Saturnu, pak si s sebou jako průvodkyni vezměte Dr. @PlanetDr. Málokdo bude rozumět procesům odehrávajícím se v tamější atmosféře tak, jako ona.
Je tady mezi vámi někdo, kdo chce vědět úplně všechno o sopečné činnosti na jupiterovo měsíci Io, nejvíce sopečně aktivním tělese Sluneční soustavy, kde sopky jsou tak moc aktivní, že je povrch neustále přetvářen a zasypáván sopečným materiálem? Pak sledujte Dr. @LokiVolcano
Ale pojďme zpět na Mars, pořádně zabřednout do jeho nekonečných písečných dun... Chtěli byste vědět něco o jejich vzniku? Nebo proč představují smrtící nebezpečí pro naše vozítka? V ten případ je pravou osobou pro Vás Dr. @LoriKFenton, která se přesně tomuhle tématu věnuje
Už Vás nebaví šutry a chtěli byste něco se životem? Pak už po několikáté doporučím ke sledování mladou českou vědkyni a jednu z mála astrobioložek, co v ČR máme @Julianne_SF. Jo a kdyby vás nebavila věda, Julie taky sází jedno sci-fi za druhým. Vždy obdivuji, kde na to bere čas.
Už jsme měli někoho, kdo zkoumá Venuši? Že ne? Pak tou pravou osobou pro vás ke sledování bude Dr. @lynn_carter8. Vyjma Venuše ale taky rozumí sopkám jinde i impaktním kráterům. A je členkou v pěti týmech, co mají nebo budou mít ve vesmíru sondu (včetně misi k Europě!)
Představte si, že ve Sluneční soustavě máme asteroid, který je celý (nebo si to alespoň myslíme...) tvořen z kovu/kovů, těleso Psyche. Jak to na něm vypadá? Netušíme, ale bude to velká bizarnost. A víte, kdo je jeden z nejlepších lidí na rozhovor na tohle téma? Ano, Dr. @ltelkins
Ale netvařme se, že naše Země není těleso ve Sluneční soustavě a klidně na chvilku zaskočme i sem. Kdybyste někdy chtěli něco vědět o pozemských sopkách, pak jednu skvělou expertku máme tady. Seznamte se s Dr. @janinekrippner
A když jsme na Zemi, uděláme jen malý skok a šup, jsme zpět na Měsíci. Tam už na nás čeká Dr. @Geo_JackJack, která o sopečný činnosti na našem souputníku ví víc, než kdokoliv v ČR. Ale nejenom o ní, ví toho totiž mraky o celé evoluci Měsíce a o jeho geologii...
Uznávám, mám obsesi na sopky. Takže u nich ještě zůstaneme. Kdybyste chtěli někdy vědět něco o interakcích magmatu/lávy s vodou a co se stane, jak to bude vypadat, nebo kde se to vyskytuje, napište Dr. @AlisonGraetting. Vysvětlí vám v tomhle tématu cokoliv...
A jak jste na tom se svými znalostmi chování atmosfér Venuše a Marsu? Že máte mezery a potřebujete doučování? No, máte šanci. Začněte sledovat Dr. @apic79, pro kterou je modelování atmosfér těchto dvou naprosto rozdílných těles denním chlebem.
A jestli nemáte ani nejmenší potuchu o tom, jak funguje magnetosféra Saturnu, ale chtěli byste to pochopit? Pak se seznamte se s Dr. @amaragraps. Ta nás do tohohle problému zasvětí. Jako bonus se můžete naučit mnohé o regolitu na asteroidech i o jejich elektrických vlastnostech.
Pak tady máme také Dr. @volcaniclastic, která se podobně jako já zamilovala do explozivních erupcí sopek. Zatímco já je zkoumám hlavně na Marsu, ona na Zemi. Nejvíc ji baví blesky, které během výstupu sopečného prachu a popela vznikají... how cool is that, ha?! Tákle moc!
A pokud jste někdy toužili proniknout do tajů spektrometrie, tedy té části vědy, kde se můžete dozvědět něco o povrchu těles z pozorování odrazu jejich světla, pak sledujte Dr. @planetXplorer, která se věnuje tomuhle v případě Marsu i asteroidů. Aneb mikrostruktura minerálů...
A kdybyste někdy potřebovali něco dělat v nízkotlakové komoře a vaše pokusy by byly spjaté s ledem, obraťte se na Dr. @mclaurenseries. Přední expertce na tuhle problematiku a další z velice nadějných vědkyň zkoumající chování ledu na povrchu Marsu a jeho historické rozšíření.
Je tohle konec? Není, jen musím jít vykoupat a uspat děti. Pak budeme ještě chvilku pokračovat... ještě pár skvělých žen ve vědě v zásobě mám... ;)
Tak jo, chvilku jsem už nevěřil, že dneska vůbec usnou... ale nakonec se povedlo... takže kde jsme to...
Další, koho se vyplatí sledovat je (zatím ještě ne Dr...) @IVaratharajan, která se podílí na výzkumu Merkuru. Ale vyjma toho je i šéfka @epec_epn, což je uskupení, které se snaží dát dohromady mladý/é vědce/vědkyně a tím udělat budoucí evropskou generaci planetologů. Důležitá věc
Pak tady máme třeba @erjaluz, která podobně jako já zkoumá povrch Marsu. Oproti mne ale umí pár věcí, které bych chtěl umět taky. Jedna je produkovat digitální elevační modely ze satelitních snímků a druhá je, že rozumí spektrálním měřením pořízených sondami kolem Marsu :)
Další z nastupující generace mladých vědkyň je Dr. @ana_cernok, která se zamilovala do impaktních kráterů a která je expertkou v projevech, jak obrovské impaktní krátery způsobí deformaci podloží. Až tak jednou budete chtít vědět, jak moc asteroid zničí Zemi, napište ji.
Každý správný dopad asteroidu způsobí třesení povrchu, což může způsobit sesuv hornin. A to je chvíle, kdy chcete znát @Magna_Giulia, která se výzkumům sesuvů na různých tělesech ve Sluneční soustavě v rámci svého doktorského studia věnuje. Určitě zvládne vysvětlit i sesuv na D8.
A pak tady máme inženýrku @TheSpaceGal původem z MIT, která se rozhodla pověsit vědu na hřebík a místo toho ji začít ve velkém a skvěle popularizovat. Pokud tak chcete, aby vaše děti pro vědu zahořeli (a oprášily si angličtinu...), zapněte na jejich TW účtech Emily do sledovaných
Skvělou práci v popularizaci vědy na poli výzkumu Sluneční soustavy odvádí i @meghanbartels, takže pokud chcete být neustále v obraze, co všechno se tam nahoře děje, klik a přidejte si jí.
Ve výběru máme stále nepokrytý výzkum ledových měsíců, Gynemedu, Europy, nebo třeba trpasličí planety Pluto. Co s tím? Jasné, přidejte si další, tentokrát teprve začínající vědkyni, @alyssacmills96.
Chcete vědět víc o marsotřeseních a měsícotřeseních? No, pak se seznamte s Dr. @moonshakes. Pro ní je tahle část vědy absolutní brnkačka a vždycky je dobrý sledovat někoho, kdo se podílí na misi @NASAInSight, která má za cíl poprvé odhalit vnitřní stavbu rudé planety.
Trápí vás problematika složitých organických sloučenin zachycených v marsovských meteoritech, pač chcete pochopit, jak moc byl kdys Mars potenciálně obyvatelný pro jednoduchý život? Že jo? No, pak se chcete virtuálně znát s @aineclareob. Bádá přesně nad tímhle...
A pak tu máme doktorskou studentku @eleniravanis, která pomáhá s výzkumem povrchu Marsu a to konkrétně v oblasti impaktního kráteru Jezero. Což je místo, kam brzy přistane @NASAPersevere a o kterém toho mnohé uslyšíte. Její jméno se sice do televize neprobije, ale my budeme vědět
U Měsíce nesmíme zapomenout ani na Dr. @Ryan_N_Watkins. Vyjma toho, že studuje procesy operující na povrchu Měsíce, tak současně pomáhá s hodnocením rizik v oblastech budoucích přistávacích míst. Je tak možné, že až na Měsíci zas jednou přistane člověk, bude v tom i její podpis
Zajímá vás, kdy naposledy na Marsu pršelo? Jak dlouho tam mohla existovat kapalná voda? Proč jednoho dne z povrchu zmizela? A jestli je stále někde v podzemí? Jo, tak to jste na jedné lodi s doktorskou studentkou @ashleympalumbo, která na tohle téma nasázela řadu publikací...
Skončím tady, ať jdeme někdy spát. Ale dodám, že by z toho šlo udělat v podstatě nekonečné vlákno. Skvělých žen ve vědě je totiž spousta. A nebýt jich, lidské znalosti by byly mnohem, mnohem, mnohem menší, než dnes jsou. #ZenyVeVede#womaninscience
Věda by měla hodnotit kvalitu myšlenky, nikoliv to, kdo ji říká.
Bohužel ale nežijeme v ideálním světě, a proto na pohlaví i barvě kůže "tlumočníka myšlenky" často záleží.
Tvrdá data (které skvěle shromažďuje+prezentuje @NKC_CZ) dlouhodobě a přesvědčivě dokládají, že ženy to mají v akademickém prostředí o dost těší než muži.
Často kvůli mateřství, kdy na čas vypadnou z rozběhnutého vědeckého kolotoče a to zrovna v té nejvíc kritické fázi vědecké kariéry. Na jejím počátku. Když se pak vrátí, nemají stejný publikační výkon jako muži, co na rodičovskou nešli. Kam to vede? Že častěji nedostanou granty
A bez grantů, do vědy nelez... nemáš grant, nemůžeš si založit svou skupinu, nemůžeš rozvíjet svůj výzkum a hůře se vyšvihneš do vedení...
Ženy proto často z akademického prostředí odejdou, nebo zůstanou jen jako "pomocná síla".
Mnohem méně často se stanou lídry věd. skupin...
A pak tu máme další problém.
Mne se nikdy nestalo, abych byl na konferenci nebo na pracovišti sexuálně obtěžován a ani mne nikdo nezval večer na pokoj. Nemusel jsem tak stát před volbou, jestli si odmítnutím poškodím kariéru či ne.
Nejsou to smyšlené příběhy, vím, že se dějí.
Mne se asi nikdy nestalo, aby mne novináři/novinářky označili křestním jménem namísto mého akademického nebo profesního titulu v článku, kde jsou další odborníci.
Analýzy článků přitom ukazují, že tohle je častá praxe u žen-vědkyň.
Všimněte si proto, kolik vědkyň (a doprovodných sympatizantů) má schválně ve jménu na TW vložený akademický titul.
Ne, není to proto, že ti lidi chtějí machrovat titulem, je to forma protestu proti přehlížení dřiny, kterou ženy musely pro svůj doktorský titul vynaložit.
Těch důvodů by zas šlo napsat celou řadu, ale už je pozdě.
Je to tak jen na nás, jak se akademické prostředí bude vyvíjet a jak bude vypadat. Jestli bude inkluzivní pro všechny, nebo bude diskriminační.
Asi vám nemusím říkat, za co budu jako člk na druhé rodičovské kopat...
Co dodat?...
• • •
Missing some Tweet in this thread? You can try to
force a refresh
Proč je tohle důležité? Protože díky tomu bylo možné výrazně zmenšit přistávací elipsu a napasovat se do místa, na které bychom před lety nemohli ani pomyslet. Báli bychom se totiž, že se sonda během přistání o něco rozbije
A že to bude místo zajímavé, o tom není sporu... Proč?
A nemohli bychom místo jednoho z mála kusů planetologie ve školních osnovách škrtnout spíš třeba postupně rozvíjející přívlastek, nebo 52 let vlády Kazimíra IV. Jagellonského?
Mne sice psaní #vesmírníček baví, ale nejde tím nahrazovat výuku vašich dětí!
Tak to je snad jasný ne? Země je přece placatá, tak jaký pak vrstvy?
Tomuhle taky rozumím. Někdo na MŠMT sleduje ten hydroponický projekt @JanLukacevic na ČVUT, takže ví, že půda nebude pro pěstování třeba... (teda, ona díky velké chemizaci a výrazné erozi bude mizet tak jako tak, tak se na to připravujeme...)
2/3 Díky tomu tam může voda proudit. Ať už se tam dostane zatečením z povrchu ledovce, nebo táním na jeho spodku, časem udělá potůček/říčku tekoucí pod ledovcem. Během tečení voda s sebou nese sedimenty, které ale současně i v podledovcovém tunelu ukládá.
Píše se 12. října 1918... už jen 2 dny a bude vyhlášeno nezávislé Československo, bude se zpívat hymna, strhávat symboly starého mocnářství, ale to nás nemusí tolik zajímat. Dnešní #vesmírníček se totiž bude odehrávat ca 2500 km severozápadně. Jdeme na to?
Než se tady na mne sesypete s tím, že jsem pablb, když netuším, kdy ČSR vzniklo, tak bych rád podotkl, že já jsem z #Písek.
Tím pádem vím, že zatímco zbytek republiky si ještě užíval mocnářství, my jsme nelenili a vyhlašovali vlastní stát. Jen předčasně cs.wikipedia.org/wiki/Vyhl%C3%A…
Ale opusťme kontinentální Evropu a pojďme se přesunout na správné místo, kde se náš dnešní příběh bude odehrávat. Tak schválně, tušíte, kam se dnes (opět) vydáme? Než napíšu další tweet, nalaďte se touhle pozitivní písní :)
Vážení, přihlaste se, kdo jste nemohl posledních pár týdnů spát, pač jste nevěděli, jak to dopadlo s tou Cererou? Až sem vidím ten les rukou... Můžete se radovat, Vašim útrapám je totiž konečně dnes večer konec! Je tu nový #vesmírníček, který bude o tom, jak #češinaCereru letěli!
Tak kde jsme to minule skončili... Už víte, že jsme k Cereře vyslali sondu Dawn a že jsme tam našli kráter #Occator, ve kterém je spousta bílých fleků. A ty tvoří soli. A ty na povrch dostává aktivní #kryovulkanismus...
Jenže tím není příběh komplet.
Když totiž budete koukat na povrch Cerery, všimnete si další zvláštnosti...
Na jednom místě má tahle trpasličí planeta totiž pořádnou bradavici.
Jmenuje se Ahuna Mons a dost povrch hyzdí... Posuďte sami.