A nemohli bychom místo jednoho z mála kusů planetologie ve školních osnovách škrtnout spíš třeba postupně rozvíjející přívlastek, nebo 52 let vlády Kazimíra IV. Jagellonského?
Mne sice psaní #vesmírníček baví, ale nejde tím nahrazovat výuku vašich dětí!
Tak to je snad jasný ne? Země je přece placatá, tak jaký pak vrstvy?
Tomuhle taky rozumím. Někdo na MŠMT sleduje ten hydroponický projekt @JanLukacevic na ČVUT, takže ví, že půda nebude pro pěstování třeba... (teda, ona díky velké chemizaci a výrazné erozi bude mizet tak jako tak, tak se na to připravujeme...)
A přitom je to snadný... Když se toho dotknete a ruka se vám přemění na plazma, je to hvězda. Když bude jen hořet (ty s magmatickým oceánem na povrchu) nebo se nestane nic (ty ostatní), je to planeta.
Tohle dá taky rozum. Každý soudný člověk přece ví, že Zemi stvořila před 6 až 10 tisíci let vyšší entita, aka Bůh. A princip superpozice a radionuklidové datování hornin je fakenews!
Tak jo, já ten dokument zas rychle zavřu...
• • •
Missing some Tweet in this thread? You can try to
force a refresh
Proč je tohle důležité? Protože díky tomu bylo možné výrazně zmenšit přistávací elipsu a napasovat se do místa, na které bychom před lety nemohli ani pomyslet. Báli bychom se totiž, že se sonda během přistání o něco rozbije
A že to bude místo zajímavé, o tom není sporu... Proč?
Tak jo, když máme to výročí #ZenyVeVede, vyrobím pro vás jedno vlákno... Jeho cílem je ukázat, že výzkum Sluneční soustavy, není pánský klub... Takže, držte si klobouky, vyrazíme na krátký špacír po zákoutích Twitteru.
Dovolte mi, abych Vám jako první představil Dr. @SarahFagents, skvělou vědkyni, která se zaobírá sopečnou činností napříč Sluneční soustavou (❤️) a která má v současnosti své prsty v jednom vědeckém zařízení, konkrétně v Mastcam-Z, které nese na povrch Marsu @NASAPersevere.
Že Vás nebaví sopky, ale máte radši něco chladného? V ten moment se seznamte s Dr. @fegbutcher. Kdykoliv něco nevím o ledovcích na Marsu, obracím se na ní. Za mne jedna z mladých vycházejících hvězd marsovské glaciologie.
2/3 Díky tomu tam může voda proudit. Ať už se tam dostane zatečením z povrchu ledovce, nebo táním na jeho spodku, časem udělá potůček/říčku tekoucí pod ledovcem. Během tečení voda s sebou nese sedimenty, které ale současně i v podledovcovém tunelu ukládá.
Píše se 12. října 1918... už jen 2 dny a bude vyhlášeno nezávislé Československo, bude se zpívat hymna, strhávat symboly starého mocnářství, ale to nás nemusí tolik zajímat. Dnešní #vesmírníček se totiž bude odehrávat ca 2500 km severozápadně. Jdeme na to?
Než se tady na mne sesypete s tím, že jsem pablb, když netuším, kdy ČSR vzniklo, tak bych rád podotkl, že já jsem z #Písek.
Tím pádem vím, že zatímco zbytek republiky si ještě užíval mocnářství, my jsme nelenili a vyhlašovali vlastní stát. Jen předčasně cs.wikipedia.org/wiki/Vyhl%C3%A…
Ale opusťme kontinentální Evropu a pojďme se přesunout na správné místo, kde se náš dnešní příběh bude odehrávat. Tak schválně, tušíte, kam se dnes (opět) vydáme? Než napíšu další tweet, nalaďte se touhle pozitivní písní :)
Vážení, přihlaste se, kdo jste nemohl posledních pár týdnů spát, pač jste nevěděli, jak to dopadlo s tou Cererou? Až sem vidím ten les rukou... Můžete se radovat, Vašim útrapám je totiž konečně dnes večer konec! Je tu nový #vesmírníček, který bude o tom, jak #češinaCereru letěli!
Tak kde jsme to minule skončili... Už víte, že jsme k Cereře vyslali sondu Dawn a že jsme tam našli kráter #Occator, ve kterém je spousta bílých fleků. A ty tvoří soli. A ty na povrch dostává aktivní #kryovulkanismus...
Jenže tím není příběh komplet.
Když totiž budete koukat na povrch Cerery, všimnete si další zvláštnosti...
Na jednom místě má tahle trpasličí planeta totiž pořádnou bradavici.
Jmenuje se Ahuna Mons a dost povrch hyzdí... Posuďte sami.