Proč podle nesmíme zapomínat na pracoviště? Summary: Probíhá na nich velká část kontaktů, které jde ještě redukovat (či zajistit bezpečnost). Lidi často chodí do práce se symptomy. ČR má hodně pracujících v průmyslu a výrobě a malý home-office (srovnání s UK či IZR má limity)./1
V modelech longitudinálních dat zivotbehempandemie.cz odhadujeme z aktivit počet kontaktů, který silně koreluje s google mobility a také s R epidemie. Tím můžeme i zhruba modelovat efekty restrikce - tedy, o kolik by kontakty klesly při omezení různých aktivit. /2
Přechod na HO redukuje u průměrného pracujícího, který ho může využít, až 15 kontaktů, ale týká se malé části celé populace - maximalizace HO by tak ubrala v průměru jen max. 1.5 kontaktu. Škoda, že jsme tenhle relativní low-cost nevyužili a pomohlo by to, ale není to zázrak. /3
Úplná restrikce návštěv v rodině v odhadu ubírá 2 kontakty. něco dalšího omezení volného pohybu atd. Ale zde je limit compliance a vymahatelnost. Většina volnočasových věcí už svůj reálný efekt vyčerpala. /4
Omezení všech pracovních kontaktů naopak stlačuje kontakty na polovinu. I v tom je rozdíl mezi jarem 2020 (na pracoviště chodilo 45 %) a dneškem (65 %). Efektivní opatření lze těžko udělat bez eliminace rizika těchto kontaktů (povinné testování v průmyslu), popř. je omezují. /5
Opatření mají náklady, ale když si (expertně) rozdělíme opatření do různých skupin, tak efekt levnějších opatření je už malý. Ty rodinné omezí compliance a zbývají školy (tam brzdíme vždy) a pak prostě redukce rizik na pracovištích. /6
Problém je taky to, že pouze omezením či bezpečností kontaktů v pracích lze významně redukovat kontakty 1/4 lidí s nejvyššími kontakty (superspreaders). /7
A teď druhá věc. Mezi našimi pracujícími respondenty klesá přítomnost v týdnu na pracovišti z 88 % na minimum (3 %), pokud mají pozitivní test. To je dobrá zpráva. Viz levá noha regresního stromu. /8
Problém je, že když pozitivní test nemají, ale mají třeba teplotu + ztrátu čichu, tak chodí v 50 % na pracoviště. Respondent bez symptomů a netestovaný dokonce chodí na pracoviště v 70 % případů. Testy mají velký efekt, ale děláme je málo. /9
Hodně se říká, že v Izraeli a UK lockdown fabriky nezavíral. Ale je třeba si uvědomit, že u nás v průmyslu a výrobě pracuje 37 %, v Izraeli 17 % a v UK 18 %. U nás mají tyto věci dvojnásobnou váhu - i za předpkladu stejných pracovišť. I v UK přitom najeli na testy ve firmách. /10
Analogicky tomu například v Izreali bylo v různých částech roku 2020 27 až 43 % lidí na home office. Tedy zhruba dvakrát tolik než u nás. Struktura ekonomiky souvisí s opatřeními. Neměli bychom ji zničit, ale nesmíme klíčové sektory zcela vynechat. /11
Zaměření jen na kontakty má svoje omezení - ne všechny mají stejnou váhu a epidemie se šíří i mimo měřitelné kontakty. Podle BISOP ale kontakty a R souvisí a s B117 ještě více. Při opatřeních tyhle věci tedy nejde ignorovat. /12
edit: podle mne (alespoň v první části bych nemusel mít chybu)
Ještě aktualizovaný strom s lepšími labely a na vážených datech. Se symptomy (teplota+čich) a bez pozitive testu do práce ca 53 %. Netestovaní, bez teploty a s rizikovým kontaktem ca 77 %. Netestovaní, bez kontaktu a s 3+ symptomy ca 70 %. Testy velký efekt. Čísla přibližná (n).
• • •
Missing some Tweet in this thread? You can try to
force a refresh
Neukazují to jen data UZIS a PAQ. Portugalsko či UK, které zkrotily zimní epidemii s Bridgitou, se od nás liší mj. tím, že dokázali omezit přítomnost na pracovišti o 45 % pod standard. My jsem na -20 %. Bez omezení kontaktů na pracovišti či jejich rizikovosti, to půjde těžko. /1
Musíme se vyvarovat tomu, že to restrikce všech ostatních věcí zredukují na R=0.95 (kdo ví) a budeme mít na několik měsíců neřešitelnou, netrasovatelnou situaci, kde narůstají požadavky uvolnění a klesá tlak na opatření v pracích ("je vůbec to vůbec ještě potřeba?") /2
Nějak z těch opatření vypadl i home office, ne? Máme na něm 15 % lidí, mělo by být 25 %. Podle mne by bylo třeba zavést povinnost 50 % v segmentech, kde to jde, s vyjednatelnou výjimkou. A zároveň motivovat - odpuštěním části odvodů za HO zaměstnance, nedaněným paušálem apod. /3
Vláda řeší kapacitu krematorií, ale nebyla schopna zavést základní věc - motivaci pracujících k testování a sebeizolaci vyšším proplácením karantén. Před Vánoci 2/3 z rizikových respondentů testování unikalo. Nejvíc pracující, kteří musí na nemocenskou. zivotbehempandemie.cz/testovani
Ag testy to kolem Vánoc navýšily, ale to i u nerizikové části respondentů a díky změně motivací (práce stejně omezena). Ochota k testování u pracujících je omezená a výrazně by zvýšila příspěvkem 5000 Kč k nemocenské. drive.google.com/file/d/1xHMDrh… /2
Česko je jednou z mála zemí s nízkou nemocenskou a bez doplatků při COVID jako řada anglosaských a asijských zemí. K tomu vyšší % lidí pracujících v sektorech, kde nejde v karanténě pracovat z domova, pomalé trasování a drahá PCR samoplátcům. Chytrá karanténa je vykastrovaná. /3
Nová data o (ne)testování. 14 % lidí nám říká, že bylo v posledním měsíci v osobním kontaktu s nakaženým nebo mělo typické příznaky COVID (ztráta čichu/chuti). Jen 5 p.b., tedy třetina z nich byla v posledním měsíci testovaná. /1 zivotbehempandemie.cz/testovani
Tenhle poměr testovaných v rámci rizikových byl nehorší v září a začátkem října, kdy to byla asi jen 1/6 rizikových. Pak se to trochu zvyšuje, ale pořád asi vidíme menšinu epidemie. Což tedy odpovídá více než 20 % pozitivitě testů. /2
Vyšší zastoupení testovaných v rámci rizikových je mezi lidmi, kteří napracují, jsou na HO či pracují v oborech IT/finance, státní správa. To sedí s tezí, že jednou z demotivací testovat je výpadek z práce (ztráta příjmů zaměstnance, ztráta pracovní síly a náklad). /3
Počet lidí, s kterými jsou respondenti v kontaktu, vzrostl od jara 7 na 23 (průměr). Tím narostla náročnost pro trasování - zejména protože nakažení jich asi mají nadprůměr. Po létě navíc oslabily některé brzdy epidemie (přesun do indoor). /1
Nárůst byl vyšší mezi lidmi do 55 let, ale mezi seniory je menšina izolovaná. Zajímavé, že hodně kontaktů mají lidé, kteří byli v posledním měsíci nepřímo (přes další osobu) v kontaktu s někým nakaženým. Asi je to logické, ale rychlost trasování a karantén to mohou ovlivnit. / 2
Více než během jarních restrikcí míru kontaktů ovlivňuje míra obav. To samé se týká protektivních aktivit. Nelze z toho vinit jen lidi - epidemie na počátku exponenciály vypadá neškodně. Ale leadership by měl rizika a odpovědnost připomínat. /3
Report #ZivotBehemPandemie. 1) Po březnovém velkém útlumu sociálních interakcí a rizikových aktivit nastala v dubnu stagnace či mírné posílení interakcí. Nedošlo k nim ale v tak zásadním měřítku. drive.google.com/file/u/3/d/1Ls…
2) Respondenti v průměru nereportují výrazné navýšení nákupů (hobbymarkety mohou mít omezený efekt). Reportují sice navýšení návštěv rodiny a různých výletů a cestování na chaty, ale to často nevedlo k výraznému rozšíření skupiny osob, s kterou se stýkají.
3) Pokračoval tak zřejmě do velké míry efekt distancování. Data tedy neopravňují předčasně vykládat současnou dobrou epidemiologickou situaci pouze tak, že jsme k ní dospěli navzdory velkému uvolnění a poklesu sociálního distancování o Velikonocích.