Neukazují to jen data UZIS a PAQ. Portugalsko či UK, které zkrotily zimní epidemii s Bridgitou, se od nás liší mj. tím, že dokázali omezit přítomnost na pracovišti o 45 % pod standard. My jsem na -20 %. Bez omezení kontaktů na pracovišti či jejich rizikovosti, to půjde těžko. /1
Musíme se vyvarovat tomu, že to restrikce všech ostatních věcí zredukují na R=0.95 (kdo ví) a budeme mít na několik měsíců neřešitelnou, netrasovatelnou situaci, kde narůstají požadavky uvolnění a klesá tlak na opatření v pracích ("je vůbec to vůbec ještě potřeba?") /2
Nějak z těch opatření vypadl i home office, ne? Máme na něm 15 % lidí, mělo by být 25 %. Podle mne by bylo třeba zavést povinnost 50 % v segmentech, kde to jde, s vyjednatelnou výjimkou. A zároveň motivovat - odpuštěním části odvodů za HO zaměstnance, nedaněným paušálem apod. /3
V průmyslu to přeci není jen celkovém zavření (není lehké). Povinné testování by mělo jasný a rychlý start a být skutečně povinné. Například od 1.3. dobrovolně a od 8.3. skutečně povinně = buď se testuje nebo na čas opt-out do Antivirus A. /4
Možná by pomohlo i dočasně zvýšit podporu v Antiviru A (100 % mzdy za uzavřený provoz) a prostě vyzvat podniky, ať přeruší, pokud mohou. Některé z nich stejně limituje nemocnost, karantény, atd. /5
Vláda by myslím taky měla podnikům platit více než 4x Ag test za 60 Kč. Ag testovat se podle odborníků musí 2x týdně, dostatečnou kvalitou a danou metodikou. Nemá cenu šetřit a platit polovinu potřebných testů na dolní hranici kvality. Já bych platil i PCR jednou týdně. /6
Postup podniků se asi dost liší. Podle mne je třeba i tvrdší přístup KHS a možnost hlásit porušování podmínek, kde se to děje. A naopak neodradit ty, co chtějí - nepřehlit to admin, nezvyšovat riziko uzavření provozu testováním apod. /7
Průmysl a výroba jsou v ČR důležité. Ale vyřazení z opatření PES 4 a 5, v kombinaci s absencí kontrol KHS a rétorikou, že sem se nikdy nesáhne, může méně odpovědným měnit motivace - posilovat individuální a krátkodobé. Tohle je podle mne taky chyba. /8
• • •
Missing some Tweet in this thread? You can try to
force a refresh
Proč podle nesmíme zapomínat na pracoviště? Summary: Probíhá na nich velká část kontaktů, které jde ještě redukovat (či zajistit bezpečnost). Lidi často chodí do práce se symptomy. ČR má hodně pracujících v průmyslu a výrobě a malý home-office (srovnání s UK či IZR má limity)./1
V modelech longitudinálních dat zivotbehempandemie.cz odhadujeme z aktivit počet kontaktů, který silně koreluje s google mobility a také s R epidemie. Tím můžeme i zhruba modelovat efekty restrikce - tedy, o kolik by kontakty klesly při omezení různých aktivit. /2
Přechod na HO redukuje u průměrného pracujícího, který ho může využít, až 15 kontaktů, ale týká se malé části celé populace - maximalizace HO by tak ubrala v průměru jen max. 1.5 kontaktu. Škoda, že jsme tenhle relativní low-cost nevyužili a pomohlo by to, ale není to zázrak. /3
Vláda řeší kapacitu krematorií, ale nebyla schopna zavést základní věc - motivaci pracujících k testování a sebeizolaci vyšším proplácením karantén. Před Vánoci 2/3 z rizikových respondentů testování unikalo. Nejvíc pracující, kteří musí na nemocenskou. zivotbehempandemie.cz/testovani
Ag testy to kolem Vánoc navýšily, ale to i u nerizikové části respondentů a díky změně motivací (práce stejně omezena). Ochota k testování u pracujících je omezená a výrazně by zvýšila příspěvkem 5000 Kč k nemocenské. drive.google.com/file/d/1xHMDrh… /2
Česko je jednou z mála zemí s nízkou nemocenskou a bez doplatků při COVID jako řada anglosaských a asijských zemí. K tomu vyšší % lidí pracujících v sektorech, kde nejde v karanténě pracovat z domova, pomalé trasování a drahá PCR samoplátcům. Chytrá karanténa je vykastrovaná. /3
Nová data o (ne)testování. 14 % lidí nám říká, že bylo v posledním měsíci v osobním kontaktu s nakaženým nebo mělo typické příznaky COVID (ztráta čichu/chuti). Jen 5 p.b., tedy třetina z nich byla v posledním měsíci testovaná. /1 zivotbehempandemie.cz/testovani
Tenhle poměr testovaných v rámci rizikových byl nehorší v září a začátkem října, kdy to byla asi jen 1/6 rizikových. Pak se to trochu zvyšuje, ale pořád asi vidíme menšinu epidemie. Což tedy odpovídá více než 20 % pozitivitě testů. /2
Vyšší zastoupení testovaných v rámci rizikových je mezi lidmi, kteří napracují, jsou na HO či pracují v oborech IT/finance, státní správa. To sedí s tezí, že jednou z demotivací testovat je výpadek z práce (ztráta příjmů zaměstnance, ztráta pracovní síly a náklad). /3
Počet lidí, s kterými jsou respondenti v kontaktu, vzrostl od jara 7 na 23 (průměr). Tím narostla náročnost pro trasování - zejména protože nakažení jich asi mají nadprůměr. Po létě navíc oslabily některé brzdy epidemie (přesun do indoor). /1
Nárůst byl vyšší mezi lidmi do 55 let, ale mezi seniory je menšina izolovaná. Zajímavé, že hodně kontaktů mají lidé, kteří byli v posledním měsíci nepřímo (přes další osobu) v kontaktu s někým nakaženým. Asi je to logické, ale rychlost trasování a karantén to mohou ovlivnit. / 2
Více než během jarních restrikcí míru kontaktů ovlivňuje míra obav. To samé se týká protektivních aktivit. Nelze z toho vinit jen lidi - epidemie na počátku exponenciály vypadá neškodně. Ale leadership by měl rizika a odpovědnost připomínat. /3
Report #ZivotBehemPandemie. 1) Po březnovém velkém útlumu sociálních interakcí a rizikových aktivit nastala v dubnu stagnace či mírné posílení interakcí. Nedošlo k nim ale v tak zásadním měřítku. drive.google.com/file/u/3/d/1Ls…
2) Respondenti v průměru nereportují výrazné navýšení nákupů (hobbymarkety mohou mít omezený efekt). Reportují sice navýšení návštěv rodiny a různých výletů a cestování na chaty, ale to často nevedlo k výraznému rozšíření skupiny osob, s kterou se stýkají.
3) Pokračoval tak zřejmě do velké míry efekt distancování. Data tedy neopravňují předčasně vykládat současnou dobrou epidemiologickou situaci pouze tak, že jsme k ní dospěli navzdory velkému uvolnění a poklesu sociálního distancování o Velikonocích.