Thread by @DuseLu

Doufám, že se blížím do finále a tak mezitím můžu tady pár věcí připravit. :-)
Dnešní téma - monoklonální protilátky pro @GuyMontag1957

https://twitter.com/GuyMontag1957/status/1386367634518822921

Jak se dělá monoklonální protilátka?

Základní způsob získávání monoklonálních protilátek:
1) laboratornímu zvířeti se podá antigen, proti kterému ono začne vyrábět protilátky.
2) Odeberou se mu buňky sleziny a ty se nechají splynout (fúze) s nádorovými buňkami (myelom), které se pak pěstují v tkáňové kultuře.

3) Tyto tzv. hybriomy mají vlastnosti svých mateřských buněk:
* produkují protilátky
* mohou se dělit v podstatě nekonečně
* mohou se klonovat

4) hybridom, který dělá konkrétní protilátku, kterou chceme si pak rozklonujeme dál (buď v tkáňové kultuře, nebo skrz lab.zvíře).
Hezky je to napsaný tu: prf.upol.cz/fileadmin/user…

Takový přístup je sice elegantní, ale v dnešních dobách potřebujeme již být o kus dál. Potřebujeme silnější vazbu protilátek. Nebo třeba jejich schopnost vázat víc antigenů najednou (bispecifické) - jak psal @GuyMontag1957.

V takovém případě se většinou snažíme přímo o design, například tím, že se snaží najít přímo proteinová sekvence protilátky, která bude přímo reagovat s antigenem (cílovým místem) - to jsou všechny ty složité počítačové metody ohledně skládání proteinů a vazebných míst

Bispecifický monoklonální protilátky (odteď MAb) jsou náročný - většinou se dělají tak, že se nechájí zfúzovat jednotlivé kousky (řetězce) proteinu té protilátky, nicméně je složité aby se dobře poskládala a byla stabilní.
Víc detailů tu: ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/P…

Další z metod na bispecifický MAb je vpodstatě zdvojení hybridomů (tzv. Quadrom), což je chymerická buňka z dvou předchozích hybridomů která by pak měla dělat varianty na požadovanou bispecifickou MAb

Cross reaktivita protilátek proti koronaviru:
*Při normální imunitní odpovědi vznikne celá řada protilátek proti různým částem antigenu.
*Díky tomu se může stát, že u pacientů dříve nakažených jinými koronaviry než SARS-COV-2 může být jistá imunita - pokud cílená část je podobná

Konkrétní literatury k SARS-COV-2 není moc. Je vidět, že u zvířat a u lidí, kteří v roce 2003 byli nakaženi "Tím původním" SARS (geneticky blízké) OPRAVDU VÁŽE i svého novějšího sourozence.
advances.sciencemag.org/content/6/45/e…

Eh, ale teda nevím, jestli je o co stát. :-D

Případná cross-reaktivita od mírnějších příbuzných (low-pathogenic coronaviruses) zase může možná být jedním z vysvětlení prvotních nižších a mírnějších nákaz u dětí, u kterých jsou tyhle koronaviry četnější.
thelancet.com/journals/lanmi…

Rozdíl protilátkové odpovědi proti SARS-COV2 u vyléčených vs očkovaných.
Otázka za milion - imunitní odpověď po vakcíně slabší/silnější/jiná než po onemocnění: záleží na kompozici té vakcíny, na formě antigenu, dávce a případně se do toho motá ještě jiná než protilátková imunita.

Co se týká mRNA a COVID nedávno vyšel článek, že imunin. odpověď po PFIZERU je vlastně kvalitativně jiná, než po normálním onemocnění. (zde se pohybuji dost na hraně své odbornosti, protože nejsem imunolog)
news-medical.net/news/20210422/…

Další čtení (ale zrovna na protilátkovou odpověď po COVID vakcínách toho poslední dobou je napsáno víc) biorxiv.org/content/10.110…

Jen bych rád na závěr dal mírný disclaimer, že jsem farmaceut a immunologie je pro mně velmi komplexní téma kus mimo mou odbornost, ve kterém se nepohybuji. Klidně budu rád, když kdokoliv dál nějakou část rozvede. :-)

Jinak tyhle mé dlouhé seriály se dají spojit do přehlednějšího článku pomocí bota. Stačí označit @threadreaderapp
a napsat unroll