Štěpením vody vzniká vodík a kyslík. Jenže jelikož tady nemáme co dočinění se sladkou vodou, ale s vodou mořskou, tedy slanou, neštěpí se jen molekuly vody.
Rozbíjeny jsou i molekuly mořské soli, alias NaCl.
Tím nám vznikají volní zlobivci v podobě Na+ a Cl-. Ti z vás, co nedávají pozor u vláken @malyvedec nebo @Olinium42, budiž poraďme, že se jedná o sodík a chlór.
V místě kontaktu lávy a mořské vody tak máme H+, O-, Na+ a Cl-.
Jsem dost špatný v chemii (přiznávám)...
Ale tohle dám. To Cl- se spojí s H+. Aneb chcete-li, tak se chlór dá dohromady s vodíkem. A tím nám vznikne HCl, alias kyselina chlorovodíková.
Což jak víte pro změnu z dějepisu, je něco, co masakrovalo spojenecké vojáky u Ypres v roce 1915, poté, co tam Němci zaútočili chlórem.
Setkáním lávy s mořskou vodou nám tak vzniká skutečně toxický plyn!
Jenže tím nekončíme...
Voda totiž současně lávu velice rychle ochlazuje, vlivem čehož na jejím povrchu vzniká sopečné sklo.
A jak si dokážete představit, takové sklo velice dobře praská. Obzvláště kvůli tomu, že všude kolem brutálním způsobem expanduje vodní pára.
A to je důvod, proč je celá oblast místa kontaktu lávy s vodou uzavřena před veřejností i to, proč odborníci z @involcan chodí na místo nikoliv v respirátoru/roušce, ale v maskách s kvalitními bočními filtry.
@involcan Ti z vás, co chtějí o téhle mlze vědět více, dejte si třeba tento článek. Pěkně to v základu vysvětluje. The END. nbcnews.com/news/us-news/w…
Já věděl, že v té chemické části se mi to krapet rozklíží... díky za doplnění
Ale tím dobré zprávy nekončí. Nepodařilo se totiž změřit takto silný otřes jen jednou, ale třikrát. Pár týdnů před tím se totiž Mars zachvěl v jeden den dvakrát (M4,2 a M4,1).
Máme tak k dispozici tři docela silné otřesy. A co je skvělé, že vznikly v různých částech Marsu.
Umožní nám to totiž mnohem lépe prozkoumat kůru, plášť i jádro. Ptáte se proč?
Představte si dřevěný stůl se šuplíkem. Když do něj klepnete kloubem jen jednou, šuplík nutně nemusíte najít. Když ale klepnete víckrát a to na různých místech, šance, že ho najdete je mnohem větší...
... začala soptit trojice sopek (Island, La Palma, Etna), které jsou k nám relativně blízko a které jsou v "našem" prostoru zájmu.
Ruku na srdce, kdo z vás ví, že v lednu letošního roku bouchla sopka Klyuchevskoy na Kamčatce?
Y. Demyanchuk/Kamchatka Volcanological Station.
Tipnu si, že v podstatě skoro nikdo. Je to kvůli tomu, že k erupci došlo v podstatě neobydlené oblasti a příliš daleko od nás. V podstatě nás to tak nezajímalo a tím pádem to do českého mediálního prostoru neprobublalo.
Včera v podvečer začala na kanárském ostrově La Palma sopečná erupce stříkající lávu desítky metrů nad povrch a živící lávové proudy ničící domy v okolí.
Určitě vám v hlavě leží řada otázek, pojďme si tak 8 "nejpodstatnějších" ve vlákně zodpovědět.
Magma má menší hustotu, než horniny, ze kterých tavením vzniklo. To znamená, že jakmile v hlubinách roztavíte horniny, vznikne vám tavenina, která se začne tlačit nahoru.
Je to podobné, jako když vyplave olej ve vodě. I on má menší hustotu...
Navíc má v sobě magma rozpuštěné sopečné plyny, které se začínají uvolňovat s tím, jak klesá tlak nadložních hornin. Vznikají bublinky, které postupně rostou. A tím se dále snižuje hustota magmatu, kdežto hustota hornin okolo je stejná.
Na kanárském ostrově La Palma se před malou chvilkou dostalo magma na povrch a máme tak novou sopečnou erupci! (Naposledy byl ostrov sopečně aktivní v roce 1971).
Z videa je patrné, že začátek erupce je explozivní. Vzniká malé mračno sopečných plynů a drobných sopečných úlomků.
To, že se na ostrově něco děje a že by k sopečné erupci mohlo případně dojít, jsme tušili již pár dní nazpět (shrnuji to ve vlákně níže). Před pár dny se totiž ostrov začal výrazně třást a to zvláštním způsobem - objevovaly se tam tremory.