... začala soptit trojice sopek (Island, La Palma, Etna), které jsou k nám relativně blízko a které jsou v "našem" prostoru zájmu.
Ruku na srdce, kdo z vás ví, že v lednu letošního roku bouchla sopka Klyuchevskoy na Kamčatce?
Y. Demyanchuk/Kamchatka Volcanological Station.
Tipnu si, že v podstatě skoro nikdo. Je to kvůli tomu, že k erupci došlo v podstatě neobydlené oblasti a příliš daleko od nás. V podstatě nás to tak nezajímalo a tím pádem to do českého mediálního prostoru neprobublalo.
Vzdálenost tak hraje podstatnou roli.
Podstatné je také to, jestli v okolí žijí lidé, respektive jak je místo erupce dostupné. Pokud k ní dojde daleko od civilizace, sociální sítě nenaplní úchvatné či děsivé fotografie a videa, takže není moc co sdílet. Svět mimo vulkanologii se tak o erupci vlastně nedozví.
A s tím je spjatý další důležitý faktor, velikost lidské populace. Čím víc lidí na světě žije, tím jsme na více místech.
Zatímco před 100-200 lety byly oblasti, kde sopka mohla začít soptit a nikdo si toho moc nevšiml, dnes je situace jiná. Každá erupce na souši je zachycena.
Když se podíváte na ten odkaz na začátku vlákna, tam je graf 1. Ten ukazuje dvě křivky. První roste, druhá je stejná.
Ta rostoucí ukazuje, že množství zaznamenaných erupcí skutečně roste. Jenže v tom jsou zachyceny i slabé erupce, které vídáme teď častěji, protože tweety výše
Druhá křivka, která ukazuje záznamy silných erupcí (kdy se do atmosféry dostane více jak 0,1 km3 materiálu), je stále stejná. Proč je to důležité? Protože i když máte malou populaci, tyhle velké exploze jen málokdy zůstanou neobjeveny. Významně totiž ovlivní obrovskou oblast.
Můžeme tak i při absenci rovnoměrného rozmístění pozorovatelů po světě říci, že za posledních 200 let je počet významnějších erupcí stále stejný.
A jelikož některé erupce se odehrají opakovaně na stejné sopce za jeden rok, těch aktivních sopek je ročně o trochu méně. Něco mezi 50 až 70.
Mějte ale na paměti, že to se bavíme jen o sopkách na souších. Na oceánském dně, v oblastech středooceánských hřbetů, to taky hodně žije.
Jen to tak často nevídáme.
No a závěrem? Závěrem vám sem dám ještě jeden link a informaci. Často se teď točí v diskusích, že jelikož explodovala sopka na XYZ, tak jsou veškeré lidské snahy o redukci CO2 (a dalších skleníkových plynů) zbytečné. Než na tuhle linku naskočíte...
... přečtěte si tenhle odkaz.
Člověk dnes vypouští ročně přibližně 60 krát více skleníkových plynů, než všechny sopky za stejnou dobu dohromady. Jsme tak mnohem výraznějším zdrojem těchto plynů, než sopečná činnost.
Občas se skutečně stane, že sopka bouchne velice silně a vyvrhne do atmosféry takové množství plynů, že člověka trumfne... třeba taková Mount St. Helens, nebo Pinatubo to skutečně dokázaly...
... po dobu celých 7 hodin... pak opět začal kralovat člověk.
The End
• • •
Missing some Tweet in this thread? You can try to
force a refresh
Ale tím dobré zprávy nekončí. Nepodařilo se totiž změřit takto silný otřes jen jednou, ale třikrát. Pár týdnů před tím se totiž Mars zachvěl v jeden den dvakrát (M4,2 a M4,1).
Máme tak k dispozici tři docela silné otřesy. A co je skvělé, že vznikly v různých částech Marsu.
Umožní nám to totiž mnohem lépe prozkoumat kůru, plášť i jádro. Ptáte se proč?
Představte si dřevěný stůl se šuplíkem. Když do něj klepnete kloubem jen jednou, šuplík nutně nemusíte najít. Když ale klepnete víckrát a to na různých místech, šance, že ho najdete je mnohem větší...
Včera v podvečer začala na kanárském ostrově La Palma sopečná erupce stříkající lávu desítky metrů nad povrch a živící lávové proudy ničící domy v okolí.
Určitě vám v hlavě leží řada otázek, pojďme si tak 8 "nejpodstatnějších" ve vlákně zodpovědět.
Magma má menší hustotu, než horniny, ze kterých tavením vzniklo. To znamená, že jakmile v hlubinách roztavíte horniny, vznikne vám tavenina, která se začne tlačit nahoru.
Je to podobné, jako když vyplave olej ve vodě. I on má menší hustotu...
Navíc má v sobě magma rozpuštěné sopečné plyny, které se začínají uvolňovat s tím, jak klesá tlak nadložních hornin. Vznikají bublinky, které postupně rostou. A tím se dále snižuje hustota magmatu, kdežto hustota hornin okolo je stejná.
Na kanárském ostrově La Palma se před malou chvilkou dostalo magma na povrch a máme tak novou sopečnou erupci! (Naposledy byl ostrov sopečně aktivní v roce 1971).
Z videa je patrné, že začátek erupce je explozivní. Vzniká malé mračno sopečných plynů a drobných sopečných úlomků.
To, že se na ostrově něco děje a že by k sopečné erupci mohlo případně dojít, jsme tušili již pár dní nazpět (shrnuji to ve vlákně níže). Před pár dny se totiž ostrov začal výrazně třást a to zvláštním způsobem - objevovaly se tam tremory.
Nevím jak váš feed, ale ten můj celý den vyplňují videa a fotky z jihu USA zachycující řádění hurikánu #Ida (ale stejné můžete vidět i z Mexika, kde řádí #Nora).
Záběry mají opakující se motiv: devastující záplavy.
A my si teď vysvětlíme, proč k nim dochází. Krátký #vesmírníček
A co bych to byl za člověka, kdybych vás připravil o pravidelnou vesmírníčkovou hudební vložku. Takže než najdu vhodné obrázky, dejte si zatím tohle ;)
Začněme zlehka, ať se nám nikdo v povídání neztratí.
Hurikán je označení pro tropickou cyklónu v Atlantiku. Kdyby stejná tropická cyklóna vznikla v Indickém oceánu, bude to cyklóna. A kdyby v Pacifiku, hle tajfun...
Různá jména, ale furt to samé... obrovský atmosférický vír.