Nevíme sice jistě, jestli katastrofa nezačala již o rok dříve, ale naplno se projevila až v roce 536.
To, co se tenkrát stalo, poznamenalo většinu tehdejšího známého světa a způsobilo, že se smrt mohla rozletět krajinou a kosit lidskou populaci skutečně ve velkém... #vesmírníček
To, co se tenkrát přihodilo, bude některými historiky označeno za nejhorší rok v historii lidstva.
Řada z vás měla jiný tip, ale jak by pravil klasik, "můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat"
Mrtvá těla budou vhazována do moře, vojáci budou kopat masové hroby, ale s tím, jak mrtvých bude za roky trvání pandemie přibývat, časem nebude v silách přeživších mrtvé odstraňovat.
Navíc počasí dále blázní.
A to kvůli události z roku 540...
Nevíme přesně kde, ale záznamy z vrtných jader některých ledovců ukazují, že zvláštní zákal z roku 536 nebyl osamocen.
V roce 540 se nad Evropou rozprostřel znova.
A o sedm let později zase.
Severní polokoule čelila nekončící agonii
Existuje řada hypotéz, odkud se zákaly vzaly - z Krakatoa, Severní Ameriky, z vesmíru... ale nejnovější studie naznačuje, že viníkem (alespoň toho prvního zákalu) je náš starý známý - Island.
Ostrov, který už tolikrát zahýbal osudem našeho kontinentu...
Dlouhodobá zima a nemožnost vypěstovat dostatek potravy zažehly v Euroasii hladomory. Část z těch, co nezabil hlad, dostala černá smrt.
Kdysi mocné říše začaly upadat...
A toho dokázali někteří využít.
Stěhování národů i barbarské výpady dokázaly proměnit tehdejší mapu světa.
Tehdejší známý svět se tak uvrhl do chaosu.
A kde řádí chaos a smrt, tam se nedaří ekonomice.
"Blahobyt" začal upadat a s ním začala mizet i tehdejší kultura a znalosti.
Zákal započal ekonomickou stagnaci, která skončí až okolo roku 640.
Teprve okolo roku 640 totiž začneme ve vrtných jádrech z alpských ledovců opětovně zaznamenávat zvýšené koncentrace atmosférického olova.
Jeho přítomnost svědčí o jediném - opět se rozjely v Evropě stříbrné doly a kontinent se tak ekonomicky začal uzdravovat.
A to nás přivádí na konec dnešního vlákna.
Než se rozpustíme, tak pár odkazů.
Pokud by vás zajímalo, proč se zákal nerozšířil rovnoměrně úplně všude, pak vězte, že za to může tryskové atmosférické proudění.
Pokud správně fouká, vítr materiál nese jen do určitých oblastí.
Pěkně je to vidět například na erupci islandské sopky Askjy v 19. století.
To by vysvětlovalo, proč některé dobové záznamy ze 6. století popisují, že nebylo vidět slunce, kdežto jiné o existenci zákalu nic neříkají (a jen popisují ochlazení).
Inspirací pro sepsání tohoto vlákna mi byl 3 roky starý, ale skvěle napsaný článek ve Science od Ann Gibbons. science.org/content/articl…
Část vědecké obce spekuluje, že tehdejší globální změna klimatu přivodila i zkázu některých městských států v Americe, ale co jsem pochopil, tam konsensus není tak jasný jako ve zbytku příběhu popsaném výše. Ale uvádím pro úplnost en.wikipedia.org/wiki/Teotihuac…
A pokud byste se chtěli o téhle šílené kapitole historie lidstva dozvědět více, pak si dejte třeba článek na Wikipedii.
Tak zas někdy příště, #stayhome, buďte hodní na zdravotníky/zdravotnice a The END.
Doufám, že máte na nohou gumovky. Jestli ne, rychle nasaďte. Kdy jindy než dnes večer totiž zavítáte do světa ztekutění!
A ne, nebude to o chlastu, ale o zvláštním způsobu, jak se může začít chovat země pod vašima nohama. A jak uvidíte, moc sranda to není 1/x
faultbreak/Youtube
2/x To šíleně vypadající video výše ukazuje následek velice silného zemětřesení, ke kterému došlo v roce 2011 v Japonsku.
Jak zajisté víte (nebo minimálně předstíráte, že víte...), zemětřesení je způsobeno průchodem seismických vln (jsou čtyři typy vln) skrze pevnou látku.
3/x Když seismické vlny skrze něco pevného prochází - například skrze zemskou kůru - dokáží ji rozpohybovat. Snadno se tak stane, že celé obrovské bloky pod našima nohama se začnou kvedlat ze strany na stranu.
2/x To, že je #Kadaň překvapivě krásné město, opakovat už nemusím... (kecám, musím. Slíbil jsem místostarostovi, že to zmíním na Twitteru opakovaně. Máme dohodu, že z každého z vás, co tam jako turista pojede, budu mít pár procent ze zisku...).
Konečně fotka!!! Tuhle zajímavost pro vás v hlavě nosím už dlouho, ale furt jsem čekal, až k tomu bude vhodná příležitost - tedy, až to někde na světě vznikne.
Seznamte se, tohle je "pumice raft", což se snad dá do češtiny přeložit jako pemzový raft.
2/4 Jedná se o nahromadění pemzy. Tedy sopečné horniny plné drobných bublinek. Těch může být tolik, že hustota takového kamínku je velice malá.
Tak malá, že je nižší než hustota vody.
Tedy, že ten šutr může na vodě plavat.
MPF, CC BY-SA 3.0
3/4 Sopečná činnost ale nevytvoří kamen jen jeden, ale pokud chvilku trvá a má vhodné podmínky - např. k ní dochází ve vodě - plavajících kamínků může vzniknout obrovské množství.
Stejně, jako můžete vidět na fotkách výše.
A proč je to zajímavé? Protože jich může být tak moc...
Ona: Ahoj, jak se máš?
Já: Normálně.
Ona: Jsi dneska večer sám?
Já: Ano.
Ona: A chce se ti spát?
Já: Ne.
Ona: Nestrávíme tak večer spolu?
Já: To zní jako skvělý plán!
Ona: Bude to ale dost náročná jízda, počítáš s tím?
Já: 👇
Ona: Dobře, že se svlékáš, bude #horko
Stačilo málo a v nekonečném feedu postů jsem získal vaší pozornost.
A teď to vytěžit.
Neklikejte jinam, jdeme si užít pořádný rodeo.
Dnes totiž zabředneme do uhlíkového cyklu.
Připraveni?
Proč zrovna uhlík?
Protože uhlík tvoří mě, vás - a pokud nemají ve sklepení Google někde zavřenou umělou inteligenci (snad odpojenou od internetu...) - tak i veškerý ostatní život tady na Zemi.