Předně mi dovolte, abych vyslovil přání - nepřeji si, aby sopky explodovaly o víkendu, zvlášť ne v dny, kdy mám na krku děti a kdy obcházíme dětská hřiště.
Tohle slušný sopky prostě nedělají!
Takže 3x zakřičte "hanba ti, Hunga Tonga-Hunga Haʻapai!!!"
Máte? Tak jdeme dál
Začněme tím, že si otevřeme mapu.
Pač nevím jak vy, ale já moc netuším, kde přesně Hunga Tonga-Hunga Haʻapai leží.
Otevírám Google Earth, píšu a tady máme odpověď.
Tak jo - pozici máme - to velký je Austrálie, to menší je Nový Zéland a od něho se nachází severně ca 2000 km
Pokud dáváte v místních geologických vláknech pozor, z tohohle obrázku by vás mělo hned trknout, proč Hunga Tonga existuje.
Vidíte to?
Tu velkou tmavou relativně rovnou čáru?
Super.
Když se podíváte na stránku @USGS, můžete tam najít obrázek Tichého oceánu, kde jsou červeně vyznačené oblasti subdukce.
A ano, ten velký černý nápis TONGA dole je místo, o kterém se dneska bavíme.
Co to je subdukce?
Jelikož je povrch Země rozpraskán do jednotlivých litosférických desek, které se vůči sobě dokáží pohybovat (aka desková tektonika), někde se stává, že se jedna lit. deska zasouvá pod druhou.
Tomuto procesu zasouvání říkáme subdukce.
Sting a jpez315, CC0
Tahle oblast se odborně nazývá subdukční zóna Kermadec-Tonga a více se o ní můžete dočíst třeba na Wikipedii. en.wikipedia.org/wiki/Kermadec-…
K čemu tam dochází je to, že se Pacifická oceánská deska zasouvá pod Kermadeckou a Tongskou desku.
A to docela fofrem - rychlost zasouvání desky je až 24 cm za rok.
Jak se deska zasouvá do hlubin Země, zanáší tam minerály bohaté na vodu.
Ty když trochu zahřejete a vystavíte tlaku, začne se z nich voda uvolňovat.
Voda tak uniká ze zasouvající se desky v hlubinách pryč, což způsobuje, že se tam začnou tavit ve velkém horniny
Proč? Protože voda dokáže snížit teplotu tavení hornin
Takže je tam dost horko na tavení
Vznikající magma má menší hustotu než okolní horniny, takže se dere k povrchu.
Jenže neleze k povrchu samo, bere si s sebou i velké množství plynů, hlavně vody, ale i řady dalších.
V podzemí tak vzniká skvělá směs, která dokáže udělat luxusní exploze.
Tak jo, tím máme vysvětleno, proč to mohlo tak výrazně explodovat.
Donedávna podmořská sopka se totiž nachází v místě, kde je zásobena magmatem se spoustou plynů, které dokáží udělat tlak a explozi.
Takový podzemní papiňák...
Jdeme na další otázku - je tahle erupce naprosto nečekaná?
Řekněme, že spíš jako ne... Videa soptící Hunga Tonga-Hunga Ha'apai krouží po sociálních sítích již od konce prosince 2021, kdy podmořská sopka vystoupala dost blízko k hladině.
Taktéž jsem ještě nepotkal potvrzení výšky, kam byl materiál vyvržen, ale s ohledem na sílu erupce se jeví možné, že se sopečný materiál dostal až do stratosféry.
Pokud ano, mohl by tam nějakou dobu vydržet a pozměnit trochu klima.
Jak přesně? To bude záležet na tom, kolik síry se do stratosféry dostalo.
Zjednodušeně řečeno - z ní se tam tvoří drobné kapičky aerosolu, který dokáže efektivně blokovat dopadající sluneční záření.
A taky jak vysoko se dostala.
Sopky totiž dokáží klima oteplovat i ochlazovat.
Jak přesně ovlivní tato exploze klima se teprve ukáže a pokud budete chtít detaily, zkuste ulovit někoho na Ústavu fyziky atmosféry @Akademie_ved_CR (potažmo sledujte jejich výstupy).
Tam je pár lidí, kteří k tomu mají (na rozdíl ode mě) co říct, pač tomu rozumí :)
Btw. vsuvka mimo - ta tlaková vlna svištěla atmosférou dost daleko a zvuk exploze byl slyšet na Novém Zélandu!
Nejednalo se o nějak dramatickou cunami - její výška v blízkosti erupce byla asi okolo metru, nicméně to stačilo na to, aby některé domy na nízko položených atolech byly zaplaveny.
No nic, už mi vychladla domácí pizza, takže vážení se zatím mějte a pokud chcete o téhle explozi vědět víc, dejte si skvělé vlákno od @SquigglyVolcano!
Já jdu jíst a časem to tady ještě budu doplňovat, když potkám něco zajímavého :)
Výstup sopečného materiálu skrze atmosféru a tření částeček o sebe generuje elektřinu. V oblasti, kde roste to sopečné mračno, tak dochází ke vzniku blesků.
Obrovského množství blesků... 5 až 6 tisíc událostí za minutu.
Nevíme sice jistě, jestli katastrofa nezačala již o rok dříve, ale naplno se projevila až v roce 536.
To, co se tenkrát stalo, poznamenalo většinu tehdejšího známého světa a způsobilo, že se smrt mohla rozletět krajinou a kosit lidskou populaci skutečně ve velkém... #vesmírníček
To, co se tenkrát přihodilo, bude některými historiky označeno za nejhorší rok v historii lidstva.
Řada z vás měla jiný tip, ale jak by pravil klasik, "můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat"
Doufám, že máte na nohou gumovky. Jestli ne, rychle nasaďte. Kdy jindy než dnes večer totiž zavítáte do světa ztekutění!
A ne, nebude to o chlastu, ale o zvláštním způsobu, jak se může začít chovat země pod vašima nohama. A jak uvidíte, moc sranda to není 1/x
faultbreak/Youtube
2/x To šíleně vypadající video výše ukazuje následek velice silného zemětřesení, ke kterému došlo v roce 2011 v Japonsku.
Jak zajisté víte (nebo minimálně předstíráte, že víte...), zemětřesení je způsobeno průchodem seismických vln (jsou čtyři typy vln) skrze pevnou látku.
3/x Když seismické vlny skrze něco pevného prochází - například skrze zemskou kůru - dokáží ji rozpohybovat. Snadno se tak stane, že celé obrovské bloky pod našima nohama se začnou kvedlat ze strany na stranu.
2/x To, že je #Kadaň překvapivě krásné město, opakovat už nemusím... (kecám, musím. Slíbil jsem místostarostovi, že to zmíním na Twitteru opakovaně. Máme dohodu, že z každého z vás, co tam jako turista pojede, budu mít pár procent ze zisku...).