1/11 Jak je možné, že vydržíme v sauně, kde je teplota i vyšší než 100 °C? A jak je možné, že stejně tak vydržíme v kryokomoře, kde je teplota nižší než -100 °C? A to navíc ještě téměř nazí. Jak se liší vnímání teploty vzduchu? #teplota#sauna#vlhkost
2/11 Odpovědí na otázky výše je vlhkost vzduchu. Pokud je vlhkost velmi nízká, tolerujeme teplotní extrémy výrazně lépe. Abychom krátkodobě vydrželi extrémní horko či chlad, musí být vzduchu velmi suchý. Vzduch totiž není, na rozdíl od vody, příliš dobrým vodičem tepla.
3/11 To známe i z praxe. Teploty kolem bodu mrazu tolerujeme všichni, ale málokdo je schopný pobývat ve vodě, která má teplotu blízko 0 °C. A i ti, co to dokáží, nevydrží ve vodě zdaleka tak dlouho, jako na vzduchu o totožné teplotě. Tělo se ochlazuje ve vodě výrazně rychleji.
4/11 Pokud je vzduch velmi suchý, je přenos tepla velmi nízký a navíc velmi efektivně funguje pocení jako forma ochlazování při velmi vysokých teplotách. Pocení totiž funguje jako ochlazující mechanizmus pouze v případě, že se kapičky vody na povrchu kůže vypařují.
5/11 V kryokomoře při teplotě ≈ -120 °C je ochlazování těla díky velmi nízké vlhkosti pomalé a mechanizmy, které udržují naši tělesnou teplotu fungují efektivně (po nějakou dobu). Navíc je zde nulová rychlost větru - při vyšších rychlostech proudění se tělo ochlazuje rychleji.
6/11 Vlhkost vzduchu ovlivňuje naše vnímání teploty nejen v sauně a kryokomoře, ale i běžně ve venkovním prostředí. Souhrnným parametrem, který vyjadřuje teplotu a vlhkost vzduchu je tzv. teplota rosného bodu (rosný bod). infoviz.cz/graphic.php?ID…
7/11 V případě velmi vysokých teplot, budeme snášet tyto teploty lépe při nižší vlhkosti vzduchu (= nižší teplota rosného bodu). Naopak při velmi vysoké vlhkosti vzduchu nám budou připadat nesnesitelné i teploty výrazně nižší - tělo se rychleji začne přehřívat.
8/11 Na světě se vlhkost vzduchu v různých oblastech může velmi lišit. Při totožné teplotě tak může naše vnímání "horka" být značně odlišné. Zde je například mapa teploty a relativní vlhkosti vzduchu pro dnešní den z @Windy podle modelu @CopernicusECMWF.
9/11 A tady mapa teploty rosného bodu. Nyní se zaměřme na Arabský poloostrov a oblast severní Indie. Z mapy teploty vzduchu je patrné, že je v obou oblastech teplota velmi vysoká. Mapa relativní vlhkosti vzduchu ale ukazuje velmi výrazné rozdíly.
10/11 S ohledem na výrazně nižší vlhkost v oblasti Arabského poloostrova (místy < 10 %) je v této oblasti také výrazně nižší teplota rosného bodu (dokonce místy < 0 °C). Naopak v oblasti severní Indie je vlhkost až > 50 %. Totožná teplota je zde tedy výrazně nesnesitelnější.
11/11 Trochu podrobněji je problematika snášení extrémních teplot v sauně a kryokomoře popsána v mém starším článku. chmibrno.org/blog/2018/12/0…
• • •
Missing some Tweet in this thread? You can try to
force a refresh
1/11 V tomto vláknu si představíme odkazy, které se vám v následujících dnech mohou hodit s ohledem na očekávané extrémní srážky a povodně. Částečně jsem se inspiroval článkem od Kuby Čížka (@pesvklobouku), který také doporučuji na Živě.
Pokud Vám přijde vlákno zajímavé, prosím sdílejte, ať mají lidé informace. Zároveň uvítám jakékoliv další zajímavé tipy na odkazy v komentářích.
Základní stránkou určitě je tzv. „HPPSka“ () – Hlásná a předpovědní povodňová služba ČHMÚ. Zde najdete aktuální stav toků, především tedy aktuální vodní stav, průtok a informace o daném profilu. Body, které jsou vyznačeny obdélníčkem, jsou tzv. předpovědní profily, pro ty je po kliknutí k dispozici i odhad budoucího vývoje vodního stavu s vyznačením hranic povodňových stupňů. Ty pak poznáte podle barvy – modrá bez povodně, zelená I. Stupeň povodňové aktivity, žlutá 2. stupeň, červená 3. stupeň, růžovofialová 3. stupeň extrémní.
Po rozkliknutí konkrétní stanice je v okně nahoře ještě zajímavý odkaz Evidenční list hlásného profilu. V tom mj. najdete historické maximální stavy pro daný profil.
HPPSka bude možná hodně přetížená. Jedná se sice o nejkomplexnější informace, částečně ale můžete v případě nedostupnosti HPPS nebo pro ulehčení jejího zatížení použít ještě web .
#počasí #srážky #povodněhydro.chmi.cz hladiny.cz
2/11 Pokud Vás zajímá, kolik kde napršelo, můžete využít moji novou aplikaci v rámci stránek Envidata, která s využitím open dat ČHMÚ ukazuje hodinové srážkové úhrny z jednotlivých stanic v České republice. Najdete ji na . Na stránce Envidata pak najdete i různé historické informace a spoustu dat a vizualizací, jak z oblasti hydrologie, tak např. meteorologie a klimatologie.
Aplikace sestává z mapové a tabelární části a umožňuje sledovat srážky v různých intervalech a v tabulce vyhledávat a filtrovat. Oficiálním zdrojem, avšak dostupným jen pro tzv. profesionální stanice, kterých není tolik je na stránkách ČHMÚ například .envidata.cz/rain chmi.cz/aktualni-situa…
3/11 Klíčový je také výstup z meteorologického radaru. Pro Českou republiku najdete zpracovaná data z radarů Skalky a Brdy na . To stejné, ale interaktivní pak na pokud Vás zajímá širší kontext v rámci Evropy, doporučuji . Doporučuji ještě odkaz , kde jsou kumulované sumy srážek vypočítané z dat českých radarů.chmi.cz/files/portal/d… radar.bourky.cz/a radareu.cz hydro.chmi.cz/hppsoldv/main_…
1/7 Přes naše území dnes přechází výrazné množství částic ze saharské pouště. Jaká je předpověď? Co to bude znamenat? Jak daleko mohou částice v ovzduší cestovat? Jaké další vzdálené zdroje částic se na našem území mohou vyskytnout? Co je dálkový transport? Kde v Evropě je to největší problém? O tom bude toto víkendové vlákno.
Nejprve předpověď. Specializované předpovědi šíření saharského písku/prachu již několik dní avizovaly přechod těchto částic přes naše území. Takto vypadá nejnovější předpověď zedneška na další dny od řecké předpovědní služby, která se na toto téma zaměřuje. Patrné je, že by zde určité množství mohlo přetrvat až do pondělního večera.
#Sahara #částice #kvalitaovzduší #písek #prach
2/7 Na družici MSG na snímku z dnešního rána jsou už částice ze Sahary nad střední Evropou patrné. Jsou to ty růžové "skvrny". Snímek je z dnešní 7. hodiny ranní.
3/7 Takovýto přenos částic atmosférou na velké vzdálenosti odborně nazýváme dálkovým transportem. Obecně můžeme říci, že se znečišťující látky mohou atmosférou šířit na velmi velké vzdálenosti - až tisíce kilometrů. Dobrým příkladem je právě přenos ze Sahary, v loňském roce jsme ale například na konci června zaznamenali přechod částic z kanadských lesních požárů přes naše území.
Z pohledu kvality ovzduší nás toto často tolik netrápí, protože částice často přechází vysoko v atmosféře a kvalitu ovzduší u země neovlivní, navíc to není časté. Samozřejmě to ale není pravidlem a pokud se částice dostanou do přízemní vrstvy atmosféry, koncentrace zejména těch větších částic - částic PM10 - mohou velmi výrazně stoupnout.
Problematičtější je například v zimě přenos částic ze severovýchodu z oblasti Polska, kde je s ohledem na horší kvalitu vytápění kvalita ovzduší často výrazně zhoršená a při severovýchodním proudění to za chladných dní zaznamenáme třeba i u nás v jihomoravském kraji. Nejen že jsou často svým složením tyto částice problematičtější, zároveň je to častější jev.
1/5 Skleníkové plyny, jako třeba CO₂, způsobují globální oteplování. To slyšíme často. Jak to ale v praxi funguje? Ukázat si to můžeme na velmi jednoduchém experimentu, který vysvětlím níže 👇. #klima#CO2#globálníoteplování#změnaklima
2/5 Nejprve důležitý fakt - skleníkové plyny jako takové žádné teplo neprodukují. Jsou ale schopné teplo zachycovat. Zjednodušeně řečeno, tímto způsobem zachycují infračervené dlouhovlnné záření (teplo) odražené od zemského povrchu, které by jinak uniklo do vesmíru.
3/5 Teď už k experimentu. Ten je vlastně velmi jednoduchý. Na jedné straně válce je termokamera, která zobrazuje teplotu. Na druhé straně válce se umístí svíčka. Svíčku zapálíme a druhou stranou válce pozorujeme jasně plamen na termokameře.
1/17 Jedním z úskalí řešení globálních problémů, jako je například snaha o dekarbonizaci, je komplexnost a vazby, které je třeba vzít v potaz. Řešení tedy musí být podobně komplexní. Pojďme se na jednu podívat.
2/17 Kyselinu sírovou si asi většina z vás pamatuje ze školy. Jedná se o silnou anorganickou kyselinu se vzorcem H₂SO₄. Tato kyselina se průmyslově vyrábí ve velkém množství. Proč?
3/17 Kyselina sírová má velmi širokou škálu využití - mj. se používá při výrobě léčiv, průmyslových hnojiv, plastů, chemikálií, zpracování rud, ropy, v textilním, potravinářském a papírenském průmyslu, pro úpravu pH vody, jako čistič odpadů atd.
1/5 Stalo se vám někdy, že jste dělali rešerši a narazili jste na něco, co vás tak překvapilo, že i když jste zdroj považovali za vysoce věrohodný, začali jste pátrat, jestli je to vůbec možné? Podělte se o zkušenost v komentářích. Mně se dnes něco takového stalo, viz níže.
2/5 Dělal jsem si rešerši pro novou infografiku na téma podíl zemědělské půdy z celkové plochy v jednotlivých zemích. Konkrétně jsem srovnával země Evropy. Narazil jsem v těch datech na několik informací, které mi intuitivně neseděly, přesto, že jsem používal data WorldBank a FAO
3/5 V rámci Evropy se mi zdálo neuvěřitelné, že Island má vyšší podíl zemědělské půdy než Rusko... Ověřoval jsem to dál a asi to tak opravdu je... zatímco podíl zemědělské plochy na Islandu je téměř 20 %, v Rusku je to jen kolem 13 %! Budu rád když někdo další ověří...
1/12 Aktuální požáry v Českém Švýcarsku jsou dobrým příkladem přírodního zdroje znečišťování ovzduší - ne za všechno znečištění v atmosféře může člověk (to jsou tzv. antropogenní zdroje). I v absenci člověka by nebyl vzduch zcela "čistý". #ovzduší#kvalitaovzduší#znečištění
Dalšími příklady přírodních zdrojů znečištění jsou například sopečné výbuchy (které mohou mít velmi rozsáhlé dopady) nebo eroze půdy, která bývá významná zejména na jaře, kdy je větrno a půda ještě holá. Co přesně se dostává do atmosféry během lesních požárů?
Lesní požár není nic jiného než spalovací proces a protože není kontrolován přísun paliva ani přísun vzduchu, jedná se o nedokonalé (a neefektivní) spalování, které do ovzduší emituje řadu znečišťujících látek. Mimochodem stejný proces, jako se děje u starých kotlů, krbů apod.