Máme tu sobotu večer, což znamená, že nastal ideální moment k tomu dát si na chvíli nohy na stůl, otevřít pivko a něco si přečíst. Dnes mám pro vás připravený takový crash course o počátcích moderní kryptografie. Minulé vlákno si můžete přečíst zde:
Proč by vás tohle téma mělo zajímat, říkáte? Protože bez moderní kryptografie by nefungovaly aplikace, počítače, kreditní karty, Netflix… prakticky žádná činnost, kterou si spojujeme s používáním počítačů a hlavně internetu. Image
Vlastně si málokdy uvědomujeme, jak daleko jsme z hlediska technologického vývoje za posledních padesát let došli a jak moc se zvětšil tok dat, které dnes potřebujeme chránit. V historii se data vyměňovala pouze v písemné podobě, tudíž bylo potřeba šifrovat hlavně texty.
Dnešní data navíc nejsou jen v textové podobě, ale i ve všelijakých jiných formátech. A právě tenhle přechod od zápisu dat skrze text do binární podoby je příčinou boomu moderní kryptografie. Image
Pro představu kolik dat je dnes potřeba chránit: za jednu minutu je na YouTube shlédnuto 4,5 milionu videí, lidé utratí skoro 1 milion dolarů nebo pošlou přes 18 milionů SMS. A je životně důležité, aby všechna tato data byla chráněná pro správný chod byznysu i celé ekonomiky.
Podělím se o takový zajímavý odhad toho, kolik dat se dnes vyprodukuje: prý se každé dva dny v dnešní době vyrobí tolik dat, kolik se vyprodukovalo za celou historii lidstva před rokem 2003. Image
S rozvojem počítačů nastalo i urychlení vývoje celého oboru kryptografie. Dnes se v něm mísí abstraktní matematika, teorie informace, statistika, teorie složitosti, kombinatorika a další obory. Nejedná se tedy už jen o úzký specifický směr, ale o interdisciplinární vědu.
Na čem tedy stojí moderní šifrovací metody? Stojí na specifických matematických úlohách, které jsou výpočetně velice náročné na vyřešení, díky čemuž jsou bezpečné i proti výkonným počítačům. Veliká změna oproti Enigmě, kdy se šifrovalo pouze pomocí písmen.
Další veliká změna oproti době před počítači je fakt, že veškeré šifrovací algoritmy jsou dobře známy. V historii byly šifrovací metody utajovány společně se zprávami, dnes se však bezpečnost šifrování opírá o to, že i přes znalost algoritmu je řešení nesmírně složité.
Nejjednodušší bude ukázat si to na konkrétním případě, který se používá i dnes a je stále velice populární. Jedná se o tzv. RSA algoritmus, který je pojmenován po pánech Rivest, Shamir a Adlemanovi a opírá se o rozklad nějakého velmi vysokého čísla na prvočísla.
Přikládám velmi krátký článek, který v angličtině ukazuje trochu matematiky za tímto algoritmem pro ty z vás, které by to zajímalo: educative.io/edpresso/what-…
RSA algoritmus je postaven na matematické úvaze o tom, jak funguje rozklad celých čísel na prvočísla, konkrétní provedení je ale čistě informatické. Vědci, kteří se kryptografií zabývají, proto musí skvěle rozumět několika odlišným a velice náročným oborům.
Jak bylo řečeno, princip fungování je postavený na matematické úvaze. Ta by se dala formulovat třeba takto: mějme dvě různá prvočísla. Pak spočítat jejich součin je snadné, ale mám-li k dispozici jen výsledný součin, je nepoměrně těžké zjistit, ze kterých čísel sestává.
Když bych vzala dvě prvočísla v řádech tisíců, např. 4159 a 9649, dokážu za krátkou dobu i na papíře spočítat jejich součin: 40 130 191. Když si ale položím otázku, která dvě prvočísla mi dají v součinu 40 130 191? To už na papíře jen tak nespočítám. I kdybych použila počítač.
Pokud bych použila tento algoritmus na nějakou zprávu Z, vypadalo by to následovně. Algoritmus by mi zprávu nejdřív převedl na nějaké číslo z, které následně pošlu druhé straně. Pokud by někdo z venčí chtěl odposlouchávat tuhle komunikaci, má v tento moment číslo z.
To mu je ale k ničemu, pokud zároveň nemá ještě tajný klíč, který mu odemkne postup, jak se od čísla z dostat ke zprávě Z. Tento klíč má u sebe pouze osoba, která přijímá zprávy. Odesílatel zprávy však ví, jak Z zabezpečit tak, aby ji odemkla jen osoba, která má tajný klíč.
To znamená, že číslo z je k dispozici komukoliv. Dokonce se kdokoliv může dostat ke způsobu, jak jakoukoliv svoji zprávu převést stejným způsobem na číslo. Přesto však není prakticky možné při znalosti z dostat Z bez tajného klíče.
Tím se dostáváme k principu fungování kryptografických metod, které se používají dnes, to ale rozebereme až příště, jinak by tohle vlákno bylo přehnaně dlouhé. Moc vám všem děkuji za vaši přízeň a budu se těšit u dalšího vlákna. ❤️

• • •

Missing some Tweet in this thread? You can try to force a refresh
 

Keep Current with Prague physicist

Prague physicist Profile picture

Stay in touch and get notified when new unrolls are available from this author!

Read all threads

This Thread may be Removed Anytime!

PDF

Twitter may remove this content at anytime! Save it as PDF for later use!

Try unrolling a thread yourself!

how to unroll video
  1. Follow @ThreadReaderApp to mention us!

  2. From a Twitter thread mention us with a keyword "unroll"
@threadreaderapp unroll

Practice here first or read more on our help page!

More from @Mitokochan

16 Oct
Zdravím všechny u dalšího vlákna a doufám, že vám alespoň na chvilku odvede myšlenky z týhle šílený reality do světa záhad a poznání, kam se osobně velice ráda utíkám, obviously. Slíbila jsem dodělat povídání o ničem, resp. o prázdném prostoru, a svůj slib dodržím. Image
Minule jsme si povídali jednak o kvantové teorii pole a jak se dívá na zdánlivě prázdný prostor, zmínili jsme i Diracovo moře částic se zápornou energií a nakonec zmínili i Heisenbergův princip. Link na minulé vlákno zde:
Nebylo náhodou, že jsme si přiblížili zrovna tyhle pojmy. Teď se nám totiž při povídání o kvantových fluktuacích budou hodit. Co to vlastně vůbec je ta fluktuace? Proč je to zajímavé? A hlavně — jak to souvisí s prázdným prostorem?
Read 18 tweets
4 Sep
Ahoj a zdravím u pokračování povídání o ničem! Minule jsme tak nějak projeli historii toho, jak lidi začali objevovat vakuum, jak se dneska hodí ve spoustě aplikací a v experimentální praxi. Skončili jsme u toho, že nemusíme koukat do vesmíru, abychom viděli nicotu. Image
A to proto, jelikož i my sami a vlastně veškerá hmota okolo nás sestává z mnohem větší části z ničeho, než z něčeho. Jak se ale na “čisté vakuum” dívá moderní fyzika? K tomu je potřeba zabrousit do subatomární fyziky a z té si vysvětlit několik pojmů. Image
Fyzikální teorie, která se touto otázkou dnes zabývá, se nazývá kvantová teorie pole. Je to velice rozsáhlý a složitý obor, který pracuje s tzv. poli, jak název napovídá. Co je to pole? Image
Read 20 tweets
28 Aug
Předchozí série vláken byla hodně technická, proto jsem si říkala, že to trochu oživíme a dáme si téma, které je spíš filozoficky laděné. Tímto děkuji @KayaKrak za návrh a zahajuju tímto novou sérii na téma nicota. Nicota - co to fyzikálně znamená? Image
Už od doby starověkého Řecka (a možná i před tím) lidé filosofovali nad tím, jestli existuje prázdný prostor. Aristoteles to komentoval tím, že příroda se přirozeně prázdného prostoru bojí a má tendenci jej něčím vyplnit. Image
Postuloval proto, že se přirozeně nicota nemůže vyskytovat a zavedl pojem “horror vacui”, příroda “nenávidí prázdnotu”. Křesťanský svět tento pohled po řeckých filosofech přebral. Kartografové prý dokonce měli strach ve svých mapách nechávat prázdná místa. nationalgeographic.com/news/2017/11/m…
Read 17 tweets
21 Aug
Páteční večer přišel a s ním i poslední část vlákna o kryptografii. Dnes jako takové shrnutí moderních metod a úvaha nad tím, kam se tenhle obor bude dál vyvíjet. Předchozí vlákno přikládám zde, najdete tam odkazy na všechny předchozí díly:
Minule jsem zmínila, že kryptografie je dnes interdisciplinární obor, který v sobě zahrnuje spoustu matematiky společně s informatikou, teorií složitosti a dnes i fyzikou, resp. kvantovou mechanikou. Je tedy nutná spolupráce mnoha odborníků, aby algoritmy správně fungovaly.
Šifrovací algoritmus tedy v teorii stojí na matematickém modelu a považujeme jej za bezpečný, pokud máme matematický důkaz jeho bezpečnosti. Tyto důkazy pak často stojí na výpočetní složitosti. Image
Read 28 tweets
7 Aug
Zdravím všechny! Dnes pro vás mám připravené další vlákno, tentokrát o tom, jakým způsobem dešifrovat kód vytvořený Enigmou. Vlákno navazuje na předchozí, doporučuju číst je chronologicky. Přikládám předchozí vlákno zde:
Připomenutí: Enigma sestávala z klávesnice, která vedla ke tří rotorům, které díky vnitřnímu nastavení zakódovaly jednotlivá písmena do jiných. Pro větší bezpečí měl přístroj ještě prohozené dvojice písmen na tzv. plugboardu, viz obrázek (a vysvětlení viz předch. vlákno).
Co je tedy potřeba znát, aby člověk kód prolomil? Jednak které rotory jsou používány a v jakém pořadí. Dále jaká je frekvence otáček rotorů, resp. které písmeno na kterém rotoru slouží jako trigger k natočení dalšího rotoru. Opět doporučuji předch. vlákno, pokud tápete.
Read 23 tweets
24 Jul
Několik posledních dní jsem byla kupodivu celkem produktivní a dnes to vyeskalovalo a napsala jsem konečně další vlákno, jupí! Plánuju napsat v dalších týdnech sérii vláken o kryptografii. Dnes začneme historií, principem fungování Enigmy, because why not.
Když se nad tím člověk zamyslí, kryptografie není jen záležitost matematiky nebo informatiky. Celý náš komunikační systém, nejen online, stojí na tom, že správné informace umíme ukrýt. Kdybychom to neuměli, nefungovala by třeba taková zásadní věc, jako výměna peněz.
Kryptografie je navíc nesmírně populární napříč různými žánry popkultury, hlavně ve filmech. Všichni určitě známe příběh Alana Turinga, který posunul dešifrování na nový level a ukázal, jak jsou počítače pro tenhle task dokonalé a nebezpečné zároveň.
Read 15 tweets

Did Thread Reader help you today?

Support us! We are indie developers!


This site is made by just two indie developers on a laptop doing marketing, support and development! Read more about the story.

Become a Premium Member ($3/month or $30/year) and get exclusive features!

Become Premium

Too expensive? Make a small donation by buying us coffee ($5) or help with server cost ($10)

Donate via Paypal Become our Patreon

Thank you for your support!

Follow Us on Twitter!