Předchozí série vláken byla hodně technická, proto jsem si říkala, že to trochu oživíme a dáme si téma, které je spíš filozoficky laděné. Tímto děkuji @KayaKrak za návrh a zahajuju tímto novou sérii na téma nicota. Nicota - co to fyzikálně znamená? Image
Už od doby starověkého Řecka (a možná i před tím) lidé filosofovali nad tím, jestli existuje prázdný prostor. Aristoteles to komentoval tím, že příroda se přirozeně prázdného prostoru bojí a má tendenci jej něčím vyplnit. Image
Postuloval proto, že se přirozeně nicota nemůže vyskytovat a zavedl pojem “horror vacui”, příroda “nenávidí prázdnotu”. Křesťanský svět tento pohled po řeckých filosofech přebral. Kartografové prý dokonce měli strach ve svých mapách nechávat prázdná místa. nationalgeographic.com/news/2017/11/m…
První legitimní pokusy vytvořit a změřit vakuum přišly až v 17. století s Galileem a jeho studentem, E. Torricellim, který se věnoval atmosférickému tlaku a vyrobil první funkční barometr. Image
Vytvořil ho tak, že cca metr vysokou skleněnou trubici naplnil rtutí, trubice byla na jednom konci uzavřená a na druhym otevřená. Otevřeným dnem pak trubici ponořil do nádoby se rtutí (bezpečnost práce ftw). Rtuť v trubici vždy zůstala na 76cm nad hladinou. Image
Nad rtutí v trubici se tak vytvořilo vakuum. Tím, že byla hladina stabilní za všelijakých různých podmínek došel Torricelli k závěru, že je to způsobeno atmosférickým tlakem, zároveň ale vyvrátil staletí starou domněnku, že vakuum nelze vytvořit.
O jakém vakuu však nyní mluvíme? Asi si všichni intuitivně dokážeme představit, že nad rtutí v trubici nezbyl žádný vzduch, to ale neznamená, že tam nic nebylo. Minimálně tamtudy muselo procházet světlo, neboť ta mezeru je možno pozorovat, což bez světla nejde.
Vakuová fyzika se od té doby věnuje tomu, jak nejlépe vakuum vytvořit a definuje vakuum pomocí tlaku. Co tím myslím? Představte si nějaký uzavřený objem, ve kterém je plyn. Tenhle plyn se uvnitř nějak pohybuje a jeho molekuly naráží do stěn. Image
Tyhle nárazy lze měřit právě pomocí konceptu tlaku - čím víc a čím rychleji částice plynu naráží na stěny nádoby, tím větší tlak měříme. A pomocí hodnoty tlaku pak zpětně můžeme zjistit, kolik částic a jak moc naráží na stěny.
Snižováním tlaku se pak vakuum vytváří v praxi. “Nejlepší vakuum” na Zemi mají v CERNu, několik stovek částic na cm^3, ale stále to nestačí na mezihvězdný prostor, který obsahuje pouze jednotky částic na cm^3. Image
Pořád ale vidíme, že se nejedná o absolutní nicotu - furt tam něco zbývá. I kdyby nic hmotného, pořád tamtudy může procházet nějaké záření. Existuje tedy absolutní nic? Místo, kde není ani hmota, ani částice záření? Ukazuje se, že ano.
Existuje v prostoru mezi jednotlivými atomy, mezi atomovým jádrem a elektrony a i mezi jednotlivými elektrony. Jen pro představu, atomové jádro je veliké přibližně 10^-15m a představuje pouze 1/100 000 celé velikosti. Image
To znamená, že celý atom je stotisíckrát větší, než jeho jádro. Je to jako srovnávat velikost fotbalového hřiště vůči ploše Země a všechno kolem je prázdné. Většinu prostoru, který zabíráme, tedy vlastně vůbec nezabíráme.
Tady je však nutné zmínit veliké ale. Je totiž opět potřeba si uvědomit, že na atomové škále se věci chovají trochu jinak. V našich myslích má atom většinou podobu malinké Sluneční soustavy, kde jádro je jakoby Slunce a planety jsou elektrony.
To je však podle kvantové mechaniky nesmysl. Elektrony, jak určitě víte, mohou existovat okolo jádra jen v orbitalech, ke všemu navíc neobíhají, ale vyskytují se s určitou pravděpodobností “všude” v orbitalu. Je tedy dost těžké říct, kolik prostoru zabírají. Image
Nic to však nemění na tom, že většina prostoru je v atomu “neobsazena”. Je tam nic, vakuum. A jak se na takové “dokonalé” vakuum dívá moderní fyzika? Na to si budete muset počkat do příště. Příště se totiž pokusím shrnout poznatky částicové fyziky o vakuu.
Ty ukazují, že ani dokonalé nic není tak prázdné, jak se zdá a že i dokonale prázdný prostor může "něco" obsahovat. Díky moc, pokud jste to dočetli až sem. Posílejte další nápady na vlákna, mějte krásný víkend a já si teď jdu užívat bouřky. ❤️

• • •

Missing some Tweet in this thread? You can try to force a refresh
 

Keep Current with Prague physicist

Prague physicist Profile picture

Stay in touch and get notified when new unrolls are available from this author!

Read all threads

This Thread may be Removed Anytime!

PDF

Twitter may remove this content at anytime! Save it as PDF for later use!

Try unrolling a thread yourself!

how to unroll video
  1. Follow @ThreadReaderApp to mention us!

  2. From a Twitter thread mention us with a keyword "unroll"
@threadreaderapp unroll

Practice here first or read more on our help page!

More from @Mitokochan

16 Oct
Zdravím všechny u dalšího vlákna a doufám, že vám alespoň na chvilku odvede myšlenky z týhle šílený reality do světa záhad a poznání, kam se osobně velice ráda utíkám, obviously. Slíbila jsem dodělat povídání o ničem, resp. o prázdném prostoru, a svůj slib dodržím. Image
Minule jsme si povídali jednak o kvantové teorii pole a jak se dívá na zdánlivě prázdný prostor, zmínili jsme i Diracovo moře částic se zápornou energií a nakonec zmínili i Heisenbergův princip. Link na minulé vlákno zde:
Nebylo náhodou, že jsme si přiblížili zrovna tyhle pojmy. Teď se nám totiž při povídání o kvantových fluktuacích budou hodit. Co to vlastně vůbec je ta fluktuace? Proč je to zajímavé? A hlavně — jak to souvisí s prázdným prostorem?
Read 18 tweets
4 Sep
Ahoj a zdravím u pokračování povídání o ničem! Minule jsme tak nějak projeli historii toho, jak lidi začali objevovat vakuum, jak se dneska hodí ve spoustě aplikací a v experimentální praxi. Skončili jsme u toho, že nemusíme koukat do vesmíru, abychom viděli nicotu. Image
A to proto, jelikož i my sami a vlastně veškerá hmota okolo nás sestává z mnohem větší části z ničeho, než z něčeho. Jak se ale na “čisté vakuum” dívá moderní fyzika? K tomu je potřeba zabrousit do subatomární fyziky a z té si vysvětlit několik pojmů. Image
Fyzikální teorie, která se touto otázkou dnes zabývá, se nazývá kvantová teorie pole. Je to velice rozsáhlý a složitý obor, který pracuje s tzv. poli, jak název napovídá. Co je to pole? Image
Read 20 tweets
21 Aug
Páteční večer přišel a s ním i poslední část vlákna o kryptografii. Dnes jako takové shrnutí moderních metod a úvaha nad tím, kam se tenhle obor bude dál vyvíjet. Předchozí vlákno přikládám zde, najdete tam odkazy na všechny předchozí díly:
Minule jsem zmínila, že kryptografie je dnes interdisciplinární obor, který v sobě zahrnuje spoustu matematiky společně s informatikou, teorií složitosti a dnes i fyzikou, resp. kvantovou mechanikou. Je tedy nutná spolupráce mnoha odborníků, aby algoritmy správně fungovaly.
Šifrovací algoritmus tedy v teorii stojí na matematickém modelu a považujeme jej za bezpečný, pokud máme matematický důkaz jeho bezpečnosti. Tyto důkazy pak často stojí na výpočetní složitosti. Image
Read 28 tweets
15 Aug
Máme tu sobotu večer, což znamená, že nastal ideální moment k tomu dát si na chvíli nohy na stůl, otevřít pivko a něco si přečíst. Dnes mám pro vás připravený takový crash course o počátcích moderní kryptografie. Minulé vlákno si můžete přečíst zde:
Proč by vás tohle téma mělo zajímat, říkáte? Protože bez moderní kryptografie by nefungovaly aplikace, počítače, kreditní karty, Netflix… prakticky žádná činnost, kterou si spojujeme s používáním počítačů a hlavně internetu. Image
Vlastně si málokdy uvědomujeme, jak daleko jsme z hlediska technologického vývoje za posledních padesát let došli a jak moc se zvětšil tok dat, které dnes potřebujeme chránit. V historii se data vyměňovala pouze v písemné podobě, tudíž bylo potřeba šifrovat hlavně texty.
Read 18 tweets
7 Aug
Zdravím všechny! Dnes pro vás mám připravené další vlákno, tentokrát o tom, jakým způsobem dešifrovat kód vytvořený Enigmou. Vlákno navazuje na předchozí, doporučuju číst je chronologicky. Přikládám předchozí vlákno zde:
Připomenutí: Enigma sestávala z klávesnice, která vedla ke tří rotorům, které díky vnitřnímu nastavení zakódovaly jednotlivá písmena do jiných. Pro větší bezpečí měl přístroj ještě prohozené dvojice písmen na tzv. plugboardu, viz obrázek (a vysvětlení viz předch. vlákno).
Co je tedy potřeba znát, aby člověk kód prolomil? Jednak které rotory jsou používány a v jakém pořadí. Dále jaká je frekvence otáček rotorů, resp. které písmeno na kterém rotoru slouží jako trigger k natočení dalšího rotoru. Opět doporučuji předch. vlákno, pokud tápete.
Read 23 tweets
24 Jul
Několik posledních dní jsem byla kupodivu celkem produktivní a dnes to vyeskalovalo a napsala jsem konečně další vlákno, jupí! Plánuju napsat v dalších týdnech sérii vláken o kryptografii. Dnes začneme historií, principem fungování Enigmy, because why not.
Když se nad tím člověk zamyslí, kryptografie není jen záležitost matematiky nebo informatiky. Celý náš komunikační systém, nejen online, stojí na tom, že správné informace umíme ukrýt. Kdybychom to neuměli, nefungovala by třeba taková zásadní věc, jako výměna peněz.
Kryptografie je navíc nesmírně populární napříč různými žánry popkultury, hlavně ve filmech. Všichni určitě známe příběh Alana Turinga, který posunul dešifrování na nový level a ukázal, jak jsou počítače pro tenhle task dokonalé a nebezpečné zároveň.
Read 15 tweets

Did Thread Reader help you today?

Support us! We are indie developers!


This site is made by just two indie developers on a laptop doing marketing, support and development! Read more about the story.

Become a Premium Member ($3/month or $30/year) and get exclusive features!

Become Premium

Too expensive? Make a small donation by buying us coffee ($5) or help with server cost ($10)

Donate via Paypal Become our Patreon

Thank you for your support!

Follow Us on Twitter!