Tak kam zamíříme dnes večer s ředícím vláknem? Nabízím, mou oblíbenou planetu, jejíž výzkum mne (zatím stále...) živí? Že jo? Tak svištíme na #Mars, u kterého si povíme, co nás/vás čeká, až tam jednou poletíme...
Tak schválně - kdo z vás by chtěl letět na Mars? Ruku na telefon a šup zaškrnout jednu možnost...
Tak jo, určitě někdo hlasoval pro, tak si pojďme probrat, jak to uděláme. První co, musíme se nějak na Mars dostat...Tohle je snadný co? 🚀🪐
Jenže tady je blbý, že to je vlastně jen teorie. V současnosti nemáme žádnou dostatečně silnou raketu, natož kosmickou loď, která by dokázala člověka na Mars (a ideálně i zpět...) dostat.
Ti z vás, co sledují počínání @SpaceX, respektive @elonmusk tak tuší, že v texaských močálech staví takovou menší hračku... plně opakovaně použitelnou raketu, která by nás na Mars dostat měla. Onehdá jsem o tom psal do @enkocz komentář. denikn.cz/414050/sto-pad…
Mohlo by se tak zdát, že už tam jedním krokem jsme. Jenže nejsme. Co se zatím staví je jen "raketa", není to kosmická loď, která by měla pořešený takový ty drobnosti jako podporu života, recyklaci odpadu/vzduchu apod.
Reálně tak bude X let trvat, než si tam sedne člověk a zamíří směr Mars. A to i přes divy, které inženýři a inženýrky ve SpaceX dělají.
Prototyp rakety roste před očima (doporučuji sledovat videa od @MarcusHouseGame, který každý týden zachycuje pokrok).
Pojďme se ale tvářit, že máme raketu a na oběžné dráze jsme postavili kosmickou loď a poslali ji směr Mars. Co dál? Předně, nebeská mechanika je prevít a nejde očůrat.
Cesta na Mars a zpět je za všech scénářů akce na ca 21 měsíců. Jakmile opustíte okolí Země, musíte letět. Ať chcete, nebo nechcete... Nemůžete si tak v půlce říct, že už je to nuda a otočit to... Takle nebeská mechanika nefachá... Bohužel. en.wikipedia.org/wiki/Hohmann_t…
Co to znamená? Za prvé, že si musíte fakt dobře zabalit. Samozřejmě nemusíte vést všechno s sebou - zásobovací moduly mohou čekat na oběžné dráze Marsu nebo přímo na povrchu Marsu na Vás... ale musíte mít dost věcí, abyste přežili cestu tam.
Za druhé, musíte postavit fakt bytelnou loď... proč? Protože vesmír je SAKRA ŠPATNÝ MÍSTO K ŽIVOTU. Jestli je nebeská mechanika prevít, tak kosmická radiace je nefalšovaná svině.
Cokoliv opustí ochranu magnetického pole Země, je vystaveno dost vysokým dávkám radiace, která přilétá z kosmického prostoru, nebo od našeho milujícího Slunce... esa.int/Science_Explor…
Co s tím? Máte dvě možnosti. Buď postavit loď, kde obytné části se pokusíte před radiací stínit. Ať už třeba nádržemi s vodou, nebo speciálními materiály, se kterými zrovna začínáme jako lidstvo experimentovat sciencedaily.com/releases/2020/…
A nebo jestli jste fakt techno-optimisté a současně nemáte vůbec žádné morální zábrany, pak je tady ještě jedno řešení... genetické modifikace člověka. Zní jako sci-fi? Zcela určitě dnes je... Ale víte jak 👇
Ale pojďme se zpátky v kolejit.
Vysoké dávky radiace a to, že nevíme, jak se před ní ve vesmírů bránit, je vlastně důvod, proč NASA uvažuje, že pošle k Marsu 50+ let starou posádku... a proč nejspíš nepoletí mladé bezdětné (a stále plodné) ženy... pbs.org/wgbh/nova/arti…
Je to genderově (i věkově) nefér, ale vesmír je prostě drsnej.
Ale jdeme dál.
Přežili jsme cestu a přistáváme...
Sounds easy, ale Hjůůstne, máme tu problém... Takovej trochu větší...
Lidstvo neumí na povrch Marsu přistát s ničím těžším než je 1 tuna... Čtete správně, jedna tuna. Nedokážeme tam tak bezpečně zapíchnout nic těžšího než SUV... phys.org/news/2019-03-i…
A to je dost problém. Jen pro představu, modul Apolla, který nás dostal na Měsíc, vážil ca 10 tun. U Marsu čekáme, že bude potřeba 3 až 6x víc. Jak to tam dostaneme? Chce se mi napsat kdo ví, ale asi to ví @elonmusk (leč nečekejme, že sem pošle reakci ;) ) universetoday.com/7024/the-mars-…
Ale v pohodě. Nějak jsme to zvládli a jsme na povrchu. Všude kolem nás jsou zásobovací moduly, které přivezly jídlo, solární panely nebo jaderný zdroj i kusy základny. Tak šup šup z lodi a jdeme to sestavit...
A ejhle... koukali jste někdy na přistání lidí, co se právě vrátili po pár měsících z vesmíru a říkali si, co to je za herečky, že se musí nechat vynášet?
No, tak oni to nedělají pro lenost, ale kvůli atrofii svalů. Nejsem "TEN" doktor, ale sranda to není nasa.gov/mission_pages/…
Teď si představte, že jste v kosmické lodi 6 až 9 měsíců mimo dosah gravitace, přistanete na povrchu a měli byste se dát do práce v podobě sestavování stanice (nebo třeba jen přelezení z kosmické lodě do postele...).
Co s tím? Buď za vás budou muset makat první týdny, než se dáte do formy, roboti, nebo někdo bude muset vymyslet a vyrobit fakt vostrej exoskelet dávající vašim ochablým svalům sílu.
Ale jdeme dál. Nějak jsme to zvládli. Jsme na povrchu v základně.
Už jsem vám říkal, že Mars nemá magnetické pole? Že ne? A sakra. Právě dostáváte další brutální dávky radiace. A budete je dostávat po celou dobu, co budete na povrchu... Takže co s tím? Zakopat! Hlína udělá štít
Buď si dovezeme na povrch Marsu pár robotických bagrů, nebo se podíváme, co umí příroda... A nejdeme si nějaký pěkný lávový tunel.
Vlezete dovnitř, "nějak" ucpete dva konce, natlakujete pozemskou atmosférou, a máte třeba desítky km dlouhou prostoru, kde můžete žít. Pecka co?
Když si navíc s sebou vezmete domácího pěstitele THC bohatých kytek, poradí vám, ať si tam dáte UV lampy a že si tam můžete začít pěstovat svou vlastní stravu... A nemusí to být jenom brambory... Ať je tam veselo ;)
Problém týhle myšlenky je, že celý povrch Marsu je pokryt pechloráty. To je taková ošklivá, nepěkná věc, která je pro člověka toxická. Ona tedy není toxická jen pro člověka, ale pro všechny vyšší formy života, co známe (jestli kecám, astrobioložka @Julianne_SF mne opraví...).
Takže jakýkoliv kontakt s marťanským prachem může být pro člověka fatální... Bude tak docela sranda vymyslet mechanismus, jak zabezpečit, aby se prach nedostával do prostoru ubykací... Na Měsíci se nám to moc nedařilo a proto astronauti říkají, že Měsíc chutná jako střelný prach.
Jídlo tak budeme pěstovat spíš za pomoci hydroponických farem (na který se mimochodem případně poptejte @JanLukacevic, který si s nima na ČVUTu "hraje").
Ale když tyhle drobnosti překonáme, odměnou nám bude výstavba kolonie na Marsu!
Nebyl bych to ale já, kdybych neřekl závěrečné prrrr....
Víte, co k vybudování soběstačné kolonie na Marsu potřebujete? Nechám vás jeden tweet hádat...
Správně, děti...
No jéje, to je toho. Přeci každý ví, jak se dělaj. Tenhle tweet posílám 5 minut před 22.00, takže to nebudu popisovat, ale určitě si to umíte přestavit (btw. pro puberťáky, nedělá se to tak akrobaticky, jak se ukazuje na Pornhubu, dost vám tam lžou).
Co je tak problematického ale na dělání dětí na Marsu? Zhasnu... počkám 9 měsíců a jedeme ne?
No, problém je v tom, že to zatím vypadá, že od toho zhasnutí je všechno, ale fakt všechno, závislé na gravitaci o hodnotě 1 g...
A téhle gravitace nedosahuje Mars, ani žádné jiné těleso ve Sluneční soustavě. Mars má gravitaci ca třetinovou a my vůbec netušíme, jestli se tam dokážeme rozmnožit a pokud ano, že se narodí zdravé a životaschopné dítě.
Takže co s tím? No, potřebovali bychom udělat experiment, ve kterém bychom zjistili, jestli se ve vesmíru dokážeme rozmnožovat...
Jenže tohle naráží na neskutečné etické úskalí. Takovýto experiment při současném stupni poznání by nikdo příčetný neschválil. Risk by byl obrovský.
Takže shrnutí. Nemáme raketu ani loď, která nás k Marsu dostane. Nevíme, jak se ubránit radiaci. Nevíme, jak přistát na povrchu se vším, co budeme potřebovat. Když tohle vyřešíme, čeká nás další radiace a toxické protředí. bez znalosti toho, jestli naše těla to na Marsu zvládnou.
A tohle je správný čas na opakování ankety :) Jsem schválně moc zvědav, jak se budou rozcházet hlasy. Takže co, letěli byste na Mars?
A tím jsme na konci :)
Kdyby vás nebavilo číst, před časem jsem k tomu měl i přednášku v Opero, tak si můžete dát jako podcast.
The END a dnešní dávku popularizace pro @Akademie_ved_CR považuji za vyřízenou.
Než vystartujeme do vnějších částí Sluneční soustavy, skočte si pro rukavice, šálu a čepice. Čeká nás totiž návštěva přibližně 500 km obrovské ledové koule....
Tohle je přitom největší sněhová koule, kterou kdy lidstvo vyrobilo, s vláknem nemá vůbec nic společného :)
Ve vesmírných měřítkách není 500 km skoro nic. Zvlášť když se nacházíte na Zemi a chtěli byste takle titěrné těleso najít na oběžné dráze, řekněme Saturnu... A i přes to víme o existenci Enceladu od roku 1780... Což je fakt neuvěřitelný, když si vezmete, kde byla tehdy technika
Vox populi, vox dei; chcete zůstat u Marsu, inu tak dobrá.
Dnes si proto povíme, jak je to s tím životem na Marsu. Je tam, není tam? A pokud jo, proč ho před vámi tajíme? To všechno se dozvíte, tak to rychle sdílejte, než nám to Jack smaže.
Přemýšleli jste někdy o tom, proč tak bažíme jako lidstvo zrovna po výzkumu Marsu?
Se nad tím zamyslete. Máme 8 planet, mrak zajímavých měsíců (třeba #Enceladus, že zdravím @dav_je) a faaakt hodně asteroidů. Tak proč zrovna Mars tak táhne?
O existenci Marsu víme od první chvíle, kdy naši prapraprapraprapraprapra máti žijící v severní Botwsaně napadlo se podívat na noční oblohu a zadívat se na ty mihotající se špendlíky. Jeden z nich byl přitom jiný - načervenalý - byl to Mars theconversation.com/humanitys-birt…
Píše se 22/1/1973 a nad 🇮🇸 ostrovem #Heimaey se stmívá. Nad ostrovem zuří větrná bouře, takže místní rybáři nemohli vyjet na moře za svou obživou. Večer tak tráví v hospodě, nebo doma. Když jdou spát, zatím netuší, že je čeká největší bitva se sopkou, kterou lidstvo kdy svedlo...
Heimaey je největším a současně jediným obydleným ostrovem souostroví Vestmannaeyjar. Leží přibližně 12 kilometrů od jižního pobřeží Islandu. Do osudové noci v roce 1973 měl rozlohu 11,2 km2, podobnou rozlohu má jedenáctitisícový Frenštát pod Radhoštěm...
Ostrov byl významným prvkem islandské ekonomiky - nacházel se tam totiž jediný vhodný přírodní přístav v oblasti jižního Islandu... Ostrov, na kterém žilo 5273 lidí, tak byla vlastně jedna velká továrna na zpracování ryb.
Američani našli vodu na Měsíci! Zpráva se právě valí mediálním prostorem, díky čemuž jsem se dnes zas ocitl ve vysílání @CzechTV, abych tam tento objev vysvětlil. Co jsem vám ale neřekl je to, že na Měsíci je i moč?
Cože?
Jako fakt. Ale pěkně po pořádku ve vlákně...
Pojďme nejprve k té vodě.
Doposud jsme věděli, že se na povrchu Měsíce nachází vodní led v oblastech pólů. Tam se totiž nacházejí impaktní krátery, které jsou trvale zastíněné, což umožňuje existenci vodního ledu tvrdého jako skála.
To vypadá jako skvělá zpráva pro budoucí měsíční lidskou základnu, ale problém je, že dostat se do těch hlubokých stále zastíněných kráterů nebude nic snadného. Naopak, technologicky to bude peklo... Ono se pohybovat v gravitaci Měsíce není nic snadného ;)
Masivní únik metanu z mořského dna do atmosféry Země je FAKT VELKÝ ŠPATNÝ a máloco to trumfne. A to i v době covidové pandemie. V pár větách vysvětlím, proč... theguardian.com/science/2020/o…
O globální změně klimatu už jste slyšeli zajisté všichni. Tušíte tak, že tu máme co dočinění s ohříváním atmosféry vlivem produkce skleníkových plynů. (Pokud v tom máte mezery, koukněte na ca 3 min video níže).
Nejdůležitějších skleníkovým plynem je vodní pára, která vzniká vypařováním vody pač slunce... Vodní pára v atmosféře má tu zajímavou vlastnost, že dokáže klima oteplovat i ochlazovat - pohlcuje tepelné záření, ale i odráží to, co k nám sviští z vesmíru... climatekids.nasa.gov/cloud-climate/