Před pár minutami v australské poušti vzlétla helikoptéra, která se snaží najít modul japonské sondy @haya2e_jaxa. Tak držte palce, ať ji netknutou najdeme. Na své palubě totiž veze vzorky z povrchu asteroidu. Pokud uspěje, bude to poprvé, co takové vzorky budeme mít...
To, čeho se všichni bojí je samozřejmě osud přistávacího pouzdra sondy Genesis, která v roce 2004 vytvořila v Utahu malý kráter... nbcnews.com/id/wbna10627760
Co přesně se teď v australské poušti odehrává a jak tam to pouzdro hledají? Vhled k tomu nabízí tento článek hayabusa2.jaxa.jp/en/topics/2020…
Včera se na oběžné dráze odpojil 🇨🇳 návratový modul se vzorky měsíčních šutrů a trajdá domů. Jestli se všechno zadaří a pouzdro neshoří v atmosféře Země, čeká nás velká věc. Budeme mít v rukách kusy mladých měsíčních láv. A to bude velký. Proč? #ředím vláknem #češinaMěsíc
Seznamte se, tohle je stratigrafická mapa přivrácené strany Měsíce, která stejnými barvičkami označuje oblasti, u kterých se domníváme, že mají stejné stáří.
Jsou přitom dvě cesty, jak můžete stáří určovat; relativně a absolutně. Ptáte se, jaký je rozdíl?
Schválně, koukněte se na fotku níže. Jestli se mocinky moc nudíte, určitě budete schopni určit, který list spadl na zem jako poslední, který předposlední, předpřeposlední atd.
1. Na oběžné dráze Země postavím obrovské solární panely, takže mám nekonečný zdroj energie, a k tomu laser.
Laserem budu pálit do solární plachetnice a tím ji urychlovat co nejrychleji to půjde. Jelikož nebude muset nést palivo, bude docela lehká. A víte co ji dám jako náklad?
2. Nanoboty! A to takové, které budou schopni hýbat s látkou na atomární úrovni :)
Sice nemám úplně jasno, jak to u Alfa Centauri s nimi ubrzdím, aby se aspoň jeden z nich dostal na její oběžnou dráhu... ale vím, co tam ten jeden jediný, co tu cestu případně přežije, postaví...
Píšu to nerad, ale dneska musíme začít lingvistickým okénkem.
Zaprvé, vůbec netuším, jestli je mezi céres a Ceres nějaká spojitost, to se ptejte @jazykovedma...
Co vím ale dost jistě, to čem si budeme dnes povídat, není TEN Ceres... ale TA Ceres.
Což dost mění situaci...
Protože dneska tak nepoletíme k Ceresovi (a teď se fakt bojím, jestli jsem tohle vyskloňoval správně...), ale k Cereře (tady jsem si pro změnu jist)...
Když už tak víte, kam letíme, zapněte si pásy a jdeme na to.
Jen málokdo z nás by měl dost odvahy se vydat vstříc běsnící sopce. Podívat se ji do chřtánu, odkud se valí láva a vyletuje sopečný prach.
Tuhle kuráž byste ale našly u Katia (👩) a Maurice (👨) Krafftových, kteří zcela změnili náš pohled na sopky #vesmírníček#ředím#najdiženu
Pro ty z Vás, co si zažili konec 90. let, udělám spoiler. Ne, Krafftovi nejsou nikterak spojeni s... To jedno f navíc ve jménu, prosím, nepřehlédněte!
Ale od teď už jen vážně...
Málokdo udělal pro pochopení fungování sopek, ale i pro jejich popularizaci veřejnosti tolik, jako Krafftovi. Aniž byste to tušili, byli jedni z prvních, kteří začali sopečné erupce dokumentovat z blízka.
Já vím, že nám začíná večer mrznout, takže to na společné povalování na loukách pod hvězdnou oblohou moc nevypadá. I přes to ale tenhle #vesmírníček sepíšu.
Budete to prostě mít k dobru a uvidíte, že s tím jednou někde na někoho zamachrujete... Takže #ředím a #češinaměsíc
Začněme ale pěkně ze široka.
Není pro geologa nic horšího, než když mu přinesete blýskavý šutr z dovolený a zeptáte se ho, ať Vám řekne, co to je, když je ten GEOLOG...
V ten moment máme všichni do jednoho udělat s tím kamenem tohle...
Je to proto, že geologie je doširoka rozkročená věda (např. já jsem sic dle diplomu geolog, ale u šutrech nevím nic, mne zajímají geologické procesy), ale i proto, že pro určení kamene je potřeba zpravidla znát víc informací v podobě kontextu.