Rozděleni svobodou II - o klimatu. Sociální třídy se více než hlavními postoji liší chováním. Vyšší třídy mají mírně vyšší uhlíkovou stopu. Ale hlavně se liší struktura – vyšší třídy produkují CO2 mobilitou a nižší třídy více energiemi domácností. irozhlas.cz/zpravy-domov/c… /1
Zjednodušená kalkulačka kombinuje přístupy @hansvavra, GILDED a CI2. Nepokrývá vše, něco přibližně, navíc velká část CO2 vzniká mimo domácnosti. Hlavní nejsou konkrétní čísla. Unikum je srovnání skupin společnosti, souvislost s postoji, vědomí vlastní spotřeby v repre výzkumu. /2
Nastupující kosmopolitní třída se liší létáním, Zajištěná střední auta. Nižší třídy více protopí ve větších neefektivních domech a v malých domácnostech. Ekologické daně by dopadly silně na Strádající a Ohroženou třídu. Jejich regresivita je IMHO nutná doplnit progresí jinde. /3
Main point: Modelovali jsme dva scénáře redukce. Omezení spotřeby nadprůměrně zatěžujících vs. změna zdrojů (85 % bezemisních) a posílení hromadné dopravy. Druhý vede k více než dvojnásobné redukci CO2 u domácností. Navíc více omezí zasáhl i produkci CO2 mimo domácnosti. /4
Řešení nejde jen přes chování, ale chování a policy jsou spojené nádoby. Neplatí klišé, že "uvědomělí" zatěžují klima více, což by naznačovalo křížení přes třídy. Lidé, kteří přisuzují změně klimatu vážnost, mají menší stopu. Tento vztah platí i v rámci většiny tříd. /5
Strukturou uhlíkové stopy (létání, auto, energie) se liší třídy, ale i věkové skupiny a různě velké obce. Naopak takřka žádné rozdíly nejsou ve stopě za jídlo, i kvůli tomu, že relativně málo i mladších respondentů či členů Nastupující kosmopolitní třídy redukuje hovězí apod. /6
Respondenti si příliš neuvědomují, v jakých oblastech zatěžují životní prostředí. Pouze u létání a auta koreluje jejich intenzita s odhadem, zda mají v dané oblasti nadprůměrnou stopu. To spolu s náročnými investicemi do domů/bytů a nižších tříd může komplikovat redukci. /7
Kalkulačku berte přibližně, porovnáním s ref. skupinou. Např. energie jsou odhad z dat Energo dle charakteru domácnosti a domu (nemožnost vyplňovat kwh ve výzkumu). Nejdou moc simulovat změny zdroje topení. Reálně se různě topící domácnosti liší chováním, což model pokrývá. /8
Jinak, já patřím „mezi své“, lépe jídlo a energie, ale dlouhodobě více lítám. Nemůžu poučovat. Ale tyto výzkumy jsou nutné pro analýzu možností změn a dopadů politik (regresivita eko daní). A ukazují, že bez změn zdrojů a policy mají jednotlivci významné ale omezené možnosti. /9
Výzkum proběhl na vzorku respondentů z Rozděleni Svobodou 2019 (N=2239). Tato je výstup @paq_research. Další části představí @martinbuchtik a Paula Tabery s @matous_pilnacek (STEM, CVVM). Data sbíral @median a @stemmark. Tak trochu Rozděleni svobodou, ale s jedním klimatem. /10
• • •
Missing some Tweet in this thread? You can try to
force a refresh
Neukazují to jen data UZIS a PAQ. Portugalsko či UK, které zkrotily zimní epidemii s Bridgitou, se od nás liší mj. tím, že dokázali omezit přítomnost na pracovišti o 45 % pod standard. My jsem na -20 %. Bez omezení kontaktů na pracovišti či jejich rizikovosti, to půjde těžko. /1
Musíme se vyvarovat tomu, že to restrikce všech ostatních věcí zredukují na R=0.95 (kdo ví) a budeme mít na několik měsíců neřešitelnou, netrasovatelnou situaci, kde narůstají požadavky uvolnění a klesá tlak na opatření v pracích ("je vůbec to vůbec ještě potřeba?") /2
Nějak z těch opatření vypadl i home office, ne? Máme na něm 15 % lidí, mělo by být 25 %. Podle mne by bylo třeba zavést povinnost 50 % v segmentech, kde to jde, s vyjednatelnou výjimkou. A zároveň motivovat - odpuštěním části odvodů za HO zaměstnance, nedaněným paušálem apod. /3
Proč podle nesmíme zapomínat na pracoviště? Summary: Probíhá na nich velká část kontaktů, které jde ještě redukovat (či zajistit bezpečnost). Lidi často chodí do práce se symptomy. ČR má hodně pracujících v průmyslu a výrobě a malý home-office (srovnání s UK či IZR má limity)./1
V modelech longitudinálních dat zivotbehempandemie.cz odhadujeme z aktivit počet kontaktů, který silně koreluje s google mobility a také s R epidemie. Tím můžeme i zhruba modelovat efekty restrikce - tedy, o kolik by kontakty klesly při omezení různých aktivit. /2
Přechod na HO redukuje u průměrného pracujícího, který ho může využít, až 15 kontaktů, ale týká se malé části celé populace - maximalizace HO by tak ubrala v průměru jen max. 1.5 kontaktu. Škoda, že jsme tenhle relativní low-cost nevyužili a pomohlo by to, ale není to zázrak. /3
Vláda řeší kapacitu krematorií, ale nebyla schopna zavést základní věc - motivaci pracujících k testování a sebeizolaci vyšším proplácením karantén. Před Vánoci 2/3 z rizikových respondentů testování unikalo. Nejvíc pracující, kteří musí na nemocenskou. zivotbehempandemie.cz/testovani
Ag testy to kolem Vánoc navýšily, ale to i u nerizikové části respondentů a díky změně motivací (práce stejně omezena). Ochota k testování u pracujících je omezená a výrazně by zvýšila příspěvkem 5000 Kč k nemocenské. drive.google.com/file/d/1xHMDrh… /2
Česko je jednou z mála zemí s nízkou nemocenskou a bez doplatků při COVID jako řada anglosaských a asijských zemí. K tomu vyšší % lidí pracujících v sektorech, kde nejde v karanténě pracovat z domova, pomalé trasování a drahá PCR samoplátcům. Chytrá karanténa je vykastrovaná. /3
Nová data o (ne)testování. 14 % lidí nám říká, že bylo v posledním měsíci v osobním kontaktu s nakaženým nebo mělo typické příznaky COVID (ztráta čichu/chuti). Jen 5 p.b., tedy třetina z nich byla v posledním měsíci testovaná. /1 zivotbehempandemie.cz/testovani
Tenhle poměr testovaných v rámci rizikových byl nehorší v září a začátkem října, kdy to byla asi jen 1/6 rizikových. Pak se to trochu zvyšuje, ale pořád asi vidíme menšinu epidemie. Což tedy odpovídá více než 20 % pozitivitě testů. /2
Vyšší zastoupení testovaných v rámci rizikových je mezi lidmi, kteří napracují, jsou na HO či pracují v oborech IT/finance, státní správa. To sedí s tezí, že jednou z demotivací testovat je výpadek z práce (ztráta příjmů zaměstnance, ztráta pracovní síly a náklad). /3
Počet lidí, s kterými jsou respondenti v kontaktu, vzrostl od jara 7 na 23 (průměr). Tím narostla náročnost pro trasování - zejména protože nakažení jich asi mají nadprůměr. Po létě navíc oslabily některé brzdy epidemie (přesun do indoor). /1
Nárůst byl vyšší mezi lidmi do 55 let, ale mezi seniory je menšina izolovaná. Zajímavé, že hodně kontaktů mají lidé, kteří byli v posledním měsíci nepřímo (přes další osobu) v kontaktu s někým nakaženým. Asi je to logické, ale rychlost trasování a karantén to mohou ovlivnit. / 2
Více než během jarních restrikcí míru kontaktů ovlivňuje míra obav. To samé se týká protektivních aktivit. Nelze z toho vinit jen lidi - epidemie na počátku exponenciály vypadá neškodně. Ale leadership by měl rizika a odpovědnost připomínat. /3
Report #ZivotBehemPandemie. 1) Po březnovém velkém útlumu sociálních interakcí a rizikových aktivit nastala v dubnu stagnace či mírné posílení interakcí. Nedošlo k nim ale v tak zásadním měřítku. drive.google.com/file/u/3/d/1Ls…
2) Respondenti v průměru nereportují výrazné navýšení nákupů (hobbymarkety mohou mít omezený efekt). Reportují sice navýšení návštěv rodiny a různých výletů a cestování na chaty, ale to často nevedlo k výraznému rozšíření skupiny osob, s kterou se stýkají.
3) Pokračoval tak zřejmě do velké míry efekt distancování. Data tedy neopravňují předčasně vykládat současnou dobrou epidemiologickou situaci pouze tak, že jsme k ní dospěli navzdory velkému uvolnění a poklesu sociálního distancování o Velikonocích.