Fajn. Ale epidemie není jen medicínský problém, ale i sociální problém. Možná i proto jsme od podzimu selhávali. MeSES byl správně mezioborový. Bez znalosti sociologických dat a ekonomické analýzy je boj s epidemií často na slepo. Jen pár příkladů ... /1 irozhlas.cz/zpravy-domov/m…
Od začátku chybělo základní sociologické poznání, že čs. společnost je zranitelná kvůli - vysoké míře vícegeneračních domácností, hodně pracujících v průmyslu a výrobě (omezený home office), velkým propadů příjmů v nemoci, malé důvěře institucím a tím kratší compliance. /2
Naše data ukazovala silnou míru mezigeneračních kontaktů (2/3 lidí nad 60 se potkává s lidmi do 35) i že kontakty v některých obdobích probíhaly z poloviny na pracovištích. Kontakty souvisí s vývojem R. Bez znalosti struktur kontaktů těžko plánovat./3 zivotbehempandemie.cz
Sociologická data ukazují reakci společnosti na opatření - například ca 1,5 měsíční "okno" v dodržování i nejvíce negativně vnímaných opatření v peaku epidemie. I proto nefungovaly dlouhé polo-lockdowny. Ukazují vývoj home office a protektivních aktivit aj. klíčových faktorů. /4
Sociologická data ukazují motivace - například že dodržování opatření a jejich podpora nejvíce klesla mezi lidmi, kteří byli zasaženi ekonomicky, a kompenzace tedy mají i epidemiologický smysl. Ale i další determinanty postojů - jako informovanost atd. /5 irozhlas.cz/zpravy-domov/k…
Z tvrdých dat víme, kolik lidí je očkovaných a máme odhady, kolik mohlo prodělat covid. Ale sociologická data umožňují odhad překryvu skupiny očkovaných a lidí, kteří měli v minulosti covid-19 a tudíž mají prokazatelnou imunitu. /6
Výzkumy ukazují zásadní zjištění pro doočkování: Tedy, že ve skupině 55+ nejde primárně o ochotu, ale jiné typy bariér (dostupnost, registrace, atd.). A ve skupině do 55 let o nízkou ochotu méně vzdělaných a z menších obcí. Vakcinace bude řešit dva oddělené problémy. Víme to? /7
Výzkumy ukazují náklady v oblasti duševního zdraví - a to zejména u rodičů s dětmi, mladých lidí a ekonomicky zasažených. Otázka společenských nákladů epidemie a opatření není jen medicínská. /8 zivotbehempandemie.cz/dusevni-zdravi
Repre výzkumy na podzim ukazovaly, že pouze okolo 30 % rizikových lidí prochází testováním a v kterých skupinách je protestovanost nejnižší. Ukazovaly také neochotu k testování a karanténám mezi částí pracujících kvůli propadu příjmů. /9 zivotbehempandemie.cz/testovani
Analýzy kontaktů ukazují zcela rozdílné dopady opatření - například že home office redukuje velké množství kontaktů u malé části populace a některé restrikce pár kontaktů u velké části. To spolu s náklady opatření je epidemiologicky podstatné. /10 bisop.eu/wp-content/upl…
Plus řada dalších "drobností" jako fakt, že okolo 50 % lidí se symptomy chodilo v průběhu roku 2020 do práce, pokud neměli negativní test. Či fakt, že většina zaměstnavatelů je zodpovědných, ale 20 % podle zaměstnanců porušovalo klíčová pravidla. /11
Tím zmiňuji jen věci z mojí oblasti a našich dat. Další má WHO ze svých behaviorálních studií. Další potřebnou expertízu mají právníci, ekonomové a psychologové. I proto myslím má a v dalších epidemiích bude mít smysl idea mezioborové skupiny typu MeSES. /12
• • •
Missing some Tweet in this thread? You can try to
force a refresh
Rozděleni svobodou II - o klimatu. Sociální třídy se více než hlavními postoji liší chováním. Vyšší třídy mají mírně vyšší uhlíkovou stopu. Ale hlavně se liší struktura – vyšší třídy produkují CO2 mobilitou a nižší třídy více energiemi domácností. irozhlas.cz/zpravy-domov/c… /1
Zjednodušená kalkulačka kombinuje přístupy @hansvavra, GILDED a CI2. Nepokrývá vše, něco přibližně, navíc velká část CO2 vzniká mimo domácnosti. Hlavní nejsou konkrétní čísla. Unikum je srovnání skupin společnosti, souvislost s postoji, vědomí vlastní spotřeby v repre výzkumu. /2
Nastupující kosmopolitní třída se liší létáním, Zajištěná střední auta. Nižší třídy více protopí ve větších neefektivních domech a v malých domácnostech. Ekologické daně by dopadly silně na Strádající a Ohroženou třídu. Jejich regresivita je IMHO nutná doplnit progresí jinde. /3
Neukazují to jen data UZIS a PAQ. Portugalsko či UK, které zkrotily zimní epidemii s Bridgitou, se od nás liší mj. tím, že dokázali omezit přítomnost na pracovišti o 45 % pod standard. My jsem na -20 %. Bez omezení kontaktů na pracovišti či jejich rizikovosti, to půjde těžko. /1
Musíme se vyvarovat tomu, že to restrikce všech ostatních věcí zredukují na R=0.95 (kdo ví) a budeme mít na několik měsíců neřešitelnou, netrasovatelnou situaci, kde narůstají požadavky uvolnění a klesá tlak na opatření v pracích ("je vůbec to vůbec ještě potřeba?") /2
Nějak z těch opatření vypadl i home office, ne? Máme na něm 15 % lidí, mělo by být 25 %. Podle mne by bylo třeba zavést povinnost 50 % v segmentech, kde to jde, s vyjednatelnou výjimkou. A zároveň motivovat - odpuštěním části odvodů za HO zaměstnance, nedaněným paušálem apod. /3
Proč podle nesmíme zapomínat na pracoviště? Summary: Probíhá na nich velká část kontaktů, které jde ještě redukovat (či zajistit bezpečnost). Lidi často chodí do práce se symptomy. ČR má hodně pracujících v průmyslu a výrobě a malý home-office (srovnání s UK či IZR má limity)./1
V modelech longitudinálních dat zivotbehempandemie.cz odhadujeme z aktivit počet kontaktů, který silně koreluje s google mobility a také s R epidemie. Tím můžeme i zhruba modelovat efekty restrikce - tedy, o kolik by kontakty klesly při omezení různých aktivit. /2
Přechod na HO redukuje u průměrného pracujícího, který ho může využít, až 15 kontaktů, ale týká se malé části celé populace - maximalizace HO by tak ubrala v průměru jen max. 1.5 kontaktu. Škoda, že jsme tenhle relativní low-cost nevyužili a pomohlo by to, ale není to zázrak. /3
Vláda řeší kapacitu krematorií, ale nebyla schopna zavést základní věc - motivaci pracujících k testování a sebeizolaci vyšším proplácením karantén. Před Vánoci 2/3 z rizikových respondentů testování unikalo. Nejvíc pracující, kteří musí na nemocenskou. zivotbehempandemie.cz/testovani
Ag testy to kolem Vánoc navýšily, ale to i u nerizikové části respondentů a díky změně motivací (práce stejně omezena). Ochota k testování u pracujících je omezená a výrazně by zvýšila příspěvkem 5000 Kč k nemocenské. drive.google.com/file/d/1xHMDrh… /2
Česko je jednou z mála zemí s nízkou nemocenskou a bez doplatků při COVID jako řada anglosaských a asijských zemí. K tomu vyšší % lidí pracujících v sektorech, kde nejde v karanténě pracovat z domova, pomalé trasování a drahá PCR samoplátcům. Chytrá karanténa je vykastrovaná. /3
Nová data o (ne)testování. 14 % lidí nám říká, že bylo v posledním měsíci v osobním kontaktu s nakaženým nebo mělo typické příznaky COVID (ztráta čichu/chuti). Jen 5 p.b., tedy třetina z nich byla v posledním měsíci testovaná. /1 zivotbehempandemie.cz/testovani
Tenhle poměr testovaných v rámci rizikových byl nehorší v září a začátkem října, kdy to byla asi jen 1/6 rizikových. Pak se to trochu zvyšuje, ale pořád asi vidíme menšinu epidemie. Což tedy odpovídá více než 20 % pozitivitě testů. /2
Vyšší zastoupení testovaných v rámci rizikových je mezi lidmi, kteří napracují, jsou na HO či pracují v oborech IT/finance, státní správa. To sedí s tezí, že jednou z demotivací testovat je výpadek z práce (ztráta příjmů zaměstnance, ztráta pracovní síly a náklad). /3
Počet lidí, s kterými jsou respondenti v kontaktu, vzrostl od jara 7 na 23 (průměr). Tím narostla náročnost pro trasování - zejména protože nakažení jich asi mají nadprůměr. Po létě navíc oslabily některé brzdy epidemie (přesun do indoor). /1
Nárůst byl vyšší mezi lidmi do 55 let, ale mezi seniory je menšina izolovaná. Zajímavé, že hodně kontaktů mají lidé, kteří byli v posledním měsíci nepřímo (přes další osobu) v kontaktu s někým nakaženým. Asi je to logické, ale rychlost trasování a karantén to mohou ovlivnit. / 2
Více než během jarních restrikcí míru kontaktů ovlivňuje míra obav. To samé se týká protektivních aktivit. Nelze z toho vinit jen lidi - epidemie na počátku exponenciály vypadá neškodně. Ale leadership by měl rizika a odpovědnost připomínat. /3