Thread by @dan_prokop

Pokud jde zabavovačům hmotné nouze fakt o vzdělávání vyloučených dětí, měli by si posvítit na své starosty, kteří segregují chudé a romské děti. Příklad 1. Mělník. Děti z ubytovny, azylového domu a s bydlištěm na radnic tam spádují do speciální školy. /1
m.melnik.cz/assets/File.as…

Příklad 2 Kladno. Původně segregovalo děti s pobytem na radnici (nám. Starosty Pavla) apod. do Pařížské, kde se jelo dle omezeného kurikula. Po kritice vymyslelo fintu - problémové adresy nemají spádovou oblast, Pařížská má spádovou oblast celé Kladno. /2
mestokladno.cz/assets/File.as…

Podobné taktiky, jak na segregovat sociálně vyloučené děti, existují v řadě měst. V ČR existuje 80 většinově a 50-60 částečně segregovaných škol. Dle zprávy @DanielHule a Karel Čada v cca 1/3 vznikají toutu záměrnou činností obce. Stát to naprosto nemá pod kontrolou. /3

Nemáme oficiální statistiky, jak končí děti z těchto lokalit, ale podle místních výpovědí je přechod na SŠ opravdu výjimkou. Přitom lokality jako Krnov ukazují, že při dostatečné podpoře lze udržovat desegregované školství a výsledky se nezhorší. /4

K tomu doporučuju rozhovor s ředitelem Karlem Handlířem, který je opravdu strukturovaným popisem, jak ve vzdělávaní dětí z vyloučených rodin udělat změnu. /5

Represe má svoje místo, ale ne stupidní. Zkušenosti s Austrálie aj. zemí ukazují, že zabavování dávek má omezený dlouhodobý efekt. Mj. proto, že přichází velmi pozdě po vzniku problému, neřeší důvody absencí a reálně se týká velmi malého počtu lidí. /6
webarchive.nla.gov.au/awa/2012021423…

To je problém i českého zákona. Na prvním stupni je okolo 400 hodin za pololetí. Když se to začne řešit po 100 neomluvených, tak potenciální přichází klidně dávno potom, co dítě propadne apod. Na 2. stupni je hodin více, ale tam je už pozdě a absence tolik neovlivňují rodiče. /7

Z hlediska efektu je problém i úzkost zaměření. Absence se také reálně nekoncentrují jen v 2 % nejchudší populace. Analýzy PISA taky ukazují, že absence souvisí s horšími výsledky mezi dětmi z většiny socioekonomických skupin. /8

Rešerše ukazuje, že intervence jako navštěvování rodin a volání při začátku absencí, obesílání dopisy s rozsahem absencí, zapojení do volnočas. aktivit redukují absence o 5-20 % (s. 90). Ne zázraky, ale vše levnější a efektivnější než zabavování dávek. /9
nadacecs.cz/data/documents…

Problém je, že řada škol v Česku sociální pracovníky a další podpůrné služby a programy nevyužívá. I proto, že nemají stabilní financování - to v Česku takřka vůbec nereflektuje míru rozšíření sociálních problémů, které musí v lokalitě řešit. /10
s3.eu-central-1.amazonaws.com/uploads.mangow…

Pokud člověk nevěří studiím, ať si poslechne Handlíře, který s tím v Krnově dokáže bojovat. Nebo paní ředitelku z Litvínova, která popisuje drsnou realitu u nich. /11
eduzin.cz/rovne-sance/ne…

Finanční nástroj může mít v extrémních případech svoje místo. Ale např. v převedení přídavku na děti na školu jako speciálního příjemce (platí výbavu, výlety atd.) Už dnes možné, není protiústavní, výrazně vyšší cílová skupina. Podpora vzdělání, ne trest poškozující vzdělání. /12