Nevím jak váš feed, ale ten můj celý den vyplňují videa a fotky z jihu USA zachycující řádění hurikánu #Ida (ale stejné můžete vidět i z Mexika, kde řádí #Nora).
Záběry mají opakující se motiv: devastující záplavy.
A my si teď vysvětlíme, proč k nim dochází. Krátký #vesmírníček
A co bych to byl za člověka, kdybych vás připravil o pravidelnou vesmírníčkovou hudební vložku. Takže než najdu vhodné obrázky, dejte si zatím tohle ;)
Začněme zlehka, ať se nám nikdo v povídání neztratí.
Hurikán je označení pro tropickou cyklónu v Atlantiku. Kdyby stejná tropická cyklóna vznikla v Indickém oceánu, bude to cyklóna. A kdyby v Pacifiku, hle tajfun...
Různá jména, ale furt to samé... obrovský atmosférický vír.
Máme co dočinění s obrovským, klidně až 2000 km v průměru velkým rotujícím bouřkovým mračnem s velmi nízkým tlakem, který se pohybuje troposférou - tedy nejníže se nacházející částí atmosféry Země.
Aby nám hurikán vznikl, potřebujeme ohřátou velkou vodní plochu nad určitou kritickou teplotu. Jak dnes sdílela @faktaoklimatu, 80 % hurikánů v Atlantiku vzniká tehdy, když je teplota vody přes 26 °C. A platí, že čím je voda teplejší, tím hůře pro nás.
Teplejší voda totiž znamená, že hurikán má k dispozici větší množství energie.
Jak to? Teplejší voda dovoluje, aby se z oceánu více vody vypařilo. Čím více se ji vypaří, tím vlhkosti se dostane do vyšších částí troposféry, kde se ochladí a zkondenzuje...
... vzniknou tak kapičky vody, které dají vzniku mračen, včetně bouřkových. Jenže nevznikají jen mračna. Výstup vlhkosti totiž také dává vzniku větrům.
A čím více se vody vypařuje, tím více se vzdušné masy pohybují... a už asi tušíte, kam to bude směřovat... k jejich rotaci!
Během rotace vzdušné proudy postupují od okraje do středu bouře, kde se pohybují kvůli zmenšování průměru mnohem rychleji, než na okraji.
Až budete vypouštět vanu, schválně si všimněte, že se voda točí pomaleji na okraji víru, než v jeho středu... A tady je to stejné.
Proč si to tady tak složitě popisujeme? Protože se potřebujeme dostat k tomu, že větry, které během hurikánu vznikají, mohou být fakt silné.
Není pro ně problém vyvrátit stromy, servat střechy z budov, pohazovat auty jako hračkami, nebo v extrémních případech způsobit i kolaps budovy... Ta síla je skutečně obrovská.
Bičují mořskou hladinu. Sekundu za sekundou. Po dobu dlouhých dní... ale hlavně bičuje hladinu na obrovskou vzdálenost... bez toho, aniž by měl vítr v cestě překážky...
Větry hurikánu tak dokáží tlačit "před sebou" masu mořské vody, která když se dostane k pobřeží způsobí něco, co na první dobrou připomíná cunami.
Tedy náhlé vzedmutí vodní hladiny do výšek, které nejsou pro danou oblast obvyklé...
A jak asi tušíte, když to není obvyklé...
Stačí málo a máte na krku rozsáhlé záplavy. Moře/oceán totiž vystoupí ze svých břehů a rozleje se po otevřené krajině.
A jestli si myslíte, že tohle je velký špatný, počkejte na další tweet.
Jelikož Měsíc obíhá Zemi i v době hurikánů (fakt ho na ně nevypínáme...), funguje stále příliv a odliv... a když máte fakt peška, vytlačené vody hurikánem se začnou rozlévat v době, kdy je v oblasti spousty vody, protože příliv... V ten moment doufáte, že máte dost vysoké hráze.
A že to množství vody, které dokáže hurikán na souš natlačit je obrovské, to skvěle dokládá graf níže.
Po dobu několika hodin dnes OBROVSKÁ řeka Mississippi "tekla" opačným směrem
Ze zálivu proudilo do ústí tolik vody, že to přetlačilo směr jejího tečení
Připočtěte k tomu ještě vydatné srážky (aka přívalové deště), které padají na obrovskou plochu (pač hurikán je obrovitánský...) a můžete si začít užívat záplavy hned z několika stran.
Buďme rádi, že u nás tohle nemáme. Není o co stát.
The End.
PS: A zapomněl jsem kvíz na závěr. Schválně, jestli uhádnete, co není dobrý nápad, pokud nechcete mít hodně fakt silných tropických cyklón:
A co děláme?
Ano, vlivem vypouštění skleníkových plynů zesilujeme globální změnu klimatu, která ve výsledku zahřívá oceány... 🍿
Když 6. srpna 1945 svrhla posádka 🇺🇸 bombardéru náklad na 🇯🇵 město Hirošimu, jen málokdo si dokázal představit, čeho budou lidé zakrátko svědky.
Netrvalo dlouho a nebem se prohnal záblesk následovaný devastující tlakovou vlnou. A nad městem se začalo tvořit mračno. #vesmírníček
Když už jsme tu díky vláknu @Olinium42 všichni přední čeští odborníci na dávkování a následné požírání tablet jódu, je načase, abychom naší expertízu v oblasti spjaté se štěpením jader dále rozšířili. A jak to lépe udělat, než vyvrácením jednoho mýtu!
Po desetiletí byl snímek v prvním tweetu šířen s vysvětlením, že zachycuje takzvaný atomový hřib. Tedy zvláštní druh oblaku vzniklý následkem exploze atomové bomby. A jak asi tušíte, tedy něčeho, s čím se určitě nikdy potkat nechcete.
"Né! To není možné!" řval Harry při pohledu na televizní obrazovku.
Chvějící se obraz zachycoval obrovský oblak pnoucí se k nebi.
Stačil mu jediný pohled, aby pochopil, co se stalo.
Sopka Mount St. Helens se probudila k životu a Harry věděl, že ten den měl zemřít. #vesmírníček
Když se v březnu 1980 začala chvět země okolo téhle severoamerické sopky, rozjela americká @USGS program na její sledování. A na to byli potřeba lidi. Harry, student Kalifornské univerzity, byl tak dočasně najat, aby vypomohl s jejím sledováním.
Dvaadvacetiletý Harry se stal součástí týmu zkušených vulkanologů pod vedením Dona Swansona, kteří se snažili zjistit, co od sopky čekat.
Po dobu dvou týdnů se obytný vůz na pozorovatelně Coldwater II stal jeho domovem.
Na židli před ním sedával dlouhé hodiny a sledoval sopku.
Bylo mi krátce 18 let, když můj rodný #Písek zasáhla tisíciletá #povodeň. Když jsme večer před hlavní vlnou procházeli městem, nikdo si nedokázal představit, co nás bude ráno čekat...
Přes léto jsem byl na brigádě v jedné fabrice, kam kvůli zatopení spousty mostů nemohly najíždět kamióny se zbožím. Byli jsme tam tak s kamarády prd platný a tak nás napadlo se zeptat mistra, jestli nás nepustí místo sezení v hale uklízet ulice.
Souhlasil a nabalil nám vybavení
Platil zákaz vstupu do zaplavených částí města, ale dostat se přes policajty/vojáky/hasiče nebyl problém. Spoustu jsme jich znali osobně, takže jsme věděli, kudy projít, aby to bylo v pohodě.
Byli jsme v místě krátce poté, co voda opadla. A povím vám, bylo to něco.