Bylo mi krátce 18 let, když můj rodný #Písek zasáhla tisíciletá #povodeň. Když jsme večer před hlavní vlnou procházeli městem, nikdo si nedokázal představit, co nás bude ráno čekat...
Přes léto jsem byl na brigádě v jedné fabrice, kam kvůli zatopení spousty mostů nemohly najíždět kamióny se zbožím. Byli jsme tam tak s kamarády prd platný a tak nás napadlo se zeptat mistra, jestli nás nepustí místo sezení v hale uklízet ulice.
Souhlasil a nabalil nám vybavení
Platil zákaz vstupu do zaplavených částí města, ale dostat se přes policajty/vojáky/hasiče nebyl problém. Spoustu jsme jich znali osobně, takže jsme věděli, kudy projít, aby to bylo v pohodě.
Byli jsme v místě krátce poté, co voda opadla. A povím vám, bylo to něco.
V tiskárně jsem viděl kovové regály rozervané na kusy silou nabobtnaného papíru.
Všude trosky, bahno a smrad stojící vody.
A taky smutek. Troskami procházeli majitelé bytů/domů/obchodů a nevěřícně koukali na rozsah zkázy.
Nejhůř na tom byli ti, kterým statik řekl - demolice...
Když se teď dívám na fotografie ze záplav západního Německa, Belgie a Nizozemska, dost se mi to vrací. Živě si vybavuji, co místní bude v následujících dnech a týdnech čekat.
Úklid a nekonečné vysoušení nemovitostí...
A všudypřítomný smrad zatuchlé vody
Kdyby se vám tak naši sousedi dalo nějak pomoci, prosím, @velvyslanec_SRN, dejte vědět.
Dovětek: jelikož jsme se mohli do postižené oblasti dostat krátce po opadnutí vody, měli jsme možnost s kamarádem i nafotit rozsah škod před tím, než se začaly těžkou technikou odklízet.
A než aby nám ležely v PC, nahrály jsme je budoucím generacím na @Wikipedie...
"Né! To není možné!" řval Harry při pohledu na televizní obrazovku.
Chvějící se obraz zachycoval obrovský oblak pnoucí se k nebi.
Stačil mu jediný pohled, aby pochopil, co se stalo.
Sopka Mount St. Helens se probudila k životu a Harry věděl, že ten den měl zemřít. #vesmírníček
Když se v březnu 1980 začala chvět země okolo téhle severoamerické sopky, rozjela americká @USGS program na její sledování. A na to byli potřeba lidi. Harry, student Kalifornské univerzity, byl tak dočasně najat, aby vypomohl s jejím sledováním.
Dvaadvacetiletý Harry se stal součástí týmu zkušených vulkanologů pod vedením Dona Swansona, kteří se snažili zjistit, co od sopky čekat.
Po dobu dvou týdnů se obytný vůz na pozorovatelně Coldwater II stal jeho domovem.
Na židli před ním sedával dlouhé hodiny a sledoval sopku.
Nejsem žena a ani mlád. Přesto mě svědí prsty. Chuti sepsat reakci na glosu pana Koreckého se totiž nedá odolat. Text vyjadřující pobouření nad tím, že namísto slovutných vědců v letech se mu nabídly jako expertky mladé vzdělané ženy, si ten čas zaslouží.
Než začneme, dovolte mi, abych se vám představil. Letos je mi 37 let a posledních 6 let doprovází mé jméno doktorský titul. Ten jsem získal za studium sopek na povrchu Marsu a nemělo by vás překvapit, že lidí, kteří se tomuto tématu věnují, není mnoho. V ČR jsem nejspíše jediný.
Ať se mi to líbí nebo ne, to ze mě dělá experta. Za znalce marsovských sopek mě navíc považují i některé mé kolegyně a kolegové - a to nemyslím jen ty české, ale i zahraniční.
A i proto jsem už roky častým cílem pro dotazy novinářek a novinářů.
V noci obletěly sociální sítě záběry ohnivé koule rostoucí nad hladinou Kaspického moře. V první moment nebylo vůbec jasné, o co jde a jak píše @VojtechGibis, ve hře byly tři možnosti
Teď vychází najevo, že za to může bahenní vulkanismus, takže si s dovolením téma beru :) vlákno
Když se podíváte na video ve tweetu výše (rozklikněte), spatříte malý ostrov vyrůstající nad hladinu Kaspického moře. Povšimněte si dvou věcí - v centrálním kráteru hoří a čerstvého vzhledu části ostrova (to tmavé). Obojí je jasný důkaz nedávné aktivity.