Mimořádné vlákno: dnes v Richmondu, bývalém hlavním městě Konfederace, demontují ikonickou sochu konfederačního generála Roberta Edwarda Leeho.

Přiblížím historii té sochy a kontext jejího vzniku.

Předem moc děkuju za případné sdílení.
Dvanáctitunová jezdecká socha se v honosné čtvrti kousek od budovy virginského Kapitolu nachází od roku 1890. V té době byl guvernérem státu demokrat Fitzhugh Lee, generálův synovec. Socha pro něj byla prioritou, přestože mu vedení města (včetně čenošských radních) nešlo na ruku.
Sochu nechal vytvořit v Paříži, stála v přepočtu na dnešní hodnotu přes 2 miliony dolarů a vybral pro ni podivné místo – čtvrt míle mimo Richmond, uprostřed pole. Proč? Guvernérův známý totiž kolem sochy plánoval vystavět honosnou čtvrť. (Pohlednice je ze 30. let)
Na oslavu položení základního kamene Lee nezískal od města peníze, ale odhalení sochy (na jejímž vztyčení pracovali i afroam. dělníci) v květnu 1890 proběhlo souběžně se setkáním veteránů Konfederace: 50 generálů, 15 tisíc veteránů v uniformách a přes 100 tisíc přihlížejících.
Na začátku 20. století už kolem sochy stála lukrativní bělošská segregovaná čtvrť (viz foto). V té době už ve Virginii také platila nová ústava, znemožňující Afroameričanům přístup k volebnímu právu a kodifikující segregační zákony Jima Crowa.
Vztyčení pomníku Leeovi zároveň spustilo budování dalších konfederačních soch. Mezi roky 1890 až 1938 vznikly pomníky konfederačním vojevůdcům, politikům a jednotkám, lemující tzv. Monument avenue vedoucí ke Kapitolu. Ta se stala jakousi posvátnou cestou Konfederace.
Fungovala jako významný symbol brutálního segregačního režimu na jihu USA. Každou novou sochu provázely masivní oslavy a pro černošské obyvatele to znamenalo jasné gesto, čí dějiny se připomínají a čí zákony ve městě a státě platí. Pohlednice z vytvoření živé vlajky Konfederace.
Sochy byly využívány realitními agenturami pro nalákání potenciálních bělošských kupců ( mohli se kochat výhledem na sochy jižanských hrdinů) a odrazení černochů (kupní smlouvy obsahovaly segregační dodatky). Kromě dělníků a služebnictva tak černoši do čtvrti do 60. let nesměli.
Od 90. let 20. století došlo po městě a na Monument avenue ke vztyčení pomníků oslavující i černošské dějiny města. Už v roce 1890 napsal černošský radní města Richmond, že „Leeho pomník vztyčili černoši a až přijde čas, budou u toho, když jej budou zase rozebírat."
Na závěr dodám, že generál Lee zůstane výraznou postavou amerických dějin, bude v učebnicích dějepisu, desítky knih o něm napsané se nadále prodávají a stržením jednoho z mnoha pomníků se na něj nezapomene, natož aby byl z dějin vymazán.

• • •

Missing some Tweet in this thread? You can try to force a refresh
 

Keep Current with Jan Beneš

Jan Beneš Profile picture

Stay in touch and get notified when new unrolls are available from this author!

Read all threads

This Thread may be Removed Anytime!

PDF

Twitter may remove this content at anytime! Save it as PDF for later use!

Try unrolling a thread yourself!

how to unroll video
  1. Follow @ThreadReaderApp to mention us!

  2. From a Twitter thread mention us with a keyword "unroll"
@threadreaderapp unroll

Practice here first or read more on our help page!

More from @JanBenesAggie

27 Feb
Dnešní vlákno je o Rosenwaldových školách, které vznikly, když se dal dohromady bývalý otrok a potomek židovských migrantů z Německa, aby umožnili afroamerickým dětem na jihu USA konečně získat základní vzdělání.

Předem moc děkuju za sdílení, na konci opět najdete zdroje.
Mezi roky 1880 a 1955/68 existovalo napříč jižanskými státy segregované školství na základě doktríny "separate but equal". Černošské školy byly podfinancované, neměly často ani základní pomůcky či učebny a děti tak "chodily" do školy do kostelů, na pole, nebo zůstaly bez výuky.
V roce 1911 se setkali Booker T. Washington, narozený jako otrok, a Julius Rosenwald, majitel firmy Sears&Roebuck. Washington měl na starosti Institut v Tuskegee, školu pro budoucí učitele v Alabamě, a chtěl rozvíjet vzdělávání černochů po celém jihu. Roebuck měl peníze a vizi.
Read 12 tweets
18 Feb
Krátké vlákno k tomu, co se děje v Texasu a proč. Za případné sdílení díky!

Podle posledních zpráv jsou skoro 3 miliony domácností a firem bez elektřiny a topí čím můžou, spí v autech, některá města doporučují převařit vodu před spotřebou. Sněží a mrzne v celém státě.
Protože nejsou Texasané na tak zimní počasí zvyklí a navíc se u drtivé výstavby většiny budov ve státě používá sádrokarton (Texas má velké zásoby sádrovce), začali místní ve velkém topit. A přetížili tak elektrickou síť státu a ta zkolabovala.
Texas má vlastní rozvodnou síť, a to už od začátku 20. století. Dlouhodobě se tak vyhýbá regulacím federální vlády, je soběstačný a v létě produkuje obrovské množství elektrické energie, které ale nevyváží. Navíc drží nízké ceny elektřiny. Ale nemá altern. zdroje při kolapsu.
Read 9 tweets
13 Feb
Dnešní vlákno je o tom, kterak Američané odmítali až do 90. let 20. století používat v autech bezpečnostní pásy. Jestli si z toho vyvodíte závěry v kontextu s děním v ČR, to nechám na vás.

Ve vlákně najdete i pár zdrojů a na konci anekdotu.

Předem děkuju za případné sdílení!
New Hampshire je posledním státem USA, který neukládá řidičům povinnost používat pásy. I proto jen asi 70% řidičů ve státě pásy používá, zatímco celonárodní číslo je 90%. Ale ještě na začátku 80. let, kdy poutání stále nebylo povinné, je používalo jen 15% amerických řidičů!
Teprve v 50. letech začali američtí výrobci aut nabízet variantu se zabudovaným bezpečnostním pásem, ale využil ji jen zlomek řidičů (Ford za ni chtěl 27 dolarů navíc). Jenže počet obětí automobilových nehod dál rostl. Mezi 1920 a 1960 vzrostl z 11 obětí na 22/100 tisíc.
Read 11 tweets
30 Jan
Kdo byla Harriet Tubman, jejíž portrét chce Joe Biden dostat na dvacetidolarové bankovky namísto bývalého prezidenta Andrewa Jacksona?

V dnešním, zase dlouhém (10), vlákně bych vám rád abolicionistku Tubman představil. Na konci najdete pár zdrojů.

Děkuju za případné sdílení!
Harriet Tubman (1820/25-1913) se narodila jako otrokyně, po útěku se z ní stala aktivní abolicionistka, během občanské války špiónka, vojákyně a zdravotní sestra. V druhé polovině 19.století se zapojila do hnutí za práva žen. Jedná se o významnou postavu (afro)amerických dějin.
Tubman strávila v otroctví cca 25 let. Její majitel prodal její tři sestry, s nimiž se už nikdy nesetkala. V roce 1849 to vypadalo, že bude na prodej i Tubman a zbylí sourozenci, takže se Harriet rozhodla utéct na sever. Utekla sama - manžel (ne otrok) i bratři se báli důsledků.
Read 10 tweets
23 Jan
Kdo byl Cesar Chavez, jehož bustu si do Oválné pracovny přinesl Joe Biden?

To se dozvíte v dnešním dlouhém vlákně. Na konci najdete doporučení na film a dokument.

Na začátek doplním, že Cesar nebyl nijak pokrevně spřízněn s Hugo Chavezem.

Díky za případné sdílení!
Cesar Chavez byl jedním z nejvýznamnějších bojovníků za občanská práva a lepší pracovní podmínky hispánských/Chicano pracovníků v zemědělství, a to hlavně v Kalifornii v 60. a 70.letech. Stejně jako Martin L. King využíval bojkotů, stávek, nenásilných protestů k dosažení cíle.
Chavez si práci na kalifornských plantážích vyzkoušel jako dítě na konci 30.let. Kvůli neustálé migraci za prací Chavez prošel asi 37 školami a dokončil pouze osmileté vzdělání. Během druhé světové války sloužil dva roky v segregovaném námořnictvu. Po válce se stal aktivistou.
Read 12 tweets
26 Sep 20
Hodně se teď mluví o rasových nepokojích v USA, a tak mě napadlo, jestli jste někdy slyšeli o Cicero riot z roku 1951?

Jedná se o jednu z největších rasových pouličních bouří v historii USA. Účastnilo se jí na 4 tisíce bělochů a jejím cílem bylo zamezit desegregaci bydlení.
V červenci 1951 se do Cicera, homogenně bělošského města, chystala nastěhovat afroamerická rodina Clarkových. Harvey Clark byl veterán druhé světové a řidič autobusu v Chicagu. On i jeho paní byli VŠ vzdělání a chtěli se konečně přesunout z ghetta jižní části Chicaga za lepším.
Když se rodina chtěla nastěhovat do nového domu v Ciceru, místní šerif jim zatarasil cestu a zakázal vstup. Když se chtěli nastěhovat podruhé, s rozhodnutím soudu v ruce, cestu jim zatarasil dav místních, který na ně začal házet kameny. Po setmění dav čítal na 4 tisíce osob.
Read 6 tweets

Did Thread Reader help you today?

Support us! We are indie developers!


This site is made by just two indie developers on a laptop doing marketing, support and development! Read more about the story.

Become a Premium Member ($3/month or $30/year) and get exclusive features!

Become Premium

Too expensive? Make a small donation by buying us coffee ($5) or help with server cost ($10)

Donate via Paypal Become our Patreon

Thank you for your support!

Follow Us on Twitter!

:(