Tweet

Jakub

Feb 2 • 9 tweets • 3 min read

Dnes se ve #febrewery podíváme na německý Zákon o čistotě piva, v originálu Reinheitsgebot.

Znáte? Setkali jste se někdy se zmínkou o něm? Některý pivovar se jím zaklínal ke kvalitě svého piva?

Zaměříme se na jeho vznik, současnost a taky mýty...

Vznikl v roce 1516 v Bavorsku zásluhou spolupanovníků Viléma IV. a Ludvíka X.

Zanícení pivaři nebo někteří sládci vám budou tvrdit, že tenhle zákon zajišťuje dobré a kvalitní pivo.

No...

A proč akorát, že vůbec? Protože motivací panovníků nebyla kvalita piva, ale dostatek obilovin (především pšenice a žita) na potravinářské účely.

Co se tedy do piva smělo používat? Ječmen, chmel a voda.

Ale Německo je taky vyhlášené pro pšeničná piva, že?

Když zákon zapovídá pšenici v pivu, přitom pšeničné pivo má tradici... jak z toho ven?

Wittelsbachové (tehdejší panovníci) to vyřešili snadno - udělili výjimku, jak prosté, milý Watsone:)

Tím bychom měli obilniny v zákoně a pivu vyřešené, zbývá ještě jedna záležitost. Podívejte se do příspěvku výše, který vyjmenovává suroviny v pivu.

Chybí v něm něco, co dnes vnímáme jako nedílnou součást piva? Takový jeden drobný detail...

Ano, jsou to kvasinky. A proč chybí? Protože se nevnímaly jakou surovina, ale spíš jako součást procesu, zůstávaly ve stěnách kvasných nádob, v míchačkách a dalším náčiní.

No a ty mýty...

Je vlastně jen jeden - pivo v souladu s Reinheitsgebot není automaticky kvalitní pivo, sládek nešika dovede i z povolených surovin uvařit pivního chudáka. Jen to prostě znamená, že je piv z tradičních surovin, dobré být může i nemusí.

A současnost toho zákona? V Česku jej nikdo příliš neřeší, příliš nezmiňuje.

Zato v Německu to je silný marketingový nástroj, nápis "V souladu s Reinheitsgebot" chce mít snad každý německý pivovar. Je to jejich tradice a jejich hrdost.

Kdo to dočtete až sem, povězte mi.

Byl jsem dlouhej? Nebo nebyl? Chcete díly spíš kratší a stručnější nebo raději prodlouženější?

• • •

Missing some Tweet in this thread? You can try to force a refresh

This Thread may be Removed Anytime!

Twitter may remove this content at anytime! Save it as PDF for later use!

More from @Jakubprazskej

Jakub

@Jakubprazskej

Feb 18

Dnes budu ve #febrewery psát o jedné věci, o které většina z vás nejspíš nemá ponětí, ale myslím, že je vhodné o tom vědět.

Řeč totiž bude o BJCP. Divná zkratka, že? Přečtete si o pivních stylech, o soutěžích sládků... a vůbec - nápovědou vám budiž tento gif. Vlákno.

1/16 Na začátek - co vlastně BJCP je? Je to dobrovolnická organizace, která vznikla v roce 1985 v USA. Sdružuje v současnosti téměř 8 tisíc pivních hodnotitelů, kteří zaštítili a zhodnotili již přes 11 tisíc soutěží. Česko pak má 23 aktivních hodnotitelů.

2/16 Tím bychom měli stručný úvod za sebou, nyní pojďme na zajímavější věci.

Co vlastně hodnotitelé hodnotí, proč jsem psal o pivních stylech a jak probíhají soutěže?

Read 18 tweets

Jakub

@Jakubprazskej

Feb 16

Dnes bude v #febrewery řeč o lepku v pivě, teda spíš o jeho absenci.

Pivo se vyrábí z ječmene, tak jak může být bezlepkové, určitě si řeknete. Ano, to je pravda, ale bezlepkové pivo vyrobit lze a to rovnou dvěma způsoby. Nápovědou vám budiž tenhle gif a teď už pojďme na věc...

1/16 Nejprve si musíme definovat, co vlastně takové bezlepkové pivo je.

Codex Allimentarius (=potravinové regule) je sbírka zákonů, kterou zašťituje WHO a FAO a tato sbírka tvrdí, že bezlepková potravina má lepku méně než 20 ppm (parts per million, tedy 20 miliontin).

2/16 Běžné pivo může mít 60 ppm (ležák) až několik set ppm (některé stouty) lepku, tedy úplně mimo stanovené limity.

A teď jak dosáhnout toho nízkého obsahu lepku v bezlepkovém pivu?

Read 18 tweets

Jakub

@Jakubprazskej

Feb 4

Takže k tomu záhadnému předmětu z dnešní hádanky...

#febrewery bude o norském přístupu k vaření piva, konkrétně o Kveiku, což je taky souhrnný název pro kmen kvasnic historicky používaný při výrobě piva v Norsku.

Někdy se zaměňuje kveik jako pivní styl a kveik jako kvasnice, správnější přitom je ve významu kvasnic.

Kveik myšlený jako druh piva je norský farmářský ejl, který každý farmář vařil trochu odlišně, společným prvkem byly větve jalovce a dalších stromů/keřů na filtraci.

Tyto větve (v pivařství jinak výjimka) se přidávaly jak na úplný začátek rmutování pro předání aroma, tak i na konci se s pomocí dalších větví filtrovala sladina pro další proces vaření piva.

Slad a/nebo obilí si vyráběli farmáři sami, proto ten odlišný výsledek na každé farmě.

Read 9 tweets

Jakub

@Jakubprazskej

Feb 3

V minulých dílech #febrewery šlo o historii, dnešní bude vzdělávací pro začínající nebo zatím ne úplně znalé pivaře.

O přívlastcích session, double nebo imperial v názvu piva nebo pivního stylu jste slyšeli? Znáte je? A víte, co znamenají nebo odkud pochází?

Začneme slovem "session", to značí piva, která můžete klopit jedno za druhým. Definující je sice obsah alkoholu (3-5 %), ale obecně to jsou piva bez přemíry některé přespříliš výrazné chuti (hořké, pražené, navoněné, karamelové...).

Nemusí se tak jednat jen o session variantu některého stylu, jsou i styly, které jsou z podstaty session - český ležák, weizenbier, kölsch..., prostě velmi pitelná.

A proč session? Angličani tak říkají, když jdou "na jedno", proto session, Čech taky nikdy neskončí u jednoho:)

Read 5 tweets

Jakub

@Jakubprazskej

Feb 1

První díl #febrewery nemůže být o ničem jiném než o českém pivu:)

Zkraje 19. stol. v Česku stále převládalo svrchně kvašené pivo, spodně kvašené (=ležák) bylo spíš okrajové a vařilo se v chladných částech roku, celkově svrchňáky nebyly příliš pitelné, zkrátka ne pivo, jak známe.

Změna nastala dvojí. V roce 1840 sládek Vojtěch Wanka začal v pražském pivovaru U Primasů začal vařit spodně kvašené a s velkou odezvou u konzumentů.

Druhou změnou pak byla výstavba měšťanského pivovaru v Plzni, která vznikla z popudu nízké kvality tehdejšího plzeňského piva.

S příchodem německého sládka Josefa Grolla z Bavorska přišlo taky celoroční vaření ležáků. A teď si říkáte, co Bavoři mají a Češi ne, že mohou vařit ležák celoročně...

Odpovědí je led - v klimatu Alp není problém celoroční dostupnost ledu při dobrém skladování v létě.