Jakub Profile picture
Feb 18 18 tweets 6 min read
Dnes budu ve #febrewery psát o jedné věci, o které většina z vás nejspíš nemá ponětí, ale myslím, že je vhodné o tom vědět.

Řeč totiž bude o BJCP. Divná zkratka, že? Přečtete si o pivních stylech, o soutěžích sládků... a vůbec - nápovědou vám budiž tento gif. Vlákno.
1/16 Na začátek - co vlastně BJCP je? Je to dobrovolnická organizace, která vznikla v roce 1985 v USA. Sdružuje v současnosti téměř 8 tisíc pivních hodnotitelů, kteří zaštítili a zhodnotili již přes 11 tisíc soutěží. Česko pak má 23 aktivních hodnotitelů.
2/16 Tím bychom měli stručný úvod za sebou, nyní pojďme na zajímavější věci.

Co vlastně hodnotitelé hodnotí, proč jsem psal o pivních stylech a jak probíhají soutěže?
3/16 Začněme tím nejdůležitějším - je jím manuál nazvaný BJCP Style Guidelines. Ten je takovou biblí hodnotitele a každé pivo je podle tohoto hodnoceno. Rozhodčí totiž nehodnotí pivo subjektivně chutná/nechutná, ale určuje, jak pivo odpovídá danému stylu a zda nemá vady.
4/16 Při přihlašování do soutěží sládek volí, do které soutěžní kategorie svůj vzorek přihlásí a podle toho je pak pivo hodnoceno.

O vlastním hodnocení si povíme později, teď se nejdřív musíme věnovat stylům.
5/16 Základem pro ustanovení pivních stylů byla kniha Michaela Jamese Jacksona The World Guide to Beer z roku 1977.

Tato práce byla následně dál a dál rozvíjena, až z toho vzniklo přes 100 oficiálně uznaných stylů.

Grafika níže sice neukazuje přímo BJCP styly, ale pestrost ano.
6/16 Co takový popis stylu obsahuje? Celkový dojem, vůně, vzhled, chuť, dojem v ústech, historii stylu, charakteristické ingredience, různé poznámky ke stylu, porovnání s jinými styly a typické představitele stylu.

Na příklad se podívejte zde - CZ ležák.

mhmeeting.cz/degustacni-sou…
7/16 Pokud se nepletu, tak překlad popisu stylu výše je dílem @grmela, jemu tedy patří kredit.

A jak taková soutěž probíhá a co se na ní hodnotí?
8/16 Rozhodčí přesně ví, jak má daný styl vypadat, hodnotí tedy jednotlivé vlastnosti piva a přiděluje body.

Vůně je za max. 12 bodů, vzhled 3, chuť 20, vjem v ústech 5 a celkový dojem pak za 10 bodů.
9/16 To vše dohromady dává bodový součet 0-50 bodů, přičemž výsledná škála je -

45-50 vynikající
38-44 výborné
30-37 velice dobré
21-29 dobré
14-20 uspokojivé
0-13 problematické - takové pivo je závažně havarované a často je nepitelné, tomuto hodnocení se rozhodčí snaží vyhnout
10/16 Půjdu s kůží na trh a ukážu vám hodnocení svých dvou piv. Jedno velmi povedené a jedno naopak velmi nepovedené.

Povedené je red ale Radista, druhé a nepovedené white IPA Atlantic #2.
11/16 Jak vidíte výše, hodnocení není jen bodové, rozhodčí vyjadřuje svůj vjem i pomocí pokud možno detailního popisu. Ten totiž slouží jako zpětná vazba pro sládka, protože různé vady vznikají v různých krocích procesu a často jsou dobře identifikovatelné a odstranitelné.
12/16 K čemu vlastně slouží popis stylů? A musí se sládek vždy držet jen daných stylů?

To jsou dvě dobré a důležité otázky. Popis slouží k tomu, aby když se člověk pouští do pro něj nového stylu, tak věděl, jak má takový styl vypadat, jak vyrobit stylově čisté pivo.
13/16 Zda se musí držet jen daných stylů - nemusí, to je krátká odpověď. Dlouhá - pokud něco uvede na etiketě, tak tomu má dostát a zákazník nebude překvapen, když si koupí double IPA (ta bude extra hořká a chmelová) a v lahvi najde spíš bock (takže hutný a sladový), stalo se mi.
14/16 Co se pak týče nových stylů... ty mají samozřejmě zcela volné pole, kdokoliv smí uvařit cokoliv, pokud mu to zákazník koupí. A tím také vznikají nové styly, které se pak během updatů oněch guidelines stávají uznanými styly s daným popisem, takže je mohou vařit další sládci.
15/16 A kdo jsou ti hodnotitelé? Není na to třeba žádné oficiální (státní) vzdělání, sama organizace BJCP má vzdělávací programy, pomocí kterých se naučíte hodnotit a popisovat piva a pokud složíte psanou i ústní zkoušku, je z vás BJCP judge:)
16/16 A dál?:)

Pokud se chcete dívat, jak jeden schopný Američan uvařil všechny styly, tak tady jeden velmi dlouhý playlist - . Já na to koukal se zaujetím, umí to dobře podat.

Kdo chcete mít popis stylů v kapse, tyto appky (iOS, Android) jsou dobré.
Děkuji všem, kteří v dnešním spíš popisujícím vláknu dočetli až sem. Tip na vlákno mi někdo dal, ale omlouvám se, já si nevzpomenu na jméno. Ale díky za tip, snad jsem otázku dostatečně vyčerpal.

A stále je kód FEBREWERY na pivnilednice.cz k dopravě zásilkovnou gratis:)

• • •

Missing some Tweet in this thread? You can try to force a refresh
 

Keep Current with Jakub

Jakub Profile picture

Stay in touch and get notified when new unrolls are available from this author!

Read all threads

This Thread may be Removed Anytime!

PDF

Twitter may remove this content at anytime! Save it as PDF for later use!

Try unrolling a thread yourself!

how to unroll video
  1. Follow @ThreadReaderApp to mention us!

  2. From a Twitter thread mention us with a keyword "unroll"
@threadreaderapp unroll

Practice here first or read more on our help page!

More from @Jakubprazskej

Feb 20
Vidím, že včerejší naplánované #febrewery se mi neodeslalo, dám vám jej tedy k ranní kávě.

Dnes se podíváme na vodu v pivě - její vlastnosti, jaká by měla být, jaká by neměla být, jaká byla v historii a jaká je dnes...
1/19 Začneme tím, co nás vlastně ve vodě zajímá pozitivního a co negativního. Rozbor domácí vody určitě všichni znáte, věci tedy pro vás nebudou příliš novinkou. Ale nejspíš bude novinkou, co která složka vody dělá za dojem ve výsledném pivu.
2/19 Nejdřív negativní, toho bude méně.

Zkuste si vzpomenout, co se v domácí vodě řeší a měří a co z toho by nám třeba mohlo vadit v pivu. Napadne vás něco?:)
Read 21 tweets
Feb 16
Dnes bude v #febrewery řeč o lepku v pivě, teda spíš o jeho absenci.

Pivo se vyrábí z ječmene, tak jak může být bezlepkové, určitě si řeknete. Ano, to je pravda, ale bezlepkové pivo vyrobit lze a to rovnou dvěma způsoby. Nápovědou vám budiž tenhle gif a teď už pojďme na věc...
1/16 Nejprve si musíme definovat, co vlastně takové bezlepkové pivo je.

Codex Allimentarius (=potravinové regule) je sbírka zákonů, kterou zašťituje WHO a FAO a tato sbírka tvrdí, že bezlepková potravina má lepku méně než 20 ppm (parts per million, tedy 20 miliontin).
2/16 Běžné pivo může mít 60 ppm (ležák) až několik set ppm (některé stouty) lepku, tedy úplně mimo stanovené limity.

A teď jak dosáhnout toho nízkého obsahu lepku v bezlepkovém pivu?
Read 18 tweets
Feb 15
Dnes si ve #febrewery povíme o takové jedné malinkaté drobounké součásti pivovarnictví. Sice jsme se o ně už v minulých dílech nepatrně otřeli, ale zaslouží si víc prostoru.

Proč mluvím v množném čísle? A o čem to vlastně mluvím?

Ano, hádáte správně, řeč bude o kvasinkách. 1/13
Vzpomínáte na díl o Reinheitsgebotu, tedy o zákoně o čistotě piva? Opáčko zde -

Ten totiž žádné kvasinky nezmiňuje. A hádejte, proč tomu tak je. 2/13
Možná první odpověď na mysli by mohla být, že tehdy se kvasinky nepoužívaly. Ale jak jsme si už vysvětlili, tehdy se o kvasinkách nevědělo, tak je neřešili.

To se změnilo až v 19. století zásluhou jednoho slavného vědce, ale o tom až později, nyní se věnujme jejich původu. 3/13
Read 15 tweets
Feb 14
Dnes se ve #febrewery zas podíváme do historie a zas si uděláme výlet do Anglie.

A budou i čarodějnice!:)

Vaření piva je sice doménou hlavně mužů, ale nebylo tomu tak vždy. Co se tedy stalo, že se to změnilo? Taky se dozvíte, proč čarodějnice vyobrazujeme tak, jak jsme zvyklí.
Vaření piva jako dovednost, um a úděl žen byl opravdu už od těch prvních piv a mělo to jednoduché důvody.

Pivovarnictví zabere docela dost času, naopak nebylo náročné, takže vařit mohl každý, dělá se na jednom místě (=doma)... tudíž ideální záležitost pro ženy v domácnosti.
Od tohoto okamžiku budu popisovat tehdejší situaci a události v Anglii, ale ve zbytku Evropy to myslím nebylo příliš odlišné.

Pití piva bylo v domácnostech na denním pořádku, ostatně pivo byl hygieničtější nápoj než voda, i z tohoto důvodu byla denní spotřeba cca 1 galon (~4l).
Read 14 tweets
Feb 13
Pivnímu stylu IPA jsme se ve #febrewery již jednou věnovali. Ale to byla spíš lekce z historie, dnes bychom se podívali na modernější pojetí stylu IPA a co vše v něm za posledních pár dekád vzniklo.

Zatímco dřív byla IPA prostě jedno pivo, dnes je to spíš rodina pivních stylů.
Na začátek si vyjasněme jednu věc.

P ve zkratce IPA je sice pale, tedy světlý, ale nemálo piv IPA je světlých, kupříkladu taková Black IPA. A taky India - ta piva dnes již necestují do Indie.

Black India pale (=světlý) ale, to je ale hloupost, co?
A jak to vysvětlit? Dnes se již IPA nebere jako ona původní zkrácená slova India pale ale, ale sušší a hořčí pivo s důrazem na chmelové chutě a aromata. Tím bychom měli tuto otázku vyřešenou, pojďme na vlastní piva.
Read 11 tweets
Feb 12
Dnešní pivo si nikdo bez chmele nedovede představit, je jeho nedílnou součástí. Ale nebylo tomu tak vždy, chmelem hořčená a ochucená piva se začala vařit až během 14. a 15. století.

Co se tedy do piva používalo dříve? Vítejte ve #febrewery na téma Gruit.
Pivo na svém počátku nebylo příliš hořké (vždyť neměli chmel, aha), spíš bylo nasládlé. Někteří sládci pro vyrovnání chutí používali různé byliny, každý měl svůj vlastní recept nebo přístup, ale hořké pivo jim z toho prostě nevzniklo.
Během 10. století se pak v Německu, Belgii a Holandsku rozšířilo hořčení piva pomocí směsi bylin nazývanou gruit (někdy taky grut), slovo pochází z holandštiny.
Read 9 tweets

Did Thread Reader help you today?

Support us! We are indie developers!


This site is made by just two indie developers on a laptop doing marketing, support and development! Read more about the story.

Become a Premium Member ($3/month or $30/year) and get exclusive features!

Become Premium

Don't want to be a Premium member but still want to support us?

Make a small donation by buying us coffee ($5) or help with server cost ($10)

Donate via Paypal

Or Donate anonymously using crypto!

Ethereum

0xfe58350B80634f60Fa6Dc149a72b4DFbc17D341E copy

Bitcoin

3ATGMxNzCUFzxpMCHL5sWSt4DVtS8UqXpi copy

Thank you for your support!

:(