Málokomu uniklo, že včera zasáhlo jižní Moravu tornádo, které významně poničilo několik obcí. Nechalo za sebou obrovské materiální škody, zraněné a bohužel i zatím neupřesněný počet mrtvých.
Při sledování záběrů vás stejně jako mne asi napadlo pár otázek. 1/x
Jedná se o silně rotující vzdušný vír vznikající na spodku jednoho typu bouřkových mraků. Aby se víru začalo říkat tornádu, musí se vír alespoň jednou (ale klidně i opakovaně) dotknout povrchu.
Foto níže ukazuje jeho evoluci
JasonWeingart, CC BY SA 4.0
3/x Proč tornádo vzniká?
Kvůli proudění různě teplého vzduchu během formování supercel, tedy bouřkového mračna tvořeného jednou dominantní obrovskou konvektivní buňkou.
V supercele je obrovský rotující vír, obvykle o průměru 3 až 6 km (to červené).
Michael Graf, CC BY SA 3.0
4/x Jak vír uvnitř supercely rotuje, začne vznikat zadní sestupný konvektivní proud stahující vír blíže a blíže k povrchu.
Zní to složitě, ale není. Vezměte skleničku s vodou a lžičku. Zamíchejte vodu a uvidíte, jak vznikne vír směřující ke dnu sklenice.
5/x Sestupující vír začne do supercely nasávat studený a vlhký vzduch, který se pod ní nachází. Střet studeného a teplého vzduchu vytvoří rotující oblačnou stěnu - počátek trychtýře tornáda. Zesilující vzdušný proud též snižuje tlak vzduchu na povrchu, což stáhne na něj vír.
USGS
6/x Proč tornáda způsobují škody?
Protože ve vzniklém víru dosahují větry obrovských rychlostí - většinou okolo 180 km/h, ale mohou dosahovat až 480 km/h. A námi stavěná infrastruktura, ani okolní příroda, není tak obrovské síle větru schopna (zpravidla) odolat.
7/x Možná jste slyšeli, že budovy kolabují kvůli změně tlaku (exploze/imploze), leč to je hoax. I když během průchodu tornáda atm. tlak skutečně klesá, pokles není příliš velký (max. 10 %). A stačí pár sekund, aby se uvnitř a vně budovy vyrovnal. en.wikipedia.org/wiki/Tornado_m…
8/x Co dělat, když jde tornádo?
Pokud možno, uhnout mu z cesty. Ideálně kolmo na směr jeho pohybu.
Co dělat, když uhnout nemůžu?
Ideální je utéct do sklepa. Pokud nemáte sklep, běžte do přízemí do místnosti bez oken (např. koupelna, WC).
Ne, nemůžete. Pro běsnící vír jste příliš malá váha. Když snadno pohází po ulici SUVéčka, vás přesune jako nic. Navíc vír sebou nese obrovské množství trosek. Ty se pohybují rychlostí přes 200 km/h... dost rychle na to, aby vámi prošly
10/x Jak je možné, že tu tornádo vzniklo?
Pamatujete na tropická vedra před pár dny? To sem zasahoval teplý vzduch z jihu, díky kterému padaly teplotní rekordy napříč Evropou a částí Asie. Přísun teplého vzduchu byl výsledkem vyboulení tryskového proudění
11/x Tryskové proudění odděluje studený vzduch v polárních oblastech od teplého vzduchu z jihu. Historicky tohle proudění bylo relativně rovné, moc nemeandrovalo. Teplotní rozhraní bylo totiž stabilní. Jenže to se v poslední době mění a proudění meandruje
12/x Studený/teplý vzduch tak dokáže zamířit mnohem více na jih/sever. A když se teplý a studený vzduch srazí, máme tu podmínky pro vznik silných bouří... a už byste měli uhádnout, k čemu silné bouře mohou vést... Ano, k bleskovým povodním, ale taky ke vzniku tornád...
13/x Jsou tornáda v ČR něčím novým?
Ne, nejsou. Tornáda se v oblasti české kotliny čas od času objevují. Jenže nebývají moc silná. Jestli jsem pochytil správně, to včerejší tornádo je nejsilnější zaznamenané tornádo v moderní historii. cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_to…
14/x Proč zrovna teď?
A tohle nechám na vás. Půlka z vás se spokojí s tím, že se to občas děje a že všechno v pohodě. Druhá polovička zatím uvidí vliv globální změny klimatu. Ale jak píše @petrkou, tenhle vztah prokázaný zatím není.
Ephriam Che, otec čtyř dětí uslyšel zničehonic hluk podobný skalnímu řícení. Vyběhl ze své chatrče a zadíval se do noční krajiny osvětlené Měsícem. Pod sebou spatřil mléčný opar vznášející se nad hladinou jezera. Aniž by to tušil, stal se svědkem nesmírné tragédie #vesmírníček
Vypadalo to, jako když nad jezerem začíná pršet. To řekl i svým dětem a zahnal je zpátky na kutě. Do postele zamířil i on sám, dopadla na něj obrovská únava. Jako kdyby se do něj najednou pustila nějaká nemoc. Nešlo tomu vzdorovat.
Panduh562, licence CC BY SA 3.0
Níže po svahu tajemný hluk uslyšela i pastevkyně Halima Suley se svými čtyřmi dětmi. Náhle se skrze její chatrč prohnal závan větru a dále si nic nepamatovala. Zatmění, tma a probuzení na zemi.
Kutálí se ze z vesmírného dvora, tááááááákle velká brambora,
neviděla, neslyšela, spadla na ní gravitační závora.
Kam koukáš ty závoro?? Na tebe ty bramboro.
Kdyby tudy proletěl #Mars-ák, byl by z tebe bramborák.
Už strašně dlouho, jsme náš vesmírníček nezačali písničkou, takže to dnes napravíme (a to i přes to, že jsem nikdy hudebku neměl rád...). Nicméně, trudomyslnost na českém Twitteru kvete, takže abyste se hodili do správné nálady, klikněte na odkaz níže ;)
Věřím, že dva tweety by mohly stačit k tomu, aby i ti z vás, co mají v krvi pár deci, pochopili, že pro dnešní příběh budou nějaký divný vesmírný brambory to podstatný. Proč?
No, protože tohle je tvar, kterým často popisujeme dvojici malých marsovských měsíců...
Jestli jste ještě tak neučinili, tak klikněte na odkaz níže. Je tam k prohlížení OBROVSKÁ a TÍM PÁDEM DETAILNÍ mozaika místa přistání @NASAPersevere. A je FAKT skvělá :)
Té geologie, co tam můžete vidět <mám mozek v naprosté blaženosti...>
V posledních 14 dnech vpadávám virtuálně do výuky na školách i na různých schůzkách. Původně jsem si myslel, že to bude jen taková punk akce, kterou max. 1-2x zopakuji... jenže není... kalendář se mi docela plní...
Tohle je vzorek emailů, které mi po přednáškách chodí
<vlákno>
Co si z nich odnáším? Že vyučující i děti jsou nesmírně rádi, když jim již vlastně stereotypní virtuální výuku něco naruší.
Strašně moc si užívají, když je nečeká frontální výuka, kdy bych na ně tlačil nekonečný moudra z předpřipravené prezentace...
Namísto toho na ně vyrukuji s formátem, že se mohou ptát na cokoliv stran výzkumu Sluneční soustavy a výzkumu vesmíru. Záleží tak jen na posluchačích, kam se dostaneme a o čem si budeme povídat.
Hodina je baví, protože se řeší to, co se jim honí v hlavě a co je trápilo...
Proč je tohle důležité? Protože díky tomu bylo možné výrazně zmenšit přistávací elipsu a napasovat se do místa, na které bychom před lety nemohli ani pomyslet. Báli bychom se totiž, že se sonda během přistání o něco rozbije
A že to bude místo zajímavé, o tom není sporu... Proč?
A nemohli bychom místo jednoho z mála kusů planetologie ve školních osnovách škrtnout spíš třeba postupně rozvíjející přívlastek, nebo 52 let vlády Kazimíra IV. Jagellonského?
Mne sice psaní #vesmírníček baví, ale nejde tím nahrazovat výuku vašich dětí!
Tak to je snad jasný ne? Země je přece placatá, tak jaký pak vrstvy?
Tomuhle taky rozumím. Někdo na MŠMT sleduje ten hydroponický projekt @JanLukacevic na ČVUT, takže ví, že půda nebude pro pěstování třeba... (teda, ona díky velké chemizaci a výrazné erozi bude mizet tak jako tak, tak se na to připravujeme...)