Thread by @Chmee2

Kutálí se ze z vesmírného dvora, tááááááákle velká brambora,
neviděla, neslyšela, spadla na ní gravitační závora.
Kam koukáš ty závoro?? Na tebe ty bramboro.
Kdyby tudy proletěl #Mars-ák, byl by z tebe bramborák.

Začínáme dnešní krátký #vesmírníček #češiNadMars i #češiNaMars :)

Už strašně dlouho, jsme náš vesmírníček nezačali písničkou, takže to dnes napravíme (a to i přes to, že jsem nikdy hudebku neměl rád...). Nicméně, trudomyslnost na českém Twitteru kvete, takže abyste se hodili do správné nálady, klikněte na odkaz níže ;)

Věřím, že dva tweety by mohly stačit k tomu, aby i ti z vás, co mají v krvi pár deci, pochopili, že pro dnešní příběh budou nějaký divný vesmírný brambory to podstatný. Proč?

No, protože tohle je tvar, kterým často popisujeme dvojici malých marsovských měsíců...

A sakra, sorry, já to na vás vlastně úplně bez přípravy vybafnul.

A já vím, že tohle jsme ještě nebrali, takže bych měl pěkně pomalu, abyste se moc nevyplašili.

Takže, to, že Země má měsíc, kterému říkáme Měsíc, víte.

No a teď se dozvíte, že Mars má taky měsíc, respektive dva

Jeden se jmenuje Deimos a druhý Phobos.

Česky Děs (nebo Strach, pozor, neplést se @DanielStach 😈) a Hrůza.

Popravdě, já nikdy nevím který je který a vždycky si to musím jít dogooglit - a to je důvod, proč vám to tady dávám i s popisky.

Oba měsíce jsou na vesmírné poměry vlastně prckové.

Phobos, ten větší, měří jen 27,0×21,6×19,8 km.

Deimos, ten menší, měří pak jen 15,0×12,0×10,4 km.

Jsou to jen takové "vesmírné balvany o velikosti balvanů". @sheriffalert™

https://twitter.com/sheriffalert/status/1221881862244749315?lang=en

Navíc jak je z těch čísel vidět, jsou tak pravidelné, jako moje auto poté, co jsem s ním couval a potkal schody a později se snažil odbočit a potkal sloupek jedněch velkých vrat, který jsem pak pěkně, společně s autem, načechral...

Značná nepravidelnost měsíců je tak moc podobná s nepravidelností obrovského množství kosmického haraburdí obíhajícího Slunce v oblasti mezi Marsem a Jupiterem, které říkáme Pás asteroidů, že se to jen těžko přehlíží.

A to nás přivedlo k nápadu. Kdepak se asi ty dva malé měsíce kolem Marsu asi vzali, ha? Někdo nápad?

Pojďte, já vím, že to máte na prstech, jen to vyťukejte a ukažte světu, jak jste nabušení znalostmi!

Než sem přistane pár odpovědí, pár fotek.

Tak tohle je Phobos.

A tohle je Deimos.

Tak co, už jste mi tam pár těch odpovědí dali?

Super, pár odvážlivců a odvážlivkyní (namátkou @MartinBosko, @MichaelaUrban14, @Steewee5, nebo @VladimirSedmik) se našlo, takže díky!

Jen mne teda překvapuje, že jste nečekali, že to bude chyták... :)

Kdyby to bylo tak snadný, tak si o tom přeci dneska večer nepíšeme ne? :)

Spousta lidí si historicky taky myslela (a stále i myslí...), že tyhle měsíce jsou zachycené šutry, který k Marsu přiletěly z Pásu asteroidů.

Jenže tahle hypotéza má takovou malou trhlinku... schválně, víte jakou?

Napovím.

Phobos 1,093°.

Deimos 0,930°.

Pomohlo? :)

Tak jo, napovím krapet víc. Tímhle obrázkem a zajímat by vás mělo to zelený...

Už někdo tuší? Tentokrát je to bez chytáku.

Image credit: @fu_berlin

Oběžná dráha obou měsíců se liší jen velice málo od roviny ekliptiky Marsu.

Česky na hulváta řečeno obíhají Mars "nad" rovníkem.

Což je sakra divný, pokud by to byla tělesa Marsem zachycená.

Z pohledu pravděpodobnosti by nedávalo moc smysl, aby dvě naprosto rozdílná zachycená tělesa, která by k Marsu přiletěla z různých stran, byla zachycena do více méně totožné oběžné roviny.

Takže jo, tušíte správně, máme tady ZÁHADU jak prase (zdravíme ministryni spravedlnosti)

A tak někoho napadla spásná myšlenka.

Co kdyby měsíce vznikly tak, že něco velkého by plnou rychlosti napálilo do povrchu Marsu, část materiálu by byla během dopadu fláknuta tak rychle, že by vylétla až na oběžnou dráhu a ejhle, máme tam dva měsíce?

Ha, máme hotovo a spát! (?)

Nemáme.

Problém totiž je, že když znáte velikost Phobosu a na základě gravitačního působení na sondu spočtete docela přesně jeho hmotnost, zjistíte nepříjemnou věc.

Phobos je uvnitř tvořen z 25 až 30 % póry (což je FAKT hodně!), které jsou asi vyplněné vodním ledem.

Kdyby Phobos vznikl vlivem dopadu, póry by v něm nebyly.

Takže zpátky ke strojům a přemýšlet znovu a lépe.

A to nás přivádí k závěrům nového vědeckého článku, který díky téhle tiskové zprávě pomalu probublává mediálním prostorem.

V něm se totiž Amir Khan a kol. z @ETH_en dal do počítání, načež uvařil pár kalkulaček...

ethz.ch/en/news-and-ev…

Ale i přes to se dopočítal zajímavého výsledku.

Když totiž začal počítat oběžnou dráhu Phobosu a Deimosu pár stovek miliónů let nazpět, zjistil, že před 1 až 1,27 miliardami let, se jejich oběžné dráhy protnuly.

Ano, šrotuje vám to správně.

Pokud se jejich dráhy protnuly, Deimos a Phobos mohly kdysi dávno tvořit jedno větší těleso, které si hovělo na oběžné dráze Marsu.

Jednoho krásného solu přiletělo jiné těleso a boom bác, srážka, drc, bum bum a hovění skončilo.

Následkem srážky se to původní těleso mohlo rozletět na menší tělesa, z nichž do dnešních dní přežily jen tyhle dva měsíce. Proč?

Protože část z nich odletěla časem z gravitačního působení Marsu, jiné naopak na Mars spadly či byly zničeny jeho gravitací.

Elegantní cesta, jak vysvětlit stejnou rovinu oběhu i jak vysvětlit vysokou porozitu měsíců.

Víme tak na tuty, jak tyhle měsíce vznikly?

Ale kdeže... protože THIS IS....

Tohle je jen jedna z nejnovějších hypotéz snažících se vznik měsíců vysvětlit.

Až nadcházející roky ukážou, jestli šla správným směrem, nebo ne.

Spíš později než dříve ne jeden z měsíců dosedne nějaká sonda... a zjistí mnoho o měsících... a tehdy se snad dozvíme, jak to bylo

Máte tak ca jedno až dvě desetiletí k přečtení třech odstavců na anglické Wikipedii, kde jsou všechny ty hypotézy, jak mohl Děs a Hrůza vzniknout. en.wikipedia.org/wiki/Moons_of_…

Nicméně čas jít spát, takže sladké sny o marsovských měsících a THE END.

PS: Za grafiku opět moc díky @skodova_lucie, pro více vědy ve vašich mobilech sledujte @Akademie_ved_CR a #StayHome.