Kutálí se ze z vesmírného dvora, tááááááákle velká brambora,
neviděla, neslyšela, spadla na ní gravitační závora.
Kam koukáš ty závoro?? Na tebe ty bramboro.
Kdyby tudy proletěl #Mars-ák, byl by z tebe bramborák.
Už strašně dlouho, jsme náš vesmírníček nezačali písničkou, takže to dnes napravíme (a to i přes to, že jsem nikdy hudebku neměl rád...). Nicméně, trudomyslnost na českém Twitteru kvete, takže abyste se hodili do správné nálady, klikněte na odkaz níže ;)
Věřím, že dva tweety by mohly stačit k tomu, aby i ti z vás, co mají v krvi pár deci, pochopili, že pro dnešní příběh budou nějaký divný vesmírný brambory to podstatný. Proč?
No, protože tohle je tvar, kterým často popisujeme dvojici malých marsovských měsíců...
A sakra, sorry, já to na vás vlastně úplně bez přípravy vybafnul.
A já vím, že tohle jsme ještě nebrali, takže bych měl pěkně pomalu, abyste se moc nevyplašili.
Takže, to, že Země má měsíc, kterému říkáme Měsíc, víte.
No a teď se dozvíte, že Mars má taky měsíc, respektive dva
Jeden se jmenuje Deimos a druhý Phobos.
Česky Děs (nebo Strach, pozor, neplést se @DanielStach 😈) a Hrůza.
Popravdě, já nikdy nevím který je který a vždycky si to musím jít dogooglit - a to je důvod, proč vám to tady dávám i s popisky.
Oba měsíce jsou na vesmírné poměry vlastně prckové.
Phobos, ten větší, měří jen 27,0×21,6×19,8 km.
Deimos, ten menší, měří pak jen 15,0×12,0×10,4 km.
Jsou to jen takové "vesmírné balvany o velikosti balvanů". @sheriffalert™
Navíc jak je z těch čísel vidět, jsou tak pravidelné, jako moje auto poté, co jsem s ním couval a potkal schody a později se snažil odbočit a potkal sloupek jedněch velkých vrat, který jsem pak pěkně, společně s autem, načechral...
Značná nepravidelnost měsíců je tak moc podobná s nepravidelností obrovského množství kosmického haraburdí obíhajícího Slunce v oblasti mezi Marsem a Jupiterem, které říkáme Pás asteroidů, že se to jen těžko přehlíží.
A to nás přivedlo k nápadu. Kdepak se asi ty dva malé měsíce kolem Marsu asi vzali, ha? Někdo nápad?
Pojďte, já vím, že to máte na prstech, jen to vyťukejte a ukažte světu, jak jste nabušení znalostmi!
Oběžná dráha obou měsíců se liší jen velice málo od roviny ekliptiky Marsu.
Česky na hulváta řečeno obíhají Mars "nad" rovníkem.
Což je sakra divný, pokud by to byla tělesa Marsem zachycená.
Z pohledu pravděpodobnosti by nedávalo moc smysl, aby dvě naprosto rozdílná zachycená tělesa, která by k Marsu přiletěla z různých stran, byla zachycena do více méně totožné oběžné roviny.
Takže jo, tušíte správně, máme tady ZÁHADU jak prase (zdravíme ministryni spravedlnosti)
A tak někoho napadla spásná myšlenka.
Co kdyby měsíce vznikly tak, že něco velkého by plnou rychlosti napálilo do povrchu Marsu, část materiálu by byla během dopadu fláknuta tak rychle, že by vylétla až na oběžnou dráhu a ejhle, máme tam dva měsíce?
Ha, máme hotovo a spát! (?)
Nemáme.
Problém totiž je, že když znáte velikost Phobosu a na základě gravitačního působení na sondu spočtete docela přesně jeho hmotnost, zjistíte nepříjemnou věc.
Phobos je uvnitř tvořen z 25 až 30 % póry (což je FAKT hodně!), které jsou asi vyplněné vodním ledem.
Kdyby Phobos vznikl vlivem dopadu, póry by v něm nebyly.
Takže zpátky ke strojům a přemýšlet znovu a lépe.
A to nás přivádí k závěrům nového vědeckého článku, který díky téhle tiskové zprávě pomalu probublává mediálním prostorem.
V něm se totiž Amir Khan a kol. z @ETH_en dal do počítání, načež uvařil pár kalkulaček...
Když totiž začal počítat oběžnou dráhu Phobosu a Deimosu pár stovek miliónů let nazpět, zjistil, že před 1 až 1,27 miliardami let, se jejich oběžné dráhy protnuly.
Ano, šrotuje vám to správně.
Pokud se jejich dráhy protnuly, Deimos a Phobos mohly kdysi dávno tvořit jedno větší těleso, které si hovělo na oběžné dráze Marsu.
Jednoho krásného solu přiletělo jiné těleso a boom bác, srážka, drc, bum bum a hovění skončilo.
Následkem srážky se to původní těleso mohlo rozletět na menší tělesa, z nichž do dnešních dní přežily jen tyhle dva měsíce. Proč?
Protože část z nich odletěla časem z gravitačního působení Marsu, jiné naopak na Mars spadly či byly zničeny jeho gravitací.
Elegantní cesta, jak vysvětlit stejnou rovinu oběhu i jak vysvětlit vysokou porozitu měsíců.
Víme tak na tuty, jak tyhle měsíce vznikly?
Ale kdeže... protože THIS IS....
Tohle je jen jedna z nejnovějších hypotéz snažících se vznik měsíců vysvětlit.
Až nadcházející roky ukážou, jestli šla správným směrem, nebo ne.
Spíš později než dříve ne jeden z měsíců dosedne nějaká sonda... a zjistí mnoho o měsících... a tehdy se snad dozvíme, jak to bylo
Máte tak ca jedno až dvě desetiletí k přečtení třech odstavců na anglické Wikipedii, kde jsou všechny ty hypotézy, jak mohl Děs a Hrůza vzniknout. en.wikipedia.org/wiki/Moons_of_…
Nicméně čas jít spát, takže sladké sny o marsovských měsících a THE END.
Jestli jste ještě tak neučinili, tak klikněte na odkaz níže. Je tam k prohlížení OBROVSKÁ a TÍM PÁDEM DETAILNÍ mozaika místa přistání @NASAPersevere. A je FAKT skvělá :)
Té geologie, co tam můžete vidět <mám mozek v naprosté blaženosti...>
V posledních 14 dnech vpadávám virtuálně do výuky na školách i na různých schůzkách. Původně jsem si myslel, že to bude jen taková punk akce, kterou max. 1-2x zopakuji... jenže není... kalendář se mi docela plní...
Tohle je vzorek emailů, které mi po přednáškách chodí
<vlákno>
Co si z nich odnáším? Že vyučující i děti jsou nesmírně rádi, když jim již vlastně stereotypní virtuální výuku něco naruší.
Strašně moc si užívají, když je nečeká frontální výuka, kdy bych na ně tlačil nekonečný moudra z předpřipravené prezentace...
Namísto toho na ně vyrukuji s formátem, že se mohou ptát na cokoliv stran výzkumu Sluneční soustavy a výzkumu vesmíru. Záleží tak jen na posluchačích, kam se dostaneme a o čem si budeme povídat.
Hodina je baví, protože se řeší to, co se jim honí v hlavě a co je trápilo...
Proč je tohle důležité? Protože díky tomu bylo možné výrazně zmenšit přistávací elipsu a napasovat se do místa, na které bychom před lety nemohli ani pomyslet. Báli bychom se totiž, že se sonda během přistání o něco rozbije
A že to bude místo zajímavé, o tom není sporu... Proč?
A nemohli bychom místo jednoho z mála kusů planetologie ve školních osnovách škrtnout spíš třeba postupně rozvíjející přívlastek, nebo 52 let vlády Kazimíra IV. Jagellonského?
Mne sice psaní #vesmírníček baví, ale nejde tím nahrazovat výuku vašich dětí!
Tak to je snad jasný ne? Země je přece placatá, tak jaký pak vrstvy?
Tomuhle taky rozumím. Někdo na MŠMT sleduje ten hydroponický projekt @JanLukacevic na ČVUT, takže ví, že půda nebude pro pěstování třeba... (teda, ona díky velké chemizaci a výrazné erozi bude mizet tak jako tak, tak se na to připravujeme...)
Tak jo, když máme to výročí #ZenyVeVede, vyrobím pro vás jedno vlákno... Jeho cílem je ukázat, že výzkum Sluneční soustavy, není pánský klub... Takže, držte si klobouky, vyrazíme na krátký špacír po zákoutích Twitteru.
Dovolte mi, abych Vám jako první představil Dr. @SarahFagents, skvělou vědkyni, která se zaobírá sopečnou činností napříč Sluneční soustavou (❤️) a která má v současnosti své prsty v jednom vědeckém zařízení, konkrétně v Mastcam-Z, které nese na povrch Marsu @NASAPersevere.
Že Vás nebaví sopky, ale máte radši něco chladného? V ten moment se seznamte s Dr. @fegbutcher. Kdykoliv něco nevím o ledovcích na Marsu, obracím se na ní. Za mne jedna z mladých vycházejících hvězd marsovské glaciologie.