Vždy usměvavý David svou práci miloval.

Sedět celé dny na jednom místě a pozorovat tu ohromnou sílu matky #Země, kterak se dere na povrch.

Miloval ten pocit, kdy konečně porozuměl tomu, co vidí. A tím mohl přidat další střípek k našemu poznání života sopek.

#vesmírníček #sopka
V dětství by málokdo hádal, že se David zamiluje právě do sopek

Od mala měl totiž jinou zálibu.

Fotografování.

Už jako náctiletý pomáhal své matce - editorce časopisu - v práci. Často pro její články pořizoval fotografie, i psal články do školského časopisu.
Studium žurnalistiky tak byla jasná volba.

Zapsal se proto na Univerzitu v Illinois, kde chtěl svou novinářskou kariéru odstartovat.

Jenže pak se to stalo. V rámci všeobecného přehledu si zapsal kurz geologie.

A to změnilo jeho život.

Byla to totiž láska na první pohled.
David se tak rozhodl změnit zaměření svého studia.

Opustil žurnalistiku a začal studovat geologii.

Jeho první projekt byl výzkum prastarých hornin v jedné části Michiganu. V místě, kde kdysi dávno bývala sopka...
...všechny ty přetavené horniny a zkřížené přívodní dráhy magmatu ho naprosto očarovaly

Jeho srdce zahořelo pro sopky

A nejenom srdce

Mladý David se naplno ponořil do náročného studia, pro které neměl základy, a celé roky nepolevil

Univerzitu skončil jako jeden z nejlepších
Po skončení studia věděl, že sopky ho už nikdy v životě neopustí.

Přes léto se proto vydal na stáž do Colorada, kde pomáhal ve výzkumu dvojice vyhaslých sopečných kalder.

Zvláštních kráterů vznikajících tehdy, když se vrcholek sopky zhroutí do kužele sopky.
Vznik sopečných kalder ho uhranul. Ta síla uvolněná během jejich vzniku mu nedávala spát

Během následujících let procestuje velkou část západního pobřeží USA ve snaze pochopit roli sopečných plynů na vzniku kalder

A díky tomu se stane předním expertem na explozivní erupce sopek
Ale nepředbíhejme...

Svou první zkušenost s běsnící sopkou David získal v roce 1975 na Aljašce. Tehdy navštívil Mount Augustine, kompozitní sopku, která vypadá jako z geologické učebnice.

Když se následující rok sopka probudila k životu, David tam nesměl chybět.
Pozorování, které na Aljašce udělal, následně přetavil v doktorskou práci i titul...

Od roku 1978 se nám tak z Davida stal Dr. David.

Téma jeho práce? Popis vývoje pyroklastických proudů, míšení magmat různého chemismu a uvolňování sopečných plynů...
(Sorry, nemůžu jinak. Zrovna mi přistálo v komentářích tohle a musím to sem dát. I mimo původní vypravěčskou linii...).

Následující dva roky se věnoval na Aljašce studii Údolí deseti tisíců kouřů (Valley of Ten Thousand Smokes).

Chtěl totiž pochopit, jak sopečné plyny způsobující explozivní erupce sopky dokáží způsobit, že je obrovská plocha pokrytá sopečných prachem a popelem.
Na sklonku roku 1978 začíná Dr. David pracovat pro @USGS, americkou geologickou službu věnující se mimo jiné i monitorování aktivních sopek na území USA.

Jeho úkol? Sledovat emise sopečných plynů ze sopek.
USGS je roztroušena po celých USA.

Dr. David měl své pracoviště v Kalifornii. Odsud totiž mohl nejlépe aktivní sopky západního pobřeží USA studovat...
Když se tak začala 16. března 1980 chvět v jedné části USA země, nemělo by vás překvapit, že Dr. David byl zrovna nedaleko...

Nacházel se totiž zrovna na Washingtonské univerzitě (státu, ne města)

Na nic nečekal. Kontaktoval místního profesora geologie, se kterým dříve pracoval
Dr. David vyjádřil zájem na místo vyrazit a prozkoumat, co se děje.

Záhy byl svým bývalým kolegou vyslán na místo otřesů.

Dr. David se tak stal prvním geologem, který do oblasti zavítal.

A záhy se stane i šéfem týmu USGS vědců, kteří budou chvějící se sopku zkoumat.
Jejich úkol? Sledovat koncentrace unikajících sopečných plynů.

Dr. David nelení a začíná se svými měřeními.

Vyráží odebrat vzorky vody z jezera, které se nachází na jejím vrcholku v kráteru (skutečná fotografie níže).

Chce vědět, jestli jejich koncentrace nenarůstá.
Dr. David doslova prolézá každý kout sopky a měří a měří.

Chce pochopit, co se od sopky dá čekat.
Tou sopkou je Mount St. Helens.
Dr. David ví, že Mount St. Helens se naposledy probrala k životu roku 1857 a od té doby byla považována za sopku spící.
Jenže to se mělo brzo změnit.

15. března 1980 seismická síť v blízkosti této sopky detekovala skupinu slabých zemětřeseních naznačujících, že se pod sopkou dalo magma do pohybu

Země se třásla i dalších 5 dní

Vědecká obec není tehdy jednotná, jestli je to známka probuzení či ne
24. března, když otřesy neustávají, si vědci - včetně Dr. Davida - začínají přiklánět k závěru, že otřesy jsou předzvěstí přicházející sopečné erupce.

Jejich proroctví se naplní o dva dni později.

Na vrcholku hory dojde k freatomagmatické erupci, která vyvrhne popel 2 km vysoko
A to se bude opakovat i po následující týdny.

Malé sopečné erupce budou probíhat až 100 krát za den, čímž se bude živit vznášející se sopečné mračno pozvolna rostoucí nad kráterem sopky.

Mračno časem dosáhne výšky 6 kilometrů.
Probuzená sopka s nádherným pyroklastickým mračnem začne přitahovat pozornost. Do oblasti se sjíždějí lidé, kteří chtějí z blízkosti tuhle přírodní podívanou sledovat

Okolo sopky začnou kroužit novinářské helikoptéry, a na sopku začnou lézt horolezci.

Všichni chtějí co nejblíže
17. dubna si vědci všimnou, že se severní svah sopky začíná vyboulovat.

To napovídá, že by mohlo dojít k erupci na jejím boku.

Vědci z USGS okamžitě budují měřící síť, která má rychlost vyboulování odhalit.

A to za pomoci laseru a odrazivých ploch...

Zjišťují děsivou věc
Rychlost růstu vybouleniny je 1,5 až 2,4 metrů za den (!)

Vědci z USGS zřizují v okolí sopky pozorovatelny, ze kterých se chystají očekávanou explozi sledovat.

Tyto pozorovatelny vstoupí do historie pod názvy Coldwater I a II

Pozorovatelna Coldwater II je 10 km daleko od sopky
Pozorovatelna Coldwater II se nachází na hřebeni ležící naproti sopce, ze kterého je na celou horu úchvatný výhled.

A je to právě pozorovatelna Coldwater II, kterou si Dr. David vybere jako místo, odkud bude sopku pozorovat.

Awickert, CC BY-SA 3.0
Dr. David s kolegy se je vědoma, že sopka začíná představovat značné riziko

Tlačí proto na místní autority, aby byl přístup do blízkosti sopky uzavřen.

Po dlouhých jednáních mohou slavit úspěch. Oblast bude uzavřena

Ale jen dílčí

Nikdo neví, jak velkou oblast je třeba uzavřít
Je sobota poledne. 17. května 1980.

Harry Glicken, Davidovo kolega z USGS, pořizuje Dr. Davidovi fotografii na památku.

Harry a David si ten den prohazují směny u pozorování sopky.

Harry má mít brzy pracovní pohovor a tak potřebuje vystřídat a od sopky odjet...
Je neděle ráno, 18. května 1980.

V 8_32 se země třese.

Hodně.

Seismometry naměří otřes o síle M 5.1.
Otřes způsobí, že na nestabilním svahu sopky dojde k sesuvu.
Tím se zmenší tlak hornin, který doposud tlačil na magma schované uvnitř sopky.

Náhlý pokles tlaku hornin způsobí, že se začne ve velkém uvolňovat plyn rozpuštěný v magmatu...

Je to doslova jen okamžik, kdy se celá hora...
... dá do pohybu...
Následuje neuvěřitelně rychlá expanze sopečných plynů trhajících magma a okolní horniny na drobné kousky.

Nad sopkou se začne vznášet mračno sopečného prachu a popela.

Jenže to není všechno...
Exploze na úbočí sopky vytvoří i pyroklastická mračna. Tedy oblaka tvořená směsí žhavých plynů a úlomků sopečných hornin, které se rozlétnou krajinou téměř nadzvukovou rychlostí.

Hora pro vzdálené pozorovatelé mizí...
Dále ve městě se náhle rozezvučí rádio.

Dr. David křičí "Vancouver! Vancouver! This is it!"

A pak se z rádia začne ozývat jen praskání.
Odhaduje se, že překonat vzdálenost 10 kilometrů trvalo pyroklastickým proudům méně než minutu...

Nezpomalily ani tehdy, když musely překonat vysoký hřeben...

Pozorovatelna Coldwater II je smazána z povrchu zemského.

A s ní zmizí všichni, kdo se tam nacházeli.
Ostatky Dr. Davida A. Johnstona nebudou nikdy nalezeny.
Ten den zemřelo na různých místech okolo sopky společně s ním dalších (asi) 56 lidí a nespočet divoké zvěře.

Vyrvány ze země jsou stromy na ploše 600 km2.

Oblast o velikosti 37 x 31 km je kompletně zdevastovaná.
Nikdo nečekal, že smrt se krajinou prožene na tak obrovské ploše.

Síla erupce všechny dokonale zaskočila.

Navíc pyroklastické proudy nebyly jediným jezdcem apokalypsy.

Krátce po explozi se ze sopky do údolí začaly valit i smrtící bahnotoky, aka lahary.
Ty sebou nesly všechno, co potkaly. Včetně obrovských balvanů a stromů.

Desítky kilometrů daleko od místa erupce ničily vše, co se jim připletlo do cesty.

Odhaduje se, že lahary se prohnaly přibližně 220 kilometry řečišť v okolí sopky.
Nad sopkou vyrostlo OBROVSKÉ mračno.

Fotografie níže ukazuje, jak vypadalo z místa vzdáleného 56 km daleko.

Odhaduje se, že jeho šířka byla 64 km a dosáhlo výšky 24 km.

Rocky Kolberg, CC BY-SA 3.0
Během 9 hodin běsnění sopky bude do atmosféry vyvrženo 540 000 000 tun sopečného prachu a popela, který později pokryje oblast o rozloze 57 000 km2.
Materiál je vytlačen až do stratosféry. Silné větry vanoucí ve vyšších částech atmosféry pak způsobí, že v sídlech na východ a severovýchod ponoří zakrátko do tmy.

Prach bude blokovat polední slunce.

Během dvou týdnů pak obkrouží materiál celou zeměkouli...
Ničivá síla explozivní erupce zcela změní vzhled Mount St. Helens.
O téhle události by se dalo napsat ještě mnoho tweetů - dotkli jsme se jen špičky ledovce... Ale ať to není zas nekonečné vlákno, dovolím si skončit tady.

Zájemkyně a zájemce odkáži na text na anglické Wikipedii. en.wikipedia.org/wiki/1980_erup…
Nebo třeba na dokument na Youtube.
Než to tady zcela ukončíme. Dovolím si dvě poslední věci.

První - je to sopka St. Helens, případně Hora St. Helens, nikoliv Hora svaté Heleny. Své jméno nese po britském diplomatovi, lordu St Helensovi...
A vím, že té smrti jsme měli hodně, ale musím zmínit ještě osud Roberta Landsburga. Amerického fotografa, který při explozi také zemřel.

Než ho zabil pyroklastický mrak, pořizoval fotografie erupce sopky. Když viděl, že ho mračno dostane...

en.wikipedia.org/wiki/Robert_La…
... převinul film ve foťáku nazpět, fotoaparát pak uložil do svého batohu, ten si dal na záda a pak si na batoh svým tělem lehl ve snaze ochránit jeho obsah.

Robert zemřel, ale jeho film byl nalezen, vyvolán a jeho fotografie pomohly pochopit průběh sopečné exploze. #hrdina
Mount St. Helens je stále aktivní.

Její kráter se opět plní lávou, prozatím tam vzniká lávový dóm, což svědčí o výstupu špatně tekoucího magmatu, které dovoluje další hromadění sopečných plynů v hlubinách sopky.

The END
PS: Je tu stížnost, že konec není moc veselý. Tak to ještě napravím. Dr. David A. Johnston s kolegy zachránili tisíce životů. Dokázali z okolí sopky svým varováním vyhnat tisíce "čumilů", které by jinak erupce zcela jistě zabila. Byli by totiž moc blízko
Vysázeno u mě na webu petrbroz.eu/david-a-johnst…

• • •

Missing some Tweet in this thread? You can try to force a refresh
 

Keep Current with Dr. Petr Brož

Dr. Petr Brož Profile picture

Stay in touch and get notified when new unrolls are available from this author!

Read all threads

This Thread may be Removed Anytime!

PDF

Twitter may remove this content at anytime! Save it as PDF for later use!

Try unrolling a thread yourself!

how to unroll video
  1. Follow @ThreadReaderApp to mention us!

  2. From a Twitter thread mention us with a keyword "unroll"
@threadreaderapp unroll

Practice here first or read more on our help page!

More from @Chmee2

7 Jul
Uf, komentář pro @Hospodarky napsán+poslán (@LudekV koukněte případně do emailu 🤪) a já moc děkuji @MarekNo37066092 a @spratek_jan za to, že na sebe vzali roli betačtenářů!

A já teď můžu být napjatý jak struna, jestli text projde přes přísného editora a jak moc budu přepisovat!
Víte, co je na psaní to nejhorší?

Trápil jsem se se psaním toho komentáře na chalupě celý včerejšek... a nenapsal ho...

Dnes večer jsem k tomu sedl, celé to přepsal a za 2 hodiny hotovo...

Kdybych byl býval tohle včera věděl... mohl jsem jít třeba na houby či se vykoupat :(
Jak já nesnáším psaní!!!

(tohle mi asi nikdo neuvěříte, co? :D)
Read 4 tweets
5 Jul
V noci obletěly sociální sítě záběry ohnivé koule rostoucí nad hladinou Kaspického moře. V první moment nebylo vůbec jasné, o co jde a jak píše @VojtechGibis, ve hře byly tři možnosti

Teď vychází najevo, že za to může bahenní vulkanismus, takže si s dovolením téma beru :) vlákno
Jelikož ráno moudřejší večera (a protože Ázerbájdžánci k místu exploze poslali helikoptéru), dnes víme, co se stalo.

Včerejší ohnivá show nebyla chybou člověka, ale vytvořila ji příroda během zvláštního procesu spjatého se životem bahenní sopky.
Když se podíváte na video ve tweetu výše (rozklikněte), spatříte malý ostrov vyrůstající nad hladinu Kaspického moře. Povšimněte si dvou věcí - v centrálním kráteru hoří a čerstvého vzhledu části ostrova (to tmavé). Obojí je jasný důkaz nedávné aktivity.
Read 23 tweets
27 Jun
Říkejme ji Ariko, ale není to její pravé jméno. Bylo ji teprve 5, když se dostala do nemocnice. Potíže s chůzí, mluvením a křeče.

Její maminka byla zoufalá. Stejně i lékaři. Nikdo nevěděl, co jí je. Ariko byla první, ale bohužel ne poslední.
#vesmírníček 1012 Bhutan, CCBYSA2.0 Image
O dva dni později se do nemocnice dostala se stejnými obtížemi i její mladší sestra. A ani ona nebyla tou poslední

Záhy na to řekla jejich maminka doktorům, že podobné příznaky má i další holčička ze sousedství

Lékaři zpozorněli. Nešlo to přehlédnout. Nebyl to ojedinělý případ Image
Byl konec dubna 1956, když se v jedné japonské rybářské vesničce objevil lékařský tým. Jeho cíl byl jasný, projít všechny domy a zjistit na místě, co přesně se děje.

Netrvalo dlouho a tým našel dalších 8 případů této záhadné nemoci.

Všichni byli okamžitě hospitalizováni. Image
Read 103 tweets
25 Jun
Málokomu uniklo, že včera zasáhlo jižní Moravu tornádo, které významně poničilo několik obcí. Nechalo za sebou obrovské materiální škody, zraněné a bohužel i zatím neupřesněný počet mrtvých.

Při sledování záběrů vás stejně jako mne asi napadlo pár otázek. 1/x
2/x Co to je tornádo?

Jedná se o silně rotující vzdušný vír vznikající na spodku jednoho typu bouřkových mraků. Aby se víru začalo říkat tornádu, musí se vír alespoň jednou (ale klidně i opakovaně) dotknout povrchu.

Foto níže ukazuje jeho evoluci

JasonWeingart, CC BY SA 4.0
3/x Proč tornádo vzniká?

Kvůli proudění různě teplého vzduchu během formování supercel, tedy bouřkového mračna tvořeného jednou dominantní obrovskou konvektivní buňkou.

V supercele je obrovský rotující vír, obvykle o průměru 3 až 6 km (to červené).

Michael Graf, CC BY SA 3.0
Read 19 tweets
20 Jun
Ephriam Che, otec čtyř dětí uslyšel zničehonic hluk podobný skalnímu řícení. Vyběhl ze své chatrče a zadíval se do noční krajiny osvětlené Měsícem. Pod sebou spatřil mléčný opar vznášející se nad hladinou jezera. Aniž by to tušil, stal se svědkem nesmírné tragédie #vesmírníček
Vypadalo to, jako když nad jezerem začíná pršet. To řekl i svým dětem a zahnal je zpátky na kutě. Do postele zamířil i on sám, dopadla na něj obrovská únava. Jako kdyby se do něj najednou pustila nějaká nemoc. Nešlo tomu vzdorovat.

Panduh562, licence CC BY SA 3.0
Níže po svahu tajemný hluk uslyšela i pastevkyně Halima Suley se svými čtyřmi dětmi. Náhle se skrze její chatrč prohnal závan větru a dále si nic nepamatovala. Zatmění, tma a probuzení na zemi.
Read 32 tweets
28 Feb
Kutálí se ze z vesmírného dvora, tááááááákle velká brambora,
neviděla, neslyšela, spadla na ní gravitační závora.
Kam koukáš ty závoro?? Na tebe ty bramboro.
Kdyby tudy proletěl #Mars-ák, byl by z tebe bramborák.

Začínáme dnešní krátký #vesmírníček #češiNadMars i #češiNaMars :)
Už strašně dlouho, jsme náš vesmírníček nezačali písničkou, takže to dnes napravíme (a to i přes to, že jsem nikdy hudebku neměl rád...). Nicméně, trudomyslnost na českém Twitteru kvete, takže abyste se hodili do správné nálady, klikněte na odkaz níže ;)
Věřím, že dva tweety by mohly stačit k tomu, aby i ti z vás, co mají v krvi pár deci, pochopili, že pro dnešní příběh budou nějaký divný vesmírný brambory to podstatný. Proč?

No, protože tohle je tvar, kterým často popisujeme dvojici malých marsovských měsíců...
Read 28 tweets

Did Thread Reader help you today?

Support us! We are indie developers!


This site is made by just two indie developers on a laptop doing marketing, support and development! Read more about the story.

Become a Premium Member ($3/month or $30/year) and get exclusive features!

Become Premium

Too expensive? Make a small donation by buying us coffee ($5) or help with server cost ($10)

Donate via Paypal Become our Patreon

Thank you for your support!

Follow Us on Twitter!

:(