Tak a je to tady! Už dlouho, předlouho to nebylo, ale nemyslete si, že jsem na to zapomněl.
Ano, je čas testování, kolik si toho pamatujete!
Takže žádné podvádění a připravte se, je tu přepadová geologická #pětiminutovka.
Připraveni?
Mount St. Helens explodovala:
Ekologická katastrofa, která má několik paralel s otravou Bečvy, se v Japonsku odehrává v zálivu:
Tajemná záře nad Kaspickým mořem, která byla vidět z pobřeží Ázerbájdžánu, byla způsobena:
Kamerunské jezero Nyos je známo hromaděním nebezpečných sopečných plynů na dně. Tyto plyny mohou občas uniknout. Je to proto že:
A tohle bude těžké. Vyjma jezera Nyos jsou v Africe další jezera, u kterých hrozí to samé.
To největší a neskutečně nebezpečné se jmenuje (a jako bonus vám napovím, že je v Konžské demokratické republice. Pomohlo? :) ) :
Pokud by k limnické erupci u těchto jezer došlo (to jste rádi, že se neptám na tohle slovo, co?) a vy byste byli poblíž, umřeli byste protože:
A pro dnešek poslední a nejpodstatnější:
Hora Sv. Heleny
Dobře, @darina_vymetali si řekla o přídavek. Naznačuje, že má vlákna bývají smutná, že všichni umírají (což není pravda!). Takže milé děti, kontrolní otázka:
Kolik lidí se Dave od Holy dozví v úvodní epizodě Red Dwarf (Červený trpaslík), že zemřelo?
Nejsem žena a ani mlád. Přesto mě svědí prsty. Chuti sepsat reakci na glosu pana Koreckého se totiž nedá odolat. Text vyjadřující pobouření nad tím, že namísto slovutných vědců v letech se mu nabídly jako expertky mladé vzdělané ženy, si ten čas zaslouží.
Než začneme, dovolte mi, abych se vám představil. Letos je mi 37 let a posledních 6 let doprovází mé jméno doktorský titul. Ten jsem získal za studium sopek na povrchu Marsu a nemělo by vás překvapit, že lidí, kteří se tomuto tématu věnují, není mnoho. V ČR jsem nejspíše jediný.
Ať se mi to líbí nebo ne, to ze mě dělá experta. Za znalce marsovských sopek mě navíc považují i některé mé kolegyně a kolegové - a to nemyslím jen ty české, ale i zahraniční.
A i proto jsem už roky častým cílem pro dotazy novinářek a novinářů.
V noci obletěly sociální sítě záběry ohnivé koule rostoucí nad hladinou Kaspického moře. V první moment nebylo vůbec jasné, o co jde a jak píše @VojtechGibis, ve hře byly tři možnosti
Teď vychází najevo, že za to může bahenní vulkanismus, takže si s dovolením téma beru :) vlákno
Když se podíváte na video ve tweetu výše (rozklikněte), spatříte malý ostrov vyrůstající nad hladinu Kaspického moře. Povšimněte si dvou věcí - v centrálním kráteru hoří a čerstvého vzhledu části ostrova (to tmavé). Obojí je jasný důkaz nedávné aktivity.
Říkejme ji Ariko, ale není to její pravé jméno. Bylo ji teprve 5, když se dostala do nemocnice. Potíže s chůzí, mluvením a křeče.
Její maminka byla zoufalá. Stejně i lékaři. Nikdo nevěděl, co jí je. Ariko byla první, ale bohužel ne poslední. #vesmírníček 1012 Bhutan, CCBYSA2.0
O dva dni později se do nemocnice dostala se stejnými obtížemi i její mladší sestra. A ani ona nebyla tou poslední
Záhy na to řekla jejich maminka doktorům, že podobné příznaky má i další holčička ze sousedství
Lékaři zpozorněli. Nešlo to přehlédnout. Nebyl to ojedinělý případ
Byl konec dubna 1956, když se v jedné japonské rybářské vesničce objevil lékařský tým. Jeho cíl byl jasný, projít všechny domy a zjistit na místě, co přesně se děje.
Netrvalo dlouho a tým našel dalších 8 případů této záhadné nemoci.
Málokomu uniklo, že včera zasáhlo jižní Moravu tornádo, které významně poničilo několik obcí. Nechalo za sebou obrovské materiální škody, zraněné a bohužel i zatím neupřesněný počet mrtvých.
Při sledování záběrů vás stejně jako mne asi napadlo pár otázek. 1/x
Jedná se o silně rotující vzdušný vír vznikající na spodku jednoho typu bouřkových mraků. Aby se víru začalo říkat tornádu, musí se vír alespoň jednou (ale klidně i opakovaně) dotknout povrchu.
Foto níže ukazuje jeho evoluci
JasonWeingart, CC BY SA 4.0
3/x Proč tornádo vzniká?
Kvůli proudění různě teplého vzduchu během formování supercel, tedy bouřkového mračna tvořeného jednou dominantní obrovskou konvektivní buňkou.
V supercele je obrovský rotující vír, obvykle o průměru 3 až 6 km (to červené).