Thread by @DuseLu

Navzdory tomu co tak všichni tvrdí se mi zdá, že já mám celkem fajn a velmi zajímavou TW bublinu. No a vzhledem k tomu, že já jsem Dušek, jehož názor není pro veřejnost směrodatný (ani Jaroslav ani Ladislav), mohu si dovolit si tu popřemýšlet a říct, že něco nevím. :-)

Zde tedy záznam kaskády myšlenek, každá možná špatně, každá vyvratitelná:
* Studie schválených COVID vakcín byly prováděny v poměrně jiné situaci a světě, než máme nyní (o x milionů nakažených a úmrtí později, o polovinu řecké abecedy dál).

* Pořád je to fascinující, jaké štěstí jsme vlastně měli a že vůbec alespoň něco máme k dispozici. I když studie a schvalování jde o kousek později, i když občas si nejsme jisti, co vlastně s touto léčbou dělat.

* EMA schválila dosavadní vakcíny na základě toho, že oproti placebu vedly ke snížení symptomatických PCR+ případů - jestli se nepletu, to byly primární parametry. Nejde tudíž o hladiny protilátek, ale ani o prevenci závažných průběhů (ale buďme rádi, že tam ten efekt je).

* Stále zatím nemáme dohodnutý nějaký parametr, jak tuto účinnost předjímat - všude se objevují studie s (neutralizačními) protilátkami a bude jedině dobře, až se opravdu ustanoví korelace mezi nimi a účinností. Ale doposud není a tak schválené vakcíny nebyly.

* Když se tak vracím ke kořenům schvalovací dokumentace (EPAR - Public Assessment Report), všímám si, jak jiný tehdy byl svět. V tehdejších studiích se téměř nepočítalo s tím, že dané osoby již COVID prodělaly. Buď byly vyřazeny, nebo se objevily jako malá skupinka v celku.

* Tohle je problematika podskupin - když si v klinické studii nadefinuji pacienty tak, že "vyřadím ty, kteří již měli protilátky proti COVID na začátku", je pak otázkou, jak je ta studie přenositelná.

* A naopak, pokud mám širokou skupinu bez nějakých kritérií a uvnitř užší podskupiny (s různým efektem, např. dle věku narození), je otázka, kdy v té malinké skupině efekt neuvažovat například kvůli tomu, že již tam nebylo téměř koho pozorovat (viděli jsme u jedné vakcíny >65let)

* Celkový dojem je, že v těch studiích o desítkách tisíc účastníků bylo tehdy jen málo osob, které již COVID prodělaly, nebo byly tyto osoby (v pár studiích) přímo vyřazeny. V takové podskupině je pak těžké najít efekt ve snížení rizika infekce (které je asi malé) oproti placebu.

Namátkou z jednotlivých schvalovacích dokumentací (EPAR) ohledně seropozitivity.

Jak tedy je vidět, většina studií měla tehdy nejasný efekt u seropozitivních pacientů. A dodnes (pro mě) je těžké najít nějaké hodnocení, které by toto opravdu řešilo. Víme jen, že reinfekce po prodělání jsou vzácné, ale nevíme (já nevím), zda u nich má očko prokazatelný efekt.

A chybějící vědecká debata ohledně reinfekcí a případnému efektu očko u seropozitivních je docela ohlušující - chápu, že původní studie ani původní schválení s tolika promořenými asi nepočítalo. Stejně tak je možná procesně (?) jednodušší prostě plošně vyžadovat očkování....

****Prozatimní konec zamyšlení - opravdu v tomto tématu nemám tak jasno, jak bych si přál. Třeba mě poučíte :-)

Zde propojení k tématu reinfekcí:

https://twitter.com/DuseLu/status/1410673562902351879