Jakub Profile picture
Feb 6 9 tweets 3 min read
Dnes nás čeká trochu kontroverzní #febrewery, podíváme se na podávání piva.

Dáváte si v hospodě pivo točené? Nebo čepované? Co myslíte, že je správně? A točí se na 1x, 2-3x...?

Zastánci jednoho nebo druhého jsou schopni se bít v prsa, že ten jejich způsob je ten pravý.
Vezmeme to historicky popořádku, dříve bylo čepování. Vzniklo tak, že pivo se do hospody dodávalo v dřevěných sudech, do kterých se v lokálu narazil čep a samospádem čepovali pivo do džbánů. Obsluha tyto džbány roznášela štamgastům ke stolům. Image
A točení? Tady si vypůjčím krásnou fotku z Beranova pivovaru, kde vidíte pivní tlakostroj.

Když chtěl hospodský natočit pivo, tak roztočil kliku tlakostroje, natlakoval a natočil pivo. Image
Zajímavostí je 🇬🇧 způsob pumpování cask ale.

Hospoda má ve sklepě sudy připojené na pumpu (👇) a hospodský pumpováním pákou tlačí do sudu vzduch a tím vytláčí pivo do sklenice. Tím tlačením vzduchem je pivo náchylné na oxidaci, proto se doporučuje sud vytočit za den, dva.
Tohle pumpování pákou je taky důvod, proč je v anglické hospodě zvykem mít dlouhé páky na pípách. Protože krátkou pákou byste potřebnou sílu nevytvořili. Image
Teď už víte, že technologicky správně v současném Česku není ani čepování, ani točení, ale tlačení (tlačí se buď čistým CO2 nebo směsí Biogon - dusík a oxid uhličitý). Ale tlačené pivo nezní zrovna lákavě, přiznávám.
Tady se hodí vsuvka, že hospodský nebo číšník není od toho, aby poučoval štamgasta, že to říká špatně a oni v hospodě jen čepují nebo naopak jen točí.

Stejně tak se host nemá dožadovat výslovně čepovaného, že točené nechce nebo naopak. Chce pivo, dostane pivo:)
A ještě k tomu točení najednou nebo víckrát.

Plzeň propaguje točení 1x, Budvar zase naopak 2-3x.

A víte proč? Protože Plzeň je sycená méně, proto jí vyhovuje 1x, oproti tomu Budvar je nasycený více, tomu prospěje krátký mezičas před dotočením na snížení nasycení COčkem.
Díky a pozornost a budu rád, když se tahle pivní osvěta bude šířit. O způsob podávání piva totiž vůbec nejde, stejně to vždy končí na tom, jestli je pivo dobře uvařeno, dobře dopraveno a dobře ošetřeno při podávání.

• • •

Missing some Tweet in this thread? You can try to force a refresh
 

Keep Current with Jakub

Jakub Profile picture

Stay in touch and get notified when new unrolls are available from this author!

Read all threads

This Thread may be Removed Anytime!

PDF

Twitter may remove this content at anytime! Save it as PDF for later use!

Try unrolling a thread yourself!

how to unroll video
  1. Follow @ThreadReaderApp to mention us!

  2. From a Twitter thread mention us with a keyword "unroll"
@threadreaderapp unroll

Practice here first or read more on our help page!

More from @Jakubprazskej

Feb 20
Vidím, že včerejší naplánované #febrewery se mi neodeslalo, dám vám jej tedy k ranní kávě.

Dnes se podíváme na vodu v pivě - její vlastnosti, jaká by měla být, jaká by neměla být, jaká byla v historii a jaká je dnes...
1/19 Začneme tím, co nás vlastně ve vodě zajímá pozitivního a co negativního. Rozbor domácí vody určitě všichni znáte, věci tedy pro vás nebudou příliš novinkou. Ale nejspíš bude novinkou, co která složka vody dělá za dojem ve výsledném pivu.
2/19 Nejdřív negativní, toho bude méně.

Zkuste si vzpomenout, co se v domácí vodě řeší a měří a co z toho by nám třeba mohlo vadit v pivu. Napadne vás něco?:)
Read 21 tweets
Feb 18
Dnes budu ve #febrewery psát o jedné věci, o které většina z vás nejspíš nemá ponětí, ale myslím, že je vhodné o tom vědět.

Řeč totiž bude o BJCP. Divná zkratka, že? Přečtete si o pivních stylech, o soutěžích sládků... a vůbec - nápovědou vám budiž tento gif. Vlákno.
1/16 Na začátek - co vlastně BJCP je? Je to dobrovolnická organizace, která vznikla v roce 1985 v USA. Sdružuje v současnosti téměř 8 tisíc pivních hodnotitelů, kteří zaštítili a zhodnotili již přes 11 tisíc soutěží. Česko pak má 23 aktivních hodnotitelů. Image
2/16 Tím bychom měli stručný úvod za sebou, nyní pojďme na zajímavější věci.

Co vlastně hodnotitelé hodnotí, proč jsem psal o pivních stylech a jak probíhají soutěže?
Read 18 tweets
Feb 16
Dnes bude v #febrewery řeč o lepku v pivě, teda spíš o jeho absenci.

Pivo se vyrábí z ječmene, tak jak může být bezlepkové, určitě si řeknete. Ano, to je pravda, ale bezlepkové pivo vyrobit lze a to rovnou dvěma způsoby. Nápovědou vám budiž tenhle gif a teď už pojďme na věc...
1/16 Nejprve si musíme definovat, co vlastně takové bezlepkové pivo je.

Codex Allimentarius (=potravinové regule) je sbírka zákonů, kterou zašťituje WHO a FAO a tato sbírka tvrdí, že bezlepková potravina má lepku méně než 20 ppm (parts per million, tedy 20 miliontin).
2/16 Běžné pivo může mít 60 ppm (ležák) až několik set ppm (některé stouty) lepku, tedy úplně mimo stanovené limity.

A teď jak dosáhnout toho nízkého obsahu lepku v bezlepkovém pivu?
Read 18 tweets
Feb 15
Dnes si ve #febrewery povíme o takové jedné malinkaté drobounké součásti pivovarnictví. Sice jsme se o ně už v minulých dílech nepatrně otřeli, ale zaslouží si víc prostoru.

Proč mluvím v množném čísle? A o čem to vlastně mluvím?

Ano, hádáte správně, řeč bude o kvasinkách. 1/13
Vzpomínáte na díl o Reinheitsgebotu, tedy o zákoně o čistotě piva? Opáčko zde -

Ten totiž žádné kvasinky nezmiňuje. A hádejte, proč tomu tak je. 2/13
Možná první odpověď na mysli by mohla být, že tehdy se kvasinky nepoužívaly. Ale jak jsme si už vysvětlili, tehdy se o kvasinkách nevědělo, tak je neřešili.

To se změnilo až v 19. století zásluhou jednoho slavného vědce, ale o tom až později, nyní se věnujme jejich původu. 3/13
Read 15 tweets
Feb 14
Dnes se ve #febrewery zas podíváme do historie a zas si uděláme výlet do Anglie.

A budou i čarodějnice!:)

Vaření piva je sice doménou hlavně mužů, ale nebylo tomu tak vždy. Co se tedy stalo, že se to změnilo? Taky se dozvíte, proč čarodějnice vyobrazujeme tak, jak jsme zvyklí.
Vaření piva jako dovednost, um a úděl žen byl opravdu už od těch prvních piv a mělo to jednoduché důvody.

Pivovarnictví zabere docela dost času, naopak nebylo náročné, takže vařit mohl každý, dělá se na jednom místě (=doma)... tudíž ideální záležitost pro ženy v domácnosti.
Od tohoto okamžiku budu popisovat tehdejší situaci a události v Anglii, ale ve zbytku Evropy to myslím nebylo příliš odlišné.

Pití piva bylo v domácnostech na denním pořádku, ostatně pivo byl hygieničtější nápoj než voda, i z tohoto důvodu byla denní spotřeba cca 1 galon (~4l).
Read 14 tweets
Feb 13
Pivnímu stylu IPA jsme se ve #febrewery již jednou věnovali. Ale to byla spíš lekce z historie, dnes bychom se podívali na modernější pojetí stylu IPA a co vše v něm za posledních pár dekád vzniklo.

Zatímco dřív byla IPA prostě jedno pivo, dnes je to spíš rodina pivních stylů.
Na začátek si vyjasněme jednu věc.

P ve zkratce IPA je sice pale, tedy světlý, ale nemálo piv IPA je světlých, kupříkladu taková Black IPA. A taky India - ta piva dnes již necestují do Indie.

Black India pale (=světlý) ale, to je ale hloupost, co?
A jak to vysvětlit? Dnes se již IPA nebere jako ona původní zkrácená slova India pale ale, ale sušší a hořčí pivo s důrazem na chmelové chutě a aromata. Tím bychom měli tuto otázku vyřešenou, pojďme na vlastní piva.
Read 11 tweets

Did Thread Reader help you today?

Support us! We are indie developers!


This site is made by just two indie developers on a laptop doing marketing, support and development! Read more about the story.

Become a Premium Member ($3/month or $30/year) and get exclusive features!

Become Premium

Don't want to be a Premium member but still want to support us?

Make a small donation by buying us coffee ($5) or help with server cost ($10)

Donate via Paypal

Or Donate anonymously using crypto!

Ethereum

0xfe58350B80634f60Fa6Dc149a72b4DFbc17D341E copy

Bitcoin

3ATGMxNzCUFzxpMCHL5sWSt4DVtS8UqXpi copy

Thank you for your support!

:(