Měli jsme ve #febrewery vodu, kvasinky, i o sladu jsme si povídali. Ale o čem jsme mluvili zatím jen tak okrajově?
Ano, o zeleném zlatu - o chmelu. Co by bylo dnešní pivo bez chmele? A jaká je vlastně historie pěstování chmele? Kde a kdy se chmelařství rozvíjelo?
Vlákno.
1/14 Planý chmel různě po světě rostl odjakživa, ale nám sládkům a pivařům jde o chmel šlechtěný. První takové šlechtění je popsáno v Německu již v roce 736 v oblasti Hallertau. Sládci to jméno budou znát - odrůdy Hallertauer, H. Mittelfrüh, H. Blanc...
2/14 Ovšem až do přibližně 13. stol. se chmel do piva významně nepoužíval, hořčilo se především gruitem (opáčko zde -
), do té doby se chmel využíval především na výrobu léčivých mastí a podobných záležitostí.
3/14 V českých zemích byla situace taková, že v 13. století bylo pěstování chmele postupně na vzestupu a v roce 1306 je pravděpodobně první písemná zmínka o chmelnicích, tedy polích k pěstování chmele.
4/14 Král Karel IV. si pak uvědomoval ekonomickou významnost pěstování chmele, podporoval proto zakládání chmelnic, protože z nich přicházel finanční užitek do královské pokladnice. A naopak reguloval vývoz českých odrůd do zahraničí.
5/14 Za hlavní město českého chmelařského odvětví můžeme považovat město Žatec, které v roce 1265 obdrželo "právo mílové" od tehdejšího panovníka Přemysla Otakara II. Toto právo také nepřímo dokládá vaření piva v Žatci.
6/14 Zajímavostí města Žatce pak je, že k téměř každému měšťanskému domu náležela chmelnice a chmel se následně sušil na půdách těchto domů.
Proto mají žatecké měšťanské domy často vysoké půdy a větrací otvory v podobě volských ok.
7/14 A stejně jako se postupně šlechtilo na Žatecku (i nepivovarští určitě budete znát Žatecký poloraný červeňák), tak stejně tak se šlechtilo i v jiných koutech Evropy a posléze zbytku světa.
8/14 O chmelařských pokrocích v oblasti Hallertau, která skutečně je takovou kolébkou chmelařství, jsme si již říkali výše.
A kde dále se šlechtil chmel?
9/14 Zase a znovu se vrátíme při našem vyprávění do Anglie.
Zde bylo první pěstování a následné šlechtění v roce 1524 v oblasti Kentu. Ano, sládkům to jméno je povědomé, jeden z nejznámějších anglických chmelů je East Kent Golding.
10/14 A určitě vám už něco došlo...
Jak nám už historie mnohokrát ukázala - pokud z nějaké oblasti pochází určitý pivní styl a zároveň to je oblast původu některé suroviny, je to jasná věc - daný styl je vázaný na lokální surovinu.
) říkali, že Plzeň má svou měkkou vodu a ležák z ní vařený a Burton tvrdou vodu a IPU z ní vařenou, tak stejně je tomu s chmely.
12/14 Kdo půjde vařit český ležák, použije Žatečák, Sládek, Premiant a další české chmely, u německých stylů to bude Hallertauer, Spelt nebo Tettnanger a u anglického East Kent Golding, Fuggles nebo Styrian Goldings.
13/14 Touto mapkou dnešní povídání o chmelu ukončím. A co zobrazuje? Chmelu se nejlépe daří mezi rovnoběžkami 35° a 55°, což jak vidíte, tak zahrnuje nejen Evropu, ale taky spoustu dalších zemí a krajin.
14/14 Jaká je současnost chmelu, kde jsou trendy a kde je budoucnost, o tom si budeme povídat v příštím díle.
A já doufám, že dnes jsem konečně uspokojil @StuchlVasek se zmínkou o Karlu IV. a taky @JanLefner s krátkou zmínkou architektury.
Berte prosím toto vlákno jako takový úvod, téma chmelu je příliš rozsáhlé, než aby se dalo pojmout jedním vláknem.
A jako vždy, i dnes vám připomenu kód FEBREWERY na pivnilednice.cz na dopravu gratis během února.
• • •
Missing some Tweet in this thread? You can try to
force a refresh
Závěrečný díl #febrewery o chmelu nemůže být o ničem jiném, než o zpracování chmele.
A jako obvykle - bude to o historii, současnosti i budoucnosti.
Takže vítejte u dnešního vlákna.
1/19 Jak se zpracovával chmel v minulosti a jak se to liší od nynějších postupů? Základ je stejný - na chmelnici se sklidila chmelová réva, tu svezli k očesání, z té se pak hlávky nasypaly do lísek a daly sušit. Tolik v kostce, dnes se to liší jen měřítkem.
2/19 A co že je ta líska? To můžete vidět na nákresu sušárny z roku 1880 - ty čtyři podlouhlé "krabice" s děrovaným dnem, které se naplněné naskládaly na podklad a byl do nich vháněn teplý vzduch, který prouděním skrz chmel vysoušel.
Včerejší #febrewery o chmelu jsme skončili mapkou, kde všude se pěstuje, ale přitom jsem zmínil jen evropské chmelařské oblasti.
Dnes se tedy podíváme na zbytek světa a konečně se dostaneme i posledním trendům v chmelařství.
Vlákno.
1/17 Kdekoho určitě napadne Amerika, země west coast IPA, NEIPA a dalších stylů vyloženě postavených na chmelu (angličtina pro to má termín "hop forward").
A nemusí se vždy jednat o výraznou hořkost, často jde o ovocná aromata.
2/17 Pěstování chmele v USA začalo v roce 1629 na východním pobřeží, kdy angličtí a holandští osadníci dovezli eur. sazenice. Na západním pobřeží započalo chmelařství během Kalifornské zlaté horečky v roce 1854 a hist. vývojem se stát Washington stal dominantním producentem.
Vidím, že včerejší naplánované #febrewery se mi neodeslalo, dám vám jej tedy k ranní kávě.
Dnes se podíváme na vodu v pivě - její vlastnosti, jaká by měla být, jaká by neměla být, jaká byla v historii a jaká je dnes...
1/19 Začneme tím, co nás vlastně ve vodě zajímá pozitivního a co negativního. Rozbor domácí vody určitě všichni znáte, věci tedy pro vás nebudou příliš novinkou. Ale nejspíš bude novinkou, co která složka vody dělá za dojem ve výsledném pivu.
2/19 Nejdřív negativní, toho bude méně.
Zkuste si vzpomenout, co se v domácí vodě řeší a měří a co z toho by nám třeba mohlo vadit v pivu. Napadne vás něco?:)
Dnes budu ve #febrewery psát o jedné věci, o které většina z vás nejspíš nemá ponětí, ale myslím, že je vhodné o tom vědět.
Řeč totiž bude o BJCP. Divná zkratka, že? Přečtete si o pivních stylech, o soutěžích sládků... a vůbec - nápovědou vám budiž tento gif. Vlákno.
1/16 Na začátek - co vlastně BJCP je? Je to dobrovolnická organizace, která vznikla v roce 1985 v USA. Sdružuje v současnosti téměř 8 tisíc pivních hodnotitelů, kteří zaštítili a zhodnotili již přes 11 tisíc soutěží. Česko pak má 23 aktivních hodnotitelů.
2/16 Tím bychom měli stručný úvod za sebou, nyní pojďme na zajímavější věci.
Co vlastně hodnotitelé hodnotí, proč jsem psal o pivních stylech a jak probíhají soutěže?
Dnes bude v #febrewery řeč o lepku v pivě, teda spíš o jeho absenci.
Pivo se vyrábí z ječmene, tak jak může být bezlepkové, určitě si řeknete. Ano, to je pravda, ale bezlepkové pivo vyrobit lze a to rovnou dvěma způsoby. Nápovědou vám budiž tenhle gif a teď už pojďme na věc...
1/16 Nejprve si musíme definovat, co vlastně takové bezlepkové pivo je.
Codex Allimentarius (=potravinové regule) je sbírka zákonů, kterou zašťituje WHO a FAO a tato sbírka tvrdí, že bezlepková potravina má lepku méně než 20 ppm (parts per million, tedy 20 miliontin).
2/16 Běžné pivo může mít 60 ppm (ležák) až několik set ppm (některé stouty) lepku, tedy úplně mimo stanovené limity.
A teď jak dosáhnout toho nízkého obsahu lepku v bezlepkovém pivu?
Dnes si ve #febrewery povíme o takové jedné malinkaté drobounké součásti pivovarnictví. Sice jsme se o ně už v minulých dílech nepatrně otřeli, ale zaslouží si víc prostoru.
Proč mluvím v množném čísle? A o čem to vlastně mluvím?
Ano, hádáte správně, řeč bude o kvasinkách. 1/13
Vzpomínáte na díl o Reinheitsgebotu, tedy o zákoně o čistotě piva? Opáčko zde -
Ten totiž žádné kvasinky nezmiňuje. A hádejte, proč tomu tak je. 2/13
Možná první odpověď na mysli by mohla být, že tehdy se kvasinky nepoužívaly. Ale jak jsme si už vysvětlili, tehdy se o kvasinkách nevědělo, tak je neřešili.
To se změnilo až v 19. století zásluhou jednoho slavného vědce, ale o tom až později, nyní se věnujme jejich původu. 3/13