Jakub Profile picture
Feb 20 16 tweets 5 min read
Měli jsme ve #febrewery vodu, kvasinky, i o sladu jsme si povídali. Ale o čem jsme mluvili zatím jen tak okrajově?

Ano, o zeleném zlatu - o chmelu. Co by bylo dnešní pivo bez chmele? A jaká je vlastně historie pěstování chmele? Kde a kdy se chmelařství rozvíjelo?

Vlákno.
1/14 Planý chmel různě po světě rostl odjakživa, ale nám sládkům a pivařům jde o chmel šlechtěný. První takové šlechtění je popsáno v Německu již v roce 736 v oblasti Hallertau. Sládci to jméno budou znát - odrůdy Hallertauer, H. Mittelfrüh, H. Blanc...
2/14 Ovšem až do přibližně 13. stol. se chmel do piva významně nepoužíval, hořčilo se především gruitem (opáčko zde - ), do té doby se chmel využíval především na výrobu léčivých mastí a podobných záležitostí.
3/14 V českých zemích byla situace taková, že v 13. století bylo pěstování chmele postupně na vzestupu a v roce 1306 je pravděpodobně první písemná zmínka o chmelnicích, tedy polích k pěstování chmele.
4/14 Král Karel IV. si pak uvědomoval ekonomickou významnost pěstování chmele, podporoval proto zakládání chmelnic, protože z nich přicházel finanční užitek do královské pokladnice. A naopak reguloval vývoz českých odrůd do zahraničí.
5/14 Za hlavní město českého chmelařského odvětví můžeme považovat město Žatec, které v roce 1265 obdrželo "právo mílové" od tehdejšího panovníka Přemysla Otakara II. Toto právo také nepřímo dokládá vaření piva v Žatci.
6/14 Zajímavostí města Žatce pak je, že k téměř každému měšťanskému domu náležela chmelnice a chmel se následně sušil na půdách těchto domů.

Proto mají žatecké měšťanské domy často vysoké půdy a větrací otvory v podobě volských ok.
7/14 A stejně jako se postupně šlechtilo na Žatecku (i nepivovarští určitě budete znát Žatecký poloraný červeňák), tak stejně tak se šlechtilo i v jiných koutech Evropy a posléze zbytku světa.
8/14 O chmelařských pokrocích v oblasti Hallertau, která skutečně je takovou kolébkou chmelařství, jsme si již říkali výše.

A kde dále se šlechtil chmel?
9/14 Zase a znovu se vrátíme při našem vyprávění do Anglie.

Zde bylo první pěstování a následné šlechtění v roce 1524 v oblasti Kentu. Ano, sládkům to jméno je povědomé, jeden z nejznámějších anglických chmelů je East Kent Golding.
10/14 A určitě vám už něco došlo...

Jak nám už historie mnohokrát ukázala - pokud z nějaké oblasti pochází určitý pivní styl a zároveň to je oblast původu některé suroviny, je to jasná věc - daný styl je vázaný na lokální surovinu.
11/14 Jako jsme si třeba ráno v díle o vodě () říkali, že Plzeň má svou měkkou vodu a ležák z ní vařený a Burton tvrdou vodu a IPU z ní vařenou, tak stejně je tomu s chmely.
12/14 Kdo půjde vařit český ležák, použije Žatečák, Sládek, Premiant a další české chmely, u německých stylů to bude Hallertauer, Spelt nebo Tettnanger a u anglického East Kent Golding, Fuggles nebo Styrian Goldings.
13/14 Touto mapkou dnešní povídání o chmelu ukončím. A co zobrazuje? Chmelu se nejlépe daří mezi rovnoběžkami 35° a 55°, což jak vidíte, tak zahrnuje nejen Evropu, ale taky spoustu dalších zemí a krajin.
14/14 Jaká je současnost chmelu, kde jsou trendy a kde je budoucnost, o tom si budeme povídat v příštím díle.

A já doufám, že dnes jsem konečně uspokojil @StuchlVasek se zmínkou o Karlu IV. a taky @JanLefner s krátkou zmínkou architektury.
Berte prosím toto vlákno jako takový úvod, téma chmelu je příliš rozsáhlé, než aby se dalo pojmout jedním vláknem.

A jako vždy, i dnes vám připomenu kód FEBREWERY na pivnilednice.cz na dopravu gratis během února.

• • •

Missing some Tweet in this thread? You can try to force a refresh
 

Keep Current with Jakub

Jakub Profile picture

Stay in touch and get notified when new unrolls are available from this author!

Read all threads

This Thread may be Removed Anytime!

PDF

Twitter may remove this content at anytime! Save it as PDF for later use!

Try unrolling a thread yourself!

how to unroll video
  1. Follow @ThreadReaderApp to mention us!

  2. From a Twitter thread mention us with a keyword "unroll"
@threadreaderapp unroll

Practice here first or read more on our help page!

More from @Jakubprazskej

Feb 22
Závěrečný díl #febrewery o chmelu nemůže být o ničem jiném, než o zpracování chmele.

A jako obvykle - bude to o historii, současnosti i budoucnosti.

Takže vítejte u dnešního vlákna.
1/19 Jak se zpracovával chmel v minulosti a jak se to liší od nynějších postupů? Základ je stejný - na chmelnici se sklidila chmelová réva, tu svezli k očesání, z té se pak hlávky nasypaly do lísek a daly sušit. Tolik v kostce, dnes se to liší jen měřítkem.
2/19 A co že je ta líska? To můžete vidět na nákresu sušárny z roku 1880 - ty čtyři podlouhlé "krabice" s děrovaným dnem, které se naplněné naskládaly na podklad a byl do nich vháněn teplý vzduch, který prouděním skrz chmel vysoušel. Image
Read 21 tweets
Feb 21
Včerejší #febrewery o chmelu jsme skončili mapkou, kde všude se pěstuje, ale přitom jsem zmínil jen evropské chmelařské oblasti.

Dnes se tedy podíváme na zbytek světa a konečně se dostaneme i posledním trendům v chmelařství.

Vlákno.
1/17 Kdekoho určitě napadne Amerika, země west coast IPA, NEIPA a dalších stylů vyloženě postavených na chmelu (angličtina pro to má termín "hop forward").

A nemusí se vždy jednat o výraznou hořkost, často jde o ovocná aromata.
2/17 Pěstování chmele v USA začalo v roce 1629 na východním pobřeží, kdy angličtí a holandští osadníci dovezli eur. sazenice. Na západním pobřeží započalo chmelařství během Kalifornské zlaté horečky v roce 1854 a hist. vývojem se stát Washington stal dominantním producentem.
Read 19 tweets
Feb 20
Vidím, že včerejší naplánované #febrewery se mi neodeslalo, dám vám jej tedy k ranní kávě.

Dnes se podíváme na vodu v pivě - její vlastnosti, jaká by měla být, jaká by neměla být, jaká byla v historii a jaká je dnes...
1/19 Začneme tím, co nás vlastně ve vodě zajímá pozitivního a co negativního. Rozbor domácí vody určitě všichni znáte, věci tedy pro vás nebudou příliš novinkou. Ale nejspíš bude novinkou, co která složka vody dělá za dojem ve výsledném pivu.
2/19 Nejdřív negativní, toho bude méně.

Zkuste si vzpomenout, co se v domácí vodě řeší a měří a co z toho by nám třeba mohlo vadit v pivu. Napadne vás něco?:)
Read 21 tweets
Feb 18
Dnes budu ve #febrewery psát o jedné věci, o které většina z vás nejspíš nemá ponětí, ale myslím, že je vhodné o tom vědět.

Řeč totiž bude o BJCP. Divná zkratka, že? Přečtete si o pivních stylech, o soutěžích sládků... a vůbec - nápovědou vám budiž tento gif. Vlákno.
1/16 Na začátek - co vlastně BJCP je? Je to dobrovolnická organizace, která vznikla v roce 1985 v USA. Sdružuje v současnosti téměř 8 tisíc pivních hodnotitelů, kteří zaštítili a zhodnotili již přes 11 tisíc soutěží. Česko pak má 23 aktivních hodnotitelů.
2/16 Tím bychom měli stručný úvod za sebou, nyní pojďme na zajímavější věci.

Co vlastně hodnotitelé hodnotí, proč jsem psal o pivních stylech a jak probíhají soutěže?
Read 18 tweets
Feb 16
Dnes bude v #febrewery řeč o lepku v pivě, teda spíš o jeho absenci.

Pivo se vyrábí z ječmene, tak jak může být bezlepkové, určitě si řeknete. Ano, to je pravda, ale bezlepkové pivo vyrobit lze a to rovnou dvěma způsoby. Nápovědou vám budiž tenhle gif a teď už pojďme na věc...
1/16 Nejprve si musíme definovat, co vlastně takové bezlepkové pivo je.

Codex Allimentarius (=potravinové regule) je sbírka zákonů, kterou zašťituje WHO a FAO a tato sbírka tvrdí, že bezlepková potravina má lepku méně než 20 ppm (parts per million, tedy 20 miliontin).
2/16 Běžné pivo může mít 60 ppm (ležák) až několik set ppm (některé stouty) lepku, tedy úplně mimo stanovené limity.

A teď jak dosáhnout toho nízkého obsahu lepku v bezlepkovém pivu?
Read 18 tweets
Feb 15
Dnes si ve #febrewery povíme o takové jedné malinkaté drobounké součásti pivovarnictví. Sice jsme se o ně už v minulých dílech nepatrně otřeli, ale zaslouží si víc prostoru.

Proč mluvím v množném čísle? A o čem to vlastně mluvím?

Ano, hádáte správně, řeč bude o kvasinkách. 1/13
Vzpomínáte na díl o Reinheitsgebotu, tedy o zákoně o čistotě piva? Opáčko zde -

Ten totiž žádné kvasinky nezmiňuje. A hádejte, proč tomu tak je. 2/13
Možná první odpověď na mysli by mohla být, že tehdy se kvasinky nepoužívaly. Ale jak jsme si už vysvětlili, tehdy se o kvasinkách nevědělo, tak je neřešili.

To se změnilo až v 19. století zásluhou jednoho slavného vědce, ale o tom až později, nyní se věnujme jejich původu. 3/13
Read 15 tweets

Did Thread Reader help you today?

Support us! We are indie developers!


This site is made by just two indie developers on a laptop doing marketing, support and development! Read more about the story.

Become a Premium Member ($3/month or $30/year) and get exclusive features!

Become Premium

Don't want to be a Premium member but still want to support us?

Make a small donation by buying us coffee ($5) or help with server cost ($10)

Donate via Paypal

Or Donate anonymously using crypto!

Ethereum

0xfe58350B80634f60Fa6Dc149a72b4DFbc17D341E copy

Bitcoin

3ATGMxNzCUFzxpMCHL5sWSt4DVtS8UqXpi copy

Thank you for your support!

Follow Us on Twitter!

:(