Jakub Profile picture
Feb 21 19 tweets 6 min read
Včerejší #febrewery o chmelu jsme skončili mapkou, kde všude se pěstuje, ale přitom jsem zmínil jen evropské chmelařské oblasti.

Dnes se tedy podíváme na zbytek světa a konečně se dostaneme i posledním trendům v chmelařství.

Vlákno.
1/17 Kdekoho určitě napadne Amerika, země west coast IPA, NEIPA a dalších stylů vyloženě postavených na chmelu (angličtina pro to má termín "hop forward").

A nemusí se vždy jednat o výraznou hořkost, často jde o ovocná aromata.
2/17 Pěstování chmele v USA začalo v roce 1629 na východním pobřeží, kdy angličtí a holandští osadníci dovezli eur. sazenice. Na západním pobřeží započalo chmelařství během Kalifornské zlaté horečky v roce 1854 a hist. vývojem se stát Washington stal dominantním producentem.
3/17 Další země se zajímavými odrůdami jsou Austrálie, JAR, Nový Zéland nebo v Evropě Slovinsko nebo Polsko.

Co se týče podílu na světové produkci, tak...

42 % 🇺🇸
35 % 🇩🇪
6 % 🇨🇳
4 % 🇨🇿
3 % 🇸🇮
2 % 🇵🇱
1 % 🇦🇺
1 % 🇬🇧
1 % 🇪🇸
0,6 % 🇳🇿

Tady vidíte, USA s Německem výrazně dominují.
4/17 A co vlastně ten chmel je, co je v něm tak žádaného? Sklízí se chmelové hlávky, obsahují lupulinové žlázky a tyto žlázky vytváří lupulin, což je žlutý prášek, který můžete vidět na řezu hlávkou.

V lupulinu jsou aromatické a hořké látky, proto chmel v pivu používáme.
5/17 V chmelu sledujeme obsah alfa- a beta-hořkých látek, chmelových pryskyřic a polyfenolů.

Hořké látky nám, jak název napovídá, předává pivu hořkost, přičemž alfa a beta se chovají mírně odlišně, určující hořkost pochází z alfy.
6/17 Polyfenoly - ty nejsou pro chuť piva příliš určující (byť ve vyšších koncentracích "umí" drsnou hořkost nebo svíravost), ale mají antioxidační vlastnosti, jsou zdraví prospěšné.

Dále také vytváří zákal ve vyšších dávkách studeného chmelení zásluhou komplexů s bílkovinami.
7/17 A konečně chmelové silice. Ty jsou odpovědné za pestré spektrum chutí a vůní v pivu, základními popisy jsou:

-kořenité
-bylinné
-květinové
-citrusové a borovicové.

Na obrázku vidíte i další popisy těchto aromat ze silic.
8/17 Každý chmel má poměry jednotlivých silic odlišné a právě ten výsledný poměr a složení silic udává, jaké chutě a aromata pivu předá.

Některé populární chmely si můžete prohlédnout zde.
9/17 Obrázek nahoře popisoval především piva z jednoho chmele - single hop. V tom případě se stačí podívat na profil daného chmele a je jasné výsledné pivo.

Odlišná situace nastává, pokud použijeme kombinaci vícero chmelů. Taková piva převládají, single hopy jsou spíš výjimkou.
10/17 Dalším způsobem popisu odrůd jsou paprskové grafy, kde jsou míry jednotlivých chutí.

Například taková "svatá trojice" WC IPA je Cascade, Centennial a Colombus, kde Cascade a Centennial jsou velmi podobné.
11/17 U kombinace chmelů je důležité zmínit, že co vypadá dobře na papíře, nemusí působit dobře ve skutečnosti a naopak. Některé kombinace působí synergicky a výsledek je lepší, než prostý součet jednotlivostí.
12/17 Ale některé kombinace mohou dopadnout některou nechtěnou chutí nebo se taky může stát, že společně budou chmely méně aromatické, než kdyby byly použity každý zvlášť.
13/17 A ještě jednu významnou vlastnost odrůd chmelů si musíme osvětlit. Chmely se totiž dělí nejen podle původu a složení aromatických látek, rozlišují se taky podle způsobu použití.
14/17 O co totiž jde - po přidání chmele do vařící se sladiny dochází ke dvěma jevům. Zaprvé se izomerují α-hořké látky na hořčí a lépe rozpustné složky, to je žádoucí, a zadruhé postupem času vytěkávají aromatické látky, to je nežádoucí.
15/17 Proto se chmely rozlišují na hořké, aromatické a dual-purpose. Hořkých je menšina, hořkých je už více a asi nejvíce je dual-purpose (český překlad jsem nepotkal, prostě obojetné), ty lze s úspěchem použít na oba účely.
16/17 A už zase máme vlákno dlouhé víc než dost a to jsme se ani nedostali ke zpracování chmele, to je taky zajímavá kapitola. Tak vám dnes ještě povím o speciální směsi chmelů nazvanou Pink Boots Blend.
17/17 Společnost Pink Boots Society si dala za cíl zvýšit dostupnost pivovarských profesí pro ženy a každoročně vydává svůj blend, z něj pak vaří sládkové po celém světě. Zde fotky z FB pivovaru Zichovec, kde tato akce proběhla nedávno a sešly se sládkové ze spousty č. pivovarů.
Zítřejší díl bude už (snad) závěrečný o chmelu. Já děkuji za pozornost, dnes jsem měl to dodání dnes opravdu těsně:))

A jako vždy - opět připomínám kód FEBREWERY na dopravu zásilkovnou gratis z pivnilednice.cz

• • •

Missing some Tweet in this thread? You can try to force a refresh
 

Keep Current with Jakub

Jakub Profile picture

Stay in touch and get notified when new unrolls are available from this author!

Read all threads

This Thread may be Removed Anytime!

PDF

Twitter may remove this content at anytime! Save it as PDF for later use!

Try unrolling a thread yourself!

how to unroll video
  1. Follow @ThreadReaderApp to mention us!

  2. From a Twitter thread mention us with a keyword "unroll"
@threadreaderapp unroll

Practice here first or read more on our help page!

More from @Jakubprazskej

Feb 23
Venku je sice docela pěkné a relativně teplé počasí, my se ale ve #febrewery budeme věnovat mrazu.

Říkáte si, co má společného mráz a pivo? Inu, to se brzy dozvíte ve dnešním spíše příběhově laděném povídání.

Vlákno.
1/15 Náš příběh začíná v 19. století, v pivovaru Reichelbräu v bavorském městě Kulmbach.

Jednoho mrazivého zimního dne roku 1890 dostal od mistra pivovarský dělník za úkol uklidit sudy s pivem ze dvora do pivovarského skladu.
2/15 Mistr odchází domů a nechává dělníka jeho práci.

Dělník je už ale taky unavený, říká si, že práce nemá nohy, že neuteče. Tak tedy i on odchází domů s vědomím, že ráno přijde dřív, aby stihl před příchodem mistra uklidit ten sud.
Read 17 tweets
Feb 22
Závěrečný díl #febrewery o chmelu nemůže být o ničem jiném, než o zpracování chmele.

A jako obvykle - bude to o historii, současnosti i budoucnosti.

Takže vítejte u dnešního vlákna.
1/19 Jak se zpracovával chmel v minulosti a jak se to liší od nynějších postupů? Základ je stejný - na chmelnici se sklidila chmelová réva, tu svezli k očesání, z té se pak hlávky nasypaly do lísek a daly sušit. Tolik v kostce, dnes se to liší jen měřítkem.
2/19 A co že je ta líska? To můžete vidět na nákresu sušárny z roku 1880 - ty čtyři podlouhlé "krabice" s děrovaným dnem, které se naplněné naskládaly na podklad a byl do nich vháněn teplý vzduch, který prouděním skrz chmel vysoušel. Image
Read 21 tweets
Feb 20
Měli jsme ve #febrewery vodu, kvasinky, i o sladu jsme si povídali. Ale o čem jsme mluvili zatím jen tak okrajově?

Ano, o zeleném zlatu - o chmelu. Co by bylo dnešní pivo bez chmele? A jaká je vlastně historie pěstování chmele? Kde a kdy se chmelařství rozvíjelo?

Vlákno.
1/14 Planý chmel různě po světě rostl odjakživa, ale nám sládkům a pivařům jde o chmel šlechtěný. První takové šlechtění je popsáno v Německu již v roce 736 v oblasti Hallertau. Sládci to jméno budou znát - odrůdy Hallertauer, H. Mittelfrüh, H. Blanc...
2/14 Ovšem až do přibližně 13. stol. se chmel do piva významně nepoužíval, hořčilo se především gruitem (opáčko zde - ), do té doby se chmel využíval především na výrobu léčivých mastí a podobných záležitostí.
Read 16 tweets
Feb 20
Vidím, že včerejší naplánované #febrewery se mi neodeslalo, dám vám jej tedy k ranní kávě.

Dnes se podíváme na vodu v pivě - její vlastnosti, jaká by měla být, jaká by neměla být, jaká byla v historii a jaká je dnes...
1/19 Začneme tím, co nás vlastně ve vodě zajímá pozitivního a co negativního. Rozbor domácí vody určitě všichni znáte, věci tedy pro vás nebudou příliš novinkou. Ale nejspíš bude novinkou, co která složka vody dělá za dojem ve výsledném pivu.
2/19 Nejdřív negativní, toho bude méně.

Zkuste si vzpomenout, co se v domácí vodě řeší a měří a co z toho by nám třeba mohlo vadit v pivu. Napadne vás něco?:)
Read 21 tweets
Feb 18
Dnes budu ve #febrewery psát o jedné věci, o které většina z vás nejspíš nemá ponětí, ale myslím, že je vhodné o tom vědět.

Řeč totiž bude o BJCP. Divná zkratka, že? Přečtete si o pivních stylech, o soutěžích sládků... a vůbec - nápovědou vám budiž tento gif. Vlákno.
1/16 Na začátek - co vlastně BJCP je? Je to dobrovolnická organizace, která vznikla v roce 1985 v USA. Sdružuje v současnosti téměř 8 tisíc pivních hodnotitelů, kteří zaštítili a zhodnotili již přes 11 tisíc soutěží. Česko pak má 23 aktivních hodnotitelů.
2/16 Tím bychom měli stručný úvod za sebou, nyní pojďme na zajímavější věci.

Co vlastně hodnotitelé hodnotí, proč jsem psal o pivních stylech a jak probíhají soutěže?
Read 18 tweets
Feb 16
Dnes bude v #febrewery řeč o lepku v pivě, teda spíš o jeho absenci.

Pivo se vyrábí z ječmene, tak jak může být bezlepkové, určitě si řeknete. Ano, to je pravda, ale bezlepkové pivo vyrobit lze a to rovnou dvěma způsoby. Nápovědou vám budiž tenhle gif a teď už pojďme na věc...
1/16 Nejprve si musíme definovat, co vlastně takové bezlepkové pivo je.

Codex Allimentarius (=potravinové regule) je sbírka zákonů, kterou zašťituje WHO a FAO a tato sbírka tvrdí, že bezlepková potravina má lepku méně než 20 ppm (parts per million, tedy 20 miliontin).
2/16 Běžné pivo může mít 60 ppm (ležák) až několik set ppm (některé stouty) lepku, tedy úplně mimo stanovené limity.

A teď jak dosáhnout toho nízkého obsahu lepku v bezlepkovém pivu?
Read 18 tweets

Did Thread Reader help you today?

Support us! We are indie developers!


This site is made by just two indie developers on a laptop doing marketing, support and development! Read more about the story.

Become a Premium Member ($3/month or $30/year) and get exclusive features!

Become Premium

Don't want to be a Premium member but still want to support us?

Make a small donation by buying us coffee ($5) or help with server cost ($10)

Donate via Paypal

Or Donate anonymously using crypto!

Ethereum

0xfe58350B80634f60Fa6Dc149a72b4DFbc17D341E copy

Bitcoin

3ATGMxNzCUFzxpMCHL5sWSt4DVtS8UqXpi copy

Thank you for your support!

Follow Us on Twitter!

:(