Závěrečný díl #febrewery o chmelu nemůže být o ničem jiném, než o zpracování chmele.
A jako obvykle - bude to o historii, současnosti i budoucnosti.
Takže vítejte u dnešního vlákna.
A jako obvykle - bude to o historii, současnosti i budoucnosti.
Takže vítejte u dnešního vlákna.
1/19 Jak se zpracovával chmel v minulosti a jak se to liší od nynějších postupů? Základ je stejný - na chmelnici se sklidila chmelová réva, tu svezli k očesání, z té se pak hlávky nasypaly do lísek a daly sušit. Tolik v kostce, dnes se to liší jen měřítkem.
2/19 A co že je ta líska? To můžete vidět na nákresu sušárny z roku 1880 - ty čtyři podlouhlé "krabice" s děrovaným dnem, které se naplněné naskládaly na podklad a byl do nich vháněn teplý vzduch, který prouděním skrz chmel vysoušel. 
3/19 V živých barvách pak lísku plnou chmele můžete vidět zde, foto je z článku zde -denik.cz/regiony/susarn….
4/19 A jak se dnešní zpracování chmele liší od toho historického? Pochopitelně mechanizací, sklízení traktorem napadne každého, dalším zlepšovákem jsou pak česací linky.
5/19 Na linku se zavěsí jednotlivé révy a výsledkem jsou otrhané chmelové hlávky připravené k dalšímu sušení.
6/19 Následuje vlastní sušení, které se dnes už neprovádí v jednotlivých lískách, ale ve velkokapacitních sušárnách, kam se nasype přibližně půlmetrová vrstva čerstvých hlávek a opět působením teplého vzduchu zespoda skrz se chmel vysouší.
7/19 Pak je usušený chmel balen do žoků, ty mají 60 - 70 kg a vypadají takto.
Stále se bavíme o hlávkovém chmelu, byť sušeném, ale dnes se v 90 % případů používá něco jiného. Domácí sládci vědí, víte vy ostatní?
Stále se bavíme o hlávkovém chmelu, byť sušeném, ale dnes se v 90 % případů používá něco jiného. Domácí sládci vědí, víte vy ostatní?
8/19 Jsou to chmelové pelety. Žoky chmele se dopraví k peletovací lince, nasypají do podavače a po rozemletí hlávek je směs protlačována skrz děrované matrice, tím vznikají pelety. Obrázek firmy BSG, Yakima valley. Matrice je chlazena, lisováním se zahřívá a teplo chmel degraduje
9/19 Výsledné pelety vypadají takto.
Některé pivovary mají zvrhlý marketing, že vaří jen z pravého chmele a že pelety jsou chemickým produktem. Nevěřte jim, není to pravda, pelety jsou stejně tak kvalitní, výhodou je snazší manipulace a menší ztráty piva při procesu výroby.
Některé pivovary mají zvrhlý marketing, že vaří jen z pravého chmele a že pelety jsou chemickým produktem. Nevěřte jim, není to pravda, pelety jsou stejně tak kvalitní, výhodou je snazší manipulace a menší ztráty piva při procesu výroby.
10/19 Stále jsme se bavili o víceméně tradičním způsobu výroby, žádný velký high tech to nebyl.
Nemálo z vás bude určitě znát tak nenáviděný tetrahop. Věnujme se mu na moment.
Nemálo z vás bude určitě znát tak nenáviděný tetrahop. Věnujme se mu na moment.
11/19 Dalším výrobkem po peletách jsou totiž chmelové extrakty. Prvním jsou iso-extrakty, ty v případě použití na počátku chmelovaru nejsou nijak výrazně odlišné od použití klasického chmele, chmel na hořkost totiž příliš aroma nepřidá. Ty tedy v pivu klidně.
12/19 Dalším zpracováním (hydrogenací) vzniká onen tetrahop, který pivu vlastní není, přirozeným procesem by nevznikl. Pomáhá zlepšovat pěnivost piva, proto někdo poznává (odhaduje?) použití tetrahopu podle pěny. V zásadě to košer surovina není.
13/19 Co je ale zajímavé, jsou mrazem vyráběné Cryo hops, obrázek řekněme spíš ilustrační od Yakima chief hops. Pomocí tekutého dusíku se z chmele získává lupulin (žlutý prášek z vnitřku hlávky) a hlavní výhodou je, že do piva se nedostává vegetativní materiál hlávek.
14/19 A proč nechceme veg. materiál? Protože při vysokých dávkách studeného chmelení hrozí, že právě z toho veg. materiálu získáme travnaté chutě. Můžeme tedy chmelit velmi štědře a bez obavy, že pivo půjde do travnatých tónů.
15/19 Celou dobu se bavíme o sušeném a následně zpracovaném hlávkovém chmelu do pelet, extraktů nebo jiných produktů.
Ale určitě vás taky napadlo - co použít rovnou hlávky, nesušené, prostě zelené?
Ale určitě vás taky napadlo - co použít rovnou hlávky, nesušené, prostě zelené?
16/19 Ano, i to je cesta!:)
V Česku má pivo ze zeleného chmelu tradici. Chmel se sklízí na konci srpna a když z něj pivovar uvařil pivo, tak bylo hotové a odleželé v době kolem svátku svatého Václava - koncem září.
V Česku má pivo ze zeleného chmelu tradici. Chmel se sklízí na konci srpna a když z něj pivovar uvařil pivo, tak bylo hotové a odleželé v době kolem svátku svatého Václava - koncem září.
17/19 S takovým pivem přichází už docela dost českých pivovarů - vím o Budvaru, Cobolisu, Primátoru, Matuškovi a určitě jich bude ještě spousta dalších.
Znáte vy některé pivo z čerstvého chmele?
Znáte vy některé pivo z čerstvého chmele?
18/19 A na úplný závěr jsem si nechal jednu "novinku". Totiž jak dopravit čerstvý americký chmel do Evropy, aby přežil dlouhou cestu a pak byl ještě použitelný?
19/19 Řešení je prosté a složité zároveň - mražený zelený chmel.
Loni z něj vařili v @SibeeriaCZ nebo Zichovci, zde si můžete přečíst krátké a poutavé vlákno Sibeerie.
Loni z něj vařili v @SibeeriaCZ nebo Zichovci, zde si můžete přečíst krátké a poutavé vlákno Sibeerie.
https://twitter.com/SibeeriaCZ/status/1456629209439293448
A to by byl závěr našeho povídání o chmelu. Jak se vám líbilo? Co by vás ještě ke chmelu zajímalo? Nebo co by vás zajímalo jiného, než ke chmelu?
A jako vždy, i dnes vám zmíním kód FEBREWERY na pivnilednice.cz k dopravě během února gratis:)
A jako vždy, i dnes vám zmíním kód FEBREWERY na pivnilednice.cz k dopravě během února gratis:)
• • •
Missing some Tweet in this thread? You can try to
force a refresh
