V pivním povídání #febrewery jsme se věnovali již spoustě pozitivních záležitostí, je také na čase, abychom se podívali na pivní vady.

Protože kdo by chtěl mít v pivu máslo, zelené jablko, ocet nebo pálenku?:)

Vlákno.
1/16 Nejprve co to ty vady vlastně jsou. Vznikají buď ze špatných surovin, ze špatného procesu výroby nebo špatným skladováním piva a péčí o něj před natočením do půllitru.

A měl by je konzument znát? Nemusí, znalosti jsou užitečné spíše pivovarským.
2/16 Pokud se vám ale nebude na pivu něco zdát, nebude chutnat, jak jste zvyklí, můžete pak říci lidem z pivovaru nebo výčepnímu, jaký vnímáte problém.

Tolik ke krátkému úvodu, pojďme na ně.
3/16 Nemůžu nezačít diacetylem. Tedy takzvané máslíčko. Vzniká špatně zvládnutým kvašením (kondice kvasnic, řízení teploty) a v chuti se projevuje jako máslová chuť a vůně. Nejčastěji jej najdete v ležáku.
4/16 Zajímavostí je, že někdo vnímá určitou míru máslové chuti jako charakteristiku ležáku, vidíte tedy, že slovo vada je ošemetné. Např. v USA je diacetyl nedílným vjemem ležáku. A jak se naučit poznat? Diacetyl se užívá jako složka máslového aroma, takže např. máslový popcorn.
5/16 DMS - dimethylsulfid. Složitý název, ale jednoduchý projev - vařená zelenina nebo kukuřice. Vzniká nesprávně provedeným procesem vaření, protože prekurzory pro DMS pochází ze sladu, při vaření se odbourávají a dále pak ještě při kvašení.
6/16 Alkoholová vada. Říkáte si, to je zvláštní, pivo přece obsahuje alkohol. Ano, ale...:)

Projevuje se jako alkoholová vůně a dochuť pálenky, takový ten hřejivý pocit. Nejsnáze vzniká kvašením při vyšších teplotách.
7/16 Ale zase, i tady je označení vada diskutabilní. Co je u ležáku vada, může být u silného stoutu (třeba 25°) žádoucí.

Tuhle relativitu slova vada si ukážeme i na dalším příkladu.
8/16 Esterové nebo ovocné aroma (banán, jahody, grep...). Estery přirozeně vznikají při kvašení a jejich míra je závislá na teplotě a druhu kvasnic. Nejčastěji to budeme vnímat jako vadu u ležáku, naopak u pšeničného nebo belgického piva to bude žádané.
9/16 Zelená jablka, tedy acetaldehyd. Vzniká špatnou kondicí kvasinek (nebo špatnou hygienou před zakvašením), ležením se zmírňuje.

Časem se tedy může vyležet, ale není to pravidlem, někdy to prostě v pivu zůstane.
10/16 Chlorfenol, tedy medicinální. Zvláštní chlorová chuť, někdy se přirovnává k vůním/pachům nemocnice. Nejčastěji pochází z výrazně chlorované vody, případně může vzniknout ze zbytků čistidel na chlorové bázi a dezinfekcí, které nebyly dostatečně vypláchnuty.
11/16 Kvasnicová, chlebová. Další někdy vadou, někdy žádaná.

Vzniká při nezdravých kvasinkách nebo příliš dlouhým kontaktem s neaktivními kvasinkami. A kdy je žádaná?

Kvasnicová a pšeničná piva by bez kvasnicové chuti nebyla kompletní.
12/16 Kyselá, octová chuť. Ano, existují kyselá piva, těm se budu věnovat jindy, ale nezáměrně kyselé pivo vadou je. Vzniká mikrobiální kontaminací, kdy se do kvasícího piva nebo ještě před zakvašením dostanou nežádoucí mikroorganismy. Chuť je ostřeji kyselá než běžná u kys. piv.
13/16 Travnatá chuť. Ta je buď z plísní a bakterií, ale častěji ze starého a zoxidovaného chmelu nebo v případě, kdy pivo je studeně chmeleno (=dryhop) po příliš dlouhou dobu/při vysoké dávce. Řešením je používat kvalitní chmel a dryhop po přiměřenou dobu
14/16 Kovová chuť, někdo ji popisuje jako pachuť krve. Vzniká buď z příliš tvrdé vody (železo, mangan), to nejčastěji, nebo pak starým a případně poškozeným kovovým vybavením.
15/16 Poslední zmíním tchořovitou. Vzniká působením světla na pivo, proto se má pivo skladovat v temnu. Látka zodpovědná za pachuť (thioly, dříve označováno jako merkaptany, používá se k odorizaci zemního plynu) je totožná jako sekret tchoře, proto to označení.
16/16 V angličtině se pak jmenuje "skunk" podle tchoře, někdy se tohle označení používá i v Česku. A hnědé lahve jsou světlu odolnější než zelené, proto se říká, že kde se stáčí do zelených, tam vyhrál marketing nad sládkem:))
Uznávám, dnes to nebylo příliš příjemné čtení, že? Výčet vad není vyčerpávající, jsou i další vady, ale tyto jsou takové běžnější.

Věřím ale, že na pivnilednice.cz si vyberete piva bez vad (ha, povedený oslí můstek) a s kódem FEBREWERY stále doprava gratis.

• • •

Missing some Tweet in this thread? You can try to force a refresh
 

Keep Current with Jakub 🇺🇦

Jakub 🇺🇦 Profile picture

Stay in touch and get notified when new unrolls are available from this author!

Read all threads

This Thread may be Removed Anytime!

PDF

Twitter may remove this content at anytime! Save it as PDF for later use!

Try unrolling a thread yourself!

how to unroll video
  1. Follow @ThreadReaderApp to mention us!

  2. From a Twitter thread mention us with a keyword "unroll"
@threadreaderapp unroll

Practice here first or read more on our help page!

More from @Jakubprazskej

Feb 26
V seriálu #febrewery jsme měli už pivní suroviny, historii i současnost výroby piva, různé regionální zajímavosti, ale čemu jsme se ještě příliš nevěnovali?

Přesně tak - pivní sklo.

Víte, proč je český půllitr tlustý a s uchem? A které pivo se točí do skla od džemu?

Vlákno.
1/17 Musíme začít historií, nejde jinak.

Jak tedy vypadalo první pivní sklo v českých zemích a ze kdy pochází?

První nálezy jsou z gotiky ve studních pražských právovárečných domů. Sklo bylo tzv. lesní - tedy nazelenalé, tenké a s nálepy (ty tečky), aby sklenice neklouzala. Image
2/17 Následně v renesanci převládly tzv. holby - nejčastěji keramické džbány často s víčkem, níže dvě takové holby. Během pozdního baroka vznikaly už i skleněné džbány s uchem. Stále se jednalo o sklo v objemu 1 nebo 2 mázů (moravský m. 1,07 l, vídeňský m. 1,415 l). ImageImage
Read 20 tweets
Feb 23
Venku je sice docela pěkné a relativně teplé počasí, my se ale ve #febrewery budeme věnovat mrazu.

Říkáte si, co má společného mráz a pivo? Inu, to se brzy dozvíte ve dnešním spíše příběhově laděném povídání.

Vlákno.
1/15 Náš příběh začíná v 19. století, v pivovaru Reichelbräu v bavorském městě Kulmbach.

Jednoho mrazivého zimního dne roku 1890 dostal od mistra pivovarský dělník za úkol uklidit sudy s pivem ze dvora do pivovarského skladu.
2/15 Mistr odchází domů a nechává dělníka jeho práci.

Dělník je už ale taky unavený, říká si, že práce nemá nohy, že neuteče. Tak tedy i on odchází domů s vědomím, že ráno přijde dřív, aby stihl před příchodem mistra uklidit ten sud.
Read 17 tweets
Feb 22
Závěrečný díl #febrewery o chmelu nemůže být o ničem jiném, než o zpracování chmele.

A jako obvykle - bude to o historii, současnosti i budoucnosti.

Takže vítejte u dnešního vlákna.
1/19 Jak se zpracovával chmel v minulosti a jak se to liší od nynějších postupů? Základ je stejný - na chmelnici se sklidila chmelová réva, tu svezli k očesání, z té se pak hlávky nasypaly do lísek a daly sušit. Tolik v kostce, dnes se to liší jen měřítkem.
2/19 A co že je ta líska? To můžete vidět na nákresu sušárny z roku 1880 - ty čtyři podlouhlé "krabice" s děrovaným dnem, které se naplněné naskládaly na podklad a byl do nich vháněn teplý vzduch, který prouděním skrz chmel vysoušel.
Read 21 tweets
Feb 21
Včerejší #febrewery o chmelu jsme skončili mapkou, kde všude se pěstuje, ale přitom jsem zmínil jen evropské chmelařské oblasti.

Dnes se tedy podíváme na zbytek světa a konečně se dostaneme i posledním trendům v chmelařství.

Vlákno.
1/17 Kdekoho určitě napadne Amerika, země west coast IPA, NEIPA a dalších stylů vyloženě postavených na chmelu (angličtina pro to má termín "hop forward").

A nemusí se vždy jednat o výraznou hořkost, často jde o ovocná aromata.
2/17 Pěstování chmele v USA začalo v roce 1629 na východním pobřeží, kdy angličtí a holandští osadníci dovezli eur. sazenice. Na západním pobřeží započalo chmelařství během Kalifornské zlaté horečky v roce 1854 a hist. vývojem se stát Washington stal dominantním producentem.
Read 19 tweets
Feb 20
Měli jsme ve #febrewery vodu, kvasinky, i o sladu jsme si povídali. Ale o čem jsme mluvili zatím jen tak okrajově?

Ano, o zeleném zlatu - o chmelu. Co by bylo dnešní pivo bez chmele? A jaká je vlastně historie pěstování chmele? Kde a kdy se chmelařství rozvíjelo?

Vlákno.
1/14 Planý chmel různě po světě rostl odjakživa, ale nám sládkům a pivařům jde o chmel šlechtěný. První takové šlechtění je popsáno v Německu již v roce 736 v oblasti Hallertau. Sládci to jméno budou znát - odrůdy Hallertauer, H. Mittelfrüh, H. Blanc...
2/14 Ovšem až do přibližně 13. stol. se chmel do piva významně nepoužíval, hořčilo se především gruitem (opáčko zde - ), do té doby se chmel využíval především na výrobu léčivých mastí a podobných záležitostí.
Read 16 tweets
Feb 20
Vidím, že včerejší naplánované #febrewery se mi neodeslalo, dám vám jej tedy k ranní kávě.

Dnes se podíváme na vodu v pivě - její vlastnosti, jaká by měla být, jaká by neměla být, jaká byla v historii a jaká je dnes...
1/19 Začneme tím, co nás vlastně ve vodě zajímá pozitivního a co negativního. Rozbor domácí vody určitě všichni znáte, věci tedy pro vás nebudou příliš novinkou. Ale nejspíš bude novinkou, co která složka vody dělá za dojem ve výsledném pivu.
2/19 Nejdřív negativní, toho bude méně.

Zkuste si vzpomenout, co se v domácí vodě řeší a měří a co z toho by nám třeba mohlo vadit v pivu. Napadne vás něco?:)
Read 21 tweets

Did Thread Reader help you today?

Support us! We are indie developers!


This site is made by just two indie developers on a laptop doing marketing, support and development! Read more about the story.

Become a Premium Member ($3/month or $30/year) and get exclusive features!

Become Premium

Don't want to be a Premium member but still want to support us?

Make a small donation by buying us coffee ($5) or help with server cost ($10)

Donate via Paypal

Or Donate anonymously using crypto!

Ethereum

0xfe58350B80634f60Fa6Dc149a72b4DFbc17D341E copy

Bitcoin

3ATGMxNzCUFzxpMCHL5sWSt4DVtS8UqXpi copy

Thank you for your support!

Follow Us on Twitter!

:(